Letos v lednu to bylo čtyřicet let od první transplantace srdce v Československu. Tehdy to byla převratná operace, která zachránila pacientovi život. Současná medicína ale musí směřovat spíš k tomu, aby žádná transplantace potřeba nebyla. „Pořád totiž od někoho to nové srdce potřebujete. A to není úplně žádoucí, čekat, až někdo s vhodným srdcem zemře,“ říká Petr Neužil, primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce. Řešením mají podle něj být nové medicínské postupy, technologie a léky, které nemoc srdce zastaví podstatně dříve, než bude jakákoliv transplantace potřeba. Ve vývoji je takových metod hned několik.

Petr Neužil přes den nejí, vypije ale deset šálků kávy s cukrem a z Nemocnice Na Homolce udělal světové centrum léčby arytmií. Některé zákroky, které tu provádí, jako třeba léčbu fibrilace síní pulzním polem, možná ani jinde ve světě tak dobře neumí. S týmem místní kardiologie se totiž podílel na jeho vývoji. Mluvil o tom všem v rozhovoru pro CzechCrunch. A také o tom, jak umí byznys posouvat vědu dopředu.

Jeho rodiče byli povoláním geologové, což je nejspíš důvod, proč Petr Neužil tvrdí, že kameny nesnáší. I tak trochu jako vzdor si vybral medicínu, kterou vystudoval na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Ke kardiologii ho pak přivedl zcela náhodou soused, kardiochirurg Jan Táborský z IKEMu. V Nemocnici Na Homolce Petr Neužil a jeho tým provedli některé zákroky na srdci jako první na světě, například katetrizační ablaci fibrilace síní pulzním polem, což je v podstatě odstranění takzvaně arytmicky aktivních buněk v srdci, voperovali ale také bezdrátový kardiostimulátor přímo do srdce.

Zmíněné katetrizační ablace srdečních arytmií jsou asi Neužilovou nejvýznamnější specializací. Probíhají tak, že se přes žílu v třísle zavede do těla elektricky aktivní izolovaný vodič neboli katetr a jím se takzvaně intervenuje arytmie přímo v srdci. Výkony, které by dřív musel pravděpodobně operovat kardiochirurg skalpelem, ale které se prakticky neprováděly, tak zvládne intervenční arytmolog „jen“ cévní cestou.

Vy nenosíte chytré hodinky?
Nemám je rád.

Jak to, vždyť jsou schopné měřit a hlásit srdeční problémy?
A to je právě ten problém. Z vyplašeného pacienta tak udělají ještě vyplašenějšího.

Už dříve jste říkal, že některé srdeční problémy, které mohou vést i k mrtvici, jsou někdy špatně rozpoznatelné. Nejsou hodinky řešením?
Z mého pohledu je lepší, když má pacient implantovaný EKG monitor, jehož výsledky nevidí a vidí je odborník přímo v internetovém rozhraní na počítači. Monitor umí přesně detekovat EKG křivku a rozpozná velmi široké spektrum arytmií. Velmi významně nám pomáhá při diagnostice synkopy – tedy krátkodobých epizod bezvědomí a podobně. Je to daleko lepší, protože pacient není výsledky stresován. Odborníkem hodnocená data jsou chráněna podobně jako internetové bankovnictví.

Zahlcení laika informacemi je trochu kontraproduktivní. Ale je fakt, že chytré hodinky jsou prokazatelně prakticky dokonalý monitor. Informace vykazují správně, ale to, že je ukazují laikovi, je prostě kompromitující.

Vy již nyní dokážete operovat většinu srdečních onemocnění minimálně invazivně přes cévní systém, je to tak, že dřív by tyto případy skončily transplantací srdce?
To je trošku zjednodušený pohled… ale ano, my už teď zavádíme do praxe čím dál více metod, které mohou, minimálně invazivně, vylepšit nebo takzvaně remodelovat geometrii levé a pravé komory a zlepšit jejich výkonnost, abychom se transplantaci srdce vyhnuli nebo ji pacienti vůbec nepotřebovali. Anebo budou dlouhodobě stačit implantovatelné mechanické podpory srdce.

Snažíme se, abychom uměli nabízet čím dál tím větší počet postupů, které včleníme mezi maximalizovanou medikamentózní terapii. Tedy použití kombinace léků – moderních léčiv na srdeční selhání je teď poměrně hodně – a transplantací srdce. Dobrým příkladem je třeba kardiostimulátor, což není vůbec žádná novinka, používáme ho už od padesátých let minulého století k léčbě stavů, kdy se srdci nedostává srdečních impulzů. Ale od konce devadesátých let využíváme stimulace jako léčby srdečního selhání, tedy v naprosto odlišné indikaci než byla ta původní. Jednak elektrickou synchronizací levé a pravé komory nebo stimulací převodního aparátu srdce docilujeme zlepšení průběhu srdečního selhání u významné části pacientů a dále umíme specifickým typem elektroimpulzoterapie docílit efektivnějšího metabolismu buňky srdečního svalu a tím docílit zvýšení jeho stažlivosti. To je opět významný přínos v léčbě srdečního selhání. Zlepší se tak práce a výkonnost srdce – sice třeba jen o pár procent – ale i to výrazně vylepší pacientovu kondici. A to se tu bavíme o úplném mikrosegmentu léčby, která se neprovádí chirurgicky.

