Dali jsme studentům ČVUT a matfyzu šanci vytvořit hru pro čtenáře. Vyzkoušejte si, jak se jim to povedlo

Videoherní speciál CzechCrunche přináší nejen žebříček největších českých herních studií a rozhovory s osobnostmi. Ale i tři zábavné hříčky.

Michal MančařMichal Mančař

cozy-games-studio-gdsSpeciál

Foto: CzechCrunch

Filip Barva, Jan Kutálek, Tereza Langová a Dan Juříček – neboli Cozy Games Studio na konferenci GDS

0Zobrazit komentáře

Videohry nejsou jen mnohamiliardová záležitost. Kdepak, hry jsou především zábava a také řemeslo, kterému se věnují i menší studia, nezávislé týmy nebo studenti. A právě studenty nejen videoherního vývoje jsme oslovili s možností vytvořit hru pro CzechCrunch. Představujeme vám Terezu Langovou, Jana Kutálka, Dana Juříčka a Filipa Barvu, kteří naši výzvu přijali.

Studentští vývojáři měli na dodání své hry pouhé dva měsíce. Jak to dopadlo? To se můžete sami nejlépe přesvědčit na stránkách videoherního speciálu CzechCrunche. Mladí autoři z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického pro vás stvořili hned trojici hříček. Beak Quick si užijete na počítači i na telefonu, Fabulous Infinidrive a Carsick Carventure jsou určené pro větší obrazovku. Dnes vám představíme autory první jmenované hry.

Beak Quick je dílem čtveřice sympatických mladých vývojářů z týmu Cozy Games Studio. Ten tvoří Tereza Langová, studentka informatiky z FEL ČVUT, a tři podobně zaměření parťáci z matfyzu Jan Kutálek, Dan Juříček a Filip Barva. „Ale to, že jsme se vůbec poznali, je úplná náhoda. Já s Filipem jsme měli vývoj her jako volitelný předmět, ve kterém naše hra vyhrála první místo. Honza a Dan předmět absolvovali už dříve, ale rozhodli se vyzkoušet hry i z dalšího ročníku,“ popisuje pro CzechCrunch Tereza.

„Ještě vtipnější je, že to všechno skoro ani nenastalo,“ přidává se smíchem Dan. „Když jsme se měli po pandemické době psaní online prvně potkat naživo, já na schůzku úplně zapomněl, Honza zase Terezu s Filipem neznal a měl skoro vybitý telefon. Takže ti dva nás hledali a ptali se náhodných dvojic, jestli to zrovna nejsme my. Pár hodin to trvalo, ale našli jsme se,“ připomíná úsměvný, ale nakonec úspěšný zrod Cozy Games.

beak-quick-cozy-games

Foto: Cozy Games Studio

Vtipná a zábavná hříčka Beak Quick od studentských vývojářů z týmu Cozy Games

Od té doby tahle veselá parta tu více, tu méně pravidelně spolupracuje. Naposledy společnými silami stvořili pro herní speciál CzechCrunche příjemně návykovou hru Beak Quick, v níž s ptačím protagonistou utíkáte přes překážky. Tereza měla na starosti výtvarnou stránku hry a animace, Jan programování a generování herních úrovní, Dan audio design spolu s ovládáním, Filip pak zbývající disciplíny. Možná by vás napadlo, že dvouměsíční termín, který pro dokončení hry měli, byl velice šibeniční. Ale jak autoři říkají, Beak Quick vzniklo svižně a bez větších problémů.

„Vzhledem k našim předchozím zkušenostem pro nás nebylo udělat takovou hru příliš obtížné. Spíš jen některé části byly časově náročnější než jiné. Za mě to byla tvorba nových úrovní, jejich testování mezi kamarády a následné úpravy. To by se dalo opakovat ještě několikrát,“ říká Honza. Ony zmiňované zkušenosti tvůrci nabírali na takzvaných game jamech, zjednodušeně řečeno setkáních, na kterých studenti a začínající vývojáři v časovém limitu klidně jen pár hodin vytvoří menší, ale kompletní hru.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na výsledku je to znát. Beak Quick je veselá věc, kterou vyplníte pár desítek sekund při cestě autobusem – anebo klidně i minut ve snaze překonat nejvyšší skóre ostatních hráčů. „Dopadlo to přesně tak, jak mělo. Chtěli jsme, aby hru mohl hrát každý, ale zároveň aby se postupně ztěžovala a bavila i zkušené hráče,“ popisuje Filip. Beak Quick si můžete zahrát na stránkách herního speciálu CzechCrunche i na online portfoliu Cozy Games spolu s jejich dalšími hrami.

Při pohledu na povedený počin stojí za zmínku skutečnost, že ne všichni jeho tvůrci studují přímo herní vývoj. Tereza Langová se coby studentka magisterského programu Otevřená informatika a zaměření Počítačová grafika na Fakultě elektrotechnické ČVUT vyloženě videohernímu zaměření věnovala pouze v rámci volitelně zapsaného předmětu. A byla to prý velmi dobrá volba.

t20hc_6

Přečtěte si takéTop 20 českých herních studií: Kdo stíhá Beat Games a Bohemia Interactive?Žebříček top 20 českých herních studií: Kdo stíhá miliardové Beat Games a Bohemia Interactive?

„Předtím mě ani nenapadlo, co všechno je pro vznik hry potřeba. Od té doby vidím ve videohrách mnohem víc, baví mě je analyzovat. Nedivila bych se, kdyby bylo víc lidí, kterým k vývoji stačilo právě takhle nakouknout a už je to nepustilo,“ popisuje svůj vstup do herního průmyslu. „Asi bych se bála s tím začít sama od sebe, ale díky škole jsem zjistila, že to nic hrozného není,“ dodává.

Tři další členy týmu spojuje Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, konkrétně program Informatika a zaměření Vizuální výpočty a vývoj počítačových her. Navzdory názvu ani to není stoprocentní průprava pro práci videoherního vývojáře. Na to je herní průmysl příliš obsáhlé odvětví. Jan Kutálek, Dan Juříček i Filip Barva se nicméně shodují v tom, že studium poskytne silné základy matematiky a programování. Tedy nepostradatelné dovednosti pro tvorbu her.

„Pro práci v herním vývoji se stále musíte hodně věcí naučit sami. Ale pokud chcete být programátor v herní sféře, je tato specializace skvělá. Dostanete drahocenné znalosti třeba i v herních enginech, které jinak může být těžké získat,“ míní Dan. „V rámci studia se potkáte s užitečnými předměty, ale pro mě má škola hlavní smysl v řadě semestrálních prací silně orientovaných na herní vývoj. Tam máte možnost pracovat z části i podle sebe a vyvíjet se vlastním směrem,“ přidává svou zkušenost Honza.

„Bakalářské studium vám k tomu dá dost základních znalostí, ale jak dělat hry, to se musíte naučit ve volném čase. Nejlepší je zúčastnit se různých game jamů. I následně na magisterském studiu se musíte o herní průmysl aktivně zajímat, ale magistr na matfyzu už vám nabízí mnohem víc předmětů a možností se specializovat na jednotlivá odvětví ve videoherním vývoji,“ přibližuje potenciální studentskou dráhu Filip.

Terezu, Filipa a Honzu už za půl roku čeká dovršení právě magisterského studia (držíme palce!), Dana jen o něco později. Už teď tak v Cozy Games Studio přemýšlejí o budoucnosti. I proto začátkem prosince navštívili pražskou konferenci Game Developers Session. Ta totiž kromě vystoupení herních osobností z Česka i ciziny – například tvůrce Tetrisu Alexeje Pažitnova, producenta Falloutu Briana Farga nebo designéra Kingdom Come Daniela Vávry – byla i přehlídkou mladých tvůrců či možností získat kontakty v herním průmyslu. A možná tak pomohla i v plánech studentských vývojářů.

„Po škole se budeme snažit najít si práci a vedle ní pokračovat ve společném vyvíjení her. A to i dlouhodobějších projektů, kolem kterých bychom rádi vybudovali komunitu, co by se na ně těšila. Vysněná budoucnost je mít vlastní indie studio, kde bychom pracovali pod rozehřátým kotacu,“ uzavírá Filip Barva jménem Cozy Games Studio. Že nevíte, co je to kotacu? To je japonský stolek s pokrývkou a topením, u kterého ideálně s přáteli sedíte a on vás zahřívá. Inu, cozy přece znamená útulný.

Herní speciál CzechCrunche vznikl za podpory společnosti Grip Studios. Firma založená Jakubem Mikyskou a Janem Cabukem v rámci takzvaného co-developmentu spolupracuje s dalšími studii na vysokorozpočtových zahraničních titulech, zapojila se například do vývoje úspěšných her Subnautica, Pillars of Eternity či Marvel’s Midnight Suns.

