Představte si obyčejný ovocný jogurt. Je v perfektní kondici, vychlazený, s víčkem bez jediného škrábnutí. Jenže v regálu zůstal o pár hodin déle, než algoritmus předpovídal, a jeho datum spotřeby se nezadržitelně blíží. Ještě před několika lety by takový jogurt možná čekal smutný osud v odpisovém kontejneru. Dnes to ale funguje jinak. Pokud vše půjde podle plánu, už zítra ráno bude díky spolupráci obchodního řetězce s potravinovými bankami součástí snídaně v rodině, která se nachází v tíživé životní situaci.

„Aby se tento jogurt a tisíce dalších produktů vůbec dostaly tam, kde je jich nejvíce potřeba, musí zásobování obchodu fungovat s matematickou přesností,“ říká Jakub Polášek, manažer odpadového hospodářství Kauflandu, který je společně s kolegyní Lenkou Janovskou do organizace spolupráce s potravinovými bankami zapojen.

Nejde totiž o náhodné zbytky, ale o promyšlený systém. V Kauflandu vše začíná u nástroje zvaného Autodispo. Ten s pomocí historických dat a prediktivních algoritmů hlídá, aby se na pulty dostalo přesně tolik zboží, kolik zákazníci v daný den pravděpodobně nakoupí.

Efektivita je přitom paradoxně tím, co potravinovým bankám pomáhá nejvíc. Díky ní totiž řetězec přesně ví, co v regálech zbývá, v jaké je to kondici a kdy je kritický čas to poslat dál. „Za snížením množství potravinového odpadu o 50 procent oproti roku 2018 stojí obrovské množství práce s technologiemi,“ vysvětluje Polášek. Ale i když technologie minimalizuje plýtvání, lidský faktor zůstává klíčový: „Pokud si řekneme, že bychom z dané potraviny ještě sami doma uvařili, putuje okamžitě k lidem.“

Jakmile pracovníci na prodejně vyhodnotí, že potraviny mohou dál pomáhat, začíná logistická operace, kde hrají roli minuty. U čerstvého zboží, jako jsou mléčné výrobky, maso nebo ovoce a zelenina, je totiž klíčové udržet takzvaný teplotní řetězec. Pokud by totiž v jogurtu cestou například stoupla teplota, celá snaha by přišla vniveč.

Právě proto Kaufland nepomáhá jen samotným jídlem, ale i vybavením. „Logistika a rychlost vozu jsou naprosto zásadní. Drtivá většina darovaných potravin je čerstvá a je potřeba je doručit během jednoho až dvou dnů,“ vysvětluje manažer. Chladicí dodávka, kterou Kaufland potravinovým bankám věnoval, tak funguje v podstatě jako „sanitka“, která zvyšuje kapacitu banky a umožňuje svážet přebytky z prodejen každý den v té nejlepší kvalitě.

Když dodávka dorazí do jedné z 15 potravinových bank v Česku, začíná mravenčí práce dobrovolníků a zaměstnanců. Každý den se v bankách třídí, kontroluje a chystá pomoc pro 460 tisíc lidí po celé republice.

Balíčky se v bankách připravují s ohledem na to, ke komu putují – rozlišuje se mezi trvanlivými potravinami, drogerií a takzvaným „fresh“ zbožím. „Při balení se vždy zamýšlíme nad tím, komu balíček posíláme. Jestli je to jednotlivec, osoba bez přístřeší nebo rodina s dětmi,“ popisuje Kateřina Thun ze skladu Potravinové banky v Kolíně.

Právě pro rodiny v tísni je tato pomoc často rozhodujícím faktorem, jak vyjít s rozpočtem. „Potravinovou banku využíváme každý měsíc a strašně nám to pomůže. Jsem samoživitelka a táhnu všechno sama z jednoho platu,“ doplňuje klientka banky.

Intenzivní je i spolupráce řetězce s bankami při velkých akcích, jakou je každoroční Sbírka potravin. „Ta je dnes největší pravidelnou materiální sbírkou v Česku a zároveň jedním z nejvýraznějších příkladů spolupráce obchodníků, neziskového sektoru a široké veřejnosti,“ říká Jakub Polášek.

Její letošní jarní kolo dosáhlo rekordního výsledku 702 tun shromážděných potravin a drogerie. Kaufland do ní jako jediný řetězec aktivně zapojuje všechny své prodejny. „Solidarita lidí je obrovská, ale role řetězců je v tomto ekosystému nezastupitelná. Jsou to ony, kdo nám poskytuje zázemí, logistiku a pravidelný přísun potravin po celý rok,“ stojí v prohlášení České federace potravinových bank.