O laserovém senzoru známém jako lidar se už dlouho a hodně mluví v automobilovém průmyslu. Že z něj budou jakési digitální oči samořiditelných vozů. Ukazuje se, že jeho uplatnění ale může být mnohem širší a že představuje budoucnost třeba i pro archeologii. Ve střední Americe s jeho pomocí totiž vědci odhalili unikátní soustavu mayských cest a staveb po tisíce let ukrytých v husté džungli.

Archeolog Richard Hansen strávil posledních několik let své práce v letadle. A to doslova – křižoval si to s kolegy sem a tam nad relativně malým územím o rozloze 1800 kilometrů čtverečních na hranici Mexika a Guatemaly. Jde o historicky významnou oblast s prastarými mayskými památkami včetně pyramidy La Danta a sídla El Mirador. Jenže kvůli hustému porostu, močálům a okolním horám nikdo neznal úplný rozsah zdejší civilizace.

Všichni ale tušili, že zdejší infrastruktura musela být rozlehlá, neboť mayská kultura, jejíž byla Guatemala centrem, byla nesmírně vyspělá. Jak ale bádat v neprostupném pralese? Přece s pomocí technologie lidar, která – obrazně řečeno – všechny stromy a křoviska odstraní. Název lidar mimochodem vznikl podobně jako radar nebo laser, tedy původně ze zkratky, která v tomto případě znamená light detection and ranging. Funguje na podobném principu jako sonar, jen místo zvukových signálů vysílá laserové paprsky. Ty se odrážejí od povrchu a vracejí zpět ke snímači, takže vzniká 3D sken pevniny.

„Díky tomu jsme získali jasnou představu o vzestupu na svou dobu nesmírně vyspělé a mimořádně organizované společnosti,“ řekl Hansen pro deník Wall Street Journal. Závěry své práce spolu s dalšími účastníky výzkumu otiskl také v odborném magazínu Univerzity v Cambridge zaměřeném na historii střední Ameriky.

O mayských pyramidách už toho archeologové vědí docela dost, ostatně řada z nich vyčnívá i nad koruny nejvyšších stromů džungle. S pomocí nejnovějších technologií se ale daří získat komplexní obrázek: mezi mayskými osadami vedly zpevněné cesty a zavlažovací kanály, v oblasti byla řada sálů, církevních objektů, jezírek či kaskádových zahrad a sportovišť. Nic z toho by vědci neodhalili, pokud by nevykácely tisíce hektarů lesa. Nebo nenasadili lidar.

Ostatně věděli, do čeho jdou, protože paralelně s nimi podobou techniku využil další archeologický tým v jiných částech mayské říše v Guatemale a v Mexiku a také odhalil desítky tisíc domů, paláců či dokonce prehistorických dálnic. „Potvrdilo se, že mayská civilizace byla na podobné úrovni jako řecká nebo čínská kultura,“ shrnul objevy magazín National Geographic. Mayové měli vlastní kalendář, byli skvělí astronomové a matematici, používali sofistikované písmo.

Foto: Mirador Basin

Záběry památek ukrytých v džungli pořízené technologií lidar

Mayové patřili spolu s Aztéky, Toltéky a Inky k výrazným indiánským kmenům Jižní a Střední Ameriky. Mayská kultura se datuje až od šestého tisíciletí před Kristem, svého vrcholu dosáhla kolem roku 500 našeho letopočtu. Pak nastal její postupný úpadek, který dokonali španělští dobyvatelé v 16. století.

Nasazení lidaru v archeologii je dalším příkladem toho, jak původně počítačové technologie mění svět kolem nás včetně vědy. Další podobnou ukázkou pak je třeba umělá inteligence, která historikům umění pomáhá zjišťovat, kdo byli neznámí autoři obrazů. S jejím přičiněním se zjistilo, že tvůrcem slavného obrazu Brécy Tondo s madonou a Jezulátkem by mohl být Raffael Santi.