Baldur’s Gate slaví 25 let. Zbožňované RPG přineslo fantastický zážitek podle Dungeons & Dragons

„You must gather your party before venturing forth!“ Jestli vám tahle slova nic neříkají, pořád můžete rest dohnat. Navíc letos vyšla i Baldur's Gate 3.

Michal MančařMichal Mančař

baldurs-gate-boxedStory

Foto: BioWare

Před čtvrt stoletím se zrodila videoherní legenda – první Baldur’s Gate

0Zobrazit komentáře

Videoher podle nejslavnější stolní hry na hrdiny Dungeons & Dragons bylo a je spousta. Zkušenější virtuální dobrodruzi si vzpomenou třeba na trilogii krokovacích dungeonů Eye of the Beholder. Přes tituly jako Planescape: Torment nebo Neverwinter Nights se adaptace D&D dostaly do současnosti, kdy hernímu světu vládne Baldur’s Gate 3. Nositel jména, které právě 21. prosince slaví pětadvacet let od premiéry prvního dílu.

Jednička Baldur’s Gate od studia BioWare patří k nejmilovanějším videohrám na hrdiny neboli RPG z anglického role-playing games. V izometrickém pohledu (seshora a zešikma) v ní ovládáte družinu více i méně heroických postav, se kterými procházíte fantasy krajinou a v soubojích v reálném čase s možností pauzy a naplánování rozkazů (což ve své době nebylo vůbec obvyklé) porážíte příšery a padouchy. A samozřejmě se prokousáváte poutavým příběhem o politických konspiracích, hrozbě války a smrtelných potomcích nesmrtelných bohů.

To vše si navíc užíváte v kulisách dobře známých z pravidel D&D nebo z románů a povídek, které podle jejich příběhového pozadí vznikly. Dobrodružství se odehrává ve světě Forgotten Realms. Takže kdo se vyznal, dobře věděl, co ho asi čeká v titulním městě Baldurova brána. Anebo že může potkat Drizzta Do’Urdena, protagonistu fantasy knížek, které si našly popularitu i mezi českými čtenáři. Ale zpátky ke hře.

O tom, jak velkolepá Baldur’s Gate byla, svědčí jednoduchý fakt. Hra vyšla na pěti cédéčkách. Pěti!

Baldur’s Gate znamenala pro fantasy RPG renesanci, pokud ne rovnou revoluci. Hry na hrdiny podobného ražení byly především ve Spojených státech utlumeným odvětvím. „Všichni byli přesvědčeni, že RPG jsou mrtvý žánr. Tedy kromě her z Japonska, v těch naopak všichni viděli budoucnost,“ vzpomínal před pár lety jeden ze zakladatelů BioWare Trent Oster pro magazín The Ringer. Jenže pak přišla Baldur’s Gate. „A úplně proměnila očekávání, co by hra na hrdiny mohla být. Myslím, že zcela změnila vnímání toho, co je to RPG od západního herního studia,“ dodal.

Jsou to sebevědomá slova, ale oprávněná. Rok před vydáním hry od BioWare sice zažehlo pekelný plamen hráčského zájmu Diablo, ale to bylo přece jen akčnějším titulem. Zato v Baldur’s Gate jste se jako hlavní hrdinové napínavého fantasy eposu vydali do uvěřitelně vypadajících měst, vesnic, do rozmanité divočiny a ano, samozřejmě i do jeskyní a podzemí plných pastí a nepřátel. Bylo to rozsáhlé, rozmanité a až neuvěřitelné.

baldurs-gate-02

Foto: BioWare

Dnes už Baldur’s Gate nevypadá skvěle. Ale na skvělém herním zážitku starší grafika nic nemění

Později narozeným čtenářům to nejspíš už moc neřekne, ale o tom, jak velkolepá Baldur’s Gate byla, svědčí jednoduchý fakt. Hra vyšla na pěti cédéčkách. Pěti! To bylo tehdy hrozně moc. „Věděli jsme, že to bude velké. Chtěli jsme hráčům nabídnout otevřený svět, ve kterém se mohou vydat prakticky kamkoliv,“ vyprávěl v dřívější retrospektivě pro magazín Eurogamer hlavní designér hry James Ohlen. Což už dnes není tak revoluční. Ale tady jsme v roce 1998.

Zpětně se ani nechce věřit, že Baldur’s Gate byla teprve druhá hra od BioWare. Maličké kanadské studio podepsalo smlouvu s vydavatelskou společností Interplay a po své prvotině, simulátoru obrněných robotů Shattered Steel, začalo vyvíjet nový titul. Tedy spíš jen koncept multiplayerové hry, která nesla pracovní název Battleground: Infinity.

Mimochodem, když už zaznělo jméno Interplay, se zakladatelem slavné herní firmy (která rok před Baldur’s Gate dala milovníkům žánru podobně skvělý postapokalyptický Fallout) Brianem Fargem jsme na CzechCrunchi nedávno vydali rozhovor.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nápad na Battleground: Infinity se každopádně výrazně proměnil. Interplay získalo licenci na D&D a se vznikajícím titulem ji spojilo. Což se vývojářům z BioWare zamlouvalo, sami byli aktivními hráči stolní hry. „Chtěli jsme zachovat co největší věrnost papírovým pravidlům a zážitku z hraní her na hrdiny naživo,“ popisoval pro magazín MCV spoluzakladatel BioWare Oster.

„Ale z lidí, co měli zkušenosti z Shattered Steel, jsme na Baldur’s Gate dělali asi jenom dva nebo tři. Byli jsme nezkušená parta, ale říkali jsme si, že udělat hru přece nemůže být tak těžké. A za chvíli jsme se už vztekali, že to těžké fakt je,“ přidal úsměvnou anekdotu. Navzdory nezkušenosti se ale zápal pro věc ukázal jako důležitější.

Výsledkem práce Jamese Ohlena, designéra Trenta Ostera, producenta Raye Muzyky nebo scenáristy Lukase Kristjansona byla Baldur’s Gate v podobě, jak ji známe a jak na ni s láskou vzpomínáme. Přesto slůvko Infinity z názvu původního projektu s hrou a jejími následovníky zůstalo úzce spojené. Vývojáři jím pojmenovali engine hry, tedy technologický základ, na kterém běží. A kromě ní i druhý díl, oceňovaný Planescape: Torment nebo oba díly Icewind Dale.

 „Superschopnost našeho enginu vycházela z toho, že ho tvořil tým lidí se zkušenostmi s databázemi a daty. V tomhle byla i Baldur’s Gate jiná než ostatní hry. Při vývoji pracujete se zvukovými soubory, skripty, herními předměty a dalšími prvky, přičemž některé hry mají takových assetů třeba tři tisíce. Baldur’s Gate jich měla přes sto tisíc,“ popisoval Oster. Programátorské pozadí Baldur’s Gate ale není to, co z ní činí videoherní klenot.

Osudové rozhodnutí v tomto ohledu bylo proměnit původně online hru od BioWare v singleplayerové a příběhové dobrodružství využívající pravidla Dungeons & Dragons. Dalo totiž vzniknout nejen vydařené RPG hratelnosti, která dostatečně věrně simulovala zážitek z hraní her na hrdiny s přáteli u stolu – v českém prostředí třeba u lokální variace na D&D v podobě Dračího doupěte. Znamenalo ale též stvoření nezapomenutelných postav a dodnes citovaných hlášek.

Vzpomínáte třeba na Minsca? Trochu pomalejšího, ale dobrosrdečného a neohroženého bojovníka s miniaturním kosmickým křečkem? Podobně jako většina dobrodruhů, kterými jste mohli doplnit svou družinu, byl odrazem skutečné postavy. Ne živého člověka, ale hráčem ovládaného hrdiny z D&D, který se objevil v herních sezeních designéra Jamese Ohlena.

Kdo nestrávil desítky minut virtuálním házením kostek při tvorbě postavy, přišel o jeden z nejpodivnějších i nejkrásnějších zážitků v herní historii.

„Všichni moji kamarádi mají ve hře postavu. Třeba kolega z týmu Cameron Tofer, který D&D nikdy nebral vážně a prohlásil, že postavu pojmenuje po nějakém ruském městě,“ popsal vývojář vznik běloruského Minsku. Pardon, zrod Minsca. K oblíbenému hromotlukovi, který se stal jedním z maskotů Baldur’s Gate i světa Forgotten Realms, přidejte dva tucty občas méně, ale spíš více zapamatovatelných pomocníků.

