Chardonnay, upnuté džíny, cesta na Mars. Kdo je hlava SpaceX, jež stojí po Muskově boku přes 20 let?

Bez byznysového umu Gwynne Shotwellové, prezidentky SpaceX, by Muskova cesta do vesmíru byla výrazně komplikovanější.

SpaceXStory

Foto: NASA/SpaceX

Gwynne Shotwell chce doletět v následujících deseti letech na Mars

0Zobrazit komentáře

Pátý test kosmické lodi Starship společnosti SpaceX Elona Muska dopadl letos v říjnu úspěšně, nosná raketa Super Heavy při svém návratu přistála přímo na odpalovací věži a celý svět ohromila technologie asijských hůlek, které sedmdesátimetrový kolos sevřely. Poprvé se navíc v celku vrátila i část, která by jednou měla ukrývat posádku. Jde o fenomenální úspěch, který lidstvo opět o krok přiblížil ke kolonizaci Měsíce a Marsu. A zatímco firmu SpaceX, kterou Gwynne Shotwellová řídí, zachvátilo nadšení, ona si napsala na svůj účet na sociální síti X jednu jedinou ohromenou větu: že prý neví, co říct… Na rozdíl od svého šéfa Elona Muska působí totiž v pozadí.

Ve SpaceX je ale Shotwellová zásadním člověkem, má na starosti každodenní exekutivu a strategii společnosti. Právě ona, přes Muskovu občas divokou vizionářskou jízdu, dokázala firmu udržet i během jejích horších let finančně stabilní. To se ve SpaceX ukazuje jako její nejsilnější stránka. Umí přivést, vyjednat a udržet jak finance, tak obchodní partnery. „Občas vidím Gwynne jako akrobatku v manéži, která roztočí talíře a udržuje různé elementy v rovnováze. Bez ní by SpaceX možná uspělo, ale kdo ví? To se nikdy nedozvíme. Ale myslím, že by to bylo mnohem víc komplikované,“ řekl o Shotwellové listu The Los Angeles Times Martin Halliwell, bývalý technologický ředitel společnosti SES, který s ní osobně vyjednal šest kontraktů a dnes ji považuje za přítelkyni.

Elon Musk jí nabídl pozici obchodní ředitelky ve SpaceX v roce 2002 potom, co mu při náhodném setkání velmi drze poradila, že by měl do firmy zaměstnat na full-time člověka, který bude zodpovědný za obchodní rozvoj. Shotwellové bylo v té době skoro čtyřicet, byla čerstvě rozvedená se svým prvním manželem, měla dvě malé děti a zastávala pozici ředitelky pro divizi vesmírných systémů v malé, ale celkem úspěšné firmě Microcosm. Přísně vzato to nebyla úplně dobrá životní etapa pro vstup do nevypočitatelného startupu, kterým SpaceX v té době byl.

„Vypadalo to jako riskantní krok. Měla jsem velmi stabilní práci, vlastnila jsem tři procenta akcií společnosti, pro kterou jsem pracovala. To je na zaměstnance celkem hodně. Nabídka pracovat ve SpaceX neznamenala stabilní práci. A vlastně jsem Elona v té době ani dobře neznala,“ popsala zrod spolupráce v podcastu Standfordovy university Shotwellová. Nejdřív prý Muskovi odpověděla, že jinou práci nepotřebuje. Váhala asi měsíc a pak jí to ale nedalo: „Zavolala jsem mu a řekla: Byla jsem naprostá kráva. A on se zasmál a řekl: Vítej v týmu.“

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Její rozhodnutí se nakonec ukázalo jako výhodné nejen pro ni samotnou, ale i pro SpaceX. Byla to totiž ona, kdo měl během neúspěšných prvních startů raket Falcon na starosti prodej produktu, který zatím nefungoval. Šlo o to, že zatímco SpaceX ještě neumělo vynést raketu na orbitu, ona už prodávala tuto službu jiným firmám. „Ve skutečnosti je SpaceX skvělá společnost a děláme úžasné věci díky našemu výjimečnému týmu. Není to kvůli mně. Není to kvůli Elonovi. A tak jsem prodávala tým. Prodávala jsem ideál. Prodávala jsem příslib a naději na rozumné, cenově dostupné starty,“ řekla Shotwellová v podcastu, když vzpomínala na začátky SpaceX.

Nutno říci, že Elon Musk v té době ještě nebyl globální superstar, která by firmu zaštítila. První auta jeho automobilky Tesla, pojmenovaná Roadster, sjela z výrobních linek až v roce 2008 a v témže roce raketa Falcon poprvé úspěšně dolétla na oběžnou dráhu. První komerční let přišel na řadu až v roce 2013 a do té doby společnost živily primárně investorské peníze a také projekty NASA.