Také často říkáte, že kradete pacienty kardiochirurgům…
„Krademe“ čím dál víc. Některé výkony, které se dřív dělaly jen chirurgicky, už teď umíme léčit méně invazivně. Například pacient má, typicky po infarktu, výduť neboli aneurysma. V minulosti chirurg rozřízl pacienta, vyřízl výduť a zašil okolní tkáň. My už dnes v řadě případů umíme opravit velikost a tvar, převážně levé komory, katetrizačně. Přes tepnu z třísel. To je také cesta, jak pacienta vrátit zpět do lepšího stavu a oddálit postup k indikaci mechanické srdeční podpory.

Teď právě řešíme projekt podpory mechanické funkce levé komory srdeční pro pacienty v kritickém neboli šokovém stavu, tedy prakticky před neodvratnou smrtí, který má zlepšit mechanickou funkci levé srdeční komory. Jde o vysoce poddajný balónek, který se zavede mezi zevní srdeční stěnu, na přední část levé komory, a srdeční blánu, které česky říkáme osrdečník. Zavedenou hadičkou plníme ukotvený balónek vzduchem, cyklicky, synchronizovaně se srdečním rytmem, a ten pak mechanicky stlačuje levou komoru. Může to být zajímavá alternativa k dočasným podporám jako jsou ECMO, tedy mimotělní oběh, nebo přímé podpory – takzvané impellery. Tyhle metody dočasné srdeční podpory jsou schopny pacientovi v kritickém stavu zachránit život.

Na co to funguje? Na nějakou baterku?
Kompresor je venku mimo tělo pacienta. A ještě se zavádí elektroda do podkoží, která snímá elektrický potenciál, a každá komprese je koordinovaná s elektrickou aktivitou srdce. To znamená, že srdce dostane impuls vždy, když se má stahovat. A když roztahovat, tak se uvolní. Je to naprostá novinka, na Homolce jsme již provedli zavedení u prvních dvou pacientů na světě.

A jak to s nimi dopadlo?
Tito dva nemocní zemřeli, protože byli ve velmi špatném stavu. Mluvím o tom ale proto, že pokud se nám podaří vyvíjet tuhle metodu dál, tak si dovedu představit, že všechny komponenty, tedy kompresor i baterka, budou implantovatelné. Bude to cesta, jak nechirurgickou metodou zavést dlouhodobou srdeční podporu.

U jakékoliv metody nebo postupu v medicíně si nesmíte říct, že něco není možné. Principiálně pokud něco chcete posunout vpřed, nemůžete si říct, že něco nejde. Vy musíte dělat vše pro to, aby se prvotní nápad ověřil, bezpečně zavedl a pomáhal tak řadě pacientů, i když na začátku vše vypadá složitě.

Co se týká vývoje, vy rád spolupracujete s byznysem, že? Říkal jste v médiích, že byznys posouvá technologie kupředu.
No a co jiného? Všechno je to byznys. Akorát se to bojíme říkat. Vždyť jsme tu skoncovali s komunismem a řekli si, že bude lepší vrátit se ke kapitalismu. Komunismus zahníval, protože nic nevymýšlel, nic nevyvinul.

Vy teď pracujete na metodě použití pulzního pole pro odstranění arytmie s českou technologickou firmou BTL…
To je projekt, který vznikl v roce 2019. BTL je velmi úspěšná rodinná česká firma. Vyrábí a prodávají přístroje, které monitorují EKG, diagnostikují dech v klidu i v zátěži, holtery na monitorování tlaku a EKG a řadu dalších medicínských produktů. Exportují do celého světa včetně Ameriky.

Oslovili nás, že by se chtěli vydat na cestu arytmologie. My jsme v té době na Homolce byli jedni z prvních na světě, kdo měl povědomí o použití metody pulzního pole. To znamená ničení buněk pomocí elektrické energie, takzvaného pulzního pole, která pulzem o vysoké voltáži deaktivuje obal buňky srdečního svalu netermickou cestou. Do té doby se tyhle buňky ničily buď spálením, nebo mrazením – tedy termickým efektem a ten nebyl vždy fyzikálně stabilní a předpověditelný.

