Larry Ellison patří k mužům, kteří si mohou koupit téměř cokoliv, ale jedna věc ho dráždí svou neúprosností: smrt. Zakladatel společnosti Oracle a jeden z nejbohatších lidí světa se tématem stárnutí zabývá už od devadesátých let a jeho postoj je v podstatě vzpourou proti biologii. „Smrt mi nikdy nedávala smysl,“ prohlásil kdysi Ellison, který dnes ve svých 81 letech posílá stovky milionů dolarů do výzkumu, jenž má lidem zajistit delší a zdravější život.

Jeho Ellison Institute of Technology v roce 2023 oznámil vznik rozsáhlého kampusu v Oxfordu. Součástí projektu byla i koupě slavné hospody Eagle and Child, která dlouhá léta sloužila jako místo pro setkávání akademiků a spisovatelů – kromě jiných sem chodil i autor Pána prstenů J. R. R. Tolkien. Institut chce nyní podnik přestavět na zázemí pro výzkumníky a veřejné prostory.

Celý areál, jehož dokončení je naplánováno na rok 2027, je aktuálně ve výstavbě. Budova vzniká pod taktovkou světoznámého architekta Normana Forstera, který se podílel například na navržení mrakodrapu JP Morgan Chase v New Yorku nebo „okurkové“ budovy v Londýně. Projekt se rozkládá na ploše přesahující 185 tisíc metrů čtverečních (což jsou přibližně čtyři Václavská náměstí) a svou koncepcí skládá poklonu historickým oxfordským kolejím.

Foto: Ellison Institute of Technology

+3

Téma přirozenosti a zdraví má prostupovat i samotnou architekturou. Uprostřed kampusu bude monumentální auditorium ve tvaru kopule, které má sloužit jako centrální místo pro setkávání vědeckých elit. Jednotlivé budovy laboratoří mají být zasazeny do krajiny a orientovány směrem do dvou zelených nádvoří, která budou vědce přímo propojovat s přírodou. Téměř 70 procent celého pozemku má tvořit zeleň, včetně stíněných lesních stezek. To hlavní ale bude uvnitř, kde mají vzniknout nejmodernější autonomní laboratoře i specializovaná budova pro rostlinné vědy, což poskytne zázemí pro více než 7 000 zaměstnanců.

Už dnes se Ellisonův institut soustředí především na takzvanou generativní biologii, což je obor, který propojuje umělou inteligenci, automatizaci a moderní laboratorní metody. Cílem je výrazně zrychlit vývoj nových léků a terapií, který dříve trval desítky let.

Právě v Oxfordu Ellison nebuduje jen laboratoře, ale celý ekosystém budoucnosti. Podle ekonoma Andrewa Scotta, který v institutu působí a který promluvil pro magazín Fortune, je totiž současný model neudržitelný: lidé sice žijí déle, ale jejich produktivita po 65. roce prudce klesá. Pokud by se tento propad podařilo díky technologiím zpomalit, ekonomiku by to mohlo nakopnout, v případě jeho domovské Británie dokonce o čtyři procenta HDP.

Současné nastavení zdravotnictví je podle Scotta často neefektivní, jelikož data ukazují, že až 80 procent celoživotních nákladů na péči padne u průměrného člověka až na posledních deset let jeho života. Ellison chce tento poměr obrátit a pomocí umělé inteligence a generativní biologie řešit problémy dřív, než vůbec vzniknou. Zrychlení vývoje léků má navíc dle jeho představ překlenout i propast ve společnosti, kde je tento „inženýrský“ přístup k lidskému tělu zatím spíš doménou těch bohatších, a udělat personalizovanou prevenci dostupnější.

Zakladatel Oraclu ale v tomto tažení proti biologickým hodinám není sám. Výzkum dlouhověkosti se stal jedním z hlavních témat technologických elit v Silicon Valley. Pro stále více podnikatelů se zdraví a schopnost zůstat dlouho produktivní mění v jednu z nejdůležitějších forem kapitálu a každý sází na jinou kartu.

Sam Altman z OpenAI například investoval 180 milionů dolarů (3,6 miliardy dolarů) do Retro Biosciences s cílem přidat lidem deset let zdravého života. Sám údajně užívá metformin, lék primárně určený pro diabetiky, který se však v Silicon Valley stal symbolem anti-aging životního stylu.

Peter Thiel, spoluzakladatel PayPalu či Palantiru, financuje výzkum stárnutí už dvě dekády a neváhal se přihlásit ke kryonice, tedy zmrazování těl pro budoucí oživení. Jeff Bezos, zakladatel Amazonu, vsadil na buněčné omlazování, zatímco Sergey Brin z Googlu, motivovaný vlastní genetickou predispozicí k Parkinsonově chorobě, nalil do výzkumu této nemoci už přes miliardu dolarů.

Extrémem je pak Bryan Johnson, který si z omlazování udělal celoživotní smysl, nechává si měřit věk každého orgánu a denně polyká desítky doplňků stravy.