Akvizice malých firem se dějí dennodenně, často aniž by je někdo zaregistroval. Přeborník je v tom například Apple, který má tendenci potichu kupovat nadějné startupy, aniž by cokoliv ohlašoval. Nejde o nic nezvyklého. Občas se ale v zákulisí formují takové dealy, jež nabývají obřích rozměrů a inklinují k totálnímu převratu v daném odvětví, především pak tom technologickém.

Za posledních deset let se technologický průmysl dostal i do těch nejmenších skulinek našich běžných životů. Moderní systémy a aplikace nám umožňují komunikovat s lidmi na druhé straně planety, nakupovat bez toho, aniž bychom překročili práh domu, automaticky ovládat domácnost nebo dokonce nechat auta, aby řídila za nás. Brzy nás, běžné smrtelníky, pošlou i do vesmíru.

Ačkoliv si to vůbec nemusíme uvědomovat, právě nebojácné nákupy zajímavých technologií ze stran velkých nadnárodních společností nás posouvají ke komfortnějšímu životnímu stylu. A vzhledem k tomu, že jsme se ocitli na konci jednoho fascinujícího desetiletí, stojí za to si připomenout jedny z klíčových technologických akvizic, které se od roku 2010 odehrály.

2011 • Microsoft a Skype

Microsoft se angažoval v oblasti digitální komunikace už v devadesátých letech minulého století, kdy vyvinul první verzi kultovní služby MSN Messenger, aby veškeré snahy v roce 2003 posunul do videochatovací platformy Live Communications Server (nyní Lync). Až o osm let později ale podnikl klíčový krok.

Během roku 2011 koupil Microsoft za přibližně 8,5 miliardy dolarů oblíbenou a původem estonskou komunikační službu Skype, která byla tehdy jediným schopným nástrojem pro volání prostřednictvím videa a jednoduché textové chatování.

Od té doby si Skype stále drží své silné postavení na videokomunikačním trhu a nabízí prostor pro více než 1,5 miliardy registrovaných uživatelů. Dost tomu přispěl i právě Microsoft, který aplikaci nasadil do svého firemního i zákaznického portfolia. Přichází i jako nativní volba pro Windows.

2012 • Facebook a Instagram

Rok 2012 byl pro Facebook jedním ze zlomových období. Nejen, že tehdy firma Marka Zuckerberga se svou sociální sítí pokořila hranici jedné miliardy aktivních uživatelů a vstoupila na burzu coby veřejně obchodovatelná společnost, ale také sjednala dost možná nejzásadnější akvizici v celé své historii.

Pod svá křídla za zhruba jednu miliardu dolarů získal Instagram, v té době populární aplikaci pro sdílení fotek, kterou v roce 2010 založili Kevin Systrom a Mike Krieger. Postupem let se z této platformy stala nejrychleji rostoucí sociální síť světa, kterou každým dnem navštíví více než 500 milionů uživatelů.

Ačkoliv byl tento tah Facebooku ze strany veřejnosti vyčítán z důvodu obav o zničení dosud nezávislé a oblíbené služby na úkor jeho byznysových manévrů, ukázalo se, že z něj mohou těžit obě strany. Díky němu totiž Facebook posílil vliv na digitálním trhu a nabídl lidem nové, lepší místo pro sdílení zážitků a komunikaci.

2012 • Google a Motorola

Google ve svůj operační systém Android, který dnes pohání většinu smartphonů na trhu, vždy silně věřil a snažil se mu zajistit co nejlepší podmínky na žhavém konkurenčním trhu. I to byl důvod, proč se v roce 2011 začal shánět po velkých rybách, které mají s tímto byznysem bohaté zkušenosti.

Tehdy na tom byla ještě velmi dobře americká Motorola, která se proslavila svými ikonickými „véčkovými“ telefony. Toho si všiml Google a během května roku 2012 formálně uzavřel její akvizici v hodnotě okolo 12,5 miliardy dolarů, což je dosud jeho nejdražší nákup.

Důvodem byl hlavně zisk cenných patentů pro rozšíření portfolia okolo Androidu, ale také výroba nové řady telefonů se značkou Google, která však firmě z kalifornského Moutain View nevydělala žádné peníze. V návaznosti na toto selhání nechal Google odkoupit Motorolu čínským technologickým gigantem Lenovo za zhruba 2,9 miliardy dolarů. Získané patenty si nicméně udržel.