Každopádně čtvrtý start rakety Falcon v roce 2008, který byl tím prvním úspěšným, a následné vyjednání spolupráce s NASA ohledně zásobování Mezinárodní vesmírné stanice Shotwellovou profesně posunuly. V prosinci téhož roku ji Musk proto jmenoval prezidentkou SpaceX. Podle The Los Angeles Times i proto, že miliardáři lidé v NASA naznačili, že se jim nelíbí tříštění jeho pozornosti mezi automobilku a SpaceX a že by podle nich měl mít partnera, který se bude plně věnovat kosmickému byznysu. Že by Musk takhle na někoho dal? Dnes se to může zdát překvapivé, jenže kontrakt s NASA v hodnotě 1,6 miliardy dolarů (zhruba 36,8 miliardy korun), na jehož vyjednávání se Shotwellová podílela, SpaceX doslova zachránil od krachu, ke kterému firma směřovala.

A finance zachraňovala Shotwellová SpaceX i ve chvíli, kdy už rakety do kosmu létaly. To, že se občas něco nepodaří, nebo dokonce vybouchne, nebyla pro lidi ve SpaceX novinka, právě naopak. Elon Musk sám razí filozofii, že pokud se vám vše daří, nedostatečně inovujete. Problém to ale začal být ve chvíli, kdy spolu s raketou SpaceX explodoval i náklad platícího klienta.

Potom, co v roce 2016 vybuchla raketa Falcon 9 a spolu s ní i satelit společnosti SES, ještě než se vůbec odlepila od země, udělala Shotwellová neobvyklý krok: nechala zástupce firmy, které satelit patřil, aby mohl sledovat interní vyšetřování celé nehody. „Neznám žádnou jinou organizaci, která by to umožnila,“ řekl pak The Los Angeles Times již zmíněný Martin Halliwell, tehdejší technický ředitel společnosti SES. Právě díky přístupu Shotwellové k řešení nastalé situace se vedení SES rozhodlo ve spolupráci se SpaceX pokračovat.

Shotwellová zároveň přiznala, že vyrovnat se s tímto neúspěchem sice bylo těžké, jako zásadní ale vnímala, aby se tím nenechala odradit od práce. „Moje poučení bylo, že rozhodně nechcete být vůči svému týmu a zákazníkům neupřímní, ale také není příliš užitečné ukazovat svou úzkost, když trpíte, protože vaši zaměstnanci na tom mohou být ještě hůře než vy. Je tedy lepší udržet lidi soustředěné na práci. A oni už předtím prokázali, že dokáží odvést skvělou práci.“

Foto: NASA

Zásobovací loď Dragon na raketě Falcon 9 v hangáru

Byť je práce Shotwellové pro SpaceX zásadní, hlavou firmy je stále Elon Musk, který je zodpovědný za její vizi. O tom, jak se s ním pracuje a že nepůsobí v reálu tak, jak by se mohl jevit třeba kvůli svým příspěvkům na své sociální síti X, mluvila Shotwellová opět na Standfordské univerzitě. „Opravdu mě baví pracovat pro Elona. Mám radši jeho osobní stránku než tu na Twitteru. Vlastně na mě často působí jako dva různí lidé,“ řekla se smíchem a dodala: „Je spravedlivý až do krajnosti. Je vtipný. Motivuje lidi k tomu, aby odváděli skvělou práci. Vytváří v kanceláři nepříjemné situace, to je jisté, ale lidé na ně reagují tím, že překonávají sami sebe, pracují tvrdě a přemýšlejí, jak něco opravdu uskutečnit, místo aby říkali: To nejde!“

Role mezi sebou mají prý jasně vymezené. Ona se soustředí na operativu a řídí každodenní provoz, on se věnuje technologiím a strategii. „Je to celkem příjemné rozdělení. Nejsem vývojářka technologií. Jsem tu, abych podporovala zaměstnance a pomáhala týmu přijít na to, jak zvládnout ty šílené úkoly. On je opravdový vizionář, který pohání technologickou stránku,“ uzavřela Shotwellová.

