Den architektury se naposledy před demolicí podívá do brněnského Prioru. Ocení i Štvanickou lávku

Letošní Den architektury slibuje stovky akcí po celé republice. Letos se zaměří na konstrukce a také na Santiniho a Karla Pragera.

Eliška NováEliška Nová

stvanicka-lavka-1

Foto: IPR/Martin Malý

Letošní Den architektury se zaměří na konstrukce, unikátní má i Štvanická lávka

0Zobrazit komentáře

Sotva se otevřela a už míří na festivaly. Štvanická lávka, která byla zpřístupněna teprve na konci minulého týdne, je unikátní proto, že má konstrukci vytvořenou z ultravysokopevnostního betonu. I proto si vysloužila účast na Dni architektury. Právě konstrukce – nehledě na typ a dobu stavby – budou hlavním tématem letošního ročníku festivalu s podtitulem Objev konstrukce, který se uskuteční na přelomu září a října.

„Navštívíme historické paláce, sakrální stavby, bytové domy, administrativní budovy, industriální stavby, věže, kostely, rozhledny, mosty i haly,“ říká zakladatelka a ředitelka festivalu Marcela Steinbachová. „Cílem je poukázat na neoddělitelnost konstrukce od architektury a vyzdvihnout důležitost propojování technického řešení s funkčností a estetikou,“ dodává.

Po celé republice akce představí desítky staveb, které mají zajímavá konstrukční řešení. V Praze půjde zejména o Kotvu od architektů Věry a Vladimíra Machoninových, o které se říká, že je jednou z nejzajímavějších českých budov ze sedmdesátých let. Pro Kotvu je typický šestiúhelník, díky kterému skvěle zapadá mezi okolní zástavbu. Konstrukce se ale bude obdivovat právě také u Štvanické lávky.

Lávka, která spojuje Holešovice s Karlínem, je nejnovějším pražským přírůstkem a stvořili ji Petr Tej, Marek Blank a Jan Mourek. Zajímavostí je nejen ultravysokopevností beton, ale i jeho barva. Bílá je díky tomu, že byl namíchán z bílého kameniva, bílého mikrosiliku a bílého cementu. Navíc je v části u Holešovic zvedací.

stvanicka-lavka-2

Foto: Petr Tej

Lávka spojuje Holešovice s Karlínem, odbočku má také na Štvanici

Co se Prahy týče, konstrukce se budou obdivovat také v krovu baziliky svaté Ludmily na náměstí Míru, v Klementinu i na Strahovském stadionu. Jen o českou metropoli ale na Dni architektury nejde – koná se po celém Česku (i na Slovensku). V Brně návštěvníci zamíří na výstaviště nebo Vodojem na Žlutém kopci. Bude i speciální příležitost naposledy si prohlédnout budovu Prioru, která se má strhnout. Vyrůst tam má otevřený komplex bytů, kanceláří, obchodů a restaurací.

V Ostravě se prohlídky vypraví do Dolních Vítkovic, ve Zlíně do budovy Centroprojektu, v Opavě do Blüchterova paláce a do Hotelu Koruna. V Kutné Hoře se bude možné podívat do běžně nepřístupného konventu, na Kladně do dolu Františka Josefa, v Náměšti nad Oslavou do bývalé tkalcovny a v Chebu do krovů zdejších měšťanských domů. Zamíří se i do Liberce, konkrétně do televizního vysílače na Ještědu.

Vedle Štvanické lávky budou k vidění také mosty. V Ústí nad Labem proběhne komentovaná prohlídka konstrukcí mostů Dr. Edvarda Beneše a Mariánského mostu. Na programu bude ale také například Nuselský most, který měl letos v březnu padesáté výročí. „Chceme ukázat na skryté poklady po celé republice, které jsou výjimečné právě díky práci s konstrukcemi,“ dodává Steinbachová.

Neznamená to však, že by šlo jen o novodobější díla – konstrukce jsou téma i v případě historických budov. Lidé budou moci zavítat do rekonstruovaných Císařských lázní podle Petra Hájka, do Wenkeova domu od Josefa Gočára, který prošel obnovou, stejně jako Gočárovy Automatické mlýny. V Moravské Třebové zase půjde o významnou městskou renesanční památku, kterou zachránila unikátní konstrukční technologie z přelomu padesátých a šedesátých let.

Kromě konstrukcí se návštěvníci budou moci věnovat také dvěma významným osobnostem. Půjde o památky od Jana Blažeje Santiniho-Aichla, přičemž festival slibuje představit i jeho méně známé stavby. Hold vzdá Den architektury také Karlu Pragerovi, od jehož narození letos v srpnu uplyne sto let.

Císařské lázně v Karlových Varech

Nuselský most