Ukažte jasný názor a veďte. České firmy radí, jak a proč uvnitř společnosti mluvit o ruské invazi

S ruským útokem na Ukrajinu porušilo mnoho firem nepsané pravidlo, že k politickým otázkám se nevyjadřuje. Teď ukazují, proč je to dobře.

appboys_02_full-minEvent

Foto: Applifting

Vratislav Kalenda a Filip Kirschner, spoluzakladatelé studia Applifting

Musely reagovat rychle. Věděly, že se ocitly v bezprecedentní situaci. A ještě v době, kdy byli jejich zaměstnanci vyčerpáni dlouhým obdobím pandemie. Tuzemské společnosti se potřebovaly postavit k dění a válečné situaci na Ukrajině, pomoct svým zaměstnancům, komunikovat postoj dovnitř i ven. Dokázaly si najít zajímavé strategie, které jsme pro vás sesbírali: podívejte se, jak probíhá krizová komunikace s tématem válečný konflikt. A proč je pro firmy dobré něco takového řešit.

Dne 24. února ta komunikace začala velmi brzy. Ráno se sešla v Appliftingu takzvaná Rada starších. Trask posílal úplně první komunikaci na ukrajinské a ruské zaměstnance. V Adastře dostal každý zaměstnanec zvláštní e-mail podepsaný všemi třemi majiteli firmy. Ve firmách Effectix nebo Productboard uspořádali rovnou celofiremní poradu. Nebo krátce: málokterá firma ten den začala stejně jako všechny předchozí.

Všechny akce měly jasný cíl. Ukázat, že firma má jasný postoj, že hodlá pomoct a že se na ni její zaměstnanci a jejich blízcí můžou obrátit. Den ruské invaze na Ukrajinu odhalil mnoho věcí, v českých firmách mimo jiné tu skutečnost, že nevyjadřovat se k jakýmkoliv politickým otázkám – něco, co doteď bylo v zásadě nepsaným pravidlem – není vždycky žádoucí. Ukázalo se, že na něco takového dost často nejsou potřeba žádné otázky, návody a poučky. A především, že není třeba na nic čekat.

Šéfové? Máme tendenci hledat jejich reakci

Tereza Macháčková se stará o zaměstnance ve firmě Deepnote. Poslední týdny jí prý ukázaly, jak je nutné některé situace okomentovat a nedělat, že se nic neděje: „Všichni zaměstnanci potřebují slyšet, že jsme na té dobré straně a že s válkou a ruským postupem nesouhlasíme a stojíme za Ukrajinou. Eticky a morálně je to pro zaměstnance důležité,“ myslí si.

„Třeba i jen neutuchající slovní podpora v našem kanálu na Slacku je pro naše lidi zasažené krizí vzpruha, díky níž vědí, že v tom nejsou sami,“ dodává David Petříček z Productboardu. „Je jasné, že současná situace nás všechny nějak ovlivňuje,“ říká Kristyna Leniczka, HR manažerka z Geetoo, s tím, že tady hromadný e-mail vynechali a dávají přednost osobnímu rozhovoru. „Všichni vědí, že firma je ochotná pomoci, kde to jen půjde,“ věří.

***

Po covidové krizi přichází další nemalá výzva pro firmy i ve formě otázek, jak komunikovat a podpořit lidi kolem nás, jak správně reagovat nebo jak zabezpečit vlastní týmy. Jak na komunikaci s lidmi v době války? Netápejte, nechte se inspirovat na stejnojmenné akci. Už 29. března od 18 hodin.

Pro registraci zadejte svůj e-mail. Poté vám přijde pozvánka s odkazem na událost.

Načítám formulář...

***

„Z pohledu komunikace je naprosto správně, že lídři jednotlivých organizací, vlastníci a CEO jasně vyjádřili svůj názor a podpořili ho konkrétními činy. Jedná se o silné téma, které rezonuje jak při hospodských diskuzích, tak i ve firemních kuchyňkách,“ zmiňuje Pavel Kuhn, partner společnosti Kogi CON, která se specializuje na firemní kulturu. „Máme tendenci se přirozeně dívat na své lídry – firemní i politické – a oceňujeme jejich rychlou a upřímnou reakci,“ dodává.

Podle něj má taková komunikace pravidla. Je třeba jednat rychle. Klidně porušit psaná či nepsaná byrokratická pravidla uvnitř organizace, zaměstnanci to pochopí. Být ve své reakci konzistentní a transparentní. A přiznat chybu, pokud lídr situaci historicky viděl jinak, případně firma obchodovala s ruskými partnery a dnes se rozhodla tento byznys už nerozvíjet.

Firmou se nesla jednota

Aniž by k takovým pravidlům měli přístup, lídři společností tímto směrem opravdu šli. „Interní komunikace je velmi citlivá. Na začátku konfliktu bylo důležité obratem reagovat, podpořit ukrajinské kolegy a nabídnout finanční i materiální pomoc,“ myslí Daniel Helcl, zakladatel a CEO Woltairu.

Výsledky? Ty nefinanční i finanční směrem k uprchlíkům a ohroženým lidem jsou přesvědčivé. Bylo poledne 24. února, když do firemní komunikace napsal CEO společnosti Ataccama rychlou zprávu: „Mám pro vás všechny jednoduchou otázku: jak můžeme pomoci Ukrajině?“ Motivace byla jasná. „Ataccama je firma, ale zároveň jsme lidé,“ říká teď Michal Klaus.

michal-klaus-01

Foto: Ataccama

Michal Klaus, ředitel společnosti Ataccama

Reakce lidí mu to potvrdily, dodává. Na komunikační platformě Slack se během pár hodin sešlo 54 odpovědí, v průběhu dalších pár hodin a dní se vytvořilo sedm iniciativ a přes víkend už lidé z firmy na různých formách pomoci pracovali. Čtyři dny po začátku Putinovy akce, v pondělí 28. února, pak proběhlo na téma dění rovnou celofiremní online setkání. Cílem bylo vysvětlit i těm vzdálenějším kolegům na všech pobočkách, co se na Ukrajině děje a postoj, že firma musí pomoct.

Anebo když v Adastře třetí den po začátku invaze založili sbírku, na kterou mohli přispívat i zaměstnanci, chtěli vybrat 1,5 milionu korun s tím, že Adastra částku zdvojnásobí. Báli se ale, že to bude trvat příliš dlouho, přitom pomoc byla potřeba hned. A tak za firmu oněch 1,5 milionu korun poslalo vedení okamžitě.

„To, co následovalo, nečekal z managementu nikdo,“ říká bez nadsázky CEO firmy Pavel Kysela. Sbírka začala v sobotu kolem oběda. Cílových 1,5 milionu bylo vybráno v neděli. Nakonec se částka dostala na 2,6 milionu. „Přiznávám, že jsme to měli téměř místo sociálních sítí, když jsme průběžně nevěřícně koukali, jak částka naskakuje,“ dodává Kysela. Firma částku podle slibu zdvojnásobila.

„Co mě obzvlášť těší, je, že naše kroky se dočkaly skvělého přijetí ze strany zaměstnanců,“ uvádí ve zpětném pohledu. „Celou firmou se nesla neuvěřitelná jednota a hrdost na to, jak jsme se k situaci postavili,“ vysvětluje Kysela.

Je toho na lidi prostě hodně

Ona jednota by jako pocit sama o sobě až tak dlouho nevydržela. Od začátku bylo jasné, že bude potřeba vedle prohlášení podnikat řadu jasných kroků. Především v technologických firmách, mít pracovníky i z východní Evropy včetně Ukrajiny a Ruska tu totiž není vůbec neobvyklé. Je zřejmé, že zaměstnanci, kteří nejsou v bezpečí, nebudou moct pracovat. Mnoho ze společností tak v první řadě od začátku věnovalo úsilí tomu, aby z Ukrajiny do bezpečí dostaly všechny kolegy a jejich rodiny.

Pro ty, kdo zůstávali daleko, bylo třeba zajistit nové podmínky. Jako první se firmy začaly soustředit na existenční možnosti svých zaměstnanců: například ve startupu Mews teď lidé můžou požádat o předčasné vyplacení tří měsíčních mezd, individuálně po dohodě i víc. V Actum Digital nabízejí možnost čerpání zálohy ze mzdy. „Existovala obava, že by se ke svým penězům postupem času nedostali vůbec,“ vysvětluje Zuzana Šajarová, šéfka lidských zdrojů ve společnosti.

Firmy zaměstnancům nabídly možnost vybrat si placené volno, některé tuto možnost rozšířily i na domácí zaměstnance – zvlášť ve chvíli, kdy budou chtít věnovat svůj čas pomoci Ukrajině. Společnosti pomáhaly s ubytováním nebo pro něj našly vlastní kapacity. Další pomoc směřovala a dál směřuje na získávání víz, imigračních záležitostí nebo vlastních právníků. V Trasku vyčlenili zaměstnance, na kterého se pracovníci z těchto dvou zemí můžou obrátit s individuálními požadavky.

Brzy se ukázalo, že pomoc směrem k uprchlíkům by nemusela být ta jediná potřebná. Na náladu zaměstnanců Twista situace dopadla ještě o něco silněji než obvykle v jiných českých startupech. Firma má polský tým, který situaci vzhledem k přímým hranicím s Ukrajinou zpočátku vnímal intenzivněji než Češi. Na Ukrajině má navíc tým Zip (vlastník Twista), se kterým byli čeští kolegové v pracovním kontaktu. A další lidé z Ukrajiny pocházejí nebo tam mají příbuzné.

Twisto se tak rozhodlo otevřít i psychologickou podporu svých zaměstnanců. „Zvláště v kombinaci s pandemií je toho na všechny hodně a lidé to pociťují,“ vysvětluje Michal Šmída, CEO společnosti. Firma není samotná. Na tuto stránku klade důraz třeba Productboard, který mimo české programy zajistil wellness program Soulmio v ukrajinštině a ruštině.

„Vždyť poslední dva roky s covidem nám jasně ukázaly, že svět je mnohem menší, než jsme si mysleli,“ říká David Petříček, který se tu o pohodu zaměstnanců na pracovišti stará. „Zdůrazňujeme kolegům, že je v pořádku nebýt v pořádku. Nebo že je dnes víc než jindy podstatné starat se o sebe, pečovat o své zdraví fyzické i mentální. Třeba tím, že si vezmou den volna navíc a nebudou sledovat zpravodajství,“ dodává.

Iva Brejlová

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.