Rodačka z Illinois má ale titul ze strojního inženýrství a aplikované matematiky z prestižní Northwestern University v Chicagu. Velmi ráda ale boří stereotypy týkající se toho, jak by měl nerd, tedy fanoušek počítačů a techniky, vypadat. Například její zálibě ve vynášení velkých objektů do kosmu předcházel zájem o… módu. Matka ji totiž jako dítě vzala na konferenci Společnosti žen inženýrek, kde na ni udělala dojem jedna z přednášejících hlavně díky svým skvělým botám a kabelce, která k nim ladila. Shotwellová na akci pochopila, že sestavovat vesmírné rakety mohou i holky, kterým záleží na doplňcích. „Udělala pro mě strojní inženýrství přístupným,“ řekla v rozhovoru pro časopis Marie Claire v roce 2017.

astronautinasa2

Přečtěte si takéVelká prohra pro Boeing. Astronauty vyzvedne SpaceXZ osmi dnů je osm měsíců. Boeing se musí poklonit Muskovi, astronauty na Zem doveze SpaceX

Téhle idee zůstala Shotwellová věrná i v pozici šéfky ve SpaceX. V prostorách firmy se běžně pohybuje v teniskách, tričku a upnutých černých džínách. Nadšeně se s lidmi baví o své lásce k chardonnay a řídí rudou Teslu. A zároveň u toho tedy řídí i většinu SpaceX – klíčové projekty, jako je síť satelitů Starlink, nosné rakety Falcon a vesmírné lodě Starship. „Ona je po Elonu Muskovi ten nejdůležitější člověk ve SpaceX,“ popsal serveru Business Insider její roli bývalý zaměstnanec firmy Vincent Peters.

Shotwellová zároveň patří mezi nejdéle sloužící zaměstnance v řadách společnosti. Byla přijata jako pracovník číslo 11, aktuálně jich má podnik třináct tisíc. Její dvacetiletá věrnost a důvěra v budoucí úspěšnost se jí ovšem mnohonásobně vyplatily. Americký časopis Forbes odhadl její jmění na 900 milionů dolarů (20,7 miliardy korun), vlastní totiž zhruba jedno procento akcií SpaceX. Jelikož ale podle posledních zpráv hodnota celé firmy stoupla až na 210 miliard dolarů (4,83 bilionu korun), bude dost možná i jmění Shotwellové ještě větší.

Vypadá to, že ve SpaceX našli klíč k opakovaným a levnějším cestám lidí do vesmíru. SpaceX má před sebou úkol připravit už zmiňovanou loď Starship ve spolupráci s NASA pro opakované cesty lidí na Měsíc v rámci mise Artemis. První by se měla uskutečnit už v roce 2026. A pak tu je další meta, kterou je pro Elona Muska cesta na Mars. Považuje to Shotwellová v následující dekádě za realistické? „Za posledních patnáct let, co s ním pracuji, jsem se naučila neodporovat a nezpochybňovat, jestli je něco možné, nebo ne,“ řekla v rozhovoru pro Marie Claire.

Startup vědců v covidu vydělal skoro miliardu a teď řeší cestu dál. Misí je i boj s rakovinou, hlásí

Firma Diana Biotechnologies vznikla na ústavu organické chemie, který proslavily patenty Antonína Holého. I ona přišla v pandemii na to, jak vydělat.

Luboš KrečLuboš Kreč

dianaStory

Foto: Diana Biotechnologies

Václav Navrátil a Martin Dienstbier, zakladatelé Diana Biotechnologies

0Zobrazit komentáře

Vestec a Dolní Břežany, dvě městečka na jižním okraji Prahy, jsou s trochou nadsázky takovým středočeským Silicon Valley. Sídlí tam totiž několik elitních akademických ústavů a center jako laserové ELI nebo biotechnologický Biocev. A právě za ním si teď ve dvou nových budovách vybudovala své nové sídlo a výzkumné centrum firma Diana Biotechnologies.

„Je to pořád ještě work-in-progress. Podívejte,“ ukazuje rukou ke stropu, kde ještě chybí výplně a trčí z něj kabel, spoluzakladatel firmy a její provozní ředitel Martin Dienstbier. Z jaké je společnosti, se pozná už podle modré fleecové mikiny, kterou má na sobě – a kterou zdobí nápis Diana Biotechnologies a logo se symbolickou šroubovicí, která odkazuje k molekulárnímu výzkumu, z nějž vzešla.

Kořeny firmy sahají do roku 2017, kdy se vydělil jako jeden z prvních tuzemských vědeckých spin-offů z Ústavu organické chemie a biochemie, tedy z pracoviště proslaveného patenty profesora Antonína Holého. Název Diana přitom nemá nic společného se jménem někdejší britské princezny ani s řeckou bohyní lovu.

