Kancelář bude ještě vyhledávaná, míní šéfové studia Capexus. Home office bude mít svůj účel, nepůjde o benefit

capexusStory

Foto: Capexus

Daniel Matula a Karel Konečný, zakladatelé studia Capexus

0Zobrazit komentáře

Sotva se část pracovníků navrátila do kanceláře, začíná izolace nanovo. Ve Velké Británii a dalších zemích se do kanceláří od jara skoro nikdo nevrátil. Jaká budoucnost čeká na kanceláře v době, kdy řada technologických firem přislíbila svým zaměstnancům neomezenou možnost práce z domu? Je možné, že obrovské kancelářské budovy budou do pár let prázdné a potká je podobný osud jako opuštěné továrny?

Zakladatelé tuzemské společnosti Capexus, která navrhuje designové funkční kanceláře a revitalizuje budovy, to vidí jinak. „Některé budovy v centru projdou konverzí a stanou se z nich byty. Kanceláře se přiblíží k zaměstnancům a jejich dosavadní využití se zásadně změní,“ říká jeden z nich.

Po letech zkušeností v nemovitostních fondech velkých investičních společností či na straně developera se dlouholetí přátelé Karel Konečný a Daniel Matula jednoho dne na squashi shodli, že by rádi na vlastní oči viděli výsledky své práce. A tak založili Capexus, firmu, která pracuje stylem design & build, tedy řeší návrh i stavbu od A do Z.

Výhodou tohoto anglosaského modelu je, že zadavatel uzavírá pouze jednu smlouvu, nemusí tendrovat dílčí kroky a hlídat rozpočet. Firma jako Capexus se postará o vše od analýzy přes projekt, implementaci, design, architekturu až po nábytek.

capexus-sportisimo-min

Foto: Capexus

Kanceláře Sportisima z dílny studia Capexus

„Jako investiční poradci jsme cítili, že po nás nezůstává nic hmatatelného. Budovy jsme prodávali skoro jako rohlíky. Chtěli jsme něco kreativně tvořit,“ říká třiačtyřicetiletý Matula. Ročně nyní realizují 20 až 30 projektů s obratem více než půl miliardy korun a mezi klienty řadí firmy jako T-Mobile, Seznam, Porsche, Regus, Miton nebo Philip Morris.

V souvislosti s koronavirem pro letošek v Capexu neočekávají výrazné ztráty. Hrozbu zmenšení trhu však připouští. V reakci na to začínají o kancelářích přemýšlet více strategicky, protože už to není jen o designu. Výrazně tak posílí konzultantskou větev, aby dokázali strategii a design efektivně skloubit.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Někdy mají architekti malou znalost toho, jak by kanceláře měly vypadat z hlediska funkcionality. Cítíme větší potřebu klientů jít cestou strategie pracovního místa, aby sloužilo lépe,“ popisuje situaci osmatřicetiletý Konečný. Zatímco donedávna se v souvislosti s budoucností kanceláří řešila hlavně ekologická úspora, dnes je tématem číslo jedna bezpečnost pracovního prostředí.

Podle šéfů Capexu se v době postcovidové zvýší potřebná plocha pro jednoho zaměstnance. Ještě začátkem roku bylo na jedno pracovní místo vyčleněno 8 až 10 metrů čtverečních, do budoucna odhadují dvojnásobek. Na první pohled by se mohlo stát, že to bude znamenat potřebu větších kanceláří, ale efekt bude spíše opačný.

„Polovina lidí by kvůli covidu mohla zůstat pracovat doma. Hlavní podíl ve zvýšené bezpečnosti však sehraje digitalizace. Odvětví realit je konzervativní a poslední, kde se digitalizace začala vyvíjet. O to rychleji teď postupuje. Servisování pracovního místa bude největším trendem příštích let,“ myslí si Konečný.

capexus-t-mobile-min

Foto: Capexus

Pražské kanceláře T-Mobile z dílny studia Capexus

t-mobile-praha-kancelare-m

foto: Capexus

Nové kanceláře T-Mobile na pražském Chodově

A přesně to řeší startup Spaceflow, který dvojice z Capexu před čtyřmi lety zafinancovala. Jako hlavní devizu ve věci bezpečnosti zmiňují bezkontaktní technologii. Ta zahrnuje bezdotykový vstup do budovy a bezdotykové otevírání dveří, bezhotovostní platby – vše z jedné mobilní aplikace.

„Integrace s hardwarem jsme izolovaně testovali. Nyní se promítnou všude. Bylo to opatrné nakračování, teď víme, že je to věc, kterou majitelé budov chtějí a musí mít,“ tvrdí marketingový manažer Spaceflow Petr Bořuta. Aktuálně jejich služeb využívá přes sto budov a před rokem startup nabral další velkou investici.

Díky mobilní aplikaci Spaceflow je třeba možné rezervovat zasedačky, stoly, nebo se podívat ze třináctého patra, jaká je obsazenost míst dole v kantýně a předejít tak frontám. V budoucnosti nabídnou také možnost nechat si zaslat balíček do chytré skříňky, kterou vyvíjí jiný český startup Blocks. Mimo to míří Spaceflow na uživatele ve smyslu komfortu a komunity. Vztah k místu posilují třeba hodiny jógy nebo BBQ párty, které lze v systému jednoduše administrovat.

Ne každý má doma ideální pracovní podmínky

Podle Bořuty je právě chytrá komunikace to, co vrátí lidi zpět do budov. „Kancelář bude nakonec ještě vyhledávaná. Doteď byli lidé z home office nadšení, ale dlouhodobě jim chybí sociální interakce. Home office bude souviset s účelem, nebude brán jako benefit,“ potvrzuje Konečný z Capexu.

Potenciální problém je také v tom, že ne každý má doma ideální podmínky pro práci. Mnohdy chybí klid, pohodlná židle i technické vybavení. „Všichni chceme pracovat v hezkém prostředí. Není jednoduché sednout si na louku a začít něco programovat,“ doplňuje kolegu Matula.

Firmy teprve budou zjišťovat a vyhodnocovat, kolik by v reálu ušetřily, pokud by jejich lidé pracovali zcela z domova. Ti se ale již začínají ozývat a ptát se, kdo za ně bude platit kávu a elektřinu. „Je to nové, čerstvé. Možná s tím nějaká firma přijde v rámci benefitů, ale zatím jsme to nezaznamenali,“ říká Konečný.

capexus-becherovka4-min

Foto: Capexus

Nové kanceláře společnosti Jan Becher Pernod Ricard z dílny studia Capexus

capexus-becherovka-min

Foto: Capexus

Nové kanceláře společnosti Jan Becher Pernod Ricard z dílny studia Capexus

Podle něj bude spíše v zájmu firem dostat zaměstnance zpět do práce. Jednak s ohledem na to, že platí nájem kanceláří, ale také z pohledu efektivity práce. „Hodně firem vyhlásilo neomezený home office, ale nikdo nezná reálné dopady. Firmy typu IBM nebo Yahoo už si to vyzkoušely. Manažeři zaměstnancům poskytli možnost neomezeného home office, ale poté to zavrhli. Zjistili, že produktivita je dlouhodobě nižší,“ podotýká jeden z partnerů Capexu.

Budoucnost, kterou si v pražské „kancelářské firmě“ rýsují, zní na první dojem trochu paradoxně: práce z kanceláře na dálku. Ideou za tím jsou satelitní kanceláře v různých částech Prahy. Do těchto coworkingových flexibilních kanceláří by lidé nemuseli dlouho dojíždět, zvolili by tu nejbližší a využívali by je zejména pro individuální práci.

perspektiv-base-praha-1

Přečtěte si takéButikové kanceláře pro náročné. České studio Perspektiv v Praze navrhlo první pobočku luxusního coworkingu BaseButikové kanceláře pro náročné. České studio Perspektiv v Praze navrhlo první pobočku luxusního coworkingu Base

Centrála firmy by se pak proměnila v čistě reprezentativní prostor pro setkávání. Zaměstnanec tedy nepojede přes celé město jen kvůli tomu, aby někde seděl osm hodin za počítačem. K tomuto účelu bude mít členskou kartu do nejbližšího coworku. V Praze tento trend pomalu začíná, třeba v Londýně už se naplno rozběhl.

