Umělá inteligence dosáhla úrovně lidského myšlení a svět si toho vlastně ani nevšiml. S tímto prohlášením vystoupil v nedávném rozhovoru v podcastu The Joe Rogan Experience Marc Andreessen, známý spoluzakladatel kapitálové firmy Andreessen Horowitz. Podle něj jsme hranici takzvané obecné umělé inteligence, tedy AI lidské úrovně, překročili zhruba před třemi měsíci s příchodem nejnovějších modelů. Důvod, proč tento moment nevzbudil pozdvižení, je podle Andreessena prostý: celý obor se pohybuje tak zběsilým tempem, že veřejnost už jednotlivé milníky zkrátka nestíhá registrovat.

Tento technologický skok však neznamená jen fascinující sci-fi budoucnost. Z Andreessenových slov se dá totiž částečně vyčíst, kde v příštích letech vznikne největší ekonomická hodnota, v jakých odvětvích dramaticky zkolabují náklady a kam se vyplatí zkusit investovat.

Datová centra a energetická infrastruktura

Rozvoj pokročilých modelů umělé inteligence vyžaduje masivní výpočetní výkon, což s sebou přináší nutnost budování obřích datových center. Tento klíčový infrastrukturní trend je však neoddělitelně spjat s extrémní spotřebou energie. Tradiční přenosové soustavy začínají narážet na své limity, a proto se pozornost přesouvá od pouhého pronájmu serverů k budování zcela samostatných komplexů s vlastní energetickou základnou.

Podle Andreessena patří budoucnost propojování datových center s nezávislými a ekologicky čistými zdroji energie. Jako ideální řešení vidí jadernou energetiku, konkrétně rychlou výstavbu modulárních mikroreaktorů přímo v těsné blízkosti centra. „Ideálně chcete zasadit tento reaktor přímo vedle a nechat ho, ať centrum kompletně pohání sám,“ tvrdí známý investor.

Agenti a kódování

Oblast programování a vývoje softwaru udělala v posledním roce obří skok. Umělá inteligence už není jen pasivním pomocníkem, ale stává se samostatnou entitou. Kvůli tomu prý vzniká fenomén takzvaných AI upírů. Jde o špičkové programátory, kteří díky novým nástrojům vydělávají velké peníze. „Lidé pro výdělek odmítají spát. Jsou absolutně u vytržení, protože dokážou vyprodukovat pětkrát, desetkrát, dvacetkrát více kódu za hodinu než v minulosti,“ popsal atmosféru Andreessen.

Skutečný průlom ale nastane ve chvíli, kdy naplno převezmou otěže autonomní boti. Role člověka se promění, z řadového kodéra se stane nejvyšší manažer. „Budete v pozici, kdy budete dohlížet na organizační strukturu botů. A rok poté už to budou boti, kteří řídí boty, kteří řídí další boty,“ nastiňuje vizionář hierarchii, která srazí náklady na vývoj softwaru prakticky na nulu.

Pokročilá robotika

Zatímco dosavadní revoluce se odehrávala výhradně na obrazovkách počítačů a v digitálním světě, Marc Andreessen predikuje, že během několika málo let dojde i na okamžik, kdy pokročilá umělá inteligence dostane funkční fyzické tělo. Na trh nastoupí univerzální humanoidní roboti, kteří nebudou vázáni na jednoúčelové úkoly v továrnách, ale budou schopni operovat v chaosu běžného lidského prostředí.

Klíčem k tomuto posunu je integrace systémů, které robotům umožní svět kolem sebe vidět, slyšet, mluvit a plně chápat prostorový i společenský kontext. V horizontu příštích dvaceti let tito mechaničtí pomocníci prý kompletně převezmou většinu manuální práce v průmyslu i běžném životě. Lidé jim zcela přenechají úkoly jako je úklid domácností, zahradničení nebo samotná stavba domů, což povede k materiálnímu přebytku. „Z hlediska materiální prosperity by se jídlo, energie i bydlení měly stát extrémně dostupnými,“ podotýká Andreessen.

Šikovné gadgety

Budoucnost interakce s technologií by v horizontu příštích desetiletí už nemusela patřit klasickým chytrým telefonům. Vývojové laboratoře velkých technologických firem se čím dál více zaměřují na hardware, který nosíme. Cílem je dát AI možnost vnímat svět kolem nás v reálném čase, aby mohla pomáhat přímo v terénu bez nutnosti neustále vytahovat displej z kapsy. „Všechna tato zařízení začnou být magická, protože se v nich rozsvítí inteligence,“ věří Andreessen.

Ačkoliv je komerční trh s těmito technologiemi teprve v plenkách, v laboratořích už dnes vznikají funkční prototypy, které propojují chytré brýle s takzvanými neurálními náramky. Tyto náramky, nošené na zápěstí, dokážou snímat bioelektrické impulsy vysílané z mozku do ruky, a to ještě předtím, než dojde k samotnému fyzickému pohybu. „Náramek dokáže zachytit vaši intenci pohnout prstem, i když jím ve skutečnosti nepohnete,“ popisuje investor technologii, která je zatím spíše hudbou budoucnosti.