Jde o zkratku názvu technologie DNA-linked Inhibitor Antibody Assay, která dala firmě vzniknout a za níž stojí druhý ze spoluzakladatelů a CEO Václav Navrátil. Metoda umožňuje extrémně citlivou detekci různých onemocnění. Dokáže zacílit patogen a nechat výrazně narůst množství důkazů o jeho přítomnosti v organismu v laboratorním vzorku. Stopy chorob jsou běžně obsažené třeba v krvi nebo slinách, ale hlavně na začátku nemocí je jich tak málo, že jsou neviditelné jak pro lidi, tak pro přístroje. Navrátilova metoda je ale zároveň dobře využitelná ve výzkumu, a to např. při vývoji nových léčiv.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

A právě to, že dokáží kvalitně pracovat se vzorky a umí z nich zjistit to, co skrývají, se jim hodilo v pandemii. Rychle vyvinuli vlastní PCR testy, které díky komplexní automatizaci zvládli efektivně vyhodnocovat a opakovaně se včas připravit na podzimní skoková zesílení koronaviru v letech 2020 a 2021. V Česku se díky tomu stali klíčovým hráčem v testování na nemoc, která paralyzovala ekonomiku velké části světa.

Co to znamená v řeči čísel? Jestliže v roce 2019 byla Diana Biotechnologies klasickým biotech startupem, který ještě nemá výrazné tržby a primárně investuje do vývoje technologií (tržby z prodeje služeb byly jen 875 tisíc korun a firma skončila v osmimilionovém mínusu), o rok později už utržila 213 milionů a v čistém vydělala 104 milionů. To ale ještě nebylo nic v porovnání s roky 2021 a 2022 – tam se obrat vyšplhal na 950, resp. 464 milionů a čistý profit dosáhl 573, resp. 106 milionů.

Suma sumárum v koronavirových letech podnik vydělal téměř 800 milionů korun. Kdyby se to převedlo do startupové hantýrky, byla by Diana Biotechnologies jedním z nejlépe zainvestovaných českých startupů. „Někdo má investory, my měli covid,“ krčí trochu omluvně rameny Václav Navrátil.

db

Foto: Diana Biotechnologies

Nové sídlo společnosti Diana Biotechnologies

Ne že by se o Diana Biotechnologies mezi investory nevědělo, ostatně v roce 2017 do firmy vstoupili skrze svůj venture kapitálový fond BPD Ventures miliardáři Vasil Bobela, Petr Pudil a Jan Dobrovský, tedy bývalý vlastníci Mostecké uhelné, jíž v roce 2010 prodali Pavlu Tykačovi. Někdejší uhlobaroni později svůj podíl navýšili poté, co vykoupili startupový inkubátor i&i Prague, který vznikl právě při biochemickém ústavu, z nějž Navrátil s Dienstbierem přišli.

Nyní, když je největší covidové riziko zažehnáno, se i v Diana Biotechnologies vrací k tomu, s čím původně vznikli. A prostředky, které v pandemii nashromáždili, mají jako pověstnou runway. „Umožnilo nám to zejména investovat do rozvoje nových produktů a unikátních technologií, které uvedeme na trh v budoucnu. Mohli jsme si také dovolit uzavřít dlouholeté pronájmy a vybavit nové budovy a sestěhovat se všichni na jedno místo. Dosud jsme byli roztahaní po více lokacích,“ říká Martin Dientsbier.

Je nás tu kolem stovky a lákáme další, vybudovali jsme tady vynikající laboratorní zázemí a chceme přitáhnout opravdu špičkové odborníky i ze světa,“ dodává s tím, že v roce 2023, kdy už hlavní proticovidová opatření z velké části odezněla, se společnost vrátila do fáze, kdy investice do vývoje převyšují aktuální tržby firmy. Obrat činil zhruba 50 milionů korun a hospodaření skončilo v mírné ztrátě.

Byznysově se firma od svých počátků i od covidového období výrazně rozrostla: nyní tým Diana Biotechnologies rozvíjí hned čtyři různé segmenty. I nadále vyvíjí a vyrábí PCR testy, a to nejen na covid, ale i na jiná virová onemocnění. Součástí jejich dlouhodobější strategie je stát se průkopníky v technologiích zaměřených právě na klinické testování. „Například pracujeme na testu pro zjišťování sepse, lidově nazývané otrava krve. U toho, co se nyní používá, trvá vyhodnocení až 24 hodin, my bychom se chtěli dostat na jednu až dvě hodiny,“ říká Václav Navrátil a dodává, že velmi perspektivní jsou i inovativní způsoby testování sexuálních chorob nebo trombofilie.