Sdílení míst je běžné dnes i v klasických open space kancelářích. Například T-Mobile, pro který Capexus nové prostory navrhoval, má dnes ve svých nových prostorách 0,6 až 0,7 pracovního místa na osobu. Důvěrné meetingy jsou v zasedačce, méně důvěrné v kafeterii, hovory v budkách, část lidí je doma. Prostory lze modulárně přeskládávat.

Míň a míň zaměstnanců má své pevné pracovní místo – to je trend, který se objevuje ve stále větším počtu firem a kanceláří. Zaměstnanec ráno přijde do práce, vyzvedne si své osobní věci ve skříňce a jde si sednout za svým projektovým týmem nebo tam, kde mu to vyhovuje. Velký význam navíc mají coworkingové prostory nejen pro solo pracovníky, ale i malé týmy.

kancelare-capexus-2-min

Foto: Capexus

Capexus si navrhl i vlastní pražské kanceláře

„Coworking je o flexibilitě a především o té je i dnešní doba. Tým tam může klidně sedět společně a sdílet s ostatními jen sociální zázemí. Cowork umožňuje plynulý růst, a to je velký benefit. Jako rodící se startup nevíte, jestli vás za rok bude v týmu pět nebo padesát,“ říká Matula.

Některé firmy si pronajímají cowork pro jednotlivé projekty, jinde již nabízejí zaměstnancům možnost chodit do coworků typu WeWork, HubHub či Spaces. Masivní reakce nás však zřejmě teprve čeká a připraveni na to chtějí být i v Capexu.

Vedle kanceláří pro zákazníky budují také své nemovitostní portfolio, v rámci něhož revitalizují budovy, aby sloužily lépe svému účelu. Jednatelé nepopírají, že zvažují vsadit právě na coworkingové kanceláře. Zatím jsou však ve fázi monitorování. „Ekonomická nejistota na trhu je rostoucí, ale bereme to jako příležitost,“ uzavírá Konečný.

Budoucnost bez řidičů vzniká v Česku. U nás vyvíjené technologie má každé čtvrté nově vyrobené auto

valeoStory

Foto: Valeo

Leoš Dvořák, generální ředitel vývojového centra Valeo v České republice

0Zobrazit komentáře

Automobilový trh je neustále zásobován novinkami, které bojují o přízeň zákazníků atraktivními tvary, stále propracovanějšími bezpečnostními prvky i technologickými inovacemi, o nichž mohly předchozí generace jen snít. Byť se může zdát, že co kus, to absolutní originál, řada vozů ve svých útrobách ukrývá totožné komponenty od stejného výrobce a rozhodně se nemusí jednat o modely spadající do stejných koncernových rodin.

Jedním z globálních dodavatelů komponentů pro automotive je i francouzská společnost Valeo, která spolupracuje s téměř všemi známými automobilkami na světě. „Každé čtvrté nově vyrobené auto má alespoň jeden náš senzor,“ říká s úsměvem Leoš Dvořák, generální ředitel vývojového centra Valeo v Česku.

Samotné Valeo působí na tuzemském trhu již od roku 2002, kdy sem přeneslo některé své aktivity týkající se vývoje komponent z oblasti termomanagementu a interiérové elektroniky. Pozitivní výsledky místní pobočky jí ale v roce 2013 přesvědčily k tomu, aby do rukou pražského vývojového centra svěřila klíčový sektor, kterým je vývoj senzorů a systémů pro autonomní vozidla.

valeo7

Foto: Valeo

Valeo patří mezi největší dodavatele autonomních systémů

To bylo podle Dvořáka velmi dobře připravené a načasované manažerské rozhodnutí: „Pražská pobočka si od té doby upevňuje důvěru u vedení i tím, že jsme dokázali v Milovicích vybudovat největší testovací polygon v rámci skupiny Valeo, za pouhých 18 měsíců vybudovat kompletně nový areál R&D centra včetně laboratoří se špičkovým vybavením a přijmout za posledních šest let více než 600 nových kolegů.“

Technologie urychlující příchod budoucnosti

V současné době pracuje v pražském vývojovém centru společnosti přibližně 700 lidí, přičemž většina z nich má na starosti právě sektor vývoje senzorů, softwaru a systémových řešení pro asistenční a autonomní systémy vozů. Byť většina zaměstnanců pochází z Česka a Slovenska, na jednom místě se zde setkávají lidé z více než třiceti zemí z celého světa.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Za více než sedm let svého úsilí se vývojové centrum podílelo spolu s dalšími pobočkami v Německu, Francii, Irsku či Egyptě na nejméně sedmdesáti registrovaných patentech, které dělají vozy chytřejší a bezpečnější. Mezi ně patří i algoritmus pro rozpoznávání mokrých částí vozovky nebo detekce objektů v mrtvém úhlu zrcátek pro nákladní auta pomocí laserového senzoru.

Než se ovšem taková technologie dostane do praxe, může to od zadání zakázky trvat tři až čtyři roky. A ani se sériovou výrobou práce na nové technologii nekončí, jelikož je centrem podporována několik dalších měsíců.

Výstavní technologií pražského vývojové centra jsou právě laserové senzory, které nemalou měrou přispívají k prolamování ledů, jež až donedávna panovaly mezi úřady a autonomně se pohybujícími vozy po komunikacích.

valeo3

Foto: Valeo

Autonomní systémy mají za úkol v reálném čase zpracovávat obrovské množství dat z okolí vozu

„Velkým milníkem pro nás bylo to, že od roku 2018 jezdí po evropských silnicích auta s autonomním řízením na úrovni tři, tedy vozy autonomní v určitých podmínkách, a to i díky našemu laserovému senzoru Valeo SCALA, který jsme z velké části vyvinuli v pražském R&D centru a testovali na našem polygonu v Milovicích. Jedná se konkrétně od Audi A8 nejnovější generace,“ prozrazuje Dvořák jméno vozu, který díky technologii Valea může korzovat silnice v autonomním režimu.

Jedinečný testovací polygon

Byť Valeo může za splnění přísných kritérií stanovených Ministerstvem dopravy testovat své nově vyvinuté systémy přímo v provozu, řada situací, na které musí vůz, potažmo senzory reagovat, se v běžném provozu testovat nedají. Ke slovu tedy přichází testování na již zmiňovaném polygonu v Milovicích, který se nachází zhruba 50 kilometrů severovýchodně od Prahy.

Jedná se o jediný polygon v celé skupině Valeo, kde se dá testovat i ve velmi vysokých rychlostech. „To je klíčové pro testování asistenčních a autonomních systémů, které jsou určené pro jízdu na dálnicích,“ vysvětluje Dvořák. Do tohoto polygonu Valeo neustále investuje a vybavuje jej novými technologiemi.

valeo4

Foto: Valeo

Letecké záběry polygonu v Milovicích

Mezi ně patří například tzv. UFO. Jedná se o autonomně jezdící vozítko (Ultra Flat Overrunable vehicle), osazené molitanovou atrapou auta, které se používá pro testování nebezpečných scénářů končící občas kolizí,“ objasňuje zkratku Dvořák. Zároveň Valeo využívá technologie jako třeba systém diferenciální GPS nebo tzv. driving robota, což je robot řídicí auto místo člověka.

Ten je využívaný v momentě, kdy je potřeba dosáhnout velice přesného ovládání testovaného vozu. Technici jsou schopni díky softwaru určit přesné chování vozu, od rychlosti až po moment brzdění, což dokáže lidský řidič vykonat jen s určitou přibližností, která není vždy dostačující.

quibi

Přečtěte si takéJak Quibi za půl roku propálilo 1,5 miliardy dolarů. Bizarní streamovací služba měla hollywoodské hvězdy, ale ne divákyJak Quibi za půl roku propálilo 1,5 miliardy dolarů. Bizarní streamovací služba měla hollywoodské hvězdy, ale ne diváky

Není to však jen laserová technologie, kterou Valeo na svém polygonu testuje. Jak Dvořák upozorňuje, tou nejlepší cestou pro co možná nejpokročilejší autonomní schopnosti vozu a jeho bezpečnost je kombinace různých typů senzorů. „Každý senzor má totiž své výhody i limity,“ přibližuje.

valeo2

Foto: Valeo

Některé situace v reálném provozu testovat zkrátka nelze

„Čím větší autonomie, tím víc musí být zajištěna tzv. redundance (vzájemné doplnění a vzájemná zastupitelnost) senzorů, aby v případě poruchy některého z nich mělo auto stejně dostatečně kvalitní vstupní data pro rozhodování a manévrování. Redundance také zajišťuje to, že přirozeně kompenzuje nedostatky jednotlivých senzorů,“ doplňuje šéf vývojového centra.

V praxi to znamená, že kdyby například byla kamera oslněna silným slunečním svitem, může tu stejnou překážku detekovat LiDAR nebo radar. Nebo kdyby byl radar zanesen silnou vrstvou sněhu na nárazníku, může tu stejnou překážku detekovat kamera.

Zcela jasná budoucnost nejen osobní dopravy

Valeo si je zcela jisté, že autonomní technologie jsou budoucností dopravy, rozhodně se však prý nemusíme bát toho, že se v příštích letech změní řidiči na pouhé pasažéry. „Předpokládáme, že kolem roku 2025 bude zhruba 35 % celosvětové produkce nových aut s automatizací na úrovni tři a výše,“ předpovídá Dvořák.

Na silnicích by podle něj mělo v tu dobu jezdit přes 600 milionů aut s nějakou formou propojení k infrastruktuře nebo k dalším vozidlům. Zhruba pětinu vozového parku pak budou tvořit auta s různými senzory v samotné kabině. Navíc vozy schopné autonomní jízdy v jakémkoliv scénáři se podle očekávání Valea dostanou do výroby až kolem roku 2030. Ani poté ovšem nebude mít autonomie vyhráno.

valeo6

Foto: Valeo

Vozy Valea napěchované technikou pro sběr dat

V Česku ani v mnoha dalších zemí světa prozatím legislativní rámec neumožňuje autonomní řízení ani na třetí úrovni. A dokud se tento fakt nezmění, bude se jednat jen o uzamčenou funkci, kterou řidiči nebudou moci vůbec využívat. Kde naopak jdou autonomii vstříc s otevřenou náručí, jsou podle Dvořáka země jako USA, Čína, ale také Německo či Spojené království – právě tam dávají ostatním zemím příklad, jak autonomii na silnicích řešit po legislativní stránce a jak taková opatření fungují v praxi.

Regulace se přitom nebudou vztahovat pouze na osobní vozy. Autonomie bude postupem času nacházet své uplatnění i v dalších sektorech. Řidiči by časem mohli zcela zmizet například z kabin velkých nákladních kamionů. Je tu však ještě jeden sektor, kterému Valeo ve spojitosti s autonomií věští velkou budoucnost – e-commerce a tzv. last či first-mile logistiku.

hummer-ev7

Přečtěte si takéHummer je zpět, ale hektolitry nafty už nepotřebuje. Legendární vozidlo přijíždí jako čistý elektromobilHummer je zpět, ale hektolitry nafty už nepotřebuje. Legendární vozidlo přijíždí jako čistý elektromobil

„Stačí jen pozorovat libovolnou ulici v centru Prahy ve všední den, kolik tam potkáte dodávek doručovacích firem, které vezou objednávky z e-shopů, skútrů a kol s dovozem jídla, messenger služby a podobně,“ upozorňuje Dvořák na známou skutečnost nejen z pražských ulic.

„V lednu 2020 jsme představili na CES v Las Vegas prototyp autonomního droida na elektrický pohon určeného pro rozvoz jídel ve městech. Ten využívá ke koordinaci jízdy množství senzorů původem z českého vývojového centra v kombinaci s technologií umělé inteligence,“ nabízí možné řešení Dvořák

Takový droid je prý schopen pohybovat se městským provozem rychlostí až 12 km/h s dojezdem zhruba 100 kilometrů na jedno nabití. Díky širokému záběru vyvíjených komponent je tedy téměř jistotou, že časem budou řešení značky Valeo nejen v autonomních vozech, ale budeme se s nimi setkávat i v jiných technologických sektorech všude ve světě.