Jaké pivo pít v zimě? Poradíme, které styly jsou do chladného počasí nejlepší i co k nim zakousnout
Jak chutná britské pivo, které zraje podobně jako víno? Kolik procent alkoholu má zimní verze stylu sour ale a čím nejlépe zapít štrůdl?
Zimní měsíce vybízejí spíš k posezení v teple než k toulkám po pivních zahrádkách, ale dobré pivo si svou chvíli najde v každém ročním období. Jen chuťové preference se mění a místo lehkých letních piv teď přichází doba těch hutnějších, s plným tělem a výraznou chutí. Společně s Terezou Pospíšilovou z pražského pivního baru Pult jsme proto připravili přehled stylů, které k zimě pasují nejlépe. Kromě toho se dozvíte, čím se od sebe liší a s jakými pokrmy si je nejlépe vychutnáte.
Vienna lager
„Vídeňský ležák je krásný, ale občas přehlížený pivní styl, který stojí někde mezi světlým ležákem a tmavším märzenem,“ představuje prvního zástupce Tereza Pospíšilová. Autorem tohoto stylu je údajně Anton Dreher, rakouský vynálezce spodního kvašení, který jej poprvé uvařil kolem roku 1841.
Vienna lager je chuťově vyvážený a elegantní, s tóny toustového chleba, karamelu a lehce oříškovou až medovou sladovostí. Hořkost je jemná, do 30 IBU, barva jantarová až měděná. Dozvuk bývá sušší, což přispívá k příjemné pitelnosti. Perfektně se hodí k vídeňskému řízku, bílým klobáskám, sýrům typu gouda nebo jablečnému štrůdlu.
Weizenbock
Weizenbock je vrstevnatý pivní styl původem z Německa. Kombinuje v sobě sílu a hloubku bocku s banánovo-kořeněnou svěžestí pšeničného piva. „Dalo by se říct, že jde o zimní verzi pšeničného piva, jen hutnější, sladovější a více hřejivou,“ shrnuje Pospíšilová.
Pivo má jantarovou až hnědou barvu, v chuti převažuje charakteristické ovoce a koření. Pšeničné kvasnice dodávají tóny hřebíčku a banánů, silnější slady pak karamelu, chleba, sušeného ovoce a rozinek. Hořkost není nijak výrazná a chuťový profil spíše doplňuje, než že by dominovala. „Weizenbock bych doporučila k pečené huse. Dobře bude fungovat i s uzeninami a sýry s oříškovými tóny a s dezerty, které obsahují karamel nebo banán,“ dodává.
Rauchbier
Chuť piva rauchbier, kterou lze připodobnit k táboráku nebo uzené slanině, rozděluje pijáky na dvě skupiny: jedni ji milují, druzí ji nemohou vystát. Pokud patříte mezi milovníky piva a objevitele nových chutí, alespoň jednou byste ho však vyzkoušet měli.
Tento styl pochází z německého města Bamberk a vyznačuje se měděnou až tmavě hnědou barvou. Typické je uzené aroma a chuť, které pocházejí ze sladu sušeného nad kouřem z bukového dřeva. Dým prostoupí slad a předá mu výrazné tóny slaniny, klobásky, dřeva a ohniště. Vedle kouře zůstává patrný i sladový základ, který do piva vnáší náznaky karamelu, chleba a někdy i tmavého ovoce.
„Správně vyvážený rauchbier v sobě nese sladkost sladu i jemnou uzenost a kouř. Nesmí tedy chutnat jen ‚spáleně‘,“ vysvětluje Tereza Pospíšilová. Toto pivo nejlépe doplní pečená šunka, sýry typu gouda a čedar, karamelizovaná cibule nebo pokrmy s česnekem.
Imperial Sour Ale
Imperial Sour Ale je moderní a experimentální pivní styl, který kombinuje ovocnou kyselost piv typu sour se sílou a plností piv typu imperial. „Jinými slovy, jedná se o zimní verzi piva Sour Ale, které je naopak vyhledávané v letních měsících. Původ má v moderním craftovém pivovarnictví a oblíbený je zejména ve Skandinávii a Polsku,“ zmiňuje Pospíšilová.
Tento styl se zpravidla vyznačuje vyšším obsahem alkoholu, nejčastěji mezi 7 a 10 procenty. Hořkost je zanedbatelná, v podstatě nežádoucí. Oproti tomu je výrazná mléčná kyselost a chuť i barva po použitém ovoci. Populární jsou zejména maliny, mango, marakuja, kokos, banány, višně a borůvky. Obvyklá je též kombinace vícero druhů ovoce. Plné tělo piva mohou doprovázet tóny vanilky, tonka fazolí nebo marshmallow. Párovat jej můžete s čerstvými sýry, jako je ricotta nebo kozí sýr, dobře se snoubí i s lehkými dezerty typu cheesecake a panna cotta.
