Indie začne danit příjmy z kryptoměn. Chystá se tím i na spuštění vlastní digitální měny

Filip HouskaFilip Houska

taj

Foto: Jovyn Chamb

Taj Mahal

0Zobrazit komentáře

Salvador je dost možná nejzářnějším příkladem, jak na celostátní úrovni integrovat kryptoměny do každodenního života svých obyvatel – už půl roku využívá totiž malý středoamerický stát bitcoin coby oficiální platidlo. Na chuť digitálním měnám ale postupně přichází čím dál více zemí, nově také Indie. Ta oznámila, že spustí svou vlastní kryptoměnu, která by měla snížit její závislost na hotovosti. Spolu s ní přijdou ale i nové daně.

Plány dnes oznámila indická ministryně financí Nirmala Sítarámanová. Dodala, že spuštění státní digitální měny proběhne v příštím roce a ministryně si od ní slibuje nejen snížení závislosti na hotovosti, ale také levnější a efektivnější měnovou správu. Zčásti tak reaguje na kryptoměnový boom, který v druhé nejlidnatější zemi planety probíhá. Dle odhadů drží indičtí investoři v kryptoaktivech přes 115 miliard korun.

Součástí záměru je ale i zavést nový daňový systém, který by příjmy z převodu jakýchkoliv virtuálních digitálních aktiv (včetně NFT) zatížil nejvyšší daňovou sazbu – 30 procenty. Vláda se totiž obává, že kryptoměny mohou už ze své povahy sloužit například pro praní špinavých peněz nebo financování terorismu. Proto rozhodla o takto vysoké sazbě.

„Zavedení digitální měny centrální banky bude velkým impulsem pro digitální ekonomiku. Digitální měna také povede k efektivnějšímu a levnějšímu systému správy měny,“ uvedla Sítarámanová. Nové Dillí, hlavní město Indie, navíc v oficiálním prohlášení zmínilo, že se s jeho kryptoměnou bude zacházet stejně jako s bankovkami.

Výše daně v zemi, kde je podle všeho patnáct až dvacet milionů investorů do kryptoměnových aktiv, je ovšem podle mnohých příliš vysoká. Magazín CoinDesk cituje obavy jednoho z blíže nejmenovaných investorů, který předpokládá, že třicetiprocentní daň na příjmy z krypta povede ke zpeněžení krypta a přesunutí se na akciový trh. Pro jiné je zase takto vysoká daň přiměřená.

Například Rakousko od března zavede na příjmy z kryptoměn sazbu 27,5 procenta, v Česku je zdanění zisků z digitálních měn o něco nižší, ovšem záleží na objemu peněz. „Pro fyzické osoby platí standardní daňová sazba 15 procent. V daňovém přiznání za rok 2021 je však třeba počítat se sazbou 23 procent pro příjmy přesahující hranici 48násobku průměrné mzdy, za rok 2021 to bude zhruba 141 700 korun za měsíc,“ zmínil pro CzechCrunch Jaroslav Menčík, partner advokátní kanceláře Mavericks.

Právě zdanění kryptoměn v Indii mělo být jednou z největších výzev, kterou je třeba vyřešit, než se k národní virtuální měně začne přistupovat jako k oficiálnímu státnímu platidlu. To je zatím hudbou budoucnosti, nicméně jde o první kroky, které k tomu mohou vést. Salvador je se zavedením bitcoinu coby oficiálního platidla spokojený a má s ním má ještě velké plány.