Viděli jste nádherně kouzelný animovaný film Můj soused Totoro? Kromě titulního obřího chlupáče si ho diváci všech věků zamilovali i kvůli další postavičce z představivosti japonského filmaře Hajaa Mijazakiho. Je jí Kočkobus – spojení obrovské kočky a autobusu. Že vám to zní zvláštně? Konstruktérům z Toyoty ale ne. A tak kreslený Kočkobus proměnili na minibus opravdový. A stejně chlupatý.

Japonská automobilka spojila síly s japonským animátorským studiem Ghibli a vytvořila vozítko, které jakoby kouzlem proměnila do kočičí podoby. Stejně jako kreslená předloha je chlupaté, tedy aspoň na sedadlech. Má velké oči. A taky vrní, je to totiž elektromobil. Toyota roztomile upravila existující model Accessible People Mover, jehož schopnosti prověřily už olympijské a paralympijské hry v Tokiu – a učinila tak právě pro potřeby studia Ghibli.

Neko no basu, jak se Kočkobusu říká v japonštině, od půlky března jezdí v Ghibli Parku u města Nagoja. Ten vznikl na místě, jež hostilo výstavu Expo 2005, a návštěvníkům přibližuje tvorbu Hajaa Mijazakiho a jeho spolupracovníků formou různých atrakcí. Kočkobus tak pendluje mezi vesničkou Mononoke (pojmenované podle filmu Princezna Mononoke) a lesem Dondoko (s místy ze snímku Můj soused Totoro). Jede při tom kolem Údolí čarodějek (inspirovaném Doručovací službou čarodějky Kiki nebo Howlovým kráčejícím hradem).

Kočičí autobus vznikl v týmu designéra Naokiho Nagacua z Toyoty, který úzce spolupracoval s Mijazakim. Nikoliv však už třiaosmdesátiletým Hajaem, ale jeho synem a ředitelem studia Gorem. To aby byl dojem opravdu nejkočkovitější a nejvěrnější. „Přišli jsme s dvoubarevnou paletou ‚kočičí hnědé‘ a ‚kočičí béžové‘ vytvořenou tak, aby odpovídala celkovému barevnému schématu vozu,“ říká Nagacu.

Foto: Toyota

+2

„A zatímco animované postavy jsou nakresleny s obrysy, na objektech reálného světa žádné takové obrysové čáry neexistují. Při bližším pohledu na hotový autobus proto můžete vidět, že části ‚kočičí hnědé‘ jsou spíše vyvýšené než obrysové. Brali jsme také v potaz, jak výsledek vypadá z výšky očí dítěte,“ vysvětluje Nagacu detaily, které pasažérům pomohou k přesně takovému zážitku, jaký Kočkobus ve filmu z roku 1988 poskytl svým hlavním dětským hrdinkám Sacuki a Mei.

Aby vyvolali dojem animované předlohy, museli si designéři prý pořádně lámat hlavu třeba s odstínem zubů a drápků nebo s umístěním očí. Ty nekoukají zpříma, ale lehoulince do stran. To je podle Mijazakiho tím nejlepším způsobem, jak neobvyklé autobytosti dodat nadpřirozený vzhled. Na karoserii jinak nechybí ani pruhovaný ocas a pár ulovených myšek.

Pokud byste měli cestu do japonské prefektury Aiči, za projížďku Kočkobusem od Toyoty zaplatí děti v přepočtu zhruba osmdesát korun, dospělí dvojnásob. Upravený Accessible People Mover také bez problémů zvládá převoz vozíčkářů. Stejně jako filmové dílo Hajaa Mijazakiho a studia Ghibli je tak otevřený doslova všem.

Dílo génia animace Mijazakiho, jehož poslední film Chlapec a volavka mu vynesl Oscara, mimochodem můžete v těchto dnech sledovat ve vybraných českých kinech. Distribuční společnost Aerofilms po celý rok na plátnech uvádí přehlídku Ghibli svět. Aktuálně divákům představuje tematický blok pětice filmů o přátelství v čele s Doručovací službou čarodějky Kiki. Snímek Můj soused Totoro do kin zamíří v září. A s ním dorazí i Kočkobus – sice jen kreslený, ale zato původní.