Dříve prasata, nyní turisté. Praha dá významným ulicím šmrnc a k Prašné bráně tramvaje

Území mezi mosty Legií a Štefánikovým, v místě někdejších hradeb, dostane zpět stromy i mobiliář. Hradební korzo se stane příjemnou obchodní třídou.

Eliška NováEliška Nová

Hradební korzo Prašná brána

Foto: IPR Praha

Hradební korzo by mělo propojit významné ulice od mostu Legií až po ten Štefánikův

0Zobrazit komentáře

Dřív se tu válely odpadky, domy chátraly a údajně se tu i rochnila prasata. Dnes jsou to jedny z nejnavštěvovanějších pražských ulic. A také těch nejdražších. Řeč je o takzvaném Hradebním korzu, které tvoří ulice od náměstí Republiky přes Na Příkopě, 28. října a dále přes Jungmannovo náměstí až po Revoluční. Jednoduše od mostu Legií až po most Štefánikův. Praha nyní chystá úpravu korza tak, aby se z něj stalo důstojné místo.

Hradební korzo je název odvozený od středověkých hradeb, které v místě stály ještě v osmnáctém století. A ačkoliv došlo od té doby k zásadní proměně, úpravy jsou třeba. Místní si například během informační kampaně v místě stěžovali na masový turismus a jeho dopady, ale i na kvalitu a nabídku služeb nebo prostorů, kde by mohli trávit volný čas.

„Mnoho architektonických prvků nebo mobiliář jsou za hranicí své životnosti,“ říká ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč. Na konci přeměny by měl v navazujících ulicích zůstat především kvalitní veřejný prostor, kde by měli dostat přednost chodci, ale i hromadná doprava. Do ulice Na Příkopě by se totiž mimo jiné měla vrátit také tramvaj.

„Ta by propojila náměstí Republiky a Národní třídu s Muzeem. Tramvaj zde jezdila do roku 1985, kdy se došlo k rozhodnutí ji zrušit po dokončení výstavby metra,“ uvádí náměstek pro dopravu Adam Scheinherr. V ulici 28. října by podle mluvčího IPR Marka Váchy měla být tramvajová trať řešena podobně jako u podjezdu u Malostranského náměstí. To znamená, že provoz bude vždy jen v jednom směru. „Průjezdy tramvají by tedy nebyly tak časté jako to známe například z Karlova náměstí nebo Lazarské,“ uvedl pro CzechCrunch Vácha.

Hradební korzo Na Příkopě

Foto: IPR Praha

Nejviditelnější proměnou bude návrat tramvaje do ulice Na Příkopě

Sjednotit by se měly povrchy ulic, přibyde nový mobiliář, což znamená lavičky, lampy nebo koše. A také zeleň. Třídu by mělo doprovázet stromořadí. Jen v Revoluční by mělo přibýt 29 stromů. Cílem bylo také vytvořit klimaticky příjemné město, takže se bude řešit v úpravách i hospodaření s dešťovou vodou. Zmizet by měly nelegální stánky i vizuální smog, tedy různé reklamy.

Změna se dotkne i kritizovaného kruhového objezdu, který se před nedávnem objevil přímo před Prašnou bránou. Dojde ale také k dalším změnám v dopravě. Auta budou moci i nadále částečně využít ulici Národní, a to až po křižovatku se Spálenou, pokud půjde o obsluhu města. V Revoluční se předpokládá s omezením rychlosti na třicítku tak, jako je to běžné v obytné zóně.

Od Spálené až po náměstí Republiky by mělo jít především o prostor pro chodce. Ulice má být v jedné úrovni, takže žádné obrubníky. Mělo by jít o hladkou dlažbu. Přesný dopravní režim ale podle Váchy ještě nastavený není.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Úpravy by měly začít v Revoluční ulici. Projekt na tuto ulici už rada města schválila na začátku roku. Teď se kladně vyjádřila i k úpravám těch dalších. Ty dají dohromady dvoukilometrovou procházku od Národní až k Prašné bráně, a to po městském bulváru a obchodní třídě. Schválenou studii vypracovali architekti z Aoc ateliéru. Zatímco Revoluční by mohla být už v roce 2024 hotová, s úpravami zbytku hradebního korza by se za dva roky mělo začít.