2014 • Google a Nest

Chytrá domácnost je už dlouhé roky velkým tématem a těžit se z ní snažily ty největší technologické firmy. Mezi nimi je pochopitelně i Google, který aktuálně operuje s celou řadou doplňkových produktů do domácnosti poháněných asistentem Google Assistant. Nebýt ovšem akvizice z roku 2014, vše by bylo jinak.

Tehdy totiž Google sjednal nákup malého startupu Nest Labs, který v roce 2010 založili bývalí inženýři Applu Matt Rogers a Tony Fadell (mimo jiné „otec iPodu“). Celý proces přišel Google na částku 3,2 miliardy dolarů, za kterou obdržel kompletní tým inženýrů, široké portfolio produktů a patentů i klíčové know-how.

Současně šlo o důležitý krok proti rostoucímu boji s Amazonem, jenž se do chytré domácnosti také silně angažuje. Nyní patří Nest Labs přímo pod Alphabet, mateřskou společnost Googlu, a produkty se prezentují pod značkou Google Nest.

2014 • Apple a Beats Electronics

Pro Apple byla hudba vždy hluboko zaryta ve firemním DNA, což potvrzovaly extrémně oblíbené iPody i platforma iTunes, která změnila pohled lidí na to, jak hudbu konzumovat a především nakupovat. Nový rozměr tohoto zaměření pak nadešel v roce 2014, kdy jablečné multimediální přehrávače kvůli iPhonu stagnovaly a iTunes se měnilo v chaotickou službu.

V květnu téhož roku Apple koupil společnost Beats Electronics, která se proslavila zejména lifestylovými sluchátky značky Beats by Dre (podle spoluzakladatele, hudebního producenta Dr. Dre). Za tuto akvizici zaplatil gigant pod vedením Tima Cooka zhruba tři miliardy dolarů a stále jde o nejdražší nákup Applu v historii.

Vzhledem k tomu, že Beats i Apple sdíleli podobnou designovou filozofii a zakládali si zejména na emočním přístupu k zákazníkům, vše do sebe ideálně zapadlo. Nyní firma z kalifornského Cupertina řadu sluchátek Beats by Dre průběžně rozšiřuje a používá v ní podobné technologie jako například u vlastních AirPodů.

2014 • Facebook a WhatsApp

Facebook na komunikačním pojetí stál odjakživa, a proto se tým okolo Marka Zuckerberga snažil nabízet vhodná řešení, která by uživatele přímo propojila. Od roku 2011 měl vlastní Messenger, který fungoval vcelku spolehlivě, ovšem to nestačilo. Potřeboval další platformu, jež byla mezi uživateli dobře známá a ověřená.

Nabízelo se pár variant, ale Facebook nakonec sáhl po té nejlogičtější. V roce 2014 koupil za rekordních 22 miliard dolarů komunikační aplikaci WhatsApp, kterou tehdy využívalo přes půl miliardy lidí.

Facebook ji následně chytře integroval do svého portfolia a rozjel další vertikálu, která mu pomohla udržovat obrovský vliv na digitálním trhu. Aplikace nicméně nijak nezakrněla a stále funguje jako samostatná jednotka i pro ty, kteří na Facebooku nejsou.

2014 • Microsoft a Nokia

Když Apple v roce 2007 představil první iPhone, tehdejší šéf Microsoftu Steve Ballmer se mu vysmál. Sám ale později moc dobře věděl, jak se mýlil, když tehdejší šéf Applu Steve Jobs s vlastním smartphonem trefil jackpot, a proto se v rámci konkurenčního boje Microsoft rozhodl sjednat velkou akvizici, která se s odstupem času řadí k těm nejsmolnějším uplynulé dekády.

V roce 2013 Microsoft oznámil, že koupí mobilní divizi (včetně bohatého balíčku patentů) finského výrobce Nokia, který dlouhou dobu držel monopol na trhu s mobilními telefony. Akvizice byla formálně uzavřena o rok později a Microsoft na ni vynaložil přibližně 7,2 miliardy dolarů. Cíl byl jasný: porazit Apple.

