Z jeho hry se dodnes tají dech – to, co si dovoloval na palubovkách v dobách své největší slávy, nezvládnou ani ti současní nejlepší basketbalisté. Nemá ale význam se nad tím příliš pozastavovat, Michael Jordan byl zkrátka takový. Mnohem zajímavější pro jeho budoucí život však byly kroky, které podnikl mimo natřískané arény. Z nich vymáčkl tolik, že se právě dostal mezi smetánku nejbohatších Američanů. Jako první sportovec vůbec.

Říká se, že Michael Jordan zažil úspěch natřikrát. Poprvé to bylo v devadesátkách, kdy hrál za slavné Chicago Bulls a válcoval s nimi jeden tým za druhým. Jednoduše jeli v takovém tempu, že během deseti sezón šestkrát vyhráli NBA. A aby toho nebylo málo, Jordan byl spolu s tím pětkrát korunován nejlepším hráčem celé ligy. Stala se z něj sportovní superstar, která si jen hraním vydělala skoro 100 milionů dolarů (2,3 miliardy korun).

Ten pravý byznys se ale rýsoval jinde, v americkém Oregonu, přesněji řečeno v Nike. Ačkoliv MJ neměl značku v oblibě a chtěl dělat s Adidasem, jeho máma ho nakonec přesvědčila, aby Nike dal šanci. Firma s ním vymyslela tenisky, které byly tak úspěšné, že z nich vzešla prakticky samostatná značka – Air Jordan. Dodnes mu každý rok od Nike chodí zhruba 150 milionů dolarů (3,5 miliardy korun).

Jen o Nike to ale nebylo – Jordan spolupracoval také s McDonald’s, Gatorade nebo Hanes. A jak podotýká americká verze časopisu Forbes, jen z takzvaných brand deals si měl vydělat až 2,4 miliardy dolarů (56 miliard korun). Takže úspěch číslo dvě. A co byla ta trojka, která mu vysloužila umístění v žebříčku nejbohatších Američanů, kde okupuje 379. místo? Prodej basketbalového klubu, který na sklonku kariéry koupil.

Když už bylo jasné, že jeho nejlepší dny na palubovkách končí, začal se investičně zajímat o tým Charlotte Hornets (tehdy známý jako Bobcats). Jednak proto, že pochází z jeho rodného státu, ze Severní Karolíny na jihovýchodě USA, jednak proto, že dosud nezaznamenal žádný větší úspěch v NBA, což měl Jordanův příchod změnit. V roce 2006 v něm proto koupil menšinový podíl.

O čtyři roky později od tehdejšího většinového vlastníka, amerického podnikatele Roberta L. Johnsona, koupil šedesát pět procent, aby v něm držel majoritu. Klub převzal za 275 milionů dolarů, v dnešním přepočtu téměř šest miliard korun. Od roku 2010 se tak Jordan stal většinovým majitelem. Týmu se ale nedařilo tak, jak chtěl – a Jordan jako správný byznysmen musel jednat.

Letos se tak svého majoritního podílu vzdal. A vzhledem k tomu, že tržní hodnota Charlotte Hornets činí přibližně tři miliardy dolarů, respektive 65 miliard korun, mohl si Jordan přijít i na více než dvě miliardy dolarů, tedy zhruba 43 miliard korun. Na prodeji tak královsky vydělal a současně si několik blíže nespecifikovaných procent v klubu nechal. Úspěch číslo tři.

„Spousta podnikatelů to zvládne jednou. Mají velký úspěch, shrábnou zisk a odejdou do důchodu – a už o nich nikdy neuslyšíme. Nebo se o něco pokusí podruhé a nefunguje to. On má ale za sebou megaúspěchy tři,“ uvádí pro server Bleacher Report Ted Leonsis, pod kterého patří mimo jiné Washington Wizards, kde Jordan v roce 2003 ukončil svou profesionální kariéru, a s nímž mimochodem intenzivně spolupracují také čeští miliardáři z Pale Fire Capital.

Díky tomu se Jordan stal prvním sportovcem, který se do takzvaného Forbes 400, žebříčku nejbohatších Američanů, dostal. Jeho jmění se odhaduje na tři miliardy dolarů, tedy přes 70 miliard korun. Našlápnuto k umístění mají i neméně slavný basketbalista LeBron James a legendární golfista Tiger Woods, kteří také překonali magickou miliardovou hranici, tak daleko jako MJ ale ještě nejsou.