Dědeček chtěl, aby rodina trávila čas pohromadě. A tak pro ni postavil chatu s výhledem na Krkonoše

Tuhle chatu se dědeček rozhodl postavit, aby mohl trávit čas na horách s dětmi, vnoučaty i pravnučkou. Místo pro společné chvíle našel na svažitém pozemku ve Strážném, odkud se otevírá výhled přes údolí na krkonošské hřebeny a Černou horu. Dům navrhli architekti z pražského ateliéru System Recovery Architects a jeho hmota vychází ze tvaru původní stavby se sedlovou střechou, štíhlými přesahy a dvojicí vikýřů.

„Tyto prvky mají své opodstatnění v krkonošských podmínkách i dnes. Strmá střecha se dobře vyrovnává se sněhem, přesahy chrání štíty před proměnlivým počasím, vikýře pomohou rozšířit a prosvětlit střední část podkroví. Zatímco horské klima se příliš nemění, způsob, jakým lidé hory obývají a využívají, je dnes jiný než před desítkami let či staletími. Navázali jsme proto na tvarování původního domu, který otevíráme světlu a výhledům do krajiny,“ popisují architekti Vítězslav Kůstka a Helena Línová.

Uvnitř pak hraje hlavní roli společný obytný prostor s kuchyní, jídelním stolem, krbovými kamny, vinotékou a posezením. Otevřený výhled na horské hřebeny doplňuje plynulé propojení s galerií v patře. Ložnice a koupelny v podkroví jsou řešené střídměji. V přízemí pak nechybí sauna, lyžárna ani sušárna.

Interiér nechává vyniknout okolní krajinu. Architekti proto zvolili světlou paletu, kterou doplňují přiznané smrkové trámy a stěny. Teplejší odstíny přináší dubová podlaha, jídelní stůl i lavice. Zvenčí dům chrání fasáda z modřínových prken a latí. Aby dřevo lépe odolávalo horským podmínkám, architekti ho opálili, vykartáčovali a ošetřili fermeží. Výsledkem je odolnější povrch s medovým nádechem.

Nová chata stojí na místě staršího domu, který obklopovaly smrky a stará bříza. Místní pravidla nedovolovala stavět jinde než v obrysu původního domu, jeho tvarové členění proto architekti přenesli do nového návrhu. „Nechtěli jsme ale navrhovat obecný krkonošský dům, který by pouze splňoval pravidla. Zajímalo nás, co dává smysl právě tady – jak z hlediska horského klimatu, tak ve vztahu k samotnému místu,“ říkají Kůstka a Línová.