To se však ani v nejmenším nestal a Ballmerův nešťastný krok, který postrádal ucelenou vizi v návaznosti na operační systém Windows Phone, musel žehlit až nový šéf Satya Nadella. Aby alespoň nějak reagoval na hrozivou ztrátu okolo 7,6 miliardy dolarů z této nepovedené akvizice, musel propustit téměř osm tisíc zaměstnanců a udělat za tímto selháním tlustou čáru. Microsoft už se do hry s chytrými telefony nikdo pořádně nedostal.

2016 • Microsoft a LinkedIn

Vzhledem k tomu, jak Microsoft vždy přistupoval ke korporátním zákazníkům prostřednictvím svých produktivních balíčků a cloudových nástrojů, měl velmi blízko k obecnému profesnímu zaměření. Dávalo tedy smysl, že se uchýlil k rozhození sítí na obrovský trh sociálních médií, kde na něj čekal LinkedIn.

Populární sociální síť, na které si lidé tvoří vlastní profesní profily (respektive CV) a hledají nové pracovní pozice, získal pod svá křídla v roce 2016 za 26,2 miliardy dolarů, čímž stanovil osobní akviziční rekord.

Na první pohled však není příliš patrné, že by byl chod LinkedInu Microsoftem nějak ovlivněn, byť se tato přítomnost lehce propisuje například do balíčku nástrojů Office 365. Pro firmu Satyi Nadelly však možná bylo mnohem důležitější, že do představenstva dostal spoluzakladatele sítě Reida Hoffmanna, čímž opět posílil relevanci firmy v Silicon Valley.

2016 • SoftBank a ARM

Jakmile se do něčeho zaplete SoftBank, lze očekávat, že z toho bude velká věc, a to především ze strategického hlediska – japonský gigant totiž disponuje obrovským finančním polštářem, který mu dovoluje sjednávat akvizice jako na běžícím páse, byť je vlastně pro přímý chod svého byznysu nepotřebuje.

Jedním z velkolepých příkladů byla koupě britského výrobce čipů ARM, který dodává svá řešení pro přední technologické firmy jako Huawei, Samsung nebo Apple. SoftBank za ni utratil úctyhodných 31,4 miliardy dolarů.

Důvodem pro sjednání této akvizice bylo především vylepšení chodu firmy a postupného zhodnocení financí. Na druhou stranu od ní očekávalo i zrychlení výrobních plánu pro IoT (Internet věcí), přičemž SoftBank řadu nových řešení licencuje pro možná využití v oblasti umělé inteligence.

2017 • Amazon a Whole Foods

I když se Amazon řadí k technologickým firmám, neznamená to, že se nemůže poohlížet po firmách s diametrálně jiným zaměřením, které by mu pomohly rozšířit moc v nových oblastech. O to víc, když by firmě Jeffa Bezose zajistily lepší podmínky pro rozšíření operací spojených (nejen) s online nakupováním.

V roce 2017 proto Amazon koupil za 13,7 miliardy dolarů americký řetězec supermarketů Whole Foods, který se specializuje na prodej organických a zdravých potravin. Díky této akvizici tak Bezosova společnost získala unikátní infrastrukturu v podobě kamenných poboček po celých Spojených státech.

Na základě toho pak Amazon představil nové služby pro rychlejší doručování zboží, výhodnější podmínky pro prémiové klienty svého programu Amazon Prime a obecně lepší obsluhování zákazníků. Současně získal i dobré zázemí pro větší brand awareness za účelem budování masivního e-commerce impéria.

2017 • Intel a MobileEye

S ohledem na technologické pokroky v oblasti autonomního řízení a dalších futuristických dopravních prostředků se i Intel, jeden z předních výrobců čipů, snažil získat výhodu před svými soky. A podle jeho interních tabulek bylo nejlepší převzít kontrolu nad ambiciózním startupem z Izraele.

Za zhruba 15 miliard dolarů koupil v roce 2017 malou firmu MobileEye s vysoce cennými zkušenostmi z oblasti počítačového vidění, strojového učení a mapových technologií, na jejichž základě vyvíjel asistenční systémy pro budoucí samořídící vozy.

