Majitelem prestižního gymnázia Nový PORG je bývalý ředitel polostátní společnosti ČEZ Martin Roman. Právě on byl jedním z klíčových lidí, kteří vedle Patrika Tkáče z J&T umožnili vyrůst Danielu Křetínskému a stát se tím, kým je dnes – druhým nejbohatším Čechem, jehož byznys je rozkročený z Česka do celé Evropy i dál. Na sklonku minulého roku Křetínský Romanovi a svým způsobem i Tkáčovi sympaticky poděkoval: vystoupil na krčské střední škole a nechal její žáky nahlédnout do toho, jak uvažuje o investování, o byznysu i o společnosti.

Hodinu a půl dlouhý rozhovor tam s ním vedli zástupci studentského spolku Econet, za kterým stojí skupina mladých a úspěšných absolventů Ekonomických olympiád, kteří spolupracují s investiční skupinou J&T a vedou pro ni fond NextGen. A to je další spřízněná vazba s Danielem Křetínským – i on získával ostruhy ve skupině Patrika Tkáče, s nímž dodnes úzce spolupracuje.

V souladu s místem a s tím, kdo jej zpovídal a kdo setkání zorganizoval, věnoval osmačtyřicetiletý miliardář hodně prostoru tématům, která se týkala mladých lidí. Ty zajímalo například to, jaký obor by jim doporučil studovat. „Musíte dělat to, co vás nejvíc zajímá. Nesmíte se dostat do spekulativního módu,“ zdůraznil Křetínský s tím, že není dobré mít jako hlavní motivaci finanční úspěch: „Zakažte si orientovat se na peníze.“

Když vzpomínal na to, jakým byl on sám studentem, připustil, že většinou velmi dobrým: „Jediná dvojka, kterou jsem dostal na vysoké škole, byla paradoxně z předmětu Peníze, bankovnictví a úvěry.“ A s úsměvem dodal, že studium na právnické fakultě si nakonec zvolil proto, že jej přijali i na VŠE: „Na přijímačky na VŠE jsem se nepřipravoval a když mě vzali, řekl jsem si, že to tedy asi nebude nic moc.“

I z této jeho odpovědi je zřejmé, že už v mládí byl brněnský rodák velmi ambiciózní. Při škole jednak hodně cestoval a studoval v zahraničí – i tak vznikla jeho láska k Francii –, jednak pracoval jako účetní, v právní kanceláři a také investoval na burze. S tím začal ještě před 18. narozeninami, když od otce dostal 30 tisíc korun na nákupy akcií po kuponové privatizaci, která probíhala ve dvou fázích v 90. letech.

Křetínského sice osobnostně a částečně i investorsky formovala 90. léta, kdy s nadšením sledoval rozvíjející se kapitalismus, který skýtal nepřeberné možnosti, klíčovým pro jeho kariéru ale byl nástup do J&T, kde začal pracovat nejprve jako právník. A protože pomohl původně slovenské investiční skupině vyhrát dva důležité spory, o dva roky starší Tkáč mu dal i byznysovou příležitost: na Křetínského radu koupili gumárenskou společnost Vulkán a vytáhli ji z problémů.

Do té doby se J&T skrze svůj fond Investments Advisors zaměřovala na spekulativní nákupy akcií, legendární byl nákup minoritního podílu v ČEZ, který pro Tkáče a spol. orchestroval Michal Šnobr a vydělal mu tím miliardy korun. Ale s příchodem Křetínského se postupně začalo investovat takzvaně do ekvit, tedy do přímých podílů ve firmách a do jejich řízení.

„Patrik Tkáč za mnou tehdy přišel s jistým šikovným právníkem z banky, Danielem Křetínským, a řekl, že bude druhým jednatelem J&T Investment Advisors. Společnost byla hodně postavená na projektu ČEZ, na investicích do jeho akcií, později na investicích i do dalších titulů. Jenže Dan se svým obchodním talentem a potenciálem začal nakupovat aktiva, podíly ve firmách,“ vzpomínal na Křetínského začátky v rozhovoru pro CzechCrunch Šnobr.

To, že dostal od Tkáče šanci, označil Křetínský i před studenty za určující milník své kariéry. Tím dalším bylo, když se už spolu pokoušeli převzít od státu Severočeské doly, které ale nakonec skončily u Martina Romana a ČEZu. Tím, že se musel ponořit do energetiky, aby dokázal správně strukturovat nabídku a aby vůbec pochopil, jakým výzvám obor čelí, se v podstatě nasměroval do elektrárenství. Což je sektor, který z něj v následujících letech udělal jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších lidí (nejen) Česka.

