Není tomu ještě tak dávno, co slovo cloud ve společnosti a ani v byznysu nerezonovalo tolik jako dnes. Nyní už jde naopak o stále běžnější součást nejen našich osobních životů a zařízení, ale především firmy na cloud a na něj napojené technologie ve velkém naskakují.

Jaké mohou mít cloudové technologie výhody pro banky a jestli jsou v jejich nasazení nějaká rizika, vysvětluje Jan Koudela z české technologické společnosti Trask.

***

V tradičních podnikových IT prostředích bylo vždy velkým problémem pružné přizpůsobování kapacit. Systémy byly navrhovány naddimenzované pro případ nárůstu zátěže, avšak v době běžné či snížené zátěže zůstávaly zdroje nevyužité, aniž by však došlo k poklesu provozních výdajů na správu, údržbu a podobně.

Problém lze ovšem elegantně vyřešit přechodem na cloudové technologie a automatickým škálováním aplikací.

Banky se již cloudu nebojí

Cloud se postupně stává klíčovým modelem zavádění bankovních informačních systémů. Podle výzkumu analytické společnosti IDC již cloud využívá 75 % evropských bank – zejména privátní podnikový cloud – pro interní systémy jako e-mail, finance, prodej nebo HR. Na veřejné cloudové služby banky vynakládají 10 % svých rozpočtů, zejména v souvislosti se stoupajícími nároky byznysu na pružnost a rychlost reakce IT na nové požadavky.

Banky jsou na zavádění cloudu připravené a mají potřebné nástroje. Co však mnohdy postrádají, jsou dovednosti potřebné k tomu, aby dokázaly cloud využívat k tvorbě obchodní hodnoty. Většina bank nemá jasně vytyčenou strategii řízení spolupráce s různými poskytovateli cloudových služeb. Klíčová bude koordinace takové spolupráce a především nakládání s klientskými daty.

Banky postupně překonávají obavy o bezpečnost, které cloud od počátku provázejí. Faktorů vstupuje do hry několik, včetně odpovědnějšího přístupu poskytovatelů, kteří v bezpečnosti spatřují možnou konkurenční výhodu, pokroků v oblasti cloudových bezpečnostních technologií a lepší informovanost na straně uživatelů.

Nad možnými riziky začínají převažovat přínosy jako zajištění kontinuity provozu, flexibilita IT a další. Podniky užívající veřejný a privátní cloud vykazují zlepšení klíčových výkonnostních ukazatelů, zejména spokojenosti zákazníka a dodržování smluvně garantovaných parametrů služeb.

Z hlediska volby partnerů banky jako poskytovatele cloudových služeb obecně upřednostňují globální technologické firmy, ale v průzkumu uvádí i vysokou míru spokojenosti s menšími dodavateli. Požadují však od nich technickou erudovanost, znalost specifik bankovního prostředí a umístění dat v lokálních datových centrech.

Ekonomika a zase ekonomika

O výhodách cloudu z hlediska přechodu z investičních výdajů na provozní a platby pouze za skutečně spotřebované služby bylo již napsáno mnoho. Zaměřme se proto na jednu z provozních výhod, která se současně promítá do výrazné úspory nákladů. Jedná se o automatické přizpůsobování kapacit aplikace aktuálním požadavkům neboli automatické škálování (tzv. autoscaling).

Při návrhu standardních aplikací se vždy vychází z předpokládaného počtu uživatelů a podle něj se (s přiměřenou rezervou) volí hardware pro běh dané aplikace. V drtivé většině případů jsou systémy značně předimenzované a většinu času zůstává většina kapacity strojů nevyužitá. Zátěž může kolísat jak náhodně, tak podle zřejmých nebo vypozorovatelných vzorců v průběhu dne, týdne či měsíce.

Foto: Trask

Sídlo společnosti Trask v Praze

Interní aplikace většinou mimo otevírací dobu poboček nemají prakticky žádnou uživatelskou zátěž a servery většinu času běží naprázdno. Zároveň se při návrhu obvykle řeší odolnost proti výpadku či rozložení mezi více geografických lokací. Tím přibývá investic do serverů, které většinou zůstávají jen málo využité.

Autoscaling spočívá v automatickém spouštění a vypínání instancí aplikace podle vytížení. Každá aplikace je navržena jako minimální smysluplná jednotka, přičemž je počítáno se současným během většího počtu takových jednotek (instancí). Aplikace musí být navržena tak, aby jednotlivé instance bylo možné spouštět co nejrychleji a zároveň, aby ukončení jedné instance mělo minimální nebo nulový dopad na uživatele tzv. bezestavovost aplikace.

Autoscaling může reagovat na různé druhy zátěže, od vytížení procesoru nebo paměti po vlastní ukazatele, například počet uživatelů nebo transakcí. Autoscaling tedy vyžaduje jiný přístup k návrhu aplikací, ale přináší možnost pružně a přesně reagovat na výkyvy v provozu, dokáže při minimálních nákladech upravovat výkon ve špičkách a víkendech, i vykrývat rozdílné požadavky v různých lokalitách.

Autoscaling v praxi

V praxi lze tento princip ilustrovat na systému Trask ZenID, který slouží k ověřování totožnosti klienta na základě rozpoznání textu osobních dokladů z fotografií zaslaných pomocí mobilního telefonu, například při on-line sjednávání úvěru, jaké nabízí Česká spořitelna.

Aplikace je navržena tak, aby jedna instance obsloužila vždy jednoho uživatele. Systém je nastaven vždy podle potřeb a požadavků zákazníka, například tak, že v každém okamžiku běží minimálně dvě instance v různých lokalitách kvůli dostupnosti a geografickému rozložení.

Systém sleduje počet úloh, tj. požadavků na identifikaci zákazníka, a v případě zatížení obou instancí autoscaling spouští další instance až do nastaveného maximálního počtu. Naopak pokud další spuštěné instance nebudou nějakou dobu využívané, začne je autoscaling automaticky vypínat, dokud se nevrátí ke stanovenému minimálnímu počtu dvou instancí.

Ověřená cloudová řešení existují, nač čekat?

Autoscaling je tedy jedním z příkladů nezanedbatelných hmatatelných výhod cloudových řešení. Aplikace na něm založené lze zcela bezpečně provozovat jak v privátním cloudu, tak ve veřejných cloudových službách jako Azure nebo AWS, pro niž je připravené i zmiňované řešení Trask ZenID.