Ferretti jako kapitálová regata. Komárek tlačí na Číňany a akcie luxusní loděnice letí vzhůru
Karel Komárek bojuje s čínským koncernem Weichai o slavnou italskou loděnici, jejíž akcie po vypuknutí sporu o budoucí směr rostou.
Italská Ferretti Group vyrábí lodě, na které většina lidí nikdy nevstoupí. Teď ale nabízí příběh, který je zajímavý i pro ty, kteří luxusní jachty znají hlavně z Instagramu. Slavná loděnice, pod kterou spadá i legendární značka Riva, se stala dějištěm jednoho z nejvýraznějších akcionářských soubojů na evropském trhu. Na jedné straně stojí čínský státní konglomerát Weichai, na druhé investiční skupina KKCG Karla Komárka.
Ve hře není kosmetická změna ve vedení, ale kontrola nad dalším směřováním firmy. Weichai drží zhruba 39 procent akcií, KKCG lehce přes 23 procent. Obě strany teď před blížící se valnou hromadou navrhují vlastní složení představenstva. Pokud uspěje Komárek, mohl by se stát jeho předsedou a Ferretti by se posunula směrem k aktivnějšímu řízení, větší kapitálové disciplíně a možná i akviziční ofenzivě.
Celý spor má navíc zápletku, která by v běžné korporátní bitvě působila jako z filmu. Proti čínskému akcionáři se veřejně postavil i šéf Ferretti Alberto Galassi. Tedy muž, kterého do čela firmy kdysi pomohla dostat právě Weichai. Dnes tvrdí, že čínský vlastník firmu brzdí, rozhoduje pomalu a chybí mu odvaha využít možností, které Ferretti má.
Komárek tuto nespokojenost proměnil v ofenzivu. KKCG tvrdí, že současné představenstvo neodpovídá reálnému rozložení sil mezi akcionáři a že Weichai si přes své zástupce udržuje faktickou kontrolu nad firmou. Česká skupina proto nabízí jiný model, který spočívá v menší závislosti na čínském vlastníkovi, silnějším zastoupení nezávislých osobností a jasnější strategii dalšího růstu.
I proto Komárkova kandidátka představenstva nepůsobí jako technický návrh na výměnu několika jmen v orgánech firmy. Vedle Galassiho se v ní objevují osobnosti s výraznou váhou v italském byznysu a luxusu, včetně Piera Ferrariho nebo šéfa Formule 1 Stefana Domenicaliho. Symbolika je zřejmá – Ferretti má být italskou globální značkou řízenou sebevědoměji, ne firmou čekající na opatrné rozhodnutí státního akcionáře z Číny.
Weichai se logicky brání. Do Ferretti vstoupila v roce 2012, kdy byla slavná loděnice na hraně krachu, a bez čínského kapitálu by její příběh mohl dopadnout úplně jinak. Z pohledu Pekingu proto nejde o žádné nepřátelské držení firmy, ale o legitimní výkon práv největšího akcionáře.
Jenže právě v tom je jádro dnešního konfliktu, role zachránce už trhu ani dynamickému Komárkovi nestačí. Investoři se ptají, kdo dokáže firmu posunout dál.
Akcie Ferretti od rozhoření sporu přidaly téměř čtyřicet procent. Nejde jen o sázku na Komárka jako takového. Investoři oceňují hlavně možnost, že se z Ferretti stane aktivněji řízená firma, která nebude hotovost pouze držet v bilanci, ale využije ji k růstu, akvizicím nebo zlepšení kapitálové politiky.
Pro Komárka by případný úspěch znamenal výrazný posun. Nešlo by jen o další položku v portfoliu KKCG, ale o vstup do čela globální luxusní značky s italskou reputací, silným jménem a prestiží, která se nedá jednoduše koupit přes noc. Ferretti by mu zároveň otevřela dveře do segmentu, kde se potkává průmysl, luxus, značka a geopolitika.
Rubriku Investice podporují
