Kdysi pracovní jednání proklikal na Tinderu. Čech svou závislost na mobilu přetavil ve startup proti ní

Zario je mobilní aplikace, ale právě proti nadměrnému užívání telefonu bojuje. Švýcarský projekt Ondřeje Žáka a jeho kolegy si stáhly tisíce lidí.

Iva BrejlováIva Brejlová

zario

Foto: Zario

Zakladatelé Zario zaujali s demonstrací závislosti na mobilu na startupových soutěžích

0Zobrazit komentáře

První setkání Ondřeje Žáka a Killiana Fjellbakka Chiaa bylo hodně nezvyklé. Velmi dlouhé, především ale dílem veliké náhody. Před pěti lety oba nezávisle na sobě cestovali do Paříže. A to právě v době, kdy na letištích probíhala obří stávka, která zrušila všechny lety. Náhradní doprava byla buď plně obsazená, nebo drahá. A tak se oba rozhodli pro spolujízdu BlaBlaCar, kde na sebe narazili.

Šest hodin cesty propovídali a stali se dobrými kamarády. A mimo jiné zjistili, že oba zajímají startupy. Ostatně, Chiao je norsko-švýcarský startupista, který je zároveň součástí žebříčku Forbes 30 pod 30. Když se pak Žák rozhodl jednu takovou inovátorskou firmu založit, oslovil automaticky Chiaa.

Jejich projekt se jmenuje Zario, sídlí ve Švýcarsku, kde oba bydlí, a je velmi specifický. Jde totiž o mobilní aplikaci, která ovšem proti používání mobilů bojuje. Tedy proti tomu nadměrnému a mnohdy bezděčnému, kdy uživatelé přístroj berou do ruky spíš ze zvyku, případně už rovnou s příznaky závislosti.

Ta vůbec není neobvyklou záležitostí. Závislost na mobilu má i oficiální jméno, jímž je nomofobie. A podle průzkumů například víc než polovina Američanů přiznává, že je na svém telefonu závislá.

Celosvětově je to asi 2,6 miliardy majitelů přístrojů. Lidé tráví na mobilech průměrně 4,8 hodiny denně, což by v běžném režimu odpovídalo asi třetině času, který strávíme vzhůru. A průzkumy zmiňují i to, že zatímco se většina majitelů telefonů snaží jejich používání omezit, až devět z deseti říká, že mají strach svůj telefon opustit.

zario

Foto: Zario

Aplikace Zario má za cíl zbavit lidi závislosti na telefonu

Zario dalo dohromady psychologické přístupy a technologii a vytvořilo aplikaci, která proti používání telefonu navrhuje lepší alternativy. Využívá gamifikaci a taky se třeba jednoduše řečeno zeptá pokaždé, když se uživatelé pokusí otevřít další rozptylující aplikaci, jestli to je to, co opravdu chtějí. A tím přeruší automatickou podvědomou smyčku, vysvětluje Žák.

Od spuštění první verze si Zario stáhlo přes 25 tisíc uživatelů a každý týden ho zapne kolem tisíce lidí. Stalo se mimo jiné aplikací dne na Product Huntu, „aplikací pro dobro“ společnosti Google, získalo pozornost několika švýcarských organizací zabývajících se inovacemi či prvenství v soutěži evropských startupů v Barceloně.

Rodičovská ochrana od kamaráda

Pro Žáka je téma osobní záležitostí. Vystudoval českého bakaláře a na magisterské studium se dostal na německou univerzitu v Kolíně nad Rýnem. Po studiu dostal nabídku pracovat v Curychu, kam odešel na praxi. Nakonec se rozhodl zůstat a ve Švýcarsku tak žije už sedm let.

Už během studia v Německu s kamarádem založil startup zaměřený na získávání většího počtu followerů na Instagramu. Tedy v podstatě přesný opak toho, čím se zabývá nyní. Tehdy ale neměl dost zkušeností s vytvářením digitálních produktů a po škole se raději rozhodl pracovat v jiné společnosti.

Ke startupovému světu se vrátil oklikou. A to když zjistil, že je „naprosto závislý“ na telefonu. Dlouho něčemu takovému nevěřil, přestože ho na skutečnost upozorňovali rodiče a přátelé.

zario

Foto: Zario

Killian Fjellbakk Chiao a Ondřej Žák, zakladatelé projektu Zario

„Procitl jsem ve chvíli, kdy mě moje nadřízená přistihla, jak si prohlížím Tinder během důležitého jednání. Bylo mi hrozně trapně, protože jsem si uvědomil, že jsem na té aplikaci byl naprosto automaticky. To mě přimělo uvědomit si, že musím něco udělat,“ říká.

Tak si na telefonu nastavil limity. Ale brzy zjistil, že je jde snadno obejít. „Jejich účinek byl maximálně tak na týden nebo dva, potom jsem si na ně zvykl a přestaly fungovat,“ říká. Požádal svého nejlepšího kamaráda, aby mu na telefonu nastavil rodičovskou ochranu. Ta fungovala lépe. Ale i ona šla obejít a nepůsobila na všechny aplikace.

Když vás telefon pošle ven

Neúspěchy ho přiměly zajímat se o problematiku víc. Ponořil se do psychologických knih a teprve když pochopil, jak závislost vzniká a funguje, zlozvyku se zbavil. Ale uvědomil si, kolika lidí se vlastně může týkat.

Zario pak vznikalo zhruba dva roky. Cestou získalo kolem tří milionů korun jako finanční podporu, především ve spojitosti s výhrami v soutěžích. Další milion zakladatelé investovali z vlastních prostředků.

Aktuálně funguje zdarma a tržby teprve začíná generovat. Plánem je vystavět projekt jako byznysový, doteď ale byl zcela zdarma. Zakladatelé nyní zkouší spuštění předplatného. A Zario začíná spolupracovat s univerzitou v Lucernu, která má pomoct implementovat personalizovaná doporučení pro alternativy k prohlížení obsahu na telefonu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Naše vize spočívá v tom, že Zario funguje na principu, kdy si uživatel vybere aplikace, které často a bezmyšlenkovitě otevírá,“ vysvětluje Žák. Představme si třeba Instagram, podle zakladatele velký zdroj takového nutkavého prohlížení. Když si jej majitel telefonu chce otevřít, přístroj se ho zeptá, jestli opravdu chce pokračovat, nebo jestli by spíš nechtěl udělat něco jiného.

A rovnou mu nabídne alternativy. Nebo i možnost zaměřit se na práci pomocí relace, která mu umožní soustředit se a nedovolí telefonu svého uživatele rušit. „Naším cílem je ještě více personalizovat tyto výzvy a spustit strojové učení a umělou inteligenci, která bude vybírat nejvhodnější alternativy k prohlížení obsahu na telefonu pro konkrétního uživatele v daný okamžik. Například po práci, když přijde člověk domů a stráví půl hodiny na Instagramu, dostane spíše návrh na to, aby se šel na deset minut projít ven,“ přibližuje Žák.

A ráno můžou zase návrhy působit jinak. Třeba při snídani, když člověk zapne telefon, má Zario spíš navrhnout, aby se pustil třeba do rychlé meditace a lépe tak nastartoval svůj den.

Stovky milionů jen tak. Karibský ráj má sexy doménu a vydělává na mánii kolem umělé inteligence

Ostrůvek Anguilla drží lukrativní webovou koncovku .ai, po které teď šílí jak startupy, tak velké technologické firmy.

Luboš KrečLuboš Kreč

Pláž na karibském ostrově Anguilla

0Zobrazit komentáře

Karibský ostrov Anguilla se s trochou odhodlání dá přejít z jižního na severní cíp za den, na délku totiž měří zhruba 25 kilometrů. Taková cesta by byla lemovaná azurovou hladinou oceánu, bílým pískem, kokosovými palmami a desítkami krásných, katalogových pláží… Zkrátka, slovy Járy Cimrmana, na Anguille by chtěl žít každý. A nejen to, kdekdo by chtěl mít i webovou doménu tohoto britského teritoria, protože je pro dnešní dobu jako dělaná: AI.

Stačí si vzít přední české startupy, které se věnují umělé inteligenci a jejímu nasazení v byznysu: Resistant AI, Blindspot AI nebo Rossum AI. Všechny nejenže mají anglickou zkratku artificial intelligence ve svém názvu, ale i jejich webovky končí primárně .ai, nikoli .cz. A totéž platí o takových velikánech oboru, jako jsou Stability, Runway, Google, Facebook nebo někdejší Twitter, dnes X. Ti všichni používají nebo mají aspoň zaregistrovanou ai adresu, protože v době, kdy je umělá inteligence, respektive AI tím nejlukrativnějších buzzwordem, to ani jinak nejde.

A právě maličkému karibskému ostrovu o rozloze 91 kilometrů čtverečních a nějakých 16 tisících obyvatelích populární doména ai náleží. Jak píše reportérka agentury Bloomberg Rachel Metzová: „Od 90. let má Anguilla v péči přidělování internetových adres, které končí ai, rezidentům a firmám, které si dělají webovou registraci. Byla to jedna ze stovek domén, které jsou odvozené od jména země. A nic na ní nebylo výjimečné – až dosud.“

Poslední rok je minimálně v technologickém a investičním světě ve znamení umělé inteligence, zásadní roli v tom sehrály pokroky, kterých se podařilo dosáhnout u funkčnosti velkých modelů typu OpenAI nebo Midjourney, jež umí převádět text do obrázků a videa či jej různě interpretovat, doplňovat a vůbec s ním pracovat. Investoři, kteří se loni propadli do deprese kvůli velkým odpisům ve valuacích IT a kryptostartupů, zavětřili novou šanci a do AI proudí obří prostředky. Příkladem může být projekt Inflection AI, který po pár měsících existence ohodnotili na 1,3 miliardy dolarů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

A právě tato bonanza prospívá i maličkému ostrovu, který podle legendy získal jméno od Kryštofa Kolumba – italsky anguilla znamená úhoř a právě protáhlý tvar státečku údajně štíhlou rybu slavnému mořevplavci připomněl. Mužem, který se o doménu ai stará a který spravuje i jednotlivé registrace, je původem americký odborník na kryptografii Vince Cate. Jen během loňského roku se zájem zdvojnásobil, mělo by jich být téměř 290 tisíc, uvedl pro Bloomberg.

„Od 30. listopadu se toho hodně změnilo,“ upřesnil s odkazem na loňské datum, kdy společnost OpenAI zveřejnila a otevřela svůj ChatGPT. To, že každý, kdo na poli umělé inteligence něco znamená, chce mít koncovku ai, s sebou nese ale i zajímavou finanční prémii pro Anguillu. Cate odhaduje, že jen letos na poplatcích vybere kolem 30 milionů dolarů (poplatek za dvouletou registraci je fixně daný na 140 dolarů). Tedy zhruba 700 milionů korun za dvě písmenka, která ještě před rokem a půl nikoho moc nezajímala.

Oněch 30 milionů dolarů představuje desetinu celého HDP ostrova, který podle dat OSN činil v roce 2021 288 milionů dolarů (pro srovnání český roční výtlak byl předloni zhruba tisíckrát větší). Klíčovou částí anguillské ekonomiky je samozřejmě turismus, kterému se s odeznívajícím covidem náramně daří – za první kvartál letošního roku ostrov navštívilo na 50 tisíc lidí.

Mapa Karibiku, ostrov Anguilla je v pravém horním rohu nad Portorikem

marie-bliss

Přečtěte si takéVyrostla na pláži, dnes v Česku vyrábí oceňované šperky z mušlíJejí rodiče emigrovali do Austrálie, ona vyrostla na pláži. Dnes v Česku vyrábí oceňované šperky z mušlí

To sice není na první pohled mnoho, jenže na druhý a třetí už to vypadá jinak: jednak to je trojnásobek celkového počtu obyvatel, jednak se zdejší turistická centrála cíleně snaží soustředit na movité klienty a nepřehánět to s přívalem cestujících, aby se ostrovu nestalo to, co se stalo Benátkám a jiným destinacím, které kvůli zástupům návštěvníků ztratily část svého kouzla.

„Naše stavidla cíleně nechceme nijak otevírat, abych tak řekl,“ připustil pro Bloomberg už dřív šéf anguillské turistické centrály Kenroy Herbert. Narážel na to, že na ostrov není snadné se dostat, pokud nemáte privátní tryskáč nebo opravdu hodně času. A když už se na něj dostanete, pak potřebujete i opravdu hodně peněz, protože noc v některém ze zdejších hotelů a resortů obvykle začíná na tisícovce dolarů. Naposledy zde nový komplex pojmenovaný Aurora Anguilla otevřel zakladatel obchodního řetězce Best Buy, miliardář Richard Schulze.