O energetice ale na Novém PORGu řeč moc nebyla, studenty víc zajímalo, jak přemýšlí o investicích na burze. Ty sice tvoří menší část jeho portfolia, ale i v nich na sebe dokázal s kolegy ze svého fondu Vesa Equity Investment upozornit. Například nákupy akcií slavného řetězce Macy’s nebo prodejce obuvi Foot Locker.

Křetínského strategie je v tomto směru poměrně jednoduchá: předně neinvestuje do firem a oborů, kterým nerozumí, takže až na naprosté výjimky jej nenajdete v technologiích. „Nikdy se nestaneme investory, kteří trefí další Google,“ přiznal studentům. Další kritérium je, že si udělá opravdu důkladnou fundamentální analýzu podniku a trhu, na kterém se pohybuje. Sleduje také toky peněz ve firmě a jaký má ziskový potenciál. A pak se kouká na takzvanou reprodukční hodnotu: zjednodušeně zda se firma obchoduje levněji, než by stálo ji znovu vybudovat na zelené louce.

„Snažíme se kupovat hluboko pod touto hodnotou,“ řekl. Právě reprodukční hodnota podle něj neseděla (jeho slovy opravdu hodně) v případě velké transakce z konce loňského roku, kdy se za více než osm miliard korun prodala Zásilkovna, jíž od Simony Kijonkové a spol. koupila skupina investorů v čele s mezinárodním fondem CVC a Jiřím Šmejcem a jeho společností Emma Capital.

Při debatě s gymnazisty, mezi nimiž ale nechyběl ani Martin Roman, došlo i na společenská témata a vůbec způsob Křetínského uvažování. Když se rozhovořil o umělé inteligenci, kterou podobně jako jiní považuje za revoluční technologii, jež společnost radikálně promění, zmínil zajímavý detail – že jej při návštěvě výstavy věnované objevům Leonarda da Vinciho zaujalo, jak je možné, že takový génius už ve svého době, tedy v 15. století, neobjevil parní stroj.

„To nebyl nikdy v kuchyni? Neviděl, jak poklice nadskakuje nad kastrolem?“ smál se. A pak se obrátil k publiku: „Víte, co je odpověď? V době, kdy žil Leonardo, neexistovaly poklice.“ A ještě se v rámci velmi uvolněné diskuze svěřil, že jeho soukromou teorií je, že to byla právě poklice, co nepřímo vedlo k objevu parního stroje v 18. století a následné elektrifikaci.

Umělou inteligenci každopádně spolu s rozvojem počítačů a internetu zařadil Křetínský mezi civilizační milníky. A zároveň velké hrozby, protože podobně jako v případě sociálních sítí jde o technologie, které mohou zásadně změnit to, jak lidé přemýšlejí a jak se chovají. „Je fundamentální chyba umělou inteligenci neregulovat.“ Připomněl, že rozšíření AI, která svým způsobem umožní oživovat mrtvé, povede k tomu, že budeme ještě víc žít v postfaktické společnosti, kde lidé nebudou moct věřit ani tomu, co sami uvidí a uslyší.

To je ostatně dlouhodobě silné Křetínského téma. Opakovaně upozorňuje, že demokratická společnost je zmítaná negativními vlivy, jež pramení z rozmachu služeb jako Facebook nebo Twitter, které nenesou právní odpovědnost za obsah, který se jejich prostřednictvím šíří. Na to pak naskakují i politici, kteří dnes podle něj nerozhodují racionálně, ale emotivně. A to prý byl i důvod, proč se rozhodl investovat do médií v Česku a ve Francii, ačkoli jde o segment, který se jinak vymyká jeho investičním principům.

„Přestává fungovat racionální debata, mizí pravda,“ řekl s tím, že skrze vlastnictví skupiny Czech News Center, do níž patří například bulvární deník Blesk nebo rádia Evropa 2 či Impuls, chce přispět k formování veřejné diskuse a k moderaci obsahu, jenž k lidem proudí. Zároveň Křetínský před studenty vzpomněl, že někdejší Ringier v roce 2014 převzal, aby zabránil vzniku duopolu, když předtím klíčové vydavatelství Mafra získal Andrej Babiš.

Nicméně například ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) Křetínského nedávno obvinil v britském listu Financial Times, že svá média používá i k politickým útokům na něj. Šlo tehdy o spor o to, zda má stát koupit plynárenskou infrastrukturu, o níž měl zájem právě i Křetínský, který ale prohrál v tendru s vládou.

V závěru vystoupení v Novém PORGu samozřejmě došlo i na Křetínského srdcové téma, a tím je pražská fotbalová Sparta. Jakého hráče má tedy nejraději? „Láďu Krejčího,“ zmínil těsně před odchodem ze scény sparťanského kapitána a reprezentanta, o kterého se zajímá i aktuálně vedoucí tým španělské La Ligy Girona FC.