Musely reagovat rychle. Věděly, že se ocitly v bezprecedentní situaci. A ještě v době, kdy byli jejich zaměstnanci vyčerpáni dlouhým obdobím pandemie. Tuzemské společnosti se potřebovaly postavit k dění a válečné situaci na Ukrajině, pomoct svým zaměstnancům, komunikovat postoj dovnitř i ven. Dokázaly si najít zajímavé strategie, které jsme pro vás sesbírali a ukázali v minulém článku. A my se ptali i na přístup k tomu, jak reálně Ukrajincům pomoct s prací – a proč je pro firmy příliš jasné české „ne“ ruským vízům velký problém.

Applifting je vývojářské studio, které se řadí mezi padesátku nejrychleji rostoucích technologických firem tuzemska. Má tým kolem 140 zaměstnanců a jeho spoluzakladatelé rádi zdůrazňují, že mezi nimi nejsou žádní manažeři. Odteď má o dva pracovnice navíc. Ty přitom před pár týdny neuměly ani slovo česky. Vzali si je prostě na starost ukrajinsky a rusky mluvící kolegové. Není to výjimka. Především právě technologické firmy využívají toho, že zaměstnance z východu mají už dlouho.

Ukrajinsky mluvící pracovníci se už uplatnili třeba v Trasku a zaměstnat je plánuje i Woltair. V Actum Digital dnes přes speciální e-mailovou schránku přijímají životopisy zájemců o práci a hledají uplatnění u sebe, obchodních partnerů i klientů. První lidé už tu začali pracovat. A kolegy v podstatě prý už vyhlíží Twisto, zjišťuje jim možnosti. Firmy přitom nepočítají s žádnou druhotnou pracovní silou: třeba právě Twisto hledá nové kolegy pro development, riskové oddělení a data science.

„Už týden se mi ozývá spousta zajímavých Ukrajinek a Ukrajinců, kteří prosí o pomoc s dosazením do nového zaměstnání a aspoň na chvíli na změnu myšlenek a možnost adaptovat se a začít normální život a nebýt závislí na humanitární pomoci,“ dodává Macháčková z Deepnote. Vysvětluje, že přicházející lidé o práci zájem mají. I proto se podílí na projektu, který propojuje Ukrajince s volnými a kvalitními nabídkami práce.

Problém přitom nevidí ani tam, kde by nenašli ukrajinsky mluvící kolegy. „V Praze máme velké kanceláře, ve kterých se prolínají nejrůznější kultury zemí z celé Evropy, včetně té východní. Výchozím pracovním jazykem v Mews je angličtina, abychom se spolu všichni domluvili, takže jazyková bariéra by u nás neměla být problém,“ říká Richard Valtr, zakladatel Mews.

Lidem zasaženým válkou nabízí práci i Productboard, který přihazuje také pomoc personalistů konzultacemi a mentoringem, například ohledně napsání životopisu nebo přípravy na pohovory. „Nyní máme sdílené pracovní nabídky s vybranými organizacemi, které Ukrajincům pomáhají,“ dodává pak Michal Smetana za Pipedrive.

***

Po covidové krizi přichází další nemalá výzva pro firmy i ve formě otázek, jak komunikovat a podpořit lidi kolem nás, jak správně reagovat nebo jak zabezpečit vlastní týmy. Jak na komunikaci s lidmi v době války? Netápejte, nechte se inspirovat na stejnojmenné akci. Už 29. března od 18 hodin.

Pro registraci zadejte e-mail. Poté vám přijde pozvánka s odkazem na událost.

***

Ve firmě Effectix dokonce ne úplně plánovaně našli ukrajinskou pomoc, která nemusí řešit dlouhé jízdy do práce. „Přeskupili jsme naše kanceláře tak, že se nám podařilo uvolnit byt i s plnohodnotným zázemím, ve kterém jsme posléze ubytovali jednu rodinu, matku s patnáctiletým synem,“ vysvětluje ředitel Karol Veleba. „Zároveň jsme se je pokusili podpořit i tím, že jsme chlapci dali brigádu přímo ve firmě,“ dodává.

Ať už pracovníci v jednotlivých firmách dlouhodobě zůstanou, nebo ne, už teď se ukazuje, že je to změní. Firma Ataccama začala s organizací meetupů komunity pro uprchlíky tak, aby pomohla s vybudováním vlastního networku v Česku i se zorientováním v nové zemi.

„Tahle situace nás taky inspirovala k tomu, že jsme začali připravovat otevřenou jazykovou školu češtiny. V plánu máme také webinář pro uprchlíky, který by jim pomohl s hledáním práce v IT, orientací na trhu i potřebnými dokumenty,“ dodává Anna Marie Rybáčková, která v Appliftingu řeší nábor zaměstnanců.

Odkud lidé jsou, nebo jací jsou?

Právě pro Applifting není zaměstnávání východních spolupracovníků novinkou. Kolegy a kolegyně z Ruska a Ukrajiny mělo studio i před invazí. A téma tak vnímá intenzivněji. „Ve výsledku ale nezáleží na tom, odkud lidé jsou, ale jací jsou – a u nás se sešel skvělý tým. Snažíme se nastavovat takovou atmosféru a očekávání, aby obyčejní lidé nebyli nesmyslně obviňováni za něco, za co vůbec nemohou,“ říká Rybáčková. A otevírá téma, které teď pálí stále víc společností.

Tedy to, jak by se vlastně mělo k ruským zaměstnancům přistupovat. Ne snad proto, že by samy společnosti měly uvnitř dosud fungujících týmů problémy. „Ve firmě obecně vládne soudržný postoj ke konfliktu – chápeme, že nejde o agresi běžných Rusů, proto se pochopitelně snažíme pomáhat také našim ruským kolegům, kteří se dostali do svízelné situace,“ popisuje David Petříček z Productboardu. „Podporu jsme nabídli i kolegům, kteří by chtěli emigrovat z Ruska například do Gruzie nebo Arménie,“ dodává Šajarová z Actum Digital.

Foto: Productboard

Pražské kanceláře startupu Productboard

Problém je však na straně státu. Jak dodává Pavel Kysela z Adastry, zatím nevytváří jasné prostředí ani pro ty zaměstnance z Ruska, kteří tu na spolupráci domluvení byli. „Měli jsme řadu spolupracovníků, kteří byli v procesu relokace z Ruska do Evropy a měli i schválená víza, nicméně teď už nemohou dostat biometrické doklady a tím pádem si ani nemohou otevřít účet v Evropské unii,“ říká.

„Zároveň stát začal ‚prověřovat‘ i lidi, kteří už v Česku pracují několik let. U některých byly zablokovány platby mezd. Není ale jasné proč a jaký bude další postup. My se alespoň snažíme pomoci všem, kteří s námi spolupracují a vyznávají stejné hodnoty, aby mohli dále normálně pracovat a žít. Nejsem zastáncem kolektivní viny a ocenili bychom, kdyby naše vláda definovala jasná pravidla hry,“ uzavírá Kysela.