Čeští tvůrci první hardwarové kryptopeněženky ukazují, proč je dobré zůstávat nad věcí a dívat se dopředu, klidně i několik let. Zatímco z kryptobyznysu přicházejí vesměs samé špatné zprávy – krachy, propouštění, škrty –, skupina SatoshiLabs, do níž kromě Trezoru patří i startupy Invity, Vexl a Tropic Square, hlásí klid a žádné zeštíhlování. Čím to? Jednak ví, že propadů už bylo v kryptoměnové historii několik, takže nemá cenu se jimi příliš vzrušovat, jednak se soustředí na projekty, které jdou víc do hloubky, takže ji aktuální poryvy tím či oním směrem tolik nerozhoupou.

Štěpán Uherík vede kasu SatoshiLabs pět let, finančním ředitelem skupiny, která se proslavila svou hardwarovou kryptopeněženkou Trezor, se stal na podzim roku 2017. Tedy v době předposledního velkého vzepětí: bitcoin tehdy vystoupal až k hodnotě dvaceti tisíc dolarů, jenže rychle spadnul zpět pod hranici deseti tisíc – a tam zůstal další dva roky. „Naše odvětví a byznys typicky prochází bitcoinovými cykly,“ krčí rameny Uherík, který si k pozici CFO SatoshiLabs přibral v létě 2019 ještě post šéfa a spoluzakladatele interního startupu Invity.

Připouští, že loňský výplach je specifický, protože jde ruku v ruce s geopolitickou krizí, energetickými otřesy a ekonomickou recesí. A dodává, že je pravděpodobné, že kryptoměny se ještě nedotkly svého dna (například bitcoin se nyní obchoduje za sedmnáct tisíc dolarů, před rokem ale stál více než šedesát tisíc).

„Je až zarážející, jak se každá kryptodeprese podobá té předcházející. Krachují firmy a burzy, lidé přicházejí o peníze v obskurních kryptoměnách, bitcoin se hází do jednoho pytle s jinými kryptoměnami… Problém je pořád stejný. Nekonečná lidská touha po rychlém zbohatnutí vytvořila vedle bitcoinu spoustu nesmyslných kryptoměn. Toto kasino pak roste do bublin, které přirozeně praskají,“ říká.

Foto: Invity

Štěpán Uherík, šéf startupu Invity a finanční ředitel SatoshiLabs

V Invity, což je služba, která pomáhá najít nejlepší kurz těm, kdo chtějí nakoupit, vyměnit nebo prodat některé z hlavních kryptoměn, jsou prý na kontrakce, které nyní probíhají, připraveni. Navíc to, že na trhu panuje určitá nervozita, jim v podstatě vyhovuje – pro byznys Invity jsou klíčové transakce. „Volatilita bitcoinu a jiných digitálních měn nám paradoxně pomáhá. Nízký kurz motivuje lidi k tomu, aby začali nakupovat. Nejistota na trhu pomáhá také k tomu, aby lidé směnili menší kryptoměny včas zpět do bitcoinu,“ vysvětluje šéf Invity, přes jejichž služby už proteklo 790 milionů dolarů, respektive čtyřiadvacet tisíc bitcoinů.

Invity, podobně jako sám Uherík, je coby dceřiná firma skupiny SatoshiLabs úzce provázaná s Trezorem. Tomu se v posledních týdnech hodně dařilo, přestože celkově šel trh dolů – hardwarovým peněženkám pomohl krach kryptoburzy FTX, který řadu lidí vylekal a pomohl jim pochopit, že nejbezpečnější cesta, jak mít uložené své tokeny, je ve vlastním zařízení. Prodeje Trezoru, jehož tržby poprvé loni překonaly miliardu korun, tak stouply o stovky procent.

A právě v nich je integrované i řešení od Invity: „Přímo v Trezoru si už běžně uživatelé mohou koupit bitcoin i jiné kryptoměny a mohou je také směnit, utratit za vouchery nebo prodat do klasické měny. V Evropě a Spojených státech jsme spustili také novou službu spoření do bitcoinu přímo v Trezoru a pro ty, kteří si vedle něj hrají i s jinými kryptoměnami, jsme přidali decentralizované možnosti směny.“

Zatímco Invity a jeho tým jsou sice podobně jako celé SatoshiLabs hodně probitcoinoví, využití pro něj najdou i příznivci jiných digitálních měn. To další startup z portfolia skupiny je už čistě a pouze pro držitele bitcoinů – aplikace Vexl umožňuje přes telefon snadno a rychle obchodovat s bitcoiny jen mezi jejich držiteli bez prostředníků v podobě centralizovaných burz a jiných třetích stran. Vexl tak hodně odpovídá idejím, ze kterých vyrostl bitcoin a které jsou vlastní i zakladateli SatoshiLabs Marku „Slush“ Palatinovi, který státní byrokracií opovrhuje a patří k odhodlaným obhájcům bitcoinu.

Vexl má ve skupině jako CEO na starost Lea Petrášová – a také ona, podobně jako Štěpán Uherík, říká, že nynější kryptovýplach není nic, z čeho by bylo třeba se hroutit. Naopak: „Aktuální krizi vítám a věřím, že byla potřebná. Vnímám ji jako nevyhnutelný proces očisty prostředí od podvodných projektů. Mrzí mě, že lidé přichází o své peníze, doufám ale, že většina z nich to vezme jako investici do vzdělání o hodnotě bitcoinu a jeho přímém vlastnictví.“

Jakožto nejmladší a nejmenší člen rodiny SatoshiLabs je Vexl nejen službou, ale také funguje jako sociální síť. Uživatelé si uvnitř něj mohou šifrovaně dopisovat, sdružovat se do menších komunit, směňovat bitcoiny a zároveň toho o sobě mnoho neříkat – zatímco při transakci přes kryptosměnárnu je třeba odevzdat kromě jména, kontaktu a adresy i číslo karty nebo účtu (a někdy například i fotku), klienti Vexlu si vystačí se jménem či přezdívkou a telefonem.

Foto: Vexl

Lea Petrášová, šéfka startupu Vexl

„Máme už tisíce uživatelů. Také se rozhlížíme po dalších trzích, kde bychom mohli ukázat, jakou máme přidanou hodnotu,“ naznačuje Petrášová, že Vexlu je český trh krátce po startu malý a že podobně jako jeho mateřská firma se na byznys kouká spíš mezinárodním, globálním pohledem.

Celá skupina SatoshiLabs v posledním roce narostla do počtu lidí o čtyřiadvacet procent. O své ekonomické výkonnosti sice Marek Palatinus a spol. nechtějí hovořit, nicméně pro CzechCrunch už před časem připustili, že cokoliv, co dělají, musí být ziskové, protože do firmy nikdy (až na jednu výjimku) nepřizvali žádné investory, a tak vše financují ze svých kapes. V růstu skupina neplánuje polevovat ani nyní, kdy z řady technologických firem přicházejí zprávy o velkých úsporách. Naopak se chystá na příští bull-run, tedy období růstu krypta.

Personální škrty už oznámila Meta, Amazon, řada kryptoburz, v Česku například miliardový startup Productboard. „My propouštět neplánujeme,“ odpovídá HR ředitelka SatoshiLabs Nina Šikulová s tím, že firma bude i nadále obsazovat řadu uvolněných, hlavně technických pozic. Jde také o to, že společnost ve svých výhledech dlouhodobě počítá s tím, že propady a krize se budou objevovat, což dokumentují slova Matěje Žáka, šéfa Trezoru.

„V současné situaci v kryptu a našem byznysu je potřeba sledovat a odlišovat minimálně čtyři faktory: sezonnost, tedy Black Friday či Vánoce, pád burzy FTX a s ním spojenou nejistotu, makroekonomické události a bitcoinový cyklus. Zatímco první dva zmiňované fenomény mají výrazně pozitivní, avšak spíš krátkodobý dopad pro byznys Trezoru jako firmy, zbylým dvěma faktorům se nevyhneme a počítáme s nimi v plánech,“ říká Žák.

Jím vedený Trezor nyní zažívá paradoxní časy: prodeje jsou obvykle úzce navázané na vývoj ceny kryptoměn, hlavně pak bitcoinu. Když jeho hodnota roste, stoupají i prodeje peněženek. Když klesá, padají dolů. Jenže nyní je bitcoin sice v hlubokém útlumu, ovšem zájem o výrobky Trezoru je enormní. Jde o důsledek krachu FTX.

Žák očekává, že už po Novém roce se situace začne vracet k normálu, a že tedy i na jeho společnost čeká útlum, tudíž i „těžký bear market“. Ten ale prý nebude trvat zase až tak dlouho. Takzvaný býčí trh, tedy rostoucí ceny, se prý dostaví do dvou let a svého vrcholu dosáhne během roku 2025: „A my na to chceme být připraveni. Proto nepropouštíme a naopak chystáme nové produkty a služby. Představíme nový Trezor s podporou Bluetooth nebo brzy také mobilní aplikaci.“

Foto: Tropic Square

Jan Pleskač a Evžen Englberth, zakladatelé Tropic Square

S rozvojem produktů Trezoru pak souvisí i čtvrtý startup ze skupiny, a to Tropic Square. Ten vznikl z potřeby mít vlastní bezpečný čip s otevřenou architekturou – je to mimochodem jediná firma zpod křídel SatoshiLabs, do které Palatinus a spol. přizvali i investory zvenčí, protože vývoj a výroba polovodičů je kapitálově hodně náročná. V létě začala výroba testovací série prvních transparentních čipů, které už dorazily do Česka na zkoušky, a pokud ty dopadnou podle očekávání, brzy se začne s produkcí českých bezpečných čipů.

Tropic Square nyní zabodoval také u evropských úřadů. Jako první český startup se stal součástí skupiny expertů na kyberbezpečnost z významného projektu Horizon-Orshin, který má za cíl sjednotit pravidla bezpečného vývoje technologických produktů. Evropská unie na něj vyčlenila 3,8 milionu eur, Tropic Squaru z toho připadne přes třináct milionů korun.

„Spoléhání trhu na hardwarová a softwarová řešení s uzavřeným zdrojovým kódem znamená, že se výrobci nebo zákazníci často nedozvědí o bezpečnostních slabinách svých zařízení. Když už je zjistí, bývá pozdě,“ vysvětluje Jan Pleskač, technický ředitel Tropic Square. „Pomůžeme s formalizací návrhu a ověřením bezpečnosti otevřených řešení, která jsou kritická pro vývoj bezpečného hardwaru. Transparentnost a otevřenost nám umožňují odhalit bezpečnostní rizika už při návrhu, případně před uvedením na trh,“ dodává výkonný ředitel Tropic Squaru Evžen Englberth.