Kryptopionýři Braiins chystají vlastní stroj na těžbu bitcoinu a vydávají dluhopisy za 100 milionů

Po kryptopeněