Loňský rok byl pro český audiovizuální průmysl – pod nějž kromě filmové tvorby spadá například i reklama – rekordní. Asociace producentů v audiovizi ve své výroční zprávě oznámila obrat odvětví v historické výši 15,4 miliardy korun. Zástupci oboru však varují, že navzdory úspěšnému roku nyní hrozí krize. Zaprvé kvůli pozastaveným pobídkám, zadruhé kvůli chystané novele zákona o audiovizi.

Tržby 15,4 miliardy korun za rok 2022 jsou výrazným nárůstem oproti předloňsku, kdy audiovizuální průmysl v Česku oznámil obrat zhruba 12 miliard korun. Zahraniční projekty z loňské částky tvořily 11,25 miliardy, tedy 73 procent obratu. Výroba reklamy se přičinila sumou 2,45 miliardy korun. Český film k obratu přispěl částkou 1,73 miliardy.

Největšími zahraničními produkcemi natáčenými v Česku byly pokračovaní filmu Vyproštění z dílny Netflixu s Chrisem Hemsworthem v hlavní roli, dále druhá řada sci-fi seriálu Nadace podle knihy Isaaca Asimova pro Apple TV+ nebo Ballerina, spin-off hollywoodského blockbusteru John Wick.

Tvůrce z ciziny často lákaly pobídky, které loni vzrostly o rekordních 570 milionů na 1,37 miliardy korun. V letošním roce vláda přidělila v rozpočtu Fondu kinematografie na pobídky 1,4 miliardy. V současné době jsou však pozastavené, po úspěšném období podle asociace přichází znovu nejistota.

„Po českých službách je rekordní poptávka a máme historicky nejvyšší částku podpory, přesto ‚máme zavřeno‘. Nikdy jsme na tom nebyli lépe, pro zahraničí ale působíme nedůvěryhodně,“ uvedl předseda Asociace producentů v audiovizi (APA) Vratislav Šlajer.

„Důvodem je zastaralý a nepřehledný systém registrace a evidence pobídek, který na základě nerealistických odhadů generuje neplatná data a systém se pak jeví jako přetížený a ucpaný. To ale podle reálné kapacity trhu není pravda,“ dodal.

Státní fond kinematografie může pobídky podle Asociace producentů v audiovizi otevřít, kvůli složité legislativě je však vázán povinností vycházet ze zavádějících čísel. Situaci by měla řešit novela zákona o audiovizi, která bude platit od roku 2025.

„Do té doby systém, tentokrát z čistě technických důvodů, zkolabuje a pověst Česka jako perspektivní destinace pro zahraniční natáčení bude definitivně zničena. Asociace producentů proto apeluje na ministerstvo kultury a Státní fond kinematografie, aby společně nalezli cestu k odblokování jinak zdravého systému,“ dodal Šlajer.

Novela čelí odporu, bez ní ale pobídky nebudou

Jednou z nejdůležitějších změn vedle reformy pobídkového systému v novele zákona je, že fond bude nově podporovat i televizní a online projekty. Novela také navýší zdroje fondu, jehož systém financování dlouhodobě počítá se spoluzodpovědností všech, kdo z něj mohou čerpat. V současné době ale procento příjmů do fondu odvádějí pouze online platformy se sídlem v České republice, zahraniční platformy do systému nepřispívají.

Aby na globalizovaném trhu do systému přispívaly i zahraniční platformy generující zisk z českého trhu, považují zástupci APA za základ. Stejně tak i návrh ministerstva kultury, aby do systému přispívali všichni dvěma procenty příjmů z kin, televize, převzatého vysílání a streamingu. Tím by se podle asociace narovnal nerovnovážný stav, kdy kina a televize přispívají víc než domácí online platformy.

„Tento férový návrh ale překvapivě naráží na odpor jak zahraničních streamerů, tak bohužel i domácích televizních stanic a platforem. Opět tak hrozí opakování situace z roku 2006, kdy tehdejší novela zákona spadla kvůli tlaku komerčních televizí pod stůl,“ řekl Šlajer. „Pokud by současná novela neprošla, vedle porušení financování české audiovize by se definitivně zablokoval i systém pobídek,“ dodal.

S přispěním ČTK