V prvních měsících letošního roku to jednu dobu bylo hlavní téma – Evropa zaspala revoluci v umělé inteligenci. Oproti Spojeným státům i Číně chybí globálně silné AI značky nebo vlastní lídři mezi velkými jazykovými modely. Jenže poslední měsíce ukazují, že část evropského průmyslu může z AI boomu těžit víc než leckterá technologická firma. Tradiční koncerny ve výrobě elektrotechniky výrazně rostou díky zvyšující se poptávce po infrastruktuře, na které AI běží. Od spuštění ChatGPT firmy Schneider Electric, Siemens AG, ABB a Legrand, které vyrábějí to nejdůležitější pro fungování elektřiny, nabyly přes 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) na tržní hodnotě.

Dodávají kabely, chlazení, rozvaděče a systémy pro správu energie – zkrátka to, bez čeho se neobejde žádné moderní datové centrum. AI modely jako GPT-4 nebo Gemini vyžadují obrovské množství výpočetního výkonu, a tím i elektrické energie, moderní infrastrukturu a chlazení. A právě to je byznys, který dlouhodobě umí evropské firmy. „Ta sexy část AI vzniká v Americe. Ale až na pár výjimek evropské firmy dominují v tom, co je pod kapotou,“ řekl pro deník Financial Times analytik Alex Cordovil ze společnosti Dell’Oro, která se zaměřuje na výzkum trhu v oblasti datových center.

Francouzský obr Schneider Electric má dnes téměř čtvrtinu všech objednávek z oblasti datacenter. Už před lety koupil americkou firmu APC a dnes dodává systémy napájení, monitoringu a chlazení – včetně specializovaného kapalinového chlazení pro servery Nvidie. Generální ředitel Olivier Blum dle Financial Times na valné hromadě uvedl, že se „AI stává zásadní změnou paradigmatu pro celé IT i elektro infrastrukturu“.

Legrand, francouzský výrobce elektroinstalační techniky známý dřív hlavně díky zásuvkám a vypínačům, má dnes pětinu tržeb z datových center, což je dvakrát více než v roce 2019. Jen za poslední rok udělal deset akvizic – šest z nich právě v oblasti datových center. „Nedáváme na stůl 70 nebo 80 miliard dolarů jako Microsoft nebo Meta,“ připouští finanční ředitel firmy Franck Lemery. „Ale dodáváme komponenty – a díky těmto investicím roste i náš byznys.“

Švédsko-švýcarská ABB, vyrábějící vše od robotů po systémy pro řízení elektrických sítí, v posledních letech zvýšilo podíl zakázek z AI infrastruktury z 9 na 15 procent a v divizi elektrifikace roste o více než 24 procent ročně. Německý Siemens, který AI infrastrukturu dlouho přehlížel, teď dohání ztrátu a hlásí růst o 45 procent jen za první polovinu letošního fiskálního roku. Podstatnou roli pak hraje nizozemská ASML, a to při samotné výrobě čipů.

Není to ale bez rizik. Závislost na poptávce znamená i citlivost na samotný vývoj a výkyvy – a zároveň potvrzuje, že Evropa sice staví infrastrukturu, ale vývoj samotných technologií se odehrává jinde. Když se letos objevily zprávy, že Microsoft ruší část kontraktů, akcie firem jako ABB nebo Siemens reagovaly poklesem.

Trh je nervózní i kvůli tlaku na efektivitu. Čínský jazykový model DeepSeek byl podle dostupných informací vyvinut s menším množstvím výpočetního výkonu než americké modely, což okamžitě vyvolalo otázky, jestli jsou západní miliardové investice udržitelné. „Všechny ty turbulence jsou relativní. O našem portfoliu jsme velmi přesvědčeni. S výkyvy se musíme naučit žít,“ ujišťuje ale Lemery.

Důvěru podporují i předpovědi. Podle agentury Dell’Oro má globální trh s datovými centry vyrůst ze zhruba 600 miliard dolarů v roce 2025 na více než bilion do roku 2028.

Tohle všechno zároveň probíhá v době, kdy Evropa hledá vlastní strategii. Nový plán Evropské komise AI Continent počítá s masivními investicemi do výpočetní infrastruktury, datových sad a otevřených modelů. Klíčovým bodem má být vznik AI továren a podpora evropských center, jako je například finské LUMI. Do roku 2027 chce EU mobilizovat 200 miliard eur veřejných a soukromých prostředků, tedy z evropských fondů, národních rozpočtů i investic firem, a zároveň připravuje právní rámec Cloud and AI Development Act. Plán ale zatím není legislativně závazný.

Francie už mezitím oznámila, že investuje 109 miliard eur (víc než 2,7 bilionu korun) do vlastního AI ekosystému. Prezident Emmanuel Macron tvrdí, že půjde o obdobu amerického projektu Stargate. A právě z Francie vzešel i startup Mistral, jeden z mála evropských modelů, které vzbudily globální pozornost.

V Česku zatím podobné ambice chybí. AI experti upozorňují, že bez státní podpory se tu ekosystém nevybuduje. Česko je podle Global AI Indexu na 35. místě z 83 států, který hodnotí země podle úrovně investic, inovací a implementace umělé inteligence.