Otec zastavil dům, aby jeho syn mohl vyrábět vlastní tenisky. Vznikaly v toustovači, teď generují miliardy
Americká značka Altra vyrábí boty, kvůli nimž musí být Hoka a On v pozoru. Z experimentu je dnes rychle rostoucí byznys nejen pro běžce.
Když chtěli poznat okolí, prostě tam běželi. Podobně jako Forrest Gump. Čím víc ale běhali, tím víc zjišťovali, že běžně prodávané tenisky nesplňují jejich představy a zbytečně zatěžují nohu. A tak díky penězům ze zastaveného domu rodičů a toustové troubě vytvořili vlastní značku Altra, která dnes generuje miliardy korun a je třeba zajímavým konkurentem bot nošených nejmocnějším mužem světa.
Pokud hledáte dobré boty na běhání, určitě narazíte na francouzskou značku Hoka. Patří totiž ke špičce na trhu. Jenže ne všem může vyhovovat jejich výrazné tlumení a pocit, že máte nohu obalenou v pěně. Možná chcete siluetu, která přirozeně kopíruje tvar chodidla. A přesně na tom postavila byznys americká Altra, která se rychle dere na výsluní.
Vznikla v roce 2009, její příběh ale začíná o více než dekádu dříve. Prakticky se zrodila za středoškolskými lavicemi ve městě Orem v Utahu, kde seděli Golden Harper a Brian Beckstead. Byli to typičtí kluci z amerického západu, vedle provádění náctiletých vylomenin ale také rádi běhali – a chtěli se v tom zlepšovat. Jenže na trhu nenacházeli boty, které by jim to umožnily.
Protože Harperovi rodiče provozovali běžecký obchod, měl jasnou představu o tom, v čem lidé běhají a na co si nejčastěji stěžují. Právě tam se v něm začala rodit pochybnost, která později definovala celou značku Altra. Většina běžeckých bot totiž byla postavená na zvýšené patě, takže chodidlo v botě nestálo v přirozené rovině, ale bylo lehce nakloněné dopředu.
Harper ale neměl peníze, natož vlastní vývojovou laboratoř, aby mohl prototypovat nové siluety. Jeho rodiče ale měli doma malou toustovací troubu. A tak do ní začal vkládat běžné běžecké boty a čekal, až povolí lepidlo. Poté z nich sundal podrážku, obrousil zvýšenou patu, upravil mezipodešev a znovu je slepil tak, aby pata i špička byly ve stejné výšce.
„Pamatuji, jak jsem se ptal táty, na kolik mám toustovač nastavit, aby šla sundat gumová podrážka a pěnová mezipodešev. Řekl, že by mělo jít o teplotu okolo 135 stupňů. A pak dodal, že mám prostě počkat, až lepidlo začne bublat,“ vzpomíná Harper na začátky své značky. Ačkoliv byly první prototypy podle jeho slov ošklivé, ukázaly směr.
V další fázi začal podomácku vyrobené boty rozšiřovat v přední části, aby nechal více prostoru prstům. Ostatně podobně jako dnešní barefooty, které sázejí na přirozenou polohu chodidla. Pak už přišel první ostrý test, do kterého se pustil právě Harperův parťák Brian Beckstead – vyběhl s nimi na americký ultramaraton Wasatch 100.
Když těsně před koncem věděl, že dobíhá bez puchýřů a několik hodin pod svým osobním rekordem, rozplakal se. Ne vyčerpáním ani štěstím, ale kvůli tomu, že tyto podivně široké, poslepované a stále mírně roztavené boty, ve kterých právě běžel, mohou mít velkou budoucnost. Na založení firmy ale potřebovali peníze, které neměli.
Oba se nejdříve snažili nápad nabídnout zavedeným výrobcům, jenže neuspěli. A tak poskládali dohromady, co šlo, včetně peněz ze zastaveného domu Becksteadova otce. Značku se jim podařilo oficiálně rozjet v roce 2009, až o dva roky později se ale první oficiální modely začaly dostávat do obchodů napříč Spojenými státy.
Harper a Beckstead museli dřít, aby o ně byl zájem. Obchody osobně objížděli, málokdo jim ale věřil, že bota, která vypadá širší, méně elegantně a na první pohled skoro pomaleji než konkurence, může fungovat. Běžecký trh byl zvyklý na úzké siluety, zvýšené paty a technologický jazyk velkých značek. Altra proti tomu nabízela něco, co se muselo nejdřív vysvětlit. A hlavně obout.
Postupem času si Altra získala pozornost hlavně mezi trailovými běžci, ultramaratonci a dálkovými turisty – a symbolem značky se stal model Lone Peak, který nejlépe vystihoval, jak Harper a Beckstead nad značkou přemýšleli. Měl dost prostoru pro prsty, rovnou geometrii a konstrukci určenou pro dlouhé hodiny v terénu. Dodnes patří k vlajkovým botám firmy.
Ačkoliv Altra dál zůstávala spíš specializovanou značkou, postupně začala přerůstat americký trh. Z komunity náročných běžců ve Spojených státech se dostávala do zahraničí, kde si nacházela místo hlavně ve specializovaných běžeckých obchodech a také na internetu. A spolu s tím rostly i její tržby, které se počítaly v desítkách milionů dolarů.
Později začala stavět i silniční modely, tlumenější boty pro dlouhé objemy nebo svižnější tenisky pro běžce, kteří nechtějí nutně běhat po kamenech a kořenech. To už měla Altra nakročeno stát se legitimním hráčem na běžeckém poli, čehož si v roce 2018 všimla i skupina VF, majitel značek jako The North Face, Vans nebo Timberland.
Ta Altru koupila ve chvíli, kdy už dávno nešlo jen o partu nadšenců, ale o značku prodávanou ve více než padesáti zemích s tržbami okolo 50 milionů dolarů. Pro VF to byla relativně malá akvizice, ale s jasnou logikou – běhání rostlo, trail získával na popularitě a Altra měla něco, co se v regálu nedalo snadno zaměnit s konkurencí.
Pod novým majitelem se značka začala posouvat z běžecké alternativy do širšího outdoorového byznysu a teď podle slov zástupců VF patří k nejrychleji rostoucím subjektům v portfoliu. Ačkoliv její mateřská skupina nekomentuje přesné tržby, podle komentářů vedení se loni pohybovaly už okolo 200 milionů dolarů, tedy více než čtyř miliard korun. A letos mají vyrůst o další čtvrtinu.
To z ní pořád nedělá další Nike ani Adidas. A po stránce obratu ani Hoku, která se v posledních letech stala jedním z nejviditelnějších symbolů pohodlných běžeckých bot, čemuž pomohl i fakt, že je nosil někdejší americký prezident Joe Biden. Altra na trhu zaujímá jiné místo – chce lidem nabízet zboží, které nemusí být extra pohodlné, ale zdravější a pro pohyb přirozenější.
