Kódovat se naučil díky YouTube, ve dvaceti dělal výzkum s Mikolovem. Teď dobývá USA a koupil konkurenta

„V USA nepřemýšlí nad tím, jak co nejvíc ušetřit, ale o kolik víc přidat pod kotel,“ říká dvaadvacetiletý zakladatel startupu Ranketta Vojtěch Oravec.

vojtech-oravec-cc-jakub-cap-1Story
Foto: Jakub Cap
Zakladatel startupu Ranketta Vojtěch Oravec
0Zobrazit komentáře

Baví vás články CzechCrunche?

Vídejte je na Googlu častěji.

Když jste zakladatelem startupu, pracovní dobu moc neřešíte. A o to víc to zřejmě platí v San Franciscu. S Vojtou Oravcem si k rozhovoru sedáme v sobotu v deset hodin večer místního času poté, co má za sebou několikahodinový blok programování. Dvaadvacetiletý zakladatel startupu Ranketta, který pomáhá značkám a firmám být vidět ve výsledcích chatů a vyhledávání jazykových modelů umělé inteligence, v Silicon Valley aktuálně tráví několik týdnů, aby zde získal další zákazníky. S touto expanzí, ale také s akvizicí konkurenta, mu pomáhá i nově uzavřené investiční kolo.

Konkrétně jde o jeden milion eur, zhruba 25 milionů korun od českého fondu Reflex Capital v rámci takzvaného seed kola. „Kde bude trh za dva roky, dnes neumí nikdo říct. Ale právě teď a právě tady je Ranketta raketa a odpovídá na potřeby trhu přesně. Vojta nemá hranice, je chytrý a hladový. Je pro nás potěšením ho podpořit,“ okomentoval investici za Reflex Capital Ondřej Fryc.

Předchozí, tedy pre-seed investici, Ranketta získala před rokem v listopadu, a to také milion eur od fondů Lighthouse Ventures a Gi21 Capital. Mezitím se do týmu jako spoluzakladatel přidal Pavel Pinkas, který na konci roku 2023 prodal svůj vyhledávací nástroj pro e-shopy Persoo slovenskému Luigi’s Boxu. V Rankettě má na starosti obchod a expanzi do zahraničí.

Z produktového hlediska Ranketta sleduje, jak značky a jejich produkty doporučují AI asistenti jako ChatGPT, Gemini, Perplexity nebo AI Mode od Googlu, a ukazuje firmám, proč je modely zmiňují, nebo naopak přehlížejí. Zároveň pak umí viditelnost zlepšit, a to přes produktová data, ze kterých AI asistenti při nakupování vycházejí. Ranketta je e-shopům opravuje, obohacuje a sama nahrává na místa, odkud si je modely berou.

ranketta
Foto: Ranketta
Pavel Pinkas a Vojtěch Oravec

Peníze od Reflexu půjdou hlavně na posílení pozice v Evropě a expanzi do Spojených států, kde Oravec vidí velký potenciál. „Celé AI nakupování frčí nejvíc v Americe. Je tady Amazon Alexa, Walmart, Sparky, Muse od Mety… a to jsou všechno modely, které nejsou dostupné v Evropě. Takže s produktem máme v Americe mnohem silnější propozici,“ vysvětluje.

Ranketta má dnes dvanáct lidí, po investici přibyli čtyři a zhruba další čtyři mají přijít. Mezi nováčky jsou i první Američané na obchod, tým ale Oravec obecně nechce nafukovat zbytečně. „Nejlepší strategie není rozšiřovat tým a mít zbytečně vysoký počet zaměstnanců, pak klesá celková efektivita. Držíme se toho, abychom měli lidi, kteří mají dohromady dobrou synergii a jsou poměrně seniorní,“ popisuje.

V šestnácti se pustil do lekcí, o dva roky později pracoval jako softwarový inženýr

Dnes dvaadvacetiletý Oravec chodil na osmileté gymnázium, které podle něj nebylo „zbytečně těžké“ a zároveň kladlo důraz na mimoškolní aktivity. „Vedle toho, že máš samé jedničky a naučíš se trávicí soustavu brontosaura, jsi dělal i něco mimo školu a měl i nějaký život bokem,“ vzpomíná. Právě v tom vidí jeden ze zárodků toho, že se během covidu naučil programovat. Začalo to nenápadně – YouTube mu v doporučených videích nabídl přednášku tvorby kódu z Harvardu. Tehdy mu bylo šestnáct let, pustil se do lekcí, a o dva roky později už pracoval jako softwarový inženýr.

Souběžně tehdy s kamarády zkoušel rozjet první e-shop. „Prodávali jsme extrémně specifickou věc – světýlka, která byla různě tematická například s filmovými postavami. Byla to plastová deska s vyrytými drážkami. Zapojil jsi ji, rozsvítila se a byla vidět postava. Docela blbost,“ usmívá se. Projekt nakonec úplně byznysově nefungoval, Oravec si ale díky němu osahal práci s e-commerce platformou Shopify a to, jak e-commerce vypadá z pohledu prodejce.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Větší stopu v něm pak zanechala soutěž High School Business Challenge. Týmy v ní nepřinášejí vlastní projekt, ale na vyřešení dostanou modelovou situaci – například podnikatel v hotelnictví v dané lokalitě a zemi potřebuje zvednout obsazení pokojů za zachování stejných marketingových nákladů a s pozitivním dopadem na marži. „Nebo jsme třeba řešili problémy s koloběžkami ve městech, aby jejich provoz vycházel. Byla to kombinace matematiky, byznysu a marketingu,“ přibližuje.

Oravec se s kamarády do soutěže přihlásil třikrát. Poprvé neprošli, podruhé vypadli ve státním kole a ve čtvrťáku v něm skončili třetí. Navzdory tomu ale ve Varšavě pak jeho tým reprezentoval Česko a skončil druhý s výhrou pár tisíc eur. Fotka z předávání ceny je Oravcovým prvním příspěvkem na LinkedInu: „Jak jsme získali tu cenu, je vidět, že jsem poměrně naštvaný,“ usmívá se.

vojta-oravec-ranketta-26-2
Foto: Ranketta
Vojtěch Oravec z Ranketty

„Trošku v tom hrála roli i moje tvrdohlavost. Ale řekl jsem si, že když jsem skončil v soutěži druhý, tak jim ukážu, že byznys dokážu dělat i v realitě,“ pokračuje. Už ve čtvrťáku přitom pracoval na projektu OneCalend, nástroji na propojování kalendářů ve stylu Calendly, o kterém mluví jako o skvělé škole. Před časem ho ale ukončil.

Ve stejné době se přes školu dostal do mentoringového programu. Jeho mentor Tomáš Hülle viděl, že Oravce baví umělá inteligence, a propojil ho se svým známým Tomášem Mikolovem, jedním z nejcitovanějších výzkumníků AI na světě. Hned v létě po maturitě tak Oravec nastoupil do jeho týmu na ČVUT.

tomas-mikolov

Přečtěte si takéZa pět let jsem nesehnal peníze pro tým, říká vědec a dal výpověďZa pět let jsem nesehnal peníze pro svůj tým, zlobí se špičkový AI vědec Mikolov. A dal výpověď

Tým pracoval na analýze sentimentu a Oravec pro trénink neuronových sítí takzvaně scrapoval, tedy automaticky stahoval data z webů. „Nasbíral jsem několik stovek gigabajtů dat, která jsme pak využili pro trénink modelů. Jako prvák na výšce jsem nebyl úplně schopný přispět k samotnému trénování, protože to je poměrně komplikovaný proces a na to tam byli mnohem lepší lidi. Ale byl jsem schopný přiložit ruku k dílu aspoň scrapováním dat,“ popisuje.

Na podzim zároveň nastoupil na dvě fakulty brněnského VUT, informačních technologií a podnikatelskou. „To byla chyba,“ hodnotí zpětně. Na informatice mu dovolili zapsat si magisterské předměty, takže jako prvák chodil na hodiny o neuronových sítích a velkých jazykových modelech. Dvě školy se ale skloubit nedaly, informatiku proto opustil první, nakonec však ale nedokončil ani podnikatelskou fakultu.

Odskok do korporátu

Na projektu u Mikolova vydržel půl roku, pak týmu nepřišel další grant, což vědec i mediálně kritizoval. „Já jsem musel jít pryč, byli tam mnohem lepší lidi, než jsem byl já. Já bych tam taky radši držel doktorandské studenty než nějakého prváka,“ říká.

To už ale Oravec souběžně pracoval pro Henry Schein, relativně nenápadnou společnost, která však patří do žebříčku největších korporací podle Fortune 500. Nasazoval tam skladový software do klinik a zubních ordinací, nakonec ve firmě působil jako vůbec nejmladší produktový manažer, z čehož také těží v současné štaci. „Když děláme obchod s korporáty, chápu, jak těžké je do nich něco protlačit a jak to uvnitř funguje,“ říká.

vojta-oravec-ranketta-26-3
Foto: Ranketta
Vojtěch Oravec z Ranketty

„Nikdy jsem se oportunisticky nezamýšlel nad příležitostmi nebo nad tím, kam půjdu pracovat. Spíš jsem se zamýšlel nad tím, jestli mě to bude bavit a jestli mě to může nějakým způsobem posunout,“ vysvětluje. Postupně z toho vykrystalizovalo, že ho nejvíc baví startupy. „Máš tam mnohem větší vliv na výsledek a obecně i na trh, nebo když to přeženu, i na lidstvo. To mi v jiných zaměstnáních tak zásadní nepřišlo,“ dodává.

