Čínská automobilka BYD chce dobýt Evropu. Plánuje tu další továrnu a představila superrychlé nabíjení

Společnost BYD představila v Londýně několik lákadel pro Evropany. Zaujmout může hlavně platforma pro rychlé nabíjení nebo drony zabudované na střeše aut.

byd-sealion-7-performance-01-xl-1-1

Foto: BYD

BYD Sealion 7

0Zobrazit komentáře

Stella Li si nemohla vynachválit, jak se její automobilce daří. Viceprezidentka čínského BYD představila na londýnské tiskové konferenci nejen elektromobil Sealion 7, který vstupuje na britský trh, ale hlavně několik technologických novinek. Těmi chtějí Číňané dobýt Evropu.

Hlavním tahákem je takzvaná super e-platforma pro rychlé nabíjení. Podle automobilky umožní dobít elektromobil stejně rychle, jako trvá natankování benzinu či nafty. „Každá vteřina nabíjení zvýší dojezd našeho elektrického auta o dva kilometry. Stačí tedy počkat několik minut – a můžete ujet až 400 kilometrů,“ prohlásila Li.

Super e-platforma by měla tedy dosahovat rychlosti nabíjení 1000 kW, tedy dvakrát víc než u supernabíječek Tesly. BYD zatím plánuje vybudovat tisíce ultrarychlých nabíjecích stojanů v Číně, které budou kompatibilní s novou platformou. Zatím ale není jasné, kdy bude hotovo ani kolik bude celý projekt stát.

Li také představila spolupráci s výrobcem dronů DJI. Společně vyvinuli program nazvaný Lingyuan, který integruje dron do střechy vozidla. Dron pak může vůz sledovat, pořizovat fotografie nebo natáčet videa a poté zase bezpečně přistát zpět na automobilu. Během letu navíc přenáší obraz v reálném čase na centrální displej ve vozidle.

Automobilka chce rovněž vybavit téměř každý svůj elektromobil systémem automatického řízení. Neomezuje se přitom jen na prémiové modely, počítá i s těmi dostupnějšími. Systém zahrnuje funkce, jako je automatická navigace na dálnicích nebo samočinné parkování ovládané přes mobilní aplikaci.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kvůli těmto inovacím – a také clům od Evropské unie – se BYD snaží nebýt v Evropě vnímán jako ryze čínská automobilka. Do konce roku chce dokončit továrnu v maďarském Segedíně, další výrobní závod vzniká v Turecku. Společnost navíc plánuje v Evropě otevřít další továrnu.

Celková kapacita závodů v Maďarsku a Turecku má dosáhnout 500 tisíc vozů ročně. Zatím ale není jasné, kde by nová fabrika měla vyrůst. „Na stole je více možností, momentálně jsou ve výběrovém procesu všechny evropské země,“ tvrdí Alfredo Altavilla, zvláštní poradce BYD pro Evropu.

stella

Stella Li, viceprezidentka BYD

Automobilka zažívá v poslední době silný růst – jen loni zvýšila svůj celkový globální prodej o 41 procent na téměř 4,3 milionu vozů, z toho 1,76 milionu elektromobilů. V segmentu čistě elektrických aut tak nyní soupeří o vedoucí pozici s americkou Teslou, která loni prodala 1,79 milionu těchto vozidel.

Ostatně první místo na světě je teď vším, oč jde, doplňuje Li. „Chceme přinést revoluci do světa aut, stejně jako iPhone změnil svět telefonů. Dříve byly lídry Nokia nebo Motorola, dneska už si na ně skoro nikdo nevzpomene. A s naší konkurencí je to vlastně snadné – neumí to, co my,“ tvrdí čínská manažerka.

Zaujmout Evropany chce například modelem Sealion 7, který přímo konkuruje vozu Tesla Model Y. Jde o středně velké elektrické SUV, které v pokročilejší verzi nabízí rychlé nabíjení, maximální rychlost 214 kilometrů za hodinu a zrychlení z nuly na stovku za 4,5 vteřiny. Má přední i zadní kufr a na českém trhu, kam má BYD vstoupit v řádu týdnů, by měl stát méně než milion korun. Celkově má automobilka v nabídce více než deset modelů.

