Koleno do hlavy bylo budíček. Petr Čech pak místo seriálů koukal na přednášky, teď staví vlastní byznys
Legendární gólman dorazil na byznysovou konferenci Money Maker. A popsal, proč se začal vzdělávat a jakou satisfakci mu přináší práce s dětmi.
Fotbalová historie nepoznala mnoho lepších brankářů, než byl Petr Čech. V dresu londýnské Chelsea vyhrál český gólman prakticky všechno, co šlo, a nesmazatelně se zapsal do klubové historie. A zatímco řada profesionálních sportovců narazí po konci kariéry na prázdno, on se rozhodně nenudí. I proto, že o své budoucnosti začal přemýšlet dávno před tím, než pověsil rukavice a ochrannou helmu na hřebík. Teď tak třeba buduje byznysový projekt Glow21 a pracuje na tom, aby se do Česka dostala cyklistická Tour de France.
Ve svých dvaadvaceti letech, kdy do slavného britského klubu přestoupil, řešil ale jediné: jak se neustále zlepšovat, podávat stabilní výkony a vyhrávat. Myšlenka, co bude dělat v pozdějším věku, ho v té době příliš nezajímala. Všechno se ovšem změnilo v roce 2006. Tehdy utrpěl vážné zranění hlavy, když do něj narazil kolenem protihráč. Kouč Chelsea José Mourinho dokonce po zápasu prohlásil, že měl Čech štěstí, že nepřišel o život.
„V tu chvíli to vypadalo, že už se na hřiště nevrátím. A pochopil jsem, že moje kariéra může skončit v podstatě kdykoliv,“ vzpomínal bývalý brankář na byznysové konferenci Money Maker, kterou v listopadu pořádal CzechCrunch na pražském Výstavišti. Čech si proto začal klást otázku, co bude dělat, pokud už fotbal hrát nebude – a jak může zůstat u sportu, když nemá trenérské licence ani formální vzdělání. Začal se proto systematicky připravovat na další etapu života.
Prvním krokem byly cizí jazyky, poté se postupně pustil i do světa financí, investic a byznysu. Nechtěl být prý člověkem, který slepě kývne na každé doporučení agenta nebo poradce. A když se objevily možnosti online univerzit a dalších vzdělávacích programů, chopil se jich. „Místo toho, abych cestou na zápas v Barceloně koukal na seriály, jsem si pustil přednášky. Je na každém z nás, jak svůj čas využijeme,“ míní Čech.
Tato příprava se mu vyplatila. Když ukončil aktivní kariéru, logicky se nabízelo, že zůstane u fotbalu. Ostatně v Chelsea dostal post ve vedení klubu, kde mohl propojit to, co prožil v brance a v kabině, se světem manažerských rozhodnutí. „Bez vzdělání, které jsem v průběhu předchozích let získával, bych to ovšem nezvládl,“ přiznává gólman.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsV nové roli poradce sportovního a technického úseku využíval toho, že rozuměl oběma světům. Věděl, jak přemýšlí hráči, jak funguje kabina, jak na ni působí nařízení vedení. „Jedno špatné rozhodnutí může negativně ovlivnit celou sezonu. Můj přínos byl v tom, že jsem věděl, jak týmu jako celku neuškodit – a naopak ho posílit,“ doplňuje Čech.
Současně si uvědomil, jak moc se světy sportu a byznysu prolínají. „Spousta lidí v byznysu ale nevyužívá systémy, které ve sportu fungují desítky let – systematický trénink, koučink, průběžné vyhodnocování výkonu. Na druhou stranu by se zase sportovci mohli učit od manažerů, jak být náročnější sami na sebe,“ tvrdí. A právě v tom spatřil vlastní podnikatelskou příležitost.
Časem totiž začaly přibývat pozvánky na různé konference nebo firemní setkání. Manažeři z celého světa chtěli, aby jim Petr Čech odvyprávěl, co se naučil v bráně i ve vedení klubu – a jaké z těchto zkušeností by šly aplikovat na jejich společnosti. „Zjistil jsem, že mě to naplňuje. Bylo to opravdu přínosné, lidi to bavilo, zpětná vazba byla pozitivní. Problém ale byl, že ve chvíli, kdy jsem přednášku ukončil, její obsah v podstatě zmizel a zůstal jen v paměti účastníků.“
Z této frustrace vznikl Čechův současný byznysový projekt – platforma Glow21, která má propojovat jeho osobní zkušenosti, digitální nástroje i praktické materiály. „Naším cílem je tvořit smysluplný obsah pro lidi – ať už ze sportovního, či byznysového prostředí. Projekt je určený pro všechny, kteří se chtějí posunout v nastavení mindsetu, jak najít správnou disciplínu a formu rozhodování, jak pracovat pod tlakem… Prostě být lídry pro svoje okolí,“ plánuje novopečený podnikatel.
Fotogalerie: Money Maker Praha 2025
CzechCrunch uspořádal čtvrtý ročník velké konference Money Maker, na které vystoupily přední osobnosti českého byznysového a investičního světa.
Do Nové Spirály a Křižíkových pavilonů na Výstavišti Praha zavítalo přes 1 100 návštěvníků. Generálním partnerem akce byla investiční skupina LongRiver.
Podle něj určitě nepůjde o další univerzální návod na úspěch à la „buď jako já“. „Spousta lidí dělá tu chybu, že si přečte autobiografii někoho slavného a pak se snaží opakovat jeho životní cestu. Ale kopírováním cizí osoby se úspěšným člověkem nestanete. Každý z nás má jiné výchozí podmínky, povahu i způsob přemýšlení. To, co fungovalo jednomu, nemusí fungovat druhému. Každý musíme vlastním přičiněním nalézt nejlepší verzi sebe sama,“ radí Čech.
V debatě o motivaci a disciplíně má přitom jasno. Mnoho lidí má prý v sobě velký potenciál a silnou vnitřní energii, ale nikdo jim ji nepomohl najít, případně ji neumí přepnout do praxe. Často chybí někdo, kdo jim nastaví zrcadlo, dá strukturu a ukáže možnosti. Současně ale platí, že bez vlastní vůle to nejde – a že mentor sám o sobě nestačí. „Můžete přivést koně k vodě, ale nemůžete ho donutit se napít,“ připomíná staré anglické přísloví.
Jeho přístup k motivaci lidí formovalo i dvacet let zkušeností z dětských fotbalových kempů. „Právě tam jsem zjistil, jak mě tohle baví. Je krásný pocit, když něco poradíte dítěti a pak vidíte, jak se díky tomu předvede na hřišti. Je to obrovská satisfakce,“ dodal Petr Čech s úsměvem.
Kromě svého vzdělávacího programu má někdejší brankář také další byznysové aktivity. Podílí se například na pořádání cyklistických závodů v Česku a pracuje na tom, aby se sem dostala Tour de France – třeba tím, že by start byl v Praze. Kromě toho také profesionálně hraje hokej. „Nejde o to, že bych měl averzi k fotbalu. Kdyby nepřišly zdravotní problémy, hrál bych dál. U hokeje se ale cítím lépe, mé tělo není tímto typem pohybu opotřebované. Jakmile si nazuju kopačky, ozvou se staré šrámy,“ uzavírá.
























































