K obědu spolyká několik desítek pilulek s vitamíny a výživovými doplňky, většinu dne ale hladoví, striktně si hlídá spánek a po probuzení dělá 150 kliků. Jiří Votava tématem longevity a péče o zdraví doslova žije. „Vždycky zkouším, co na mě funguje,“ směje se v podcastu Money Maker. V jeho případě však nejde jen o dlouhověkost, ale také o skvělý byznys. E-shop Brainmarket, který založil a vlastní, totiž loni poprvé utržil miliardu a v hrubé ziskovosti překonal 120 milionů korun. Letos chce dál růst, expanduje do světa i do kamenných poboček.

Votava toho v podnikání vyzkoušel víc, před Brainmarketem založil třeba online seznamku v Norsku nebo službu na uklízení koberců. V nejnovější epizodě podcastu Money Maker, kterou si můžete poslechnout ve všech podcastových aplikacích či v přehrávači níže, popisuje nejen své byznysové zkušenosti, ale také to, kdy a proč se začal zajímat o zdravý životní styl, jakou má denní rutinu, aby se udržoval fit, jak se ocitnul coby rodák ze severních Čech v Ostravě nebo to, jak se lidé, kteří sledují nejnovější longevity trendy, chtě nechtě ocitají v Evropě na hraně zákona. Vybrali jsme pro vás to nejlepší, co v podcastu zaznělo.

Denní rutina a sendvičová metoda

Když ráno vstanu, mám doma dva velké červené panely s červeným světlem. Stoupnu si mezi ně na deset minut. Říkám tomu sendvičová metoda. Nabiju si mitochondrie, abych měl víc energie a snížil v těle zánět. Potom si vyhradím zhruba deset minut na cvičení. Udělám vždycky 150 kliků, abych se trochu prokrvil, a pak se přitahuju na hrazdě. Udělám třeba třicet přítahů a tím mám tu úplně základní záležitost pro daný den splněnou. Kdybych se už k ničemu jinému nedostal, vím, že jsem pro sebe aspoň něco udělal.

Zhruba do dvou hodin odpoledne držím přerušovaný půst. To znamená, že 20 až 21 hodin denně nejím. Ve dvě se poprvé najím a zhruba v šest večer, když se zadaří, se ještě pořádně navečeřím. Po třech hodinách jdu spát. Spánek hodně odráží to, kdy přesně se najíte. Jídlem chcete srazit kortizol, trochu se uklidnit a dát se do pohody. Tím, že jím jenom oběd a večeři, se musím najíst opravdu hodně, abych tělo nadopoval bílkovinami a vším potřebným. Pokud se ale najím moc pozdě, odrazí se to na kvalitě spánku.

Proto říkám, že pilulky nejsou žádný magický nástroj k tomu, abyste úplně změnili svůj život. Ten změníte věcmi, které děláte běžně během dne. Záleží na tom, jestli se stresujete, jestli máte nějaký pohyb a jak nahlížíte na svět – jestli se z ničeho hned nezhroutíte a máte vybudovanou odolnost. A pochopitelně záleží, jak spíte. To jsou ty absolutně základní věci. Teprve někde úplně nahoře na této pyramidě jsou pilulky.

Kamarádi si klepali na čelo

Když jsme v roce 2015 lidem řekli slovo nootropikum, vůbec nevěděli, o co jde. Kamarádi si klepali na čelo a nechápali, co to vlastně dělám. Byl jsem za podivína. V podnikání jsem sám docela tápal. Měl jsem ještě další byznys a z něj jsem tyhle doplňky stravy dotoval. Zlomilo se to až někdy v roce 2017, když spatřil světlo světa třetí BrainMax. Začalo se ho prodávat čím dál víc a stal se z něj bestseller. Tehdy jsem si řekl, že už nebude žádný plán B a žádné další podnikání. Budu se věnovat jenom tomuto.

Foto: Brainmarket

Brainmarket se specializuje na doplňky stravy všeho druhu

Konečně to nabralo jasný směr. Ale i tak to bylo chvílemi tápání. Když jsme potom přišli s Performance magnesiem, bisglycinátem hořečnatým, lidé to neuměli ani vyslovit, natož napsat. Dneska už vám to připadá normální, tu formu hořčíku pravděpodobně znáte. Nechci se chválit, ale byla to cesta, kterou jsme tady zkrátka museli prošlapat. Dneska to lidem připadá jako naprostá samozřejmost.

Od koberců k norské seznamce

Když jsem jednou jel v tramvaji na koleje, říkal jsem si, co vlastně budu dělat. Musel jsem si vymyslet podnikání s nízkým kapitálovým vstupem. Uměl jsem tehdy programovat webové stránky, rozuměl jsem Google Ads a Skliku. Zjistil jsem, že v Ostravě lidé hodně hledají čištění koberců. Podíval jsem se, kolik stojí čisticí stroj od Kärcheru. Stál dvanáct tisíc. Půjčil jsem si od rodičů, stroj koupil a během půl měsíce jsem jim peníze vrátil. To bylo moje úplně první podnikání.

Jednou se mě pak nějaká paní z velké účetní firmy ptala, co vlastně dělám. Řekl jsem jí, že studuju. A ona na to: „Přece nemůžete čistit koberce.“ Odpověděl jsem jí, že má pravdu, a začal jsem přemýšlet, co ještě umím. Zrovna když mě vyhodili od státnic z jednoho předmětu, se mě kamarád zeptal, jestli nechci dělat seznamky, že jemu zrovna jedna v Česku hezky vydělává. Tak jsem si řekl, že do toho půjdu, a udělal jsem seznamku v Norsku.

Miliardový obrat a expanze

V dnešní záplavě informačního šumu jsme stabilní místo, kde člověk dostane dobré informace a kvalitní produkty k tomu, aby mohl posunout své zdraví a své hranice. Minulý rok jsme dosáhli obratu jedné miliardy a provozní zisk EBITDA dělal 120 milionů korun. Letos plánujeme vyrůst na 1,5 miliardy a EBITDA zvednout na 300 milionů. Dost jsme zamakali na dodavatelském řetězci, což nám ziskovost hezky navýšilo.

Foto: Tomáš Svoboda / CzechCrunch

Jiří Votava, zakladatel Brainmarketu

Dnes pro nás pracuje zhruba 200 lidí. Jsme v Ostravě i v Praze, aktuálně budujeme prodejnu v Brně a v Praze přidáváme druhou pobočku na Brumlovce. K tomu navíc působíme v deseti zemích Evropy. Tam je potřeba to ještě pořádně naškálovat, na zahraničních trzích máme stále obrovský prostor pro růst.

Konec mikromanagementu

Nedávno jsem předal exekutivu a přesunul se čistě do role majitele. Je to skvělé, každému zakladateli bych to doporučil. Nový ředitel vzešel z pozice našeho finančního ředitele. Velice dobře se zorientoval a hezky to do sebe zapadlo. Operativa a exekutiva už mě svým způsobem vyčerpávaly a často jsem zabředával do detailů. Jako zakladatel zkrátka jedete mikromanagement, protože to je přesně to, co firmu na začátku vyškálovalo. Teď už to ale chtělo předat. Konečně se mohu věnovat novým myšlenkám, strategii a podívat se trošku za roh.

Bavilo by mě například dělat dostupné bydlení. Vidím velký problém v tom, jak neustále rostou ceny nemovitostí. Líbilo by se mi vytvořit platformu s menšími, unifikovanými buňkami, ve kterých by lidé mohli žít. Zatím nad tím jen tak uvažuji. Připadá mi jako dobrý nápad koupit velký pozemek a postavit na něm unifikované domy.

Sám teď dům stavím, takže moc dobře vím, co to obnáší. Trvá to strašně dlouho, stojí to hromadu peněz a narazíte na spoustu problémů. Myslím si, že přesně tohle dnešní lidé zažívat nechtějí. Díra na trhu spočívá v tom, že jim dáte už hotové řešení. Prostě to přijede na autě, posadí se to na pozemek a bydlíte. Ale to je zatím opravdu jen hudba budoucnosti.