Když BYD před 30 lety vznikl, vůbec nešlo o automobilku, ale o výrobce fotovoltaických panelů a úložišť energie. Ostatně dodnes se prezentuje jako technologická společnost, která kromě aut vyrábí i elektroniku, baterie, akumulátory, polovodiče, autobusy, kamiony nebo vysokozdvižné vozíky. Podle Li začínala firma s několika desítkami zaměstnanců, dnes jich má milion, z toho 120 tisíc inženýrů.

S přispěním ČTK

Měla to být budoucnost Evropy, do které se nalily obří peníze. Švédský výrobce baterií teď míří k bankrotu

Švédská společnost Northvolt chtěla vyrábět baterie pro elektromobily. Investoři do ní vložili spoustu peněz. Ambiciózní plány ale nevyšly.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

northvolt4

Foto: Northvolt

Plánované továrny Northvoltu

0Zobrazit komentáře

Více než čtrnáct miliard dolarů, tedy přes 320 miliard korun. Právě tolik v investicích od velkých hráčů jako Volkswagen, Goldman Sachs nebo BlackRock získala v průběhu let švédská společnost Northvolt. Evropa do ní vkládala velké naděje, protože se měla stát významnou konkurencí asijských firem ve výrobě baterií pro elektromobily. Jenže Northvolt tento týden oznámil, že v domovském Švédsku podává návrh na bankrot. Evropské automobilky tak zatím svou závislost na asijských dodavatelích nemohou tolik rozmělnit.

„Společnost si nebyla schopna zajistit potřebné finanční podmínky, aby mohla pokračovat v současné podobě,“ uvedla firma, která má více než pět tisíc zaměstnanců. Na celý proces, včetně prodeje podniku a jeho majetku a vypořádání nesplacených závazků, bude dohlížet švédský správce jmenovaný soudem.

Společnost už loni v listopadu vyhlásila bankrot ve Spojených státech, kde požádala o soudní ochranu před věřiteli, aby se mohla reorganizovat a zajistit si finanční prostředky, které by jí umožnily vyřešit přetrvávající problémy s rozšiřováním výroby v jejím hlavním závodě v severním Švédsku. Agentura DPA upozornila, že bankrot se týká všech švédských divizí skupiny, nikoli však dceřiných společností v Německu a v USA.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Firma v Německu staví továrnu ve Šlesvicku-Holštýnsku a stavební práce tak budou prozatím pokračovat. Zahájení montáže bateriových článků je naplánováno na druhou polovinu roku 2027. Německá dceřiná společnost je financována nezávisle na mateřské společnosti a německý ministr hospodářství Robert Habeck v reakci na oznámení uvedl, že doufá, že se pro továrnu podaří najít nové investory. Podle agentury Reuters, která měla možnost nahlédnout do interních dokumentů, nebyla do návrhu na konkurz zahrnuta ani polská divize.

Evropa doufala, že Northvolt sníží závislost místních výrobců automobilů na čínských konkurentech, jako jsou firmy CATL a BYD. Nyní se na celosvětové výrobě bateriových článků evropský kontinent podílí jen třemi procenty. Northvolt od svého založení v roce 2016 získal v rámci kapitálového, dluhového a veřejného financování více než čtrnáct miliard dolarů (přes 320 miliard korun). Největšími vlastníky jsou Volkswagen s podílem 21 procent a Goldman Sachs s podílem 19 procent.

Stejně jako mnoho společností v bateriovém průmyslu se Northvolt v posledních měsících potýkal s řadou problémů, které ovlivnily jeho finanční situaci, včetně rostoucích kapitálových výdajů, geopolitické nestability a problémů v dodavatelském řetězci. Kromě toho měla firma interní problémy při náběhu výroby.

Po zahájení expanze a několika neúspěších, jako bylo stažení miliardové zakázky na baterie od automobilky BMW, musela firma prudce ustoupit ze svých původních plánů a vypořádat se s problémy s financováním a vysokým zadlužením. Loni v září pak oznámila, že ve Švédsku propustí zhruba 1 600 zaměstnanců a pozastaví několik plánů na rozšiřování. O dva měsíce později požádala v USA o soudní ochranu před věřiteli, ani to však nepomohlo.

Pád Northvoltu je jedním z největších bankrotů ve Švédsku a nejvýznamnějším bankrotem od krachu dnes už zaniklé automobily Saab Automobile před více než deseti lety.

S přispěním ČTK