Čím je ta nová metoda speciální?
Je to celkem zázrak, ale metoda aplikace pulzního pole umí zničit jen ty buňky, které arytmii způsobují, tedy působí vysoce selektivně. Ostatní buněčné struktury v okolí působení pulzu zůstávají bez poškození. Nevytváříte teplo, které generují ty první dvě metody. A tepelný efekt pak způsobuje řadu komplikací.

BTL přišli s tím, že by chtěli vyvíjet právě něco na poli katetrizační léčby arytmií. Zatím máme za sebou preklinické testy. Pokud vše půjde dobře, mohli bychom jejich katetr začít testovat v klinické zkoušce někdy ve druhé polovině roku 2024. Jinak BTL je skvělý příklad toho, že se dá vývoj dělat i v Čechách, s českým kapitálem a českými investicemi.

Po odstraňování arytmie staršími metodami se může arytmie vracet, že?
Ano. Na rozdíl od původní metody léčby, ta nová nezpůsobí edém, tedy otok buňky, takže předpokládáme, že stav těsně po zákroku zůstane neměnný dalších deset dvacet let.

První takovou technologii, která se vyvíjela postupně od univerzitního spin-off projektu po startup Farapulse, jsme v klinické praxi používali už od roku 2021. Oni to vyvinuli prakticky na koleni a za tři roky prodali hotový produkt americké Boston Scientific asi za osm set milionů dolarů.

Ohromující částka, ale zřejmě taky dost práce.
Strašně práce, a hlavně intelektuální investice! Ale proč o tom mluvím. Farapulse se používá v klinické praxi už od roku 2021. A protože jsme ho vyvíjeli na Homolce, mohli jsme být mezi prvními a doposud jsme provedli nejvíce výkonů na jedno centrum na světě vůbec. Ale daleko důležitější je, že jsme mohli ovlivnit jeho okamžité použití i jinými centry v České republice. A proč je to důležité? Protože návratnost arytmie po tepelném odstranění je zhruba dvacet procent, v našem souboru po intervenci pulzním polem je to zhruba sedm procent, tedy výrazně méně! A tak jsme opět u peněz. Proč? Protože zdravotní pojišťovna samozřejmě radši proplatí zákrok, u kterého je větší šance, že na něj pacient nebude muset jít znovu. Tohle je také byznys, je potřeba peníze šetřit a dobře investovat. Byznys já vůbec nevnímám jako pejorativní slovo. Hybným motorem všeho vývoje dnes je to, že na něm někdo vydělá peníze nebo se peníze někde ušetří.

Jsou ale nemoci, které mají velmi vzácný výskyt, u těch nikdo nechce investovat peníze do vývoje, protože by se jim to komerčně nevyplatilo, takže pak je tady místo na výzkumné granty a projekty, které byznys musí nahradit. V medicíně jde tedy o velmi komplexní způsob financování.

Řeknete mi příklad nějaké takové nemoci?
Typicky vzácná genetická onemocnění.

Já jsem teď zdravá, nemám genetickou zátěž, co mám dělat, abych byla dál zdravá?
No vidíte, to je taky dobré si vysvětlit. Opticky slovo prevence a slovo byznys moc nejdou dohromady. Ale prevence naopak může velmi pomoci efektivně fungovat řadě firem, takže byznys musí investovat i do prevence, protože se mu to nakonec vyplatí. Prevence bohužel nepřinese okamžitý zisk, v tom je trošku problém, který ale musí pomoci řešit odborné společnosti.

Na prevenci může být právě přímo závislý subjekt, který je přímo závislý na tom, že vy budete zdravá. Třeba váš zaměstnavatel. Ten do vás může začít investovat peníze, abyste žila zdravě.

Mělo by o to jít i zdravotní pojišťovně, ne?
Pojišťovna může pomoci v těch hlavních směrech velmi efektivně, jak v prevenci onkologických chorob, tak v prevenci ischemické choroby srdeční. Nicméně řadu klientů osloví víc, když vám taky koupí helmu na kolo… o což moc jako odborníci nestojíme. Je ale fakt, že se ty dobré zdravotní pojišťovny snaží. V rámci prevence tady mohou mít nepopiratelné místo. Víme, že kouření způsobuje rakovinu, srdeční choroby, plicní choroby. Kuřáci ale rádi tvrdí, že si na svoje léčení vydělají platbou spotřební daně z cigaret, ale to je blbost. To léčení stojí třikrát tolik.

Co se týká toho zdraví, vy jste milovník kávy, že? Kolik jí vypijete denně? Je to z pohledu lékaře v pořádku?
Ano, přes den nejím, ale vypiju tak nejméně deset kafí. Nemyslím si, že by bylo prokázáno, že kofein srdci škodí.

Jste spíš na kvantitu, nebo kvalitu? Užíváte si třeba výběrovou kávu?
Já mám prostě rád dobré kafe. Tady na našich arytmologických sálech na Homolce máme vynikající kávovar. Bez toho bych všechny ty výkony jen těžko zvládnul.