Jan Bula a Václav Drbola. Dvě jména, která měla upadnout v zapomnění. Přesto si tito dva obyčejní venkovští faráři vyslouží i více než 70 let po své smrti jedinečné místo v českých dějinách – stanou se prvními blahoslavenými oběťmi komunistického režimu na území České republiky. Nespravedlivě odsouzené kněze teď navíc připomene i speciální kolekce, která má církev přiblížit mladé generaci.

„Nechtěli jsme trika s logem a datem. Chtěli jsme něco, co člověk oblékne i za rok a pořád mu to bude dávat smysl,“ říká Michael Koch z organizačního týmu slavností, které se uskuteční 6. června na brněnském výstavišti. V kolekci nechybí mikina, triko, kšiltovka ani plátěná taška. „Bylo pro nás důležité, aby to nebyl jen suvenýr. Merch má nést hodnoty spojené s blahořečením – pravdu, odpuštění a odvahu říct: pokud ne já, kdo? Každá z těch vět odkazuje na to, jak Bula a Drbola žili a zemřeli,“ doplňuje Koch.

Novinkou je také venkovní mobilní zážitková hra, která je zdarma, nebo krátký animovaný film o životě umučených farářů. „Rádi bychom, aby se s příběhem blahoslavených setkala i mladá generace. Hra je určená pro rodiny s dětmi, školní třídy i skautské nebo farní skupiny. U filmu jsme zase chtěli vytvořit něco, na co budeme moct odkázat i mladší diváky. Navazuje na něj také metodika pro školy, která prostřednictvím pracovních listů srozumitelně vysvětlí, co se tehdy stalo. Věřím ale, že projekt inspiruje i mnoho dospělých,“ uvádí brněnský biskup Pavel Konzbul.

Bula a Drbola se stali oběťmi komunistické perzekuce 50. let. Přestože byli oba zatčeni několik týdnů před vražedným útokem na několik stranických funkcionářů v jihomoravských Babicích, v následném zmanipulovaném procesu dostali trest smrti. Podle svědectví byli při výsleších krutě mučeni, přesto vůči svým věznitelům necítili nenávist a šli na smrt s postojem odpuštění. Začátkem června budou oficiálně prohlášeni za blahoslavené, což je jeden z kroků na cestě ke svatořečení. Jejich beatifikaci schválil loni v říjnu papež Lev XIV.

Mezi další české blahoslavené posledních 30 let patří Marie Restituta a Marie Antonína Kratochvílová, dvě řádové sestry zavražděné nacisty, nebo také 14 františkánů z Prahy, které v únoru 1611 zabil dav v klášteře u Panny Marie Sněžné u dnešního Václavského náměstí. O deset let dříve byl blahoslaven i poslední český král a rakousko-uherský císař Karel I.