Do celého plánu je pak vedle Intelu a MobileEye úzce zakomponována i tradiční německá automobilka BMW, která se taktéž podílí na výrobě samořídícího vozového parku. Nelze opomenout ani spolupráci Intelu s projektem Waymo od Googlu, do něhož se získané izraelské know-how a technologie promítají.

2018 • AT&T a Time Warner

Trvalo to dlouhých osmnáct měsíců, než se dospělo k formálnímu závěru, ale nakonec fúze, která otřásla celým televizně-mediálním prostorem, skutečně dopadla. Významný americký operátor AT&T totiž dostal zálusk na mediálního giganta Time Warner. A svou chuť uspokojil.

Pod svá křídla ho v roce 2018 získal za zhruba 85 miliard dolarů a získal jak stanici HBO, tak například zpravodajský kanál CNN a filmové studio Warner Bros. Proti tomuto spojení tehdy například silně protestoval americký prezident Donald Trump, což vyústilo i žalobou ze strany Ministerstva vnitra Spojených států.

2018 • Microsoft a GitHub

Pro vývojáře je GitHub uctívaným internetovým prostorem, který využívají především pro ukládání zdrojových kódů a open-source projektů, ale také jako inspiraci pro další iniciativy nebo místo pro odborné poradenství. Proto není divu, že byli poněkud zaskočeni, že má Microsoft chuť GitHub převzít.

To se stalo v roce 2018, kdy společnost pod taktovkou Satyi Nadelly koupila tuto platformu za 7,5 miliardy dolarů. Ihned po formálním schválení akvizice se Microsoft nechal slyšet, že GitHub nemá v plánu nijak měnit a vše zůstane při starých pořádkách, na které byli vývojáři zvyklí.

Bylo by ale naivní si myslet, že s ní Microsoft nemá žádné plány. Důvodem pro tento nákup byla integrace platformy do jeho cloudového ekosystému, což by nabízelo lepší podmínky pro vývojáře aplikací na operační systémy Microsoftu. Dost možná bude postupem času posílena i jeho pozice proti konkurenčním platformám jako třeba GitLab.

2019 • Disney a 21st Century Fox

O obrovské síle zábavního giganta Disney asi nemá smysl blíže diskutovat. Firmě se pod vedením Boba Igera v posledních letech nesmírně dobře daří, o čemž svědčí i aktuální tržní hodnota okolo 253 miliard dolarů. Tomuto úspěchu však výrazně přispěla jedna z nejskloňovanějších akvizic letošního roku.

V březnu Disney a příslušné orgány oficiálně vyřešily veškeré papírování, které vedlo k převzetí mediálního obra 21st Century Fox, za kterého otec Mickey Mouse zaplatil 71 miliard dolarů. Pod Disney tak patří celé filmové studio, americká televizní stanice Fox nebo 30 procent ve streamovací službě Hulu.

To vše se připojilo k již tak ceněným aktivům, jako je společnost Lucasfilm se sérií Star Wars, všechny superhrdinské filmy od Marvelu, Pixar pro animované snímky jako Toy Story nebo Hledá se Nemo, zábavní parky Disneyland či množství televizních stanic včetně National Geographic. Nechybí ani přítomnost rodiny Simpsonových nebo Avatar. Z Disney se tak rázem bezprecedentně obří a takřka nezastavitelná mediální mašina.

2019 • IBM a Red Hat

Rok poté, co Microsoft koupil GitHub, vyrukovala newyorská technologická firma IBM s podobnou akvizicí z pole softwaru. Nasadila tomu však o něco větší laťku a ukázala, že se ryze softwarové akvizice mohou pohybovat v desítkách miliard dolarů.

Na druhé straně totiž stála platforma Red Hat specializující se na linuxovou distribuci a cloud computing. Tu IBM koupilo za astronomických 34 miliard dolarů, což je dosud největší částka, jaká byla na poli softwaru a cloudu kdy vyplacena.

Důvodem pro takto obří nákup byla vize IBM pro rozvíjení platformy IBM Cloud a spolupráce s poskytovateli jako Amazon Web Services, Azure od Microsoftu, Google Cloud či Alibaba.