„Jedná se o jedno z nejrušnějších a také nejvýznamnějších kulturně společenských center Prahy, nicméně v dnešní době je prostor přesycen nevzhlednou reklamou, v převážné většině přetížen automobilovou dopravou jak v pohybu, tak parkujícími auty v ulicích. Studie nabízí řešení těchto problémů,“ uvádí náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

V místě ulic na rozhraní Starého a Nového města kdysi stály hradby. Respektive hradební příkop. Ve třináctém století měly vymezit hranice města. Jenže už sto let po jejich dokončení přestaly svému účelu sloužit a Karel IV. je chtěl spolu se založením Nového Města pražského nechat zbourat. Nakonec zůstaly až do roku 1787. Tehdy je nechal odstranit Josef II., a to císařským nařízením o sjednocení měst. Hradební příkop se zasypal.

To dalo impuls k novému pulsujícímu životu. Stavěly se tu obchodní paláce, bankovní instituce, restaurace, kavárny a luxusní nájemní domy.

Tomu odpovídaly i názvy ulic. Současná Národní se původně jmenovala České korzo a vysázeny tu byly lípy. Zatímco Na Příkopě byla Německým korzem s rostoucími kaštany. Stromy zmizely při výstavbě koněspřežné tramvaje. S novou koncepcí by se stromořadí i chlouba zdejších ulic měly vrátit.

Hradební korzo Národní

Foto: IPR Praha

V ulicích, včetně Národní, se srovnají povrchy

Začíná se stavět Modřanský cukrovar podle Chybíka a Krištofa. Šedá voda se bude využívat i na praní

Rezidenční projekt dbá na životní prostředí a pravidlo jeden kupec – jeden byt. Aby zabránil jejich investičnímu skupování.

Eliška NováEliška Nová

modransky-cukrovar6

Foto: Skanska

Skanska chce proměnit Modřany na zelenomodrou čtvrť plnou udržitelnosti

0Zobrazit komentáře

Vysoké tovární komíny v Praze už automaticky neznamenají, že v jejich okolí je zanedbaný nevyužitý brownfield. Čím dál častěji zůstávají jen jeho připomínkou, zatímco kolem nich rostou živoucí moderní čtvrti. Stejně je tomu v projektu Modřanského cukrovaru od Skansky, který se právě začíná stavět.

Komín tu zůstane jako upomínka na cukrovar z roku 1861. Od té doby ale ve Vltavě uplynula spousta vody a v Modřanech nyní švédský developer sází především na udržitelnost a prostor pro chodce. To první přitom sehrává poměrně velkou roli.

Skanska budoucím obyvatelům slibuje propracovaný systém hospodaření s pitnou, dešťovou i užitkovou vodou. Dešťová voda nebude vedená do kanalizace, kudy by odtekla pryč, ale vsákne se do země díky propustným povrchům a terénním úpravám. Pak se odpaří anebo steče do akumulačních nádrží.

O využití šedé vody se v projektech mluví horem dolem, v případě Modřanského cukrovaru má ale jít o první, kde půjde recyklovaná voda využít i na praní prádla v automatických pračkách. Dosud se využívala především pro splachování. Voda se bude recyklovat přímo v areálu.

modransky-cukrovar4

Foto: Skanska

Centrálním místem čtvrti má být multifunkční náměstí

„Připojujeme dvoje rozvody vody a obyvatelé se mohou sami rozhodnout, jaký typ vody chtějí pro praní využívat,“ líčí Miroslav Kobera ze Skansky. A přidává výpočty. Pokud si obyvatelé zvolí využití recyklované vody, mohou ušetřit šest procent denní spotřeby vody pitné.