V loňském roce pak Oravec přemýšlel, do čeho se pustit dál. „Věděl jsem, že nemůžu postavit nový Anthropic, ale že můžu udělat něco o trochu menšího. A tím byla Ranketta, která se AI silně dotýká,“ popisuje. Zkušenost od Mikolova se mu hodila, protože Ranketta analyzuje, jak se jazykové modely chovají a koho doporučují. První verzi platformy postavil Oravec sám a zhruba dva měsíce po spuštění měl startup anualizované opakované tržby dva miliony korun a přes dvacet zákazníků.

Průměrný růst AI trafficu o desítky procent

Od té doby se podle Oravce nejvíc posunul samotný produkt. Ranketta už neměří jen to, jak AI doporučuje samotnou značku, ale i její konkrétní produkty. „Nejdůležitější je, že zákazník chce vědět, jak to má zlepšit, nejlépe na jedno kliknutí,“ komentuje. Do platformy přidali i vlastního AI agenta, díky němuž si zákazník může vybrat, jestli bude s Rankettou pracovat přes klasické rozhraní, nebo si s ní bude psát v chatu.

Hlavní odlišení od konkurence ale Oravec vidí v merchandisingu. Pod tím se skrývá úprava produktových dat tak, aby Amazon Alexa, Walmart nebo ChatGPT konkrétní produkt doporučovaly s větší pravděpodobností. „Když AI vyhledává produkty, problém není samotný vyhledávač, ale produktová data, která mu většina e-shopů sype,“ popisuje. Ranketta se tak soustředí i na optimalizaci produktových dat, aby byly pro využití u jazykových modelů co nejvíc připravené.

vojta-oravec-ranketta-26-1
Foto: Ranketta
Vojtěch Oravec z Ranketty

Rankettu dnes využívá zhruba 150 zákazníků, 85 procent z nich z Česka a Slovenska. Nově mezi ně přibyly T-Mobile, O2, Philips nebo Kooperativa. „Od začátku spolupráce s Rankettou nám návštěvnost z AI zdrojů meziročně vzrostla o 143 procent a tržby z těchto kanálů o 145 procent. Z drobné položky v analytice se stal kanál, se kterým dnes počítáme při plánování,“ pochvaluje si Michaela Hodorová z e-shopu BrainMarket. Podle Oravce nejlepší e-shopy díky Rankettě rostou v AI trafficu o tisícovky procent, v průměru každý zákazník o 32 procent.

Startup uzavřel i první zahraniční dealy s tzv. CPG značkami (vyrábějící rychloobrátkové spotřební zboží) jako Luxe, Taptap Send, SalientMG. Před dvěma měsíci startup uváděl anualizované opakované tržby kolem deseti milionů korun, dnes se podle Oravce pohybuje ve vyšších stovkách tisíc eur a v březnu příštího roku se má dostat na milion eur, tedy 25 milionů korun.

Z Česka se podle mě nedají dělat globálně a dlouhodobě úspěšné firmy. A je důležité být zákazníkům co nejblíž.

Teď startup otevírá novou kapitolu. Samotný Oravec se stále víc přesouvá do USA, pro což má několik důvodů. „Z Česka se podle mě nedají dělat globálně a dlouhodobě úspěšné firmy. A je důležité být zákazníkům opravdu co nejblíž,“ říká. V Americe jsou podle něj větší dealy i ambicióznější valuace. „Investoři nepřemýšlí nad tím, jak co nejvíc ušetřit, ale spíš o kolik víc musí přidat pod kotel, aby firma vyrostla,“ míní.

Větší novinkou je pak také první akvizice, kdy Ranketta koupila svého konkurenta Phemly. S jejím zakladatelem Filipem Zákravským se Oravec potkal na konferenci, zašli na pivo a nakonec dospěli k závěru, že místo přetahování o český trh a podstřelování cen bude lepší obě firmy spojit. Protože Ranketta už měla investici, bylo jasné, kdo půjde ke komu. „Filip už výborně rozumí tématu i produktu, akorát se dostal do firmy s jinou barvu, více funkcemi a více klienty,“ komentuje Oravec.

Phemly přitom podle obchodního rejstříku vzniklo jako s.r.o. teprve 7. července 2026, takže jeho zakladatel firmu prodal zhruba po čtyřech měsících. Jaká byla částka, Oravec neprozrazuje. „Jednoduše jsem mu dal místo v Rankettě za férových podmínek,“ reaguje.

Rychlé tempo ostatně Oravce provází celou kariéru. „Když mi něco vadí, tak se to nejdřív pokusím okamžitě změnit. A když se mi to nedaří změnit, prostě odejdu. Proto asi nejsem dobrý zaměstnanec, ale alespoň jsem si vyzkoušel práci ve výzkumu i v korporátu,“ popisuje s tím, že díky načerpaným zkušenostem si ušetřil roky kariéry. „Už dokážu s klidným srdcem říct, že založit startup je pro mě správná volba a že se nemám věnovat ničemu jinému. Ale kdybych neměl předchozí zkušenosti, nikdy bych to nezjistil,“ dodává.