Německý Heidelberg je známý pro hodně věcí. Je v něm mimo jiné nejstarší univerzita na území dnešního Německa, zachovalý hrad a po městě je pojmenovaný taky Homo heidelbergensis, člověk heidelberský. Hlavně tady ale sídlí našlapaný německý startup Aleph Alpha. Vyvíjí svou vlastní umělou inteligenci a investoři mu věří natolik, že mu právě svěřili půlmiliardu dolarů, tedy přes 11,5 miliardy korun. Ve své kategorii tak dostal vůbec nejvíc a předstihl i nedávnou investici francouzského startupu Mistral.

Zmíněných 11,5 miliardy pro Aleph Alpha je i v kategorii „dospělých startupů“ velmi výjimečná částka. Už tím, kdo ji posílá. Mladé firmě totiž věří giganti svých oborů. Kromě jiných vlastník Lidlu a Kauflandu Schwarz Group, Bosch Ventures, Hewlett Packard Enterprise, softwarový obr SAP či Burda Principal Investments a Innovation Park Artificial Intelligence, organizace, která má za cíl stát se největším klastrem umělé inteligence v Evropě. A již pomohla založit nadace Dietera Schwarze, opět zakladatele Lidlu.

Kdyby investici jako velký úspěch označil samotný startup, nebylo by na tom asi nic až tak pozoruhodného. Ale o „neuvěřitelném úspěchu“ v tomto případě mluvil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Používal u toho výrazy jako „šlápnout na plyn“ nebo vzletnou větu: „Všude tam, kde jsme silní, může umělá inteligence Evropu taky posílit.“ Odkazoval tím na německé strojírenství, robotiku a oblast telekomunikací.

Loni startup oznámil dosažení něčeho, co považuje za milník na cestě k přesné, vysvětlitelné a důvěryhodné umělé inteligenci. Společnost vytvořila vlastní takzvané velké jazykové modely (LLM), tedy podobný systém, jaký využívá například ChatGPT. Drží se konceptu známého jako „datová suverenita“, ve kterém data uložená v jedné konkrétní zemi podléhají zákonům této země. Data, na jejichž základě umělá inteligence funguje, tedy mají být evropská, nikoliv americká. A ke každému faktu, který použije, dokáže odkázat na zdroj.

Foto: Aleph Alpha

Jonas Andrulis, šéf Aleph Alpha

Modely Aleph Alpha umějí komunikovat v němčině, francouzštině, španělštině, italštině a angličtině. Společnost o sobě říká, že provozuje nejrychlejší evropský komerční AI klastr. Často spolupracuje s vládními orgány, institucemi činnými v trestním řízení nebo se zdravotnictvím. Vidí přitom svět evropským pohledem. Tréninková data zahrnují rozsáhlé úložiště vícejazyčných veřejných dokumentů zveřejňovaných Evropským parlamentem.

Německý startup je nejen o něco dál než zmíněný Mistral, který rovněž slibuje evropskou umělou inteligenci, také nadchl důležité investory a nasbíral od nich 2,5 miliardy korun. Což je o to zajímavější, že v té chvíli teprve najímal první zaměstnance a neměl vlastně vůbec nic. To Aleph Alpha má zaměstnanců 70 a Jonas Andrulis (který pracoval mimo jiné v Applu) se Samuelem Weinbachem ho založili už v roce 2019. Obecně je považovaný za německý vlajkový startup. Letos v červenci do něj poslal peníze zmíněný softwarový obr SAP. Ještě dřív, v roce 2020, do projektu investoři vložili 5,3 milionu dolarů a v roce 2021 celkem 27 milionů dolarů.

Dohromady ovšem podle dat z projektu Crunchbase nasbíral 640 milionů dolarů, tedy v přepočtu asi 14,5 miliardy korun. Aktuální kolo se řadí k takzvaným Series B. Startup tak už je poměrně vyspělý, svůj trh má osahaný, byznysmodel funguje a investice je proto na rozdíl od těch prvotních pro investory daleko jistější a mají naději, že se jim znásobí.

Pro suverénní Evropu

Projekt především přitáhl zájem vysoce postavených evropských politiků a zákonodárců, pro které ukázal možnost, ve které nemusí být Evropa ve zpracování a ukládání dat ponechána na milost a nemilost Spojeným státům. „Dává vládním institucím i společnostem možnost vytvořit a využívat umělou inteligenci v nezávislém prostředí, protože Aleph Alpha kombinuje ochranu dat a bezpečnost s možnostmi jejich objasnění a přizpůsobení,“ uvedl spoluzakladatel Andrulis.

Pro evropské projekty zabývající se umělou inteligencí je přitom třeba zdůraznit jednu důležitou věc: na rozdíl od amerických musejí počítat s tím, že už jejich domácí trh bude do velké míry stát proti nim. Evropská unie totiž v porovnání s asijskými zeměmi nebo Spojenými státy pro umělou inteligenci uplatňuje a plánuje daleko přísnější pravidla.

Unie dokonce uvedla pro umělou inteligenci předpisy, které se označují za první komplexní zákon o AI na světě. Regulační rámec představila v dubnu 2021 a šlo o dokument o 107 stranách s dalšími 15 stranami příloh. Shrnutí vychází zhruba na 27 stran. Jde o pravidla a opatření ve fázi návrhu, která ovšem ukazují směr EU a firmám naznačují, co zákony dřív nebo později takzvaně natvrdo reálně zakážou. Na zákonech parlament pracoval už od roku 2018 a takzvaný Akt o umělé inteligenci je zatím v procesu schvalování.

„Aktivně rozvíjet generativní umělou inteligenci bude pro technologickou suverenitu Evropy zásadní,“ uvedla k německé investici Tanja Rückert, členka představenstva a ředitelka pro digitální technologie společnosti Robert Bosch. S tím, že firma chce být u toho.