Jak ovládnout sílu umělé inteligence? Učte se matematiku, lépe ji pochopíte, říkají noví šéfové ČVUT
Jakub Nešetřil se vydal ze světa byznysu pomáhat společnosti. Teď z něj bude prorektor ČVUT a hledá za sebe šéfa nadačního fondu Matika Česku.
Pro některé je už od základky noční můra, jiní se v matematice vyžívají. Technologičtí podnikatelé a zároveň nastupující šéfové Českého vysokého učení technického mají jasno: kdo chce uspět v rychle se měnícím světě, jímž hýbe umělá inteligence, musí si s matematikou rozumět. Řeč je o nastupujícím rektorovi ČVUT Michalu Pěchoučkovi a Jakubu Nešetřilovi, který přijal jeho nabídku stát se jedním z prorektorů. Na akademickou půdu se vydává po úspěšných štacích v byznysu i nezisku a říká: „Takové výzvy je potřeba brát.“
„Když mě Michal Pěchouček požádal o pomoc na pozici prorektora, došlo mi, že tohle se neodmítá. ČVUT je lídr, kterého bude zbytek vysokých škol následovat. S Michalem se pokusíme vytvořit místo, které bude pro inovativní a podnikavé lidi domovem. Místo, kde svůj dobrý nápad proměníte v bohatství své i celospolečenské,“ uvedl v oznámení na LinkedInu šestačtyřicetiletý Jakub Nešetřil.
S Michalem Pěchoučkem, který byl jako rektor ČVUT zvolen loni v říjnu a funkce se ujme v únoru, pojí Jakuba Nešetřila podobná byznysová stopa. Pěchouček v roce 2009 spoluzakládal startup Cognitive Security, Nešetřil o dva roky později Apiary – a oba své firmy o několik let později velmi úspěšně v rámci stamilionových dealů prodali. Pěchouček, později už i jako profesor, působil v akademické sféře celou kariéru, pro Nešetřila to bude premiéra.
Vedle zkušeností z byznysu do ní přináší také know-how z neziskových organizací. V předchozích letech založil Česko.Digital, kde pomáhají digitalizovat stát, a řídil nadační fond Matika Česku. Ten inicioval spoluzakladatel technologické společnosti Qminers Petr Zahradník. „Jakub Nešetřil byl darem z nebes, bylo triviální se společně shodnout na důležitosti problému i urgenci jeho řešení. Z původní spolupráce na půl roku se vyvinula velká jízda,“ hodnotí.
Teď, když se Jakub Nešetřil přesouvá na ČVUT, hledá Matika Česku nového šéfa. V rozhovoru pro CzechCrunch Nešetřil popisuje, kam se za více než rok celá organizace posunula, kde tkví největší problémy ve výuce matematiky a co se musí stát, aby ji tu měl za pár let vůbec kdo učit.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPoslední rok vás nejvíce zaměstnával nadační fond Matika Česku. Jak se vám daří?
Matika Česku je teď rozjetá nejvíc, jak kdy byla. Michal Pěchouček pěkně mluví o tom, že člověk potřebuje matematiku, aby byl relevantní ve světě umělé inteligence, ale také ukazuje, že matematika způsobuje, že člověk může být právě v tom rychle se měnícím světě kontinuálně relevantní. On vždycky říká: „Hele, já jdu na chvíli do byznysu a pak se vrátím za tři roky zpátky do výzkumu – a jediný důvod, proč jsem ještě relevantní, když tam nezůstal kámen na kameni, je právě to, že matematika pod tím se vlastně nemění.“
Nám to přijde nesmírně silné. Nejen mně, Michalovi nebo Petru Zahradníkovi, ale celé komunitě kolem Matiky Česku. Intuitivně cítíme, že jak se na sebe všechny změny ve 21. století vrší, matematika je něco, co bude za padesát let stejně aktuální jako dnes. To se dá říct o máločem. Matematika v tomto smyslu není jen umět počítat diferenciální rovnice nebo si spočítat úrok v bance, i když i k tomu je taky super. Je to obecná výchova k systematickému a strukturovanému myšlení. Ty koncepty člověk používá v podstatě kdekoliv.
Položím asi obvyklý dotaz studentů, když se jim něco nechce učit: ale na co konkrétně?
Není náhodou, že když se podíváte na žebříček nejbohatších Čechů a škrtnete si, co vzniklo v devadesátých letech, tak bych dal ruku do ohně za to, že velká většina je matematika nebo matematicky přidružené profese. Přijde nám, že matematika tvoří hodnoty, že díky ní společnost bohatne. To opakujeme všude. Je vlastně tragické, že takový předmět, který má ve školách tak velkou časovou dotaci, učíme nejhůře ze všech.
Co říká o matematice Michal Pěchouček?
Nový rektor ČVUT Michal Pěchouček v podcastu Money Maker hovořil o své nové misi i o tom, proč je pro život důležitá matematika:
„Matematika má spoustu skvělých vlastností, ale v dnešní době je to hlavně dovednost, která vám zvyšuje empatii vůči umělé inteligenci. Když máte matematické vzdělání, dokážete si mnohem lépe představit, co se za tím promptem děje. Máte určité chápání, způsob myšlení. Když jste ve škole k matematice vychovaní a máte ji rádi, jste schopní abstraktněji pracovat s promptem a umělou inteligenci využívat lépe ve svůj vlastní prospěch.
Když vás ve škole učili pracovat s čísly a daty, máte určitou datovou gramotnost. A když vám pak někdo začne vykládat nějaký nesmysl třeba o demografii, dokážete si sami představit, že to nedává smysl, protože to prostě nevychází. Pro mě je tedy matematika jednak nástrojem, který zvyšuje empatii vůči strojům, a zároveň způsobem, jak posilovat intelektuální nezávislost – určitou odolnost vůči manipulaci.
A hlavně: matematika je skvělá i proto, že tříbí kreativitu. Startovat nové věci, vymýšlet nové věci a přemýšlet o nich tak, aby byly co nejlepší – na to je matematika výborný základ. Je to skvělý background.“
Co to přesně znamená?
Znamená to, že matematika je společně s fyzikou předmět, kde je nejvíce lidí, co ho učí, aniž by ho vystudovali. To samo o sobě by ještě nemusel být takový průšvih, protože na základkách to není tak složité. Průšvih je, že to většinou znamená, že tito lidé to učit nechtějí. A to je čím dál relevantnější, protože i díky AI a technologiím se učení posouvá od „doručování informací“ spíše k inspiraci a nadšení. Tam matematika dostává strašně na hubu, protože ji učí lidé, které to nebaví. To vede k tomu, že výsledky klesají. Stále jsme nadprůměrní v rámci OECD, ale jsme druzí od konce v popularitě matematiky. Jsme v ní mnohem lepší, než jak ji máme rádi.
To logicky pro další rozvoj společnosti nevěstí nic dobrého, ne?
Historicky jsme přitom technický národ, máme k tomu předpoklady, ale protože matematiku učí lidé, kteří ji učí z donucení, absolutně to decimuje popularitu předmětu. Občas nám někdo říká, že Petr Zahradník z Qminers jen shání zaměstnance, a proto propaguje matiku. Je to přesně naopak. Špičkové technologické firmy si vysávají ty nejchytřejší lidi z celé Evropy. V Matice Česku se věnujeme hlavně dolní třetině školství, kde je učitelů nedostatek. Elitní pražská gymnázia si učitele najdou, ale už není vidět, jak matematika vypadá na hotelovkách nebo zdravotních školách. Odtud pocházejí ta špatná čísla.
Ve dvaceti lidé nejsou ready jít učit za ty peníze, co tam jsou. Ale ve čtyřiceti často jsou.
Právě takové učitele podporujete?
Aktuálně podporujeme zhruba stovku lidí ze všech koutů republiky. Zaměřujeme se na začínající učitele, do pěti let praxe, a začali jsme podporovat také ty, kteří nejdou z pedagogických fakult, ale přicházejí z praxe. Nic jiného nám ani nezbývá, protože lidé z pedagogických fakult v těchto oborech prakticky neexistují, nebo je pro ně školní prostředí tak demotivační, že odejdou jinam. Když se učitel rozhoduje, jestli vezme průměrný plat začínajícího učitele, nebo půjde na ekonomickou či účetní pozici, často volí vyšší plat.
Kam jste se za více než rok fungování posunuli?
Jsme největší nadační fond, který podporuje začínající učitele matematiky, fyziky a informatiky. Podařilo se nám podpořit první stovku učitelů a do komunity dostat prakticky čtvrtinu všech začínajících učitelů těchto předmětů v Česku. Na co jsme přišli? Učitelé například uvádějí jako důvod číslo jedna pro odchod finance. To nikoho nepřekvapí. Co ale překvapí je, že i kdyby nikdo neodešel, počet učitelů bude klesat.
Věkový průměr je tak vysoký, že během příštích deseti let odejde do důchodu prakticky polovina učitelů těchto předmětů. Problém se nejdřív zhorší, než se zlepší, i kdybychom byli fantasticky úspěšní. Teď hrajeme o příštích patnáct let. Už dnes je každá třetí hodina matiky, fyziky nebo informatiky vyučovaná někým bez příslušné aprobace a nejspíš to bude každá druhá hodina. Protože odchází tolik lidí, jediný způsob je přitáhnout nové.
Je realistické je přitáhnout?
Počítali jsme, kolik jich potřebujeme produkovat, abychom situaci stabilizovali. Potřebujeme v těchto oborech produkovat trojnásobek oproti dnešku. Už teď přitom pedagogické fakulty přijímají většinu uchazečů, kteří se hlásí. I kdybychom dali fakultám neomezené peníze, nemají lidi, které by učily. Problém není řešitelný jinak než rekvalifikacemi. Tedy lidmi, kteří v půlce kariéry přejdou do školství. Podle výzkumů Učitele naživo je u nás latentně až 100 tisíc lidí, kteří o tom uvažují.
Ve dvaceti lidé nejsou ready jít učit za ty peníze, co tam jsou. Ale ve čtyřiceti často jsou. Mají děti, kariérně si něco zažili, hledají smysl. Školství se musí přeorientovat ze systému „vystuduju ve dvaceti a učím do důchodu“ na systém „přijdu ve 40 nebo 50 a ještě deset let učím“. V Berlíně už takto přichází 60 procent nových učitelů, u nás je to kolem 25 až 30 procent. Řešíme, jak tohle odšpuntovat také u nás.
Vaše cesta z byznysu přes neziskové organizace až do pozice prorektora ČVUT tenhle přístup dobře ilustruje, že?
Já bych před dvaceti lety do akademické ani neziskové sféry také nešel. Ve dvaceti chce člověk ukázat, co v něm je, vybojovat si místo na slunci, vydělat peníze, založit rodinu. Když tohle všechno máte, začnete přemýšlet, že tam stále něco chybí – pocit užitečnosti. Já jsem si svou část ve startupech odžil, ať už to bylo v GoodData s Romanem Staňkem nebo pak vlastní startup Apiary. Po exitu a odchodu z Oracle vzniklo Česko.Digital, které jsem po čase předal, protože nevydržím dělat věci deset let. Musím je rozjet a předat dál.
Pak přišla Matika Česku…
Když jsem šel pomáhat s Matikou Česku, říkal jsem Petrovi Zahradníkovi to samé: pomůžu projekt nastartovat, vybudovat tým a pak ho předám. Předávka přišla dříve, než jsem čekal. Když za mnou přišel Michal Pěchouček s nabídkou, abych se stal na ČVUT jeho prorektorem, váhal jsem. Ale takové výzvy je potřeba brát. To, co se Michal chystá jako rektor dělat, je jedinečné a příštích dvacet let se nebude opakovat. Je možné změnit věci skokově v celém akademickém prostředí a jestli se to nepodaří jemu, bude to na dlouho zabité. Matiku Česku ale neopouštím úplně, budu ji podporovat, jak jen to půjde, ale je čas na novou krev.
Koho ideálně na pozici nového CEO Matiky Česku hledáte?
Hledáme silného lídra, který dokáže vést tým, reprezentovat nás navenek, vyjednávat s filantropy a fundraisovat. Organizace má tři nohy: analytickou a datovou část, komunikaci a kontakt s terénem, tedy primárně učiteli a řediteli. Také jsme nově spustili kroužky pro talentované děti, které matematika baví. Jsou bezplatné a cílem je dostat je i mimo elitní gymnázia. Otevřeli jsme jich patnáct po celé republice a v příštím semestru otevřeme tyto kroužky online. Chceme obsloužit i děti, které nejsou v dojezdové vzdálenosti a na malých školách nemají zázemí, aby si o matice měly s kým popovídat.
S kolika penězi v Matice Česku operujete?
Rozpočet za poslední rok byl asi dvanáct milionů korun. Většina šla přímo učitelům. Zbytek je režie týmu, který dělá analytickou práci, výzkumy a řeší problém systémově. Máme partnery i s víceletými úvazky, takže nový ředitel přichází do organizace, která je finančně stabilní. Máme peníze na tento rok i přísliby na další. Je to malá organizace s relativně velkým rozpočtem, který „proteče“ přímo do školství k učitelům.
