Jan Barta rozjel stipendia pro nadané studenty, ale jde na to jinak než další miliardáři. Cílí na úředníky

Typický stipendista z programů českých miliardářů je nadaný maturant se studentskými olympiádami za sebou a dopisem o přijetí na Cambridge či ETH v ruce. Nová iniciativa Jana Barty a jeho investiční skupiny Pale Fire Capital počítá i s jiným typem adeptů: třeba s pětačtyřicetiletou úřednicí z ministerstva nebo s analytikem z neziskové organizace, kteří si chtějí na špičkové zahraniční univerzitě doplnit vzdělání ve veřejné politice. Stipendium nemá věkový strop, nevyžaduje předchozí studium oboru a zaplacené roky v cizině se nesplácejí penězi, ale prací pro český stát a společnost.

Barta tímto krokem vstupuje na pole, na kterém v Česku dlouhodobě působí několik nejbohatších rodin. Nadace The Kellner Family Foundation podpořila od roku 2009 už 313 studentů a rozdělila mezi ně 189 milionů korun, jen v letošním akademickém roce jich financuje přes šedesát. Bakala Foundation manželů Bakalových vyslala do světa přes dvě stovky mladých lidí a podobný program má také nadace bývalého majitele Škody Transportation Tomáše Krska. Většinou cílí na talenty na začátku kariérní cesty, například Kellnerovi míří hlavně na bakalářské studium a Bakalovi mají věkový limit 33 let.

Program Pale Fire Capital je postavený jinak. Je určený lidem, kteří se hlásí nebo už byli přijati na zahraniční magisterský program ve veřejné politice nebo v příbuzném oboru, tedy například ve veřejné správě, ekonomii a veřejných financích, regulaci, zdravotní, sociální či vzdělávací politice nebo v práci s daty pro stát. „Chceme přispět k tomu, aby se veřejná politika stala oborem, který přitahuje ty nejschopnější a nejzvídavější lidi. Žádný obor nemůže růst, pokud do něj nepřicházejí lidé, kteří mají motivaci, erudici a potřebu zpochybňovat status quo,“ říká Barta.

Nejvýraznějším rozdílem je ale tzv. návratová klauzule. Zatímco jiné nadace obvykle žádají spíš obecný slib, že absolventi své zkušenosti využijí ve prospěch Česka, Barta to formuluje jako konkrétní závazek. Stipendista se má vrátit a podle rozsahu podpory odpracovat jeden až tři roky ve veřejné správě nebo v neziskovém sektoru. Stihnout to musí do osmi let od dokončení studia a může to udělat i po částech, takže mu nic nebrání nejdřív sbírat zkušenosti třeba v mezinárodní instituci nebo v soukromé firmě.

Dvouleté magisterské studium v cizině není pro lidi s rozjetou kariérou a rodinou snadná volba, Pale Fire Capital proto avizují, že stipendium časem rozšíří i na kratší vzdělávací formáty, které se dají se zaměstnáním na úřadě skloubit lépe. Hlásit se lze už nyní, od akademického roku 2027/28 pak má platit pravidelný roční harmonogram s uzávěrkou přihlášek na konci března, dvěma koly přijímacího řízení na jaře a rozhodnutím do konce května. Na iniciativu zatím Barta a spol. nestanovili žádný konkrétní rozpočet ani finanční strop.

Stipendium nepřichází zčistajasna. Pale Fire Capital loni pomohli na Vysoké škole ekonomické rozjet program Ekonomická analýza veřejných politik a na Masarykově univerzitě v Brně kurz designového myšlení pro úředníky. Podpořili také vznik Centra veřejných financí na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy a platí stipendia studentům zdravotnické ekonomie v Brně. Barta navíc dříve nabídl deset milionů korun kterékoli české univerzitě, jež do země aspoň na tři roky přivede nositele Nobelovy ceny.

Jednačtyřicetiletý Barta zbohatl na obchodování s internetovými doménami a později hlavně na srovnávači ePojištění.cz. Ten s partnery v čele s Dušanem Šenkyplem prodal německé skupině Bauer Media za více než tři miliardy korun a z výnosu vznikla společnost Pale Fire Capital, jejíž aktiva měla podle firmy na konci loňska hodnotu 10,5 miliardy korun. Jan Barta se v poslední době soustředí v rámci skupiny jednak na investice na kapitálových trzích, jednak právě na projekty s přesahem do veřejné života a na filantropii.

V duchu toho oznámil Barta souběžně s univerzitními stipendii ještě jednu věc: chodby Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní ČVUT v Praze zaplnilo šest desítek děl současných českých umělkyň a umělců z jeho soukromé sbírky, o níž se dosud veřejně nevědělo. Zastoupeno je v ní několik generací, od Magdaleny Jetelové přes Krištofa Kinteru po Annu Ruth. Jak velká kolekce je a jak dlouho ji investor buduje, zatím Pale Fire Capital neupřesnili, podle mluvčí skupiny Alžběty Plívové je ale velmi rozsáhlá.

Výstavu z Bartovy sbírky připravil známý historik umění Jiří Fajt, který v letech 2014 až 2019 vedl Národní galerii. Fajt ji opřel o rodinnou linku: Barta je totiž potomkem Františka Křižíka, vynálezce obloukové lampy a autora světelné fontány na pražském Výstavišti, jehož busta vítá návštěvníky při vstupu do fakulty. „Vystavená umělecká sbírka nefunguje pouze jako estetická dekorace, ale jako přímý katalyzátor kreativního myšlení,“ říká Fajt. Součástí expozice je katalog a navigační systém, který vytvořili odborníci z elektrotechnické fakulty.

S ČVUT se přitom Barta nepotkává poprvé. Univerzitu od února řídí profesor a přední světový expert na umělou inteligenci Michal Pěchouček, který má za sebou prodej startupu i práci ve velkých technologických firmách a do vedení školy přivádí lidi z byznysu. Pale Fire Capital mu už v létě pomohli nastartovat nový grantový program v rámci univerzitního Fondu budoucnosti. Podle rektora mají technika a umění společného víc, než se zdá, protože obojí stojí na schopnosti dívat se na svět z jiného úhlu.

Barta sám zdůvodňuje zápůjčku obrazů podobně jako stipendia. Na řadě veřejných vysokých škol ve světě je podle něj umění běžnou součástí společných prostor a k novým řešením vede často schopnost propojit zdánlivě vzdálené souvislosti a překročit vlastní úzkou specializaci.