Energie na cestách. Jakub Ditrich a jeho Powerbox.ONE nabízí pohodlnější nabíjení elektrokol i mimo domov

Řešení Powerbox.ONE odbourává nutnost vláčet sebou těžké nabíječky

Foto: Powerbox.ONE

Elektrokola jsou stále populárnější variantou, jak si vychutnat výlety v přírodě nebo se přepravovat po městě. Jejich obliba stoupá i u nás, přesto nemají tuzemští elektrocyklisté na růžích ustláno. Problémem je nedostatečná infrastruktura nabíjecích míst, která by umožňovala kolo snadno připojit k síti, aniž by s sebou dotyčný musel vláčet těžkou nabíječku a prosit u místních o přístup k zásuvce.

„K prosinci 2020 je v Česku registrováno něco málo přes 7 tisíc čistě elektrických aut kategorie M1 a v provozu je celkem 734 nabíjecích stanic pro elektromobily. Elektrokol je v Česku v provozu asi 280 000. Existuje ale zatím jen asi 150 nabíjecích ‚out of home‘ stanic pro elektrokola,“ přibližuje situaci Jakub Ditrich, specialista na elektrocyklistiku a zakladatel projektu ekolo.cz.

V praxi to vypadá tak, že si cyklista musí během výšlapu dobře hlídat stav nabití svého elektrokola a plánovat si výlet takovým způsobem, aby během něj vystačil se zásobou energie, kterou má uloženou v baterii. Další možností je naplánovat trasu tak, aby během cesty narazil na některou z dostupných nabíječek. Zde je ovšem problém, že nabíječka nemusí být vždy kompatibilní s modelem kola.

elektrokola9

Jakub Ditrich, zakladatel a výkonný ředitel projektu ekolo.cz

Foto: Ekolo.cz

Poslední možností je doufat, že energii, respektive svou zásuvku, poskytne laskavý člověk, kterého cyklista cestou potká. V takovém případě je ovšem nutné vozit s sebou těžkou nabíječku. Mimo váhy je její nevýhodou i nepříliš odolný plastový obal i fakt, že ji nelze nijak zajistit proti krádeži. U kola je tedy mnohdy nutné čekat, dokud se alespoň částečně nenabije, což nějakou chvilku trvá.

„Nikdo nechce, aby mu nabíječku, která stojí od dvou do pěti tisíc, někdo ukradl. Loni se objevilo několik nabídek různých cyklostojanů nebo sloupků se zásuvkou, které jsou pojmenovány jako ‚nabíjecí stanice‘, ale fakticky je to stále jenom venkovní zásuvka, ke které je třeba se připojit adaptérem. A je tady je ještě jedna nepříjemnost – nabíječka není vyrobena pro provoz venku. Takže pokud se dostane do vlhka, zkratuje a je po ní,“ vysvětluje Ditrich.

V reakci na tuto situaci se proto rozhodl spustit prodej vlastních wallboxů, které by majitelům pomohly vyřešit problém s tzv. range anxiety, pojmem, který je dobře znám i majitelům elektromobilů. Obava z nedostatečného dojezdu je důvodem, proč mnoho cyklistů využívá během celodenních vyjížděk asistenci motoru jen minimálně, aby co nejvíce šetřili baterky.

Hustá síť nabíječek elektrokol by to ovšem mohla změnit. „Pak by zde byla jistota, že někde za dalších 25 kilometrů čeká místo, kde si lze doplnit kapacitu baterky elektrokola a většinou i doplnit zásoby vlastní energie na restaurační zahrádce,“ říká Ditrich.

Síť houstne

Inspirace vytvořit wallbox přišla z rakouských Alp, kde funguje systém Bike Energy s přibližně 2 500 instalovanými stanicemi. Výrazným problémem tohoto řešení však byla cena hardwaru, takže se Jakub Ditrich rozhodl vyvinout vlastní wallbox zvaný Powerbox.ONE.

Ten funguje na systému kabelů, které mají na jedné straně standardizovaný konektor pasující do boxu a na druhé straně konektor kompatibilní s baterií daného výrobce kol. Takových koncovek je aktuálně nabízeno třináct a měly by pokrývat 95 procent všech modelů elektrokol prodávaných na českém trhu.

powerboxone3

Power.ONE má ambice vytvořit na území České republiky hustou síť nabíjecích stanic

Foto: Powerbox.ONE

Tyto kabely lze zapůjčit od provozovatelů Powerbox.ONE, případně existuje varianta s CableBoxem, který je vybaven kódovým zámkem a všemi typy kabelů. Stále častější variantou je také možnost, že si cyklista koupí svůj vlastní nabíjecí kabel, který vozí po kapsách.

„Bohužel na rozdíl od jiných technologií jako například smartphonů s microUSB a USB-C se v tomto odvětví nedá v dohledné době očekávat žádná standardizace nabíjení. Pro elektrokola je hotový standard od roku 2009, nicméně komise se o to na základě silného lobby nezajímá,“ vysvětluje Ditrich.

V České republice je aktuálně nainstalováno přibližně 142 Powerboxů, přičemž 122 je veřejně dostupných a zbytek je umístěn v soukromých areálech a office housech na místech, jako jsou podzemní garáže či cykloklece.

powerboxone6

Jeden standard pro nabíjení kol je podle Jakuba Ditricha prozatím v nedohlednu

Foto: Powerbox.ONE

powerboxone5

Zatímco na jedné straně je změť konektorů, druhá strana nabíjecího kabelu je vždy stejná

Foto: Powerbox.ONE

Vůbec nejvíce Powerboxů lze momentálně nalézt v Jeseníkách, kde bylo těchto stanic nainstalováno hned 42, přičemž jedna z nich je schopna najednou obsloužit až osm elektrokol. V letošním roce k nim přibude dalších deset a síť nabíječek by měla houstnout i v Krušnohoří a také v Pardubickém kraji. Celkově by se měl počet instalací do konce roku vyšplhat na číslovku 300.

Jejich polohu lze vyhledat například v aplikaci Mapy.cz od Seznamu, která využívá databáze dobíjecích stanic a na mapách je uživatelům zobrazuje pomocí ikon. Do budoucna je cílem v reálném čase zobrazovat i obsazenost jednotlivých nabíječek a dostupnost typů nabíjecích kabelů, aby byl na stanici vždy spoleh.

Nabíjení za kačku

Zatímco doma funguje nabíjení kol tak, že se večer kolo připojí do zásuvky a ráno je baterie plně nabitá, v případě Powerboxu bude celý proces sloužit spíše k doplnění určité části kapacity baterie. „Typicky lze za hodinu nabít okolo 150–200 Wh, takže baterii s celkovou kapacitou 400 Wh lze nabít ze 30 na 70 %. A to je třeba 20 nebo i 40 kilometrů navíc,“ popisuje Jakub Ditrich.

S těmito údaji souvisí také otázka placení za nabíjení kola skrze wallbox. „Protože typické nabíjení je zmíněných 200 Wh, což je 0,2 kWh, jedná se z pohledu nákladů pro provozovatele o strašně málo energie. Pokud kilowatt stojí 5 korun, náklad na jedno nabití je jedna koruna,“ vypočítává Ditrich.

powerboxone4

Nabíjení může probíhat mezitím, co se cyklista sám posilní

Foto: Powerbox.ONE

K těmto nákladům je nutno pro provozovatele nabíjecí stanice připočíst náklady na pořízení stanice, které začínají na 22 tisících korun. Na nákup takové stanice se navíc dají v pěti krajích republiky čerpat i finanční dotace. „Takže o nějakém platebním modulu ani do budoucna neuvažujeme,“ dodává Ditrich, podle kterého se provozovatelům hotelů a restaurací provoz stanic vyplatí, protože většina majitelů elektrokol je za službu vděčná a odmění se spropitným k útratě, kterou v podniku nechají.

Vzhledem k současné situaci by mohlo být takových cyklistů letos daleko více než v letech minulých. „Obecně se očekává, že letošní turistická cyklosezóna by měla být hodně silná. Prodeje elektrokol se oproti už tak výraznému loňskému roku zvýšily za první dva měsíce o padesát procent,“ uzavírá Jakub Ditrich.

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.

CC25

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy

Přihlaste se k pravidelnému odběru novinek ze světa byznysu a startupů.