DDH IPA
DDH IPA neboli Double Dry Hopped India Pale Ale je jedním z nejoblíbenějších moderních pivních stylů. Jedná se o voňavá, šťavnatá a chmelově bohatá piva. Double Dry Hopped znamená, že se chmel přidává buď ve dvou fázích (například během fermentace a znovu po ní), nebo se použije dvojnásobné množství oproti běžné dávce. Výsledkem je maximální aroma a chuť chmele, ale bez přehnané hořkosti.
Konkrétní chuťový profil tedy definují použité chmely, ale typické jsou tóny tropického ovoce (mango, ananas, marakuja), citrusů (grapefruit, pomerančová kůra, limetka) nebo broskví, meruněk, bílého hroznu či melounu. Cítit lze také náznak pryskyřice nebo bylinek. Tělo bývá jemně sladové, lehce nasládlé. Občas se do piva přidává oves nebo pšenice pro krémovost. DDH IPA nejlépe vynikne spolu s burgery, pikantními pokrmy, modrými sýry a dezerty s exotickým ovocem (ananas, mango, kokos).
Black IPA
Black IPA vznikla kolem roku 1990 na pacifickém pobřeží USA. Tento pivní styl kombinuje tmavé pražené tóny stoutu nebo porteru s ovocným, citrusovým a chmelovým profilem IPA. „Jde o pivo plné kontrastů a má takzvaný duální charakter – vypadá jako stout, ale chutná jako IPA s tmavým podtónem,“ popisuje Tereza Pospíšilová.
Barva je tmavě hnědá až černá, obsah alkoholu je vyšší, do 8 procent. Sladová složka dodává jemné pražené tóny jako kakao, káva, karamel, lehce chléb. Nikdy však není tak těžké jako stout. Chmelová složka do piva přináší tóny citrusů, borovice, pryskyřice a tropického ovoce. Hořkost bývá výrazná, ale čistá. Také toto pivo se skvěle hodí k burgerům, dále k BBQ nebo dezertům s čokoládou.
Porter
Porter je jedním z nejklasičtějších a nejcharakterističtějších tmavých pivních stylů, původem z Anglie 18. století. Jeho chuťový profil je bohatý, uhlazený, pražený, ale zároveň pitelnější a lehčí než stout. Barva je tmavě hnědá až černá. Obsah alkoholu se liší od typu porteru, ale obvykle se pohybuje mezi 4,5 a 6,5 procenta (u baltic porteru je to i více).
Porter má střední až plné sametové tělo s hořkostí mezi 20 a 40 IBU. Typická je pražená čokoládová chuť s tóny oříšků, kávy, rozinek a švestek. „Dokonalé je spojení se zvěřinou nebo jehněčím, skvěle se hodí k plísňovým sýrům jako gorgonzola nebo roquefort. Dobře funguje i s čokoládovými dezerty jako brownies nebo s italským tiramisu,“ vyjmenovává Pospíšilová.
Barleywine
Barleywine, které pochází z Anglie z přelomu 18. a 19. století, patří mezi nejsilnější a nejkomplexnější pivní styly vůbec. „Toto bohaté, hutné a výrazně sladové pivo se často nechává zrát jako víno. Díky tomu se v něm rozvíjí hluboké, vrstvené chutě karamelu, sušeného ovoce, dřeva a alkoholu,“ uvádí Pospíšilová. Barva je jantarová až tmavě měděná. Dále se vyznačuje vyšším obsahem alkoholu.
Každý doušek piva je jiný, chuť se mění s teplotou, stářím i vyzráváním. V chuťovém profilu dominuje sladová složka, jež s sebou přináší tóny karamelu, toffee, medu, melasy a sušeného ovoce. U déle zrajících kousků se projevuje oxidace s tóny ořechů, portského a koňaku. Ideálním doprovodem barleywine se stanou foie gras, paštika, hovězí steak, roastbeef nebo dezerty z karamelu, čokolády a se sušeným ovocem.
Barrel Aged Stout
Barrel Aged Stout řada pivních nadšenců označuje za vrcholný zážitek. Mohutné, temné a komplexní pivo kombinuje sílu imperial stoutu s charakterem dřeva a destilátu ze sudu, ve kterém zrálo. Barva je neprůhledně černá, obsah alkoholu převyšuje 10 procent. Tělo je velmi plné, sametové a hutné. Hořkost je středně vyšší, ale vyvážená sladkostí. Stout sám o sobě chutná po čokoládě, kakau a pražených kávových zrnech, sud pak pivu přidává aroma alkoholu a tóny vanilky, kokosu, dřeva, karamelu nebo tříslovin.
Ke zrání se nejčastěji používají dubové sudy po bourbonu nebo víně (portské, sherry, červené víno), ale také po rumu, brandy, whisky nebo tequile. Pivo v sudech odpočívá několik měsíců až let, během kterých se jeho chuť zaoblí, zjemní a zintenzivní. Výsledek je hluboký a mnohovrstevnatý, při napití se jednotlivé chuťové nuance rozvíjí postupně. Takto výjimečné pivo si zaslouží vychutnat během poklidného večera, nejlépe u hořícího krbu a s doutníkem.
Rubriku Deli podporují