Mohli jsme si také dovolit uzavřít dlouholeté pronájmy a vybavit nové budovy a sestěhovat se všichni na jedno místo.

S diagnostikou souvisí i to, co třiačtyřicetiletý Dienstbier nazývá jednou z misí celé firmy – včasné odhalování rakoviny. „Je to samozřejmě hodně rané, ale tohle je něco, co extrémně zajímá celý medicínský svět. Koukáme se na genetickou informaci, která se dostává z nádoru do krve. Děláme tzv. tekutou biopsii, při které jsme díky naší nové technologii schopni odhalit v krvi menší množství nádorové DNA než jiné metody, a upozornit tak na rozvoj rakoviny v raném stádiu, kdy může být ještě dobře léčitelná,“ naznačuje provozní šéf Diana Biotechnologies.

Další oblastí, na níž se Navrátil a spol. zaměřují, je urychlování vývoje léčiv pro jiné farmaceutické společnosti. Třeba prostřednictvím nástroje na měření kináz, což jsou speciální enzymy, které se v těle zapojují do různých signálních drah a to včetně těch způsobujících buněčné dělení. Když nefungují správně, buňky se začínají nekontrolovatelně dělit a vzniká nádorové bujení.

I další segmenty, na kterých chtějí ve firmě stavět, jsou blízko farmacie a diagnostiky. Společnost vyvíjí a vyrábí enzymy a sady pro různé laboratorní aplikace, zejména založené na metodě PCR, které jsou využívané napříč biologickým a medicínským výzkumem v akademických i průmyslových laboratořích.

dbb

Práce v laboratoři Diana Biotechnologies

Vedle toho firma nově vyvíjí i tzv. monoklonální protilátky. Tyto molekuly se hojně využívají v diagnostice a jsou základem velké části nejmodernějších léčebných postupů. „Rádi bychom v tomto směru měli vše pod jednou střechou, abychom zákazníkům mohli dodat přesně to, co potřebují,“ upozorňuje Navrátil.

Jako všechno v medicínském byznysu i to, na čem pracují v Diana Biotechnologies, podléhá poměrně striktní regulaci a čas nutný na dotažení věcí do konce se nepočítá v měsících, ale v letech. Takže říct, kdy se na trh dostane třeba funkční rychlý test na sepsi nebo kdy bude hotová technologie pro včasnou diagnostiku rakoviny, nelze ještě přesně určit. Navrátil s Dienstbierem, kteří ve své firmě drží dohromady zhruba 47 procentní podíl, každopádně doufají, že již v horizontu dvou nebo tří let se počet jejich produktů uvedených na trh výrazně rozšíří.

„Právě proto, že v našem oboru vývoje léčiv i diagnostik všechno tak dlouho trvá, stojí tolik peněz a je to spojeno s určitým rizikem, není biotech sektor tak populární mezi investory. A to i přesto, že v případě úspěchu je možné dosáhnout velkých zhodnocení i obecné prospěšnosti. Minimálně v Česku to tak je. My jsme měli štěstí, že prvních komerčních úspěchů jsme dosáhli velice záhy a o finance teď máme na nějakou dobu postaráno,“ říká devětatřicetiletý Navrátil.

vedci

Přečtěte si takéMilionový trh. Čeští vědci vyvíjí látky na obezitu i AlzheimeraJako když si Indiáni dají koku. Čeští vědci jsou blízko léku na obezitu, lidé by po něm neměli hlad

Jedním dechem ale doplňuje, že pro dotažení nejambicióznějších projektů budou nejspíš v horizontu několika let potřebovat další funding nebo příchod strategického investora, neboť například vývoj diagnostiky rakoviny může ve finále spořádat i miliardy korun

Když se oba vědci-podnikatelé mají ohlédnout za tím, čím si s firmou prošli v posledních pěti letech a co z toho pro ně plyne do budoucna, moc dlouho nepřemýšlí. Diana Biotechnologies prý museli už třikrát budovat v podstatě odznova a pokaždé se jim podařilo ji dále rozvinout a zvětšit: poprvé na úplném začátku po roce 2017, podruhé při rozjezdu covidu, kdy ucítili šanci s PCR testy a stali se vedle výzkumného podniku i výrobním, a potřetí po odeznění pandemie, kdy se stali široce rozkročenou biotechnologickou firmou s globálními ambicemi.

„V každém kroku jsme si museli definovat, co bude dál, jak se posuneme a jak naložíme s tím, co jsme získali,“ vysvětluje Dienstbier. A Navrátil dodává: „Víme přesně, kam jdeme. Jen to nepokazit.“