Čechy nejvíc stresuje práce, firmy za to platí výkonem i lidmi. Řešit to musí i zaměstnavatel, říkají v Mavie
Do statistik nemocenské se nedostane, do výsledků firem ano. Studie poskytovatele komplexní zdravotní péče Mavie mapuje stres Čechů v práci.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Když někdo onemocní, firma to pozná hned. Chybí na poradě, jeho práci si rozeberou ostatní a v docházce přibude neschopenka. Jenže kolegy, který do kanceláře normálně přijde, sedne si k počítači a celý den jede na půl plynu, si skoro nikdo nevšimne. Je unavený, hůř se soustředí a dělá víc chyb, v žádné statistice ho ale nenajdete.
Odborně se tomu říká prezentismus. Člověk sice v práci je, ale kvůli stresu, vyčerpání nebo psychické zátěži nedokáže pracovat tak jako obvykle. Pro firmu to znamená ztrátu výkonu, která se ale nikde neeviduje. A podle nových dat to v Česku rozhodně není nic výjimečného.
Vyplývá to ze studie Mavie Stress Study 2026, kterou letos provedla společnost Mavie, poskytovatel komplexní zdravotní péče. Její firemní divize Mavie Work pomáhá víc než tisícovce firem v deseti zemích pečovat o zdraví zaměstnanců, od prevence přes psychosociální podporu až po rozvoj vedoucích. Do průzkumu se zapojilo 394 pracujících Čechů ve věku 18 až 64 let s alespoň polovičním úvazkem, nejméně 30 procent z nich byli manažeři.
„Stres na pracovišti už není jen individuálním problémem, ale také ekonomickou výzvou. Když lidé pokračují v práci navzdory vyčerpání, problém často zůstává skrytý, jeho dopady na výkon, motivaci i výsledky organizace jsou však velmi reálné. Firmy proto nemohou čekat s řešením až na chvíli, kdy stres vyústí v pracovní neschopnost,“ říká Christoph Schnedlitz, generální ředitel Mavie Work.
Stres je pro většinu pracujících běžnou součástí dne. Často nebo velmi často ho zažívá 61 procent zaměstnanců a u 40 procent se za poslední rok ještě zvýšil. Každý čtvrtý v uplynulém roce opakovaně zažil chvíle, kdy měl pocit, že už psychicky nemůže dál. Navzdory vyčerpání pracuje 76 procent českých zaměstnanců a 62 procent přiznává, že jim kvůli stresu klesá výkon. Každý pátý mluví o výrazném poklesu. Velkou roli přitom hrají peníze, finanční důvody uvádí 69 procent dotázaných.
Kolik firmu takový člověk na půl plynu stojí, se v účetnictví přesně dohledat nedá. Projeví se to jinde: rozhodování zaměstnance trvá déle, chyb přibývá a spolupráce v týmu vázne.
Když lidé pokračují v práci navzdory vyčerpání, problém často zůstává skrytý, jeho dopady na výkon, motivaci i výsledky organizace jsou však velmi reálné.
Pracovní neschopnost kvůli duševním onemocněním stála podle odhadů ekonomů z Masarykovy univerzity českou ekonomiku v roce 2024 zhruba 16 miliard korun. Skutečné náklady jsou podle Mavie výrazně vyšší, protože se do tohoto čísla nepromítá zmíněný prezentismus.
Hlavním zdrojem stresu je pro Čechy samotná práce, uvádí ji 59 procent lidí. Až za ní je finanční situace. V práci lidem nejvíc vadí tlak na výkon, termíny a konflikty se šéfem nebo kolegy, dál napětí v týmu a celková zátěž. Většina stresu tak vzniká přímo tam, kde s ním firmy mohou něco dělat.
Mluvit o tom ale lidé nechtějí. Odbornou pomoc vyhledá jen 9 procent zaměstnanců. Tři čtvrtiny za poslední rok s nikým v práci o svém duševním zdraví nemluvily a víc než dvě třetiny by se se svými potížemi nesvěřily ani nadřízenému. Skoro polovina lidí přitom o svém duševním zdraví sama říká, že je dobré, nebo dokonce velmi dobré. Kdo čeká, že se přetížený člověk ozve sám, může tak čekat dlouho. Firma se o problému často dozví, až když se projeví na sníženém výkonu.
Pod tlakem přitom nejsou jen řadoví zaměstnanci. Když je dlouhodobě ve stresu šéf, může to podle studie odnést celý tým, jeho nálada, motivace i stabilita. Téměř čtvrtina lidí (23 procent) častěji přemýšlí o odchodu z práce, pokud svého manažera vnímá jako dlouhodobě vystresovaného. Stres vedoucích tak přímo souvisí s tím, jestli si firma udrží lidi.
„Manažeři mají zásadní vliv na to, jak zaměstnanci stres prožívají. Je proto důležité, aby uměli včas rozpoznat varovné signály a správně na ně reagovat. Péče o wellbeing manažerů tak není jen benefitem pro jednotlivce, ale investicí do stability a fungování celého týmu,“ říká Michaela Hack, psychosociální poradkyně Mavie Work.
Podpora proto nemá mířit jen na zaměstnance, ale i na ty, kdo je vedou. Vedoucí potřebují vědět, jak poznat, že je někdo v týmu přetížený, jak s tím pracovat a zároveň jak zvládat vlastní tlak. Mavie Work jim k tomu nabízí koučink a semináře. Firmy navíc mohou využít hodnocení osobnosti, které pomáhá lépe obsadit vedoucí role a rozvíjet manažery.
Co dalšího mohou firmy dělat? Podle Mavie jde hlavně o to, aby se lidé k pomoci dostali včas a snadno a aby o duševním zdraví mohli v práci mluvit otevřeně. Roli hraje dostupná podpora, přístup vedení i citlivost vedoucích. Mavie Work k tomu firmám nabízí preventivní programy, digitální nástroje na podporu well-beingu i psychosociální poradenství.
„V Mavie stavíme na prevenci a chceme firmám i jejich zaměstnancům pomáhat rozpoznat rizika včas a pečovat o duševní i fyzické zdraví dříve, než se problémy prohloubí,“ vysvětluje Schnedlitz.
Chceme firmám i jejich zaměstnancům pomáhat rozpoznat rizika včas a pečovat o duševní i fyzické zdraví dříve, než se problémy prohloubí.
Jedním z nástrojů, které Mavie Work firmám nabízí, je takzvaný Employee Assistance Program (EAP). Zaměstnanci díky němu dostanou přístup k důvěrnému psychosociálnímu poradenství, když řeší dlouhodobý stres, konflikt v práci nebo osobní krizi. S kvalifikovaným poradcem si ujasní, v jaké situaci jsou, hledají řešení a naplánují další kroky. Poradce můžou kontaktovat online, v poradenských centrech nebo kdykoliv přes chat a telefonickou linku. Nadřízený se o tom přitom nemusí dozvědět, což je vzhledem k tomu, jak málo lidí se chce s problémy svěřit, podstatné.
EAP nemá nahradit prevenci ani dobré vedení, ale doplnit je. Umožňuje řešit zátěž dřív, než se promítne do výkonu nebo skončí neschopenkou. Že se to může vyplatit, ukazují mezinárodní data Workplace Outcome Suite. Po využití EAP v nich vnímaná míra stresu klesla o 31 procent a pracovní angažovanost vzrostla o 27 procent. Počet dní absence se snížil o 47 procent a prezentismus o 51 procent. Ekonomický přínos analýza odhaduje na 5,11 dolaru na každý investovaný dolar.
Duševní zdraví lidí není jen jejich soukromá záležitost. Přímo ovlivňuje, kolik tým odvede, jestli v něm lidé zůstanou a jak se firmě daří, a firmy by se o něj proto měly starat dřív, než se problém ukáže. Hlídat jen neschopenky nestačí. Ty ukážou, kdo chybí, ale ne kolik lidí sedí u stolu a nestíhá. Více informací o Mavie a programu Employee Assistance Program najdete na www.e-a.as.
