Betonové plochy a asfaltové silnice ve městech sálají horkem, vzduch se ani nepohne a jediné, po čem člověk touží, je milosrdný stín. Když konečně vstoupíte pod korunu vzrostlého stromu, okamžitě pocítíte úlevu. Pocitová teplota vzduchu ve stínu stromu totiž klesá poměrně bez problémů o 5 až 7 stupňů Celsia. „Ještě mnohem vyšší rozdíl je ale u povrchu ulice, kde jde o desítky stupňů,“ říká Martin Vokřál, zakladatel projektu UpGreen, který s plánováním ochlazování měst s využitím technologií pomáhá.

„Aby stromy ve městech mohly plnit svou chladicí a klimatickou funkci, musí být zdravé a prosperovat. A právě v tom je zakopaný pes,“ vysvětluje Vokřál. Veřejná správa podle jeho zkušeností často řeší zeleň až ve chvíli, kdy viditelně schne nebo umírá. Projekt UpGreen se to rozhodl od základu změnit a přináší do správy městské zeleně revoluci v podobě tzv. prediktivní péče poháněné daty z vesmíru. To znamená, že dokáže sledovat stav a zdraví stromů v čase a určit, které prosperují, které potřebují víc péče a kde je čas vysadit stromy nové.

Za projektem stojí brněnská technologická společnost Asitis, jíž je Martin Vokřál spoluzakladatelem. Jeho cesta k ekologickým technologiím přitom nebyla úplně přímočará. Vystudoval ekonomii, management a mezinárodní právo, pracoval v Microsoftu a profesně cestoval po světě. Zlom nastal, když mu z Brna do Las Vegas volala jeho manželka, že je podruhé těhotná a bojí se, že bude muset zavřít svůj krajinářský ateliér. Vokřál dal výpověď, vrátil se domů a začal se o chod ateliéru starat.

Brzy si všiml zásadního problému: města často chtěla revitalizovat parky a veřejná prostranství stylem „hlavně ať je to levné“. Výběrová řízení se vypisovala neefektivně a výsledná zeleň neplnila svou funkci tak, jak by mohla. Vokřál proto spojil síly s experty na životní prostředí a družicová data a založil Asitis. Jejich cílem bylo popsat stav klimatu a zeleně nikoliv pocitově, ale na základě tvrdých dat z družic.

V roce 2021 tým sepsal projekt a přihlásil se do výzvy Evropské vesmírné agentury (ESA). V konkurenci více než 60 nejlepších evropských týmů, které kombinovaly družicová data a veřejný prostor, uspěli a získali podporu na studii proveditelnosti. „Technologie se ukázala jako natolik vizionářská, že ji zástupci ESA doporučili k dalšímu rozvoji a překlopení do fáze demonstrace. Pro ni jsme pak zajistil rovnou dvě významné evropské metropole: Lisabon a Kodaň,“ líčí Martin Vokřál. V rámci projektů v Kodani a Lisabonu tak UpGreen analyzoval stav již 587 026 stromů.

Prediktivní péče za desetikorunu

„Hlavní technologické kouzlo UpGreen spočívá v množství přesných dat zpracovávaných v čase,“ vysvětluje Vokřál. Běžný dendrolog sice dokáže strom na místě skvěle zhodnotit, vidí ho ale jen v daný moment a málokdy si pamatuje, jak přesně vypadal před pěti lety. Navíc v metropolích typu Prahy, kde rostou statisíce stromů, není v lidských silách obejít každý z nich v rozumném čase.

Foto: UpGreen

Vizualizace stavu stromů ve městě pomocí dat z družic

Technologie UpGreen naopak díky časovým řadám družicových snímků sleduje historii každého jedince. Dokáže odhalit, že strom, který sice na pohled v terénu vypadá zdravě, už čtyři roky skrytě stagnuje a je pod výrazným stresem. Zásahy lze díky tomu zacílit efektivněji a dlouhodobě zlepšovat kvalitu městského prostředí. Celá tato analýza přitom město vyjde na pouhých přibližně 10 korun za jeden strom, výsledkem je ale možnost efektivněji se adaptovat na změnu klimatu.

Praktické využití technologie už pocítila například jihomoravská Kuřim, kde UpGreen zmapoval 16 916 stromů. Data ukázala alarmující realitu, protože celých 46 % tamních stromů vykazuje podprůměrnou produktivitu a 43 % je vystaveno zvýšenému stresu. V zastavěném území Kuřimi navíc rovnou 25 % stromů spadá do kategorie zranitelných nebo ohrožených.

„Město díky tomu zjistilo, že za stresem zeleně v jedné z klíčových lokalit stojí vyschnutí místního potůčku před pár lety. Radnice tak může péči a investice zacílit extrémně efektivně tam, kde je to nejvíc potřeba,“ uvádí Vokřál příklad.

Technologie UpGreen navíc umí efektivně pracovat s populárním urbanistickým pravidlem 3-30-300, které formuloval nizozemský vědec Cecil Konijnendijk. Podle něj by měl každý člověk vidět ze svého okna alespoň 3 stromy, žít ve čtvrti, kde je minimálně 30 % plochy pokryto zelení, a mít to k nejbližšímu kvalitnímu parku maximálně 300 metrů.

„V České republice je pro města největším oříškem splnit právě 30% pokrytí zelení. My se však nedíváme na čtvrti jako na anonymní celek, ale analyzujeme situaci z pohledu jednotlivých budov. To pomáhá odhalit takzvané vyloučené lokality z hlediska zeleně a umožňuje radnicím investovat finance spravedlivě tam, kde lidem stromy nejvíce chybí,“ vysvětluje zakladatel. Zajímavé je, že stará panelová sídliště ze 60. a 70. let v Česku podle něj paradoxně z tohoto hodnocení vycházejí velmi dobře, protože tehdejší urbanistické směrnice s rozsáhlou zelení mezi domy počítaly.

UpGreen se probojoval mezi pět finalistů letošního ročníku prestižní soutěže E.ON Energy Globe. Porota složená z členů Akademie věd vybrala z celkem 289 přihlášených projektů pět finalistů, kteří se budou ucházet o přízeň veřejnosti. „Soutěž už 18 let propojuje inspirativní projekty, které dokazují, že udržitelnost tvoří především konkrétní činy lidí napříč celou Českou republikou,“ říká k tomu Claudia Viohl, generální ředitelka skupiny E.ON v České republice.

Projekty letos podporuje také pětice známých osobností v roli ambasadorů – herec Marek Lambora, herečka Jitka Čvančarová, skateboardista Maxim Habanec, herec Štěpán Benoni a herečka Gabriela Heclová. Každý z nich propůjčil svou tvář jednomu z finalistů a pomáhá přiblížit jeho příběh veřejnosti. Dlouhodobým partnerem soutěže a její podporovatelkou je herečka Veronika Khek Kubařová.

O vítězi rozhodne veřejnost. Hlasování probíhá od poloviny května na webu soutěže a je otevřené až do konce srpna 2026. Slavnostní vyhlášení vítěze pak proběhne tradičně v rámci E.ON Ekofestivalu na začátku září v Českých Budějovicích.