Přiznejte se, koho jste měli v partě? Druidku Jaheiru a koktajícího Khalida, proradného kouzelníka Edwina, lučištníka Kivana? A kdo někdy první Baldur’s Gate hrál, asi z hlavy už nikdy nedostane uvítání: „Heya, it’s me, Imoen!“ Případně bojové zvolání: „Go for the eyes, Boo, go for the eyes!“ Anebo hlubokým hlasem vypravěče pronášenou hlášku, která zazněla, když jste chtěli odněkud odejít pouze s jednou postavou, a ne celou skupinou: „You must gather your party before venturing forth!“

Byť pětadvacet let stará hra nebyla kdovíjak propracovaným simulátorem mezilidských vztahů (ale popravdě řečeno, to není ani současný Starfield), každá z postav měla svou povahu, preference a třeba se s někým nesnesla a jiného měla ráda. Běda tomu, kdo by chtěl rozdělit manželský pár nebo kdo by se chtěl do příběhu ponořit s družinou míchající kruté nájemné vrahy s bojovníky za spravedlnost.

baldurs-gate-03

Foto: BioWare

Jak vypadala vaše družina v Baldur’s Gate? Pevně doufáme, že ne takhle…

Baldur’s Gate prostě byla nevídaný fantasy zážitek. Jistě, soubojový systém z Dungeons & Dragons jste si mohli užít i v dřívějších hrách. Některé z nich dokázaly vyprávět poutavý příběh. Pocit z objevování tajemství starobylých chrámů i průzkumu nebezpečné divočiny taktéž nebyl ve videohrách novinkou. Zajímavě napsané postavy byste v předchozích RPG také občas potkali. Takto otevřený a rozmanitý svět už sice moc ne, ale i starší tituly nabídly rozsáhlé herní prostředí. Ale tohle všechno dohromady a ještě něco navíc?

Také si připočtěte skvělý soundtrack nebo chrastění kostek, když jste po vzoru pravidel stolní hry virtuálně nahazovali dovednosti své postavy. Kdo nestrávil alespoň vyšší desítky minut snahou o digitální hod co nejvíce šestek, přišel o jeden z nejpodivnějších i nejkrásnějších zážitků v herní historii. Přitom v BioWare neočekávali, že by Baldur’s Gate měla být kdovíjakým bestsellerem. O rok a milion prodaných kopií později se ale vývojáři i vydavatelé z Interplaye radovali z nepřesných předpovědí.

Základní hra tak rychle dostala rozšíření Tales of the Sword Coast, následovala mnohými ještě milovanější dvojka s podtitulem Shadows of Amn a její skvělý doplněk Throne of Bhaal. V roce 2012 vyšla nejprve chladně přijatá, ale postupně i hardcore fanoušky čím dál akceptovanější Enhanced Edition, která hru vyleštila a uživatelskou přívětivostí přiblížila dnešním hráčům a jejich standardům. A letos se extrémně úspěšně představila Baldur’s Gate 3. Sice už od jiného studia Larian, ale stejně skvělá.

Dopad Baldur’s Gate otřásl herním světem i mimo tuto značku. O tom, že přispěla ke vzniku kultovního klenotu Planescape: Torment, už byla řeč, o akčněji laděné sérii Icewind Dale taktéž. Ale vzpomeňte si, jakou vlnu nadšení vyvolalo v roce 2015 vydání Pillars of Eternity. Dílo studia Obsidian přilákalo na Kickstarteru přes 70 tisíc lidí, kteří poslali čtyři miliony dolarů s vidinou toho, že vznikne duchovní pokračovatel Baldur’s Gate.

Pillars of Eternity sice už nevyužívaly licenci ani pravidla Dungeons & Dragons, ale stavěly na úplně stejných základech her s Infinity enginem. Epický fantasy příběh. Hromada rozmanitých hrdinů, z nichž jste složili svou družinu. Izometrický pohled na svět. Realtimové boje s možností akci kdykoliv zastavit. Pocit dobrodružství jako při hraní „dračáku“ s přáteli. Všechno tam bylo. Všechno, co učinilo Baldur’s Gate tak skvělou. Už před pětadvaceti lety.

raskaa

Přečtěte si takéRaška vykoupil minoritní akcionáře a plně ovládá skupinu NatlandTomáš Raška vykoupil minoritní akcionáře a plně ovládá skupinu Natland. Ta loni vydělala 150 milionů

Chcete si ty krásné časy připomenout? Nebo geniální hru poprvé zažít? Na GOGu je Baldur’s Gate k mání za pár zlaťáků. S aktuální slevou konkrétně za sto korun. A hlavně nezapomeňte: „You must gather your party before venturing forth!“