Při pohledu na českou investiční mapu se loni nešlo ubránit dojmu, že kdo si neotevřel vlastní fond pro kvalifikované investory, známý pod zkratkou FKI, jako by nebyl. A data z České národní banky to potvrzují, mezi roky 2020 a 2025 došlo ke zdvojnásobení jejich počtu.

Kdo všechno v roce 2025 oznámil, že bude vybírat od investorů peníze do svého fondu? Hlavně v realitním sektoru propukl hotový boom: své fondy přestavil prodejce prémiových nemovitostí Luxent nebo developerské skupiny JRD, Trigema či Crestyl.

A pohled do čerstvých statistik České národní banky fondovou renesanci potvrzuje. Zatímco na konci roku 2024 jich v Česku působilo 516, o rok později jich bylo už 585. A v podobném tempu se pokračuje i letos, jen během ledna a února přibylo na mapu dalších 13 fondů. Loňský příbytek na úrovni 69 fondů je historicky nejvyšší, mezi roky 2023 a 2024 to bylo 62 fondů.

Jen pro ilustraci: na konci roku 2019 evidovala ČNB celkem 276 fondů pro kvalifikované investory, tedy takových fondů, do nichž lze investovat zpravidla od milionu korun výš. To znamená během šesti let nárůst o více než 100 procent. Dalo by se říct, ze kdysi populární emise dluhopisů se transformovaly do jiného nástroje.

Ačkoli FKI spadají pod dohled národní banky, ta připouští, že jejich kontrole nevěnuje tolik pozornosti jako společnostem, které nabízejí investování široké veřejnosti. Důvodem je, že FKI jsou z principu rizikovější nástroje.

„V případě fondů kvalifikovaných investorů (které jsou určeny pro znalejší a zkušenější investory ochotné investovat vyšší částky) je v rámci rizikově orientovaného přístupu věnována pozornost a dohledové kapacity především na správnost nastavení řídícího a kontrolního systému správců,“ říká mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí.

Ovšem v souvislosti s tím, jak se vyrojilo v posledních letech velké množství fondů a také dluhopisových emisí, se přece jen zintenzivnila debata o tom, jak bezpečné instrumenty to jsou. A jakou roli při jejich šíření hrají finanční zprostředkovatelé. Do problémů se v posledních několika měsících dostaly skupiny RSBC či YD Capital, které od lidí vybraly miliardy korun.

Foto: CzechCrunch

Pohled na pobočku Five Guys v obchodním domě Máj

Důvody, proč se hlavně developeři zamilovali do fondů pro kvalifikované investory, jsou nasnadě – je to pro ně snazší a mnohdy levnější způsob, jak se dostat ke kapitálu, než jít klasicky cestou bankovního financování.

Dobře to v rozhovoru pro CzechCrunch shrnul jeden z matadorů oboru, spoluzakladatel skupiny Investika Milan Růžička: „Je to jedna z relevantních forem, jak získat potřebné cizí zdroje na své projekty bez toho, abyste museli plnit omezující podmínky běžného bankovního financování, jako jsou zajištění a kovenanty. A to vše většinou bez pevně stanoveného data splatnosti.“

Zároveň je ale třeba se mít na pozoru před tím, jak zakladatelé fondů pracují s aktivy, která do nich vkládají, a jak je naceňují. To bývá tou nejspornější částí – například u skupiny YD Capital upozornil server Seznam Zprávy, že nemovitost, kterou ve výkazech pro své investory firma oceňovala na více než 500 milionů korun, znalci v dražbě odhadli na 275 milionů.

Kritiku vyvolal také krok, který učinili bratři Martin a Václav Klánovi, kteří přestavěli obchodní dům Máj v Praze na Národní ulici. Ten od nich, respektive jejich společnosti Amadeus Real Estate následně koupila investiční společnost Atris s nemovitostním fondem Realita. Jenže akcionáři firmy jsou znovu oni dva.