Konec tradičních bank? Kryptoburzy lákají na platební karty s až 10% cashbackem
Neobanky změnily svět financí. Na další revoluci pracují kryptoměnové burzy. S jejich platebními kartami zaplatíte kryptem stejně snadno jako korunou.
Když před několika lety přišly na trh dravé fintechové služby jako Revolut, zcela změnily pohled na to, jak má fungovat bankovní účet. Vznikly neobanky fungující čistě digitálně bez fyzických poboček, které ukázaly, že správa peněz může být rychlá, levná a plně digitální. Podobná transformace se nyní odehrává ve světě kryptoměn. Velké kryptoburzy přicházejí s platebními kartami, kterými se snaží zpříjemnit každodenní placení za služby a zboží přímo v kryptoměnách.
Zatímco největší kryptoměnová burza Binance, která evropskému trhu dříve prakticky dominovala, podporu své platební karty po tlaku evropských regulátorů ukončila už v roce 2023, prostor na trhu zaplnili jiní. Platební kartu, která je v souladu s evropskou regulací MiCA, nabízí dle objemu obchodování například globální dvojka Bybit. Její zástupce tvrdí, že v Česku a na Slovensku mají aktivních tisíce karet, celosvětově pak Bybit Card podle webu společnosti využívají dva miliony uživatelů. Společnost kromě obchodování s kryptoměnami pomocí platebních karet plánuje po získání evropské licence začít rozšiřovat i nabídku dalších investičních produktů.
Princip placení kryptoměnami kartou je poměrně přímočarý. Uživatel si nemusí digitální kryptoměny nikam převádět, s novou platební kartou ke svému Bybit účtu může rovnou platit – ať už fyzicky nebo skrze mobilní peněženku Apple Pay či Google Pay, kam lze i tuto kartu uložit.
Konverze z kryptoměny na fiat měnu, tedy tradiční státní peníze jako české koruny, eura nebo dolary, probíhá v reálném čase přímo v momentě samotné transakce. „Celá platba na první pohled probíhá stejně jako běžnou kartou společností Visa nebo Mastercard,“ vysvětluje David Zábranský, který vede pobočky burzy Bybit v Česku a na Slovensku.
V kryptoměnovém světě se uživatelé při platbách běžně potýkají s poplatky síti za provedení transakce, takzvanými gas fees. Podle Zábranského se to ale platební karty netýká: „Při platbě Bybit kartou uživatel neinteraguje přímo s blockchainem, takže neřeší žádné gas fees.“
Konverze pak vždy probíhá v rámci platformy a nenese s sebou ani žádné zvláštní poplatky za vedení účtu. Náklady za službu Bybit zahrnuje přímo do kurzů kryptoměn formou takzvaného spreadu, tedy rozdílu mezi prodejní a nákupní cenou. Reálná cena platby kartou se vždy odvíjí od aktuálních směnných kurzů v okamžiku prodeje.
Vydavatelé kryptokaret se tradičním bankovním domům snaží konkurovat především štědrou nabídkou odměn. Tuzemské banky dnes ve svých mobilních aplikacích standardně nabízí slevy na nákup nebo menší procenta z plateb zpět pouze u vybraných obchodníků.
S výší útrat navíc přichází i další bonusy jako například předplatné Netflixu, Spotify nebo ChatGPT zdarma.
Konkurenční Revolut pak komplexní výhody odemyká až u karet s měsíčním předplatným. Například u tarifu Metal, který stojí téměř čtyři sta korun měsíčně, uživatelé mimo jiné získávají cestovní pojištění, zrychlené sbírání bodů směnitelných za letenky, předplatná digitálních služeb a u podnikatelských účtů i drobný cashback ve výši až 0,8 procenta.
Burza Bybit se snaží přesvědčit provázaností svého odměnového programu s kryptoměnovým ekosystémem. Základem je cashback program, který při každé platbě vrací zákazníkovi určité procento z útraty zpět. Bybit tuto odměnu, která může dosáhnout až deseti procent z platby, vyplácí ve stablecoinu USDC. Kromě cashbacku některé kryptoměnové platformy nabízí také různé způsoby zaměřené na zhodnocování digitálních aktiv, kde se výnosy obvykle uvádějí formou roční procentní sazby (APR). Tyto produkty mají vlastní podmínky a míra výnosu se může v čase měnit.
„Nový uživatel má u nás nárok na desetiprocentní cashback v prvním měsíci placení kartou až do celkového limitu 110 eur. S výší útrat navíc přichází i další bonusy jako například předplatné Netflixu, Spotify nebo ChatGPT zdarma,“ popisuje Zábranský aktuální nabídku, ke které je možné získat i 45 eur jako uvítací odměnu při dobití alespoň 100 eur a odměnu za doporučení. Všechny podmínky jsou potom rozepsané na stránce věnované Bybit Card a odměnám.
Ačkoli výše cashbacku po prvním měsíci klesá a začíná se řídit aktivitou uživatele, podle Zábranského jde o výhodu, která i při běžném používání může vygenerovat nezanedbatelnou sumu. Sám prý zpočátku program odměn nevnímal jako zásadní motivaci pro placení kartou, po několika měsících běžného placení se mu však na účtu nastřádal zůstatek, který svou hodnotou odpovídal nákladům na menší dovolenou.
Lákavé odměny, ale pozor na daně
Zatímco technologicky se platba kryptoměnou za kávu tváří jako bezproblémová, česká legislativa hovoří jasně: každá směna kryptoměny za fiat měnu nebo zboží je zdanitelnou událostí. Uživatelé tak nákupem rohlíků v supermarketu technicky realizují zisk či ztrátu, kterou musí v českém daňovém prostředí zanést do daňového přiznání.
„Daňové posouzení se řídí lokální legislativou. Bybit poskytuje uživatelům historii transakcí a umožňuje napojení na externí nástroje včetně podpory automatizovaného exportu dat do účetních programů, což usnadňuje přípravu podkladů pro daňové přiznání,“ říká Zábranský. Jedním dechem však dodává, že zdanění a sledování limitů zůstává výhradní odpovědností samotného uživatele.
Kromě daní podléhají kryptoburzy, stejně jako tradiční banky, pravidlům proti praní špinavých peněz (AML). Pokud si uživatel pošle na účet kryptoměny z neznámé blockchainové peněženky a začne je utrácet platební kartou, může narazit na bezpečnostní opatření. „V případě větších vkladů nebo nestandardní aktivity může být uživatel v souladu s evropskými regulatorními požadavky požádán o doplnění informací k původu prostředků,“ potvrzuje Zábranský.