Pokud budou šedou vodu používat i na splachování, pak to bude dohromady až 47 procent úspory. Vzhledem k tomu, že průměrná spotřeba na jednoho obyvatele Prahy je 109 litrů, může se tak ušetřit až 51 litrů pitné vody denně.

V Modřanském cukrovaru myslí i na úsporu energie. Na střechách bude 24 fototermických panelů, které se postarají o ohřátí teplé vody. Na fasádách vystavených přímému slunečnímu záření přibudou exteriérové žaluzie, které mají snížit teplotu v bytě o pět až sedm stupňů. Počítá se i s rekuperací, která zajistí čerstvý vzduch. Střechy pak pokryje zeleň, a to na celkové ploše tří tisíc metrů čtverečních.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Skanska také i v Modřanech využívá svého vynálezu, kterým je takzvaný rebetong, tedy recyklovaný beton. Vyrábí se ze stavební suti a nahrazuje přírodní kamenivo. Společnost ho použije na nosné konstrukce, ale i na fasády. Je vypočítáno, že jen na projektu cukrovaru se díky tomu ušetří až 1 750 kilogramů kameniva na každý kubík betonu.

Modřanský cukrovar by ale měl být unikátem i vzhledem k tomu, jak se v něm budou lidé pohybovat. Naprostý prim totiž budou mít chodci. Silnic je tu minimálně a slouží jen k tomu, aby se lidé dostali do garáží. Jinak tu jsou auta zapovězena.

Švédská společnost také již dříve oznámila, že v Modřanském cukrovaru si bude moci zájemce koupit jen jeden byt. Pokud by jich chtěl více, firma ho vyzve, ať počká na další etapy. Cílem je zabránit skupování nemovitostí na investici. Developer tím chce docílit toho, aby v projektu dobře fungovaly sousedské vztahy.

Modřanský cukrovar

Foto: Skanska

Cukrovar je v těsném sousedství řeky

Skanska s projektem sáhla po oceňovaném mladistvém studiu Chybík+Krištof. „Poblíž dochovaného komínu jsme vytvořili nové centrum, které definují tři objekty inspirované originálním cukrovarem – dvojice výrobních hal a filtrovna,“ popisují architekti.

„Silueta připomíná původní zástavbu a historický odkaz místa slouží jako orientační bod z dálkových pohledů a vytváří přirozené náměstí pro celou oblast včetně sousední Čechovy čtvrti,“ dodávají.

Kromě toho navrhli polootevřené vnitrobloky, kde budou k dispozici lavičky a prvky drobné architektury. V horním patře jednoho z domů bude terasa se sezením a vyvýšenými záhony. Přístupná bude obyvatelům.

Modřanský cukrovar

Foto: Skanska

Projekt počítá i se sdílenými terasami

A výhodou je samozřejmě přítomnost Vltavy. Většina bytů bude mít výhled právě na řeku. Součástí projektu má být rovněž revitalizace nábřeží. Přibudou schody k vodě i místa pro grilování.

Skanska začíná s výstavbou první etapy projektu, která počítá s domy na více než deseti tisících hektarech, kde vzniknou dva bloky. V prvním budou tři domy o třech až čtyřech nadzemních podlažích, v druhém pět domů s pěti podlažími. K dispozici budou byty od 1+kk až po pět místností s kuchyňským koutem. V nabídce jsou rovněž mezonety.

Dohromady dá Skanska k dispozici 112 bytů, k tomu sedm nebytových prostorů. První nájemníci se budou moci nastěhovat v roce 2024. Prodaná je nyní víc než polovina bytů. Některé budou mít soukromé předzahrádky, jiné střešní terasy. Investice do první etapy projektu činí 970 milionů korun.

Modřanský cukrovar

Foto: Skanska

Mezonetový byt

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

solarni-panel

Přečtěte si takéVelká rána pro solární byznys. V úpadku je pionýr oboruVelká rána pro byznys se soláry na střechách domů. V úpadku je pionýr oboru s miliardovými tržbami

Newsletter Arch | Poslední vydání

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox