První setkání Ondřeje Žáka a Killiana Fjellbakka Chiaa bylo hodně nezvyklé. Velmi dlouhé, především ale dílem veliké náhody. Před pěti lety oba nezávisle na sobě cestovali do Paříže. A to právě v době, kdy na letištích probíhala obří stávka, která zrušila všechny lety. Náhradní doprava byla buď plně obsazená, nebo drahá. A tak se oba rozhodli pro spolujízdu BlaBlaCar, kde na sebe narazili.

Šest hodin cesty propovídali a stali se dobrými kamarády. A mimo jiné zjistili, že oba zajímají startupy. Ostatně, Chiao je norsko-švýcarský startupista, který je zároveň součástí žebříčku Forbes 30 pod 30. Když se pak Žák rozhodl jednu takovou inovátorskou firmu založit, oslovil automaticky Chiaa.

Jejich projekt se jmenuje Zario, sídlí ve Švýcarsku, kde oba bydlí, a je velmi specifický. Jde totiž o mobilní aplikaci, která ovšem proti používání mobilů bojuje. Tedy proti tomu nadměrnému a mnohdy bezděčnému, kdy uživatelé přístroj berou do ruky spíš ze zvyku, případně už rovnou s příznaky závislosti.

Ta vůbec není neobvyklou záležitostí. Závislost na mobilu má i oficiální jméno, jímž je nomofobie. A podle průzkumů například víc než polovina Američanů přiznává, že je na svém telefonu závislá.

Celosvětově je to asi 2,6 miliardy majitelů přístrojů. Lidé tráví na mobilech průměrně 4,8 hodiny denně, což by v běžném režimu odpovídalo asi třetině času, který strávíme vzhůru. A průzkumy zmiňují i to, že zatímco se většina majitelů telefonů snaží jejich používání omezit, až devět z deseti říká, že mají strach svůj telefon opustit.

Zario dalo dohromady psychologické přístupy a technologii a vytvořilo aplikaci, která proti používání telefonu navrhuje lepší alternativy. Využívá gamifikaci a taky se třeba jednoduše řečeno zeptá pokaždé, když se uživatelé pokusí otevřít další rozptylující aplikaci, jestli to je to, co opravdu chtějí. A tím přeruší automatickou podvědomou smyčku, vysvětluje Žák.

Od spuštění první verze si Zario stáhlo přes 25 tisíc uživatelů a každý týden ho zapne kolem tisíce lidí. Stalo se mimo jiné aplikací dne na Product Huntu, „aplikací pro dobro“ společnosti Google, získalo pozornost několika švýcarských organizací zabývajících se inovacemi či prvenství v soutěži evropských startupů v Barceloně.

Rodičovská ochrana od kamaráda

Pro Žáka je téma osobní záležitostí. Vystudoval českého bakaláře a na magisterské studium se dostal na německou univerzitu v Kolíně nad Rýnem. Po studiu dostal nabídku pracovat v Curychu, kam odešel na praxi. Nakonec se rozhodl zůstat a ve Švýcarsku tak žije už sedm let.

Už během studia v Německu s kamarádem založil startup zaměřený na získávání většího počtu followerů na Instagramu. Tedy v podstatě přesný opak toho, čím se zabývá nyní. Tehdy ale neměl dost zkušeností s vytvářením digitálních produktů a po škole se raději rozhodl pracovat v jiné společnosti.

Ke startupovému světu se vrátil oklikou. A to když zjistil, že je „naprosto závislý“ na telefonu. Dlouho něčemu takovému nevěřil, přestože ho na skutečnost upozorňovali rodiče a přátelé.

„Procitl jsem ve chvíli, kdy mě moje nadřízená přistihla, jak si prohlížím Tinder během důležitého jednání. Bylo mi hrozně trapně, protože jsem si uvědomil, že jsem na té aplikaci byl naprosto automaticky. To mě přimělo uvědomit si, že musím něco udělat,“ říká.

Tak si na telefonu nastavil limity. Ale brzy zjistil, že je jde snadno obejít. „Jejich účinek byl maximálně tak na týden nebo dva, potom jsem si na ně zvykl a přestaly fungovat,“ říká. Požádal svého nejlepšího kamaráda, aby mu na telefonu nastavil rodičovskou ochranu. Ta fungovala lépe. Ale i ona šla obejít a nepůsobila na všechny aplikace.

Když vás telefon pošle ven

Neúspěchy ho přiměly zajímat se o problematiku víc. Ponořil se do psychologických knih a teprve když pochopil, jak závislost vzniká a funguje, zlozvyku se zbavil. Ale uvědomil si, kolika lidí se vlastně může týkat.

Zario pak vznikalo zhruba dva roky. Cestou získalo kolem tří milionů korun jako finanční podporu, především ve spojitosti s výhrami v soutěžích. Další milion zakladatelé investovali z vlastních prostředků.

Aktuálně funguje zdarma a tržby teprve začíná generovat. Plánem je vystavět projekt jako byznysový, doteď ale byl zcela zdarma. Zakladatelé nyní zkouší spuštění předplatného. A Zario začíná spolupracovat s univerzitou v Lucernu, která má pomoct implementovat personalizovaná doporučení pro alternativy k prohlížení obsahu na telefonu.

„Naše vize spočívá v tom, že Zario funguje na principu, kdy si uživatel vybere aplikace, které často a bezmyšlenkovitě otevírá,“ vysvětluje Žák. Představme si třeba Instagram, podle zakladatele velký zdroj takového nutkavého prohlížení. Když si jej majitel telefonu chce otevřít, přístroj se ho zeptá, jestli opravdu chce pokračovat, nebo jestli by spíš nechtěl udělat něco jiného.

A rovnou mu nabídne alternativy. Nebo i možnost zaměřit se na práci pomocí relace, která mu umožní soustředit se a nedovolí telefonu svého uživatele rušit. „Naším cílem je ještě více personalizovat tyto výzvy a spustit strojové učení a umělou inteligenci, která bude vybírat nejvhodnější alternativy k prohlížení obsahu na telefonu pro konkrétního uživatele v daný okamžik. Například po práci, když přijde člověk domů a stráví půl hodiny na Instagramu, dostane spíše návrh na to, aby se šel na deset minut projít ven,“ přibližuje Žák.

A ráno můžou zase návrhy působit jinak. Třeba při snídani, když člověk zapne telefon, má Zario spíš navrhnout, aby se pustil třeba do rychlé meditace a lépe tak nastartoval svůj den.