Koupili Znovín a vyšvihli se mezi největší české vinaře. Byla to jízda na horské dráze i pořádné sousto, říkají
Stanislav Lancouch z holdingu ZWG.Wine vždy bral Znovín jako svůj vzor. I tak tvrdí, že vinařství zaspalo dobu. Noví majitelé ho teď mají nakopnout.
Zdeněk Palát, dlouholetý majitel Znovínu Znojmo, drahnou dobu doufal, že pro své životní dílo najde nástupce. Když se mu to nepodařilo, rozhodl se jedno z nejznámějších českých vinařství prodat. O koupi se ucházelo pět zájemců včetně Kofoly a jedné zahraniční nápojářské skupiny, nakonec uspěli podnikatelé Stanislav Lancouch a Vladimír Viklický – a jejich holding ZWG.Wine se díky tomu vyšvihl mezi největší hráče na českém trhu. „Je ale potřeba na rovinu říct, že to pro nás bylo velké sousto,“ připouští Lancouch, když vzpomíná na okamžik, kdy se ze dne na den ocitli v úplně jiné velikostní kategorii.
Se svým byznysovým parťákem už sice měl v portfoliu další jihomoravská vinařství Lahofer, Waldberg a Hanzel, ve srovnání se Znovínem však jde o výrazně menší firmy. Zatímco Znovín předloni utržil takřka 285 milionů korun a na trh dodal tři miliony lahví vína, trojice ostatních značek dohromady dosáhla obratu kolem 144 milionů korun a vyrobila necelý milion lahví. „Pořád se s akvizicí srovnáváme. I když uběhlo tři čtvrtě roku, stále narážíme na limity spojené s tím, že jsme najednou mnohem větší. Nemáme dost lidí a některé procesy zatím neumíme zpracovat tak, jak bychom potřebovali,“ říká bez příkras.
Přesto vnímá, že nákup Znovína byl logickým krokem. „Jde o přirozenou součást znojemského regionu, která si zaslouží stabilní budoucnost. Pro mě osobně to navíc vždycky byl vzor, bral jsem ho jako takového ‚staršího bratra‘, jenž nám ukazoval směr. Znovín nás ostatní vinaře naučil, jak funguje vinařský turismus. Určitě ale nešlo o snadné rozhodnutí, připomínalo jízdu na horské dráze – několikrát jsme si řekli, že do toho půjdeme, pak jsme zase přemýšleli, jestli je to opravdu dobrý nápad,“ krčí Lancouch rameny.
S Viklickým, který má aktuálně na starosti pražskou část společného byznysu v podobě biotechnologické firmy Exbio, koupil Znovín Znojmo za řádově stovky milionů korun. „Z většiny to pokrylo bankovní financování,“ hlásí muž, jenž se vínu věnuje v podstatě celý život. Před vstupem České republiky do Evropské unie, jejíž legislativa podobné aktivity výrazně zkomplikovala, vysadil se svým otcem vinici. Zpočátku z ní sice „pouze“ prodával hrozny, právě ona se ale postupně stala základem vinařství Lahofer a později i celého impéria ZWG.Wine. Symbolické je, že na její výsadbu mu tehdy půjčil právě Palátův Znovín.
S Lancouchem a obchodním ředitelem holdingu Miroslavem Majerem se pro rozhovor scházíme v sídle vinařství Lahofer v Dobšicích u Znojma. Jde o trojici propojených budov, které v sobě kombinují administrativní zázemí, výrobní část i prostory pro návštěvníky. Díky nevšednímu designu navíc střecha části stavby od ateliéru Chybik + Kristof plynule přechází do amfiteátru. „Víte, dalším důvodem, proč jsme koupili Znovín, bylo, že je sice strojem na vinařský turismus a práci se zákazníky, zároveň ale v některých ohledech trochu zaspal dobu,“ pokračuje Lancouch, zatímco se díváme na komplex s výhledem na okolní vinohrady.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPodle něj Znovín několik let před prodejem provedl redesign etikety a také zmodernizoval své sklepní hospodářství, zaostával ovšem v oblasti nových produktů. „Znovín nedělal, co je zrovna trendy – bublinky, plechovky nebo vína s nižším obsahem alkoholu. O to má zájem především mladá generace, případně přímo o dealkoholizované nápoje. Já si ale myslím, že ty nemají s vínem nic společného,“ míní spolumajitel ZWG.Wine.
Proč? „Ten proces je drastický. Vyrobíte víno a pak ho strojem rozložíte na frakce, odstraníte alkohol a poté všechno skládáte zpátky. Jenže alkohol je nositelem chuti. Když ho z vína vezmete, doslova ho svléknete. Aby byl takový nápoj vůbec pitelný, musíte tam přidat cukr. A cukr je jed. Otázka zní, co je ve výsledku horší. My se každopádně do dealkoholizace pouštět nechceme a raději volíme přirozenou cestu nízkoalkoholických vín,“ uvádí Lancouch.
Ostatně se netají názorem, že víno není pití pro mladé – člověk se k němu podle něj musí postupně propracovat. „Dnešní mladí lidé do třiceti let vyrostli na cole a energetických nápojích. Pijí sladké a bublinkové věci z plechovek. Když jim nabídnete suché víno se čtyřmi gramy cukru a vyšším obsahem kyselin, otřesou se a řeknou, že je příliš kyselé,“ dodává. Pro holding i ekonomiku vinařství jako takovou je z tohoto důvodu klíčovější zákazník starší čtyřiceti let, který pije víno pravidelně a spojuje si ho s určitým zážitkem.
Právě na zážitky chtějí znojemští vinaři sázet stále víc. Klasické prohlídky sklípků s průvodcem považují za přežitek, a v Louckém klášteře, jehož prostory si Znovín pronajímá, proto chystají moderní interaktivní muzeum se senzorickými místnostmi po vzoru Porta nebo Bordeaux. Enotéka v centru Znojma už mezitím nabízí degustace se samoobslužnými dávkovači vína. A skupina se možná časem pustí také do gastronomie. Podle ní totiž Znojmu chybí kvalitní restaurace, což naplno ukázal nedávný pád městského pivovaru, který provozoval i vlastní kuchyni. S myšlenkou podniku, jenž by propojil dobré jídlo s vínem, tak v holdingu čas od času koketují.
Po akvizicích se určitě neohlížíme. Máme toho dost, není třeba se dál rozšiřovat.
Jednotlivé značky v rámci skupiny mají odlišný styl. Lahofer sází hlavně na lehčí a svěžejší tichá vína, Waldberg se naopak zaměřuje na komplexnější vína, která zrají delší dobu a na trh přicházejí až po několika letech, Hanzel pak experimentuje s méně obvyklými odrůdami. A Znovín staví na své dlouhé historii a silném propojení se Znojemskem. Jenže to už samo o sobě přestávalo stačit. Také proto do holdingu přišel Miroslav Majer – a jeho zájem zapojit se do struktur ZWG.Wine byl podle Lancoucha jedním z faktorů, které nakonec převážily misky vah ve prospěch koupě Znovína.
Majer prošel Českými vinařskými závody, následně působil jako obchodní ředitel u Miloše Michlovského, jednoho z nejvýznamnějších šlechtitelů vinné révy u nás, a v roce 2013 založil vlastní společnost Davinus. Ta funguje jako négociant, tedy obchodník s vínem, který spolupracuje s vinaři, podílí se na finální výrobě a prodává lahve pod vlastní značkou. „V rámci tuzemského obchodu s vínem je projekt ZWG.Wine obrovskou výzvou a zásadním rozšířením mých priorit,“ podtrhuje.
Jedním z jeho hlavních úkolů je vrátit Znovín do obchodních řetězců, do gastronomie a celkové rozšíření tuzemské prodejní sítě. Současně se soustředí na růst prodejů a vývoj nových produktů. Plechovky historicky vyráběl už Lahofer, teprve nedávno však holding pořídil technologii na výrobu šumivých vín. Na řadě jsou další formáty, například bag-in-boxy nebo různé ready-to-drink produkty. „Nejde ale o experimenty. Jen chceme, aby měl Znovín portfolio všech výrobků, které do rodiny vína patří,“ zdůrazňuje Majer.
Podle něj přitom nejde o žádný úpadek vinařství. „Tradičnímu vinaři se sice takovéto novinky nemusí líbit, trhu ovšem dávají smysl. Když pojedu na chatu a budu chtít grilovat, klidně si koupím třílitrový bag-in-box. Rozhodně se není za co stydět, to víno uvnitř je kvalitní. Nejde o žádný krabicák,“ upozorňuje Majer. Ten nyní řídí obchod celé skupiny, jednotlivá vinařství si však nadále ponechají vlastní identitu, výrobu, sklepmistra i zákazníky. Sdílejí hlavně společnou strategii a řízení financí.
„Klíčová je teď konsolidace skupiny, po akvizicích se určitě neohlížíme. Máme toho dost, není třeba se dál rozšiřovat,“ ujišťuje Majer. Koneckonců ZWG.Wine dnes hospodaří zhruba na jedné osmnáctině všech vinic v Česku. Místo dalších nákupů se tak skupina chce soustředit hlavně na posílení značek Lahofer i Znovín a na to, aby do Znojma přilákala více lidí.
„Když sedíme v této budově, často si říkáme, že by sem každou sezonu mohly přijet tisíce návštěvníků. Kvůli architektuře, vinohradům i všemu, co se nám podařilo vybudovat. Potenciál je obrovský. Klidně by se tu mohlo něco dít každý den,“ zakončuje Majer s úsměvem.
