Dříve prasata, nyní turisté. Praha dá významným ulicím šmrnc a k Prašné bráně tramvaje
Území mezi mosty Legií a Štefánikovým, v místě někdejších hradeb, dostane zpět stromy i mobiliář. Hradební korzo se stane příjemnou obchodní třídou.
Hradební korzo by mělo propojit významné ulice od mostu Legií až po ten Štefánikův
Dřív se tu válely odpadky, domy chátraly a údajně se tu i rochnila prasata. Dnes jsou to jedny z nejnavštěvovanějších pražských ulic. A také těch nejdražších. Řeč je o takzvaném Hradebním korzu, které tvoří ulice od náměstí Republiky přes Na Příkopě, 28. října a dále přes Jungmannovo náměstí až po Revoluční. Jednoduše od mostu Legií až po most Štefánikův. Praha nyní chystá úpravu korza tak, aby se z něj stalo důstojné místo.
Hradební korzo je název odvozený od středověkých hradeb, které v místě stály ještě v osmnáctém století. A ačkoliv došlo od té doby k zásadní proměně, úpravy jsou třeba. Místní si například během informační kampaně v místě stěžovali na masový turismus a jeho dopady, ale i na kvalitu a nabídku služeb nebo prostorů, kde by mohli trávit volný čas.
„Mnoho architektonických prvků nebo mobiliář jsou za hranicí své životnosti,“ říká ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč. Na konci přeměny by měl v navazujících ulicích zůstat především kvalitní veřejný prostor, kde by měli dostat přednost chodci, ale i hromadná doprava. Do ulice Na Příkopě by se totiž mimo jiné měla vrátit také tramvaj.
„Ta by propojila náměstí Republiky a Národní třídu s Muzeem. Tramvaj zde jezdila do roku 1985, kdy se došlo k rozhodnutí ji zrušit po dokončení výstavby metra,“ uvádí náměstek pro dopravu Adam Scheinherr. V ulici 28. října by podle mluvčího IPR Marka Váchy měla být tramvajová trať řešena podobně jako u podjezdu u Malostranského náměstí. To znamená, že provoz bude vždy jen v jednom směru. „Průjezdy tramvají by tedy nebyly tak časté jako to známe například z Karlova náměstí nebo Lazarské,“ uvedl pro CzechCrunch Vácha.
Nejviditelnější proměnou bude návrat tramvaje do ulice Na Příkopě
Sjednotit by se měly povrchy ulic, přibyde nový mobiliář, což znamená lavičky, lampy nebo koše. A také zeleň. Třídu by mělo doprovázet stromořadí. Jen v Revoluční by mělo přibýt 29 stromů. Cílem bylo také vytvořit klimaticky příjemné město, takže se bude řešit v úpravách i hospodaření s dešťovou vodou. Zmizet by měly nelegální stánky i vizuální smog, tedy různé reklamy.
Změna se dotkne i kritizovaného kruhového objezdu, který se před nedávnem objevil přímo před Prašnou bránou. Dojde ale také k dalším změnám v dopravě. Auta budou moci i nadále částečně využít ulici Národní, a to až po křižovatku se Spálenou, pokud půjde o obsluhu města. V Revoluční se předpokládá s omezením rychlosti na třicítku tak, jako je to běžné v obytné zóně.
Od Spálené až po náměstí Republiky by mělo jít především o prostor pro chodce. Ulice má být v jedné úrovni, takže žádné obrubníky. Mělo by jít o hladkou dlažbu. Přesný dopravní režim ale podle Váchy ještě nastavený není.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Úpravy by měly začít v Revoluční ulici. Projekt na tuto ulici už rada města schválila na začátku roku. Teď se kladně vyjádřila i k úpravám těch dalších. Ty dají dohromady dvoukilometrovou procházku od Národní až k Prašné bráně, a to po městském bulváru a obchodní třídě. Schválenou studii vypracovali architekti z Aoc ateliéru. Zatímco Revoluční by mohla být už v roce 2024 hotová, s úpravami zbytku hradebního korza by se za dva roky mělo začít.
„Jedná se o jedno z nejrušnějších a také nejvýznamnějších kulturně společenských center Prahy, nicméně v dnešní době je prostor přesycen nevzhlednou reklamou, v převážné většině přetížen automobilovou dopravou jak v pohybu, tak parkujícími auty v ulicích. Studie nabízí řešení těchto problémů,“ uvádí náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
V místě ulic na rozhraní Starého a Nového města kdysi stály hradby. Respektive hradební příkop. Ve třináctém století měly vymezit hranice města. Jenže už sto let po jejich dokončení přestaly svému účelu sloužit a Karel IV. je chtěl spolu se založením Nového Města pražského nechat zbourat. Nakonec zůstaly až do roku 1787. Tehdy je nechal odstranit Josef II., a to císařským nařízením o sjednocení měst. Hradební příkop se zasypal.
To dalo impuls k novému pulsujícímu životu. Stavěly se tu obchodní paláce, bankovní instituce, restaurace, kavárny a luxusní nájemní domy.
Tomu odpovídaly i názvy ulic. Současná Národní se původně jmenovala České korzo a vysázeny tu byly lípy. Zatímco Na Příkopě byla Německým korzem s rostoucími kaštany. Stromy zmizely při výstavbě koněspřežné tramvaje. S novou koncepcí by se stromořadí i chlouba zdejších ulic měly vrátit.
V ulicích, včetně Národní, se srovnají povrchy
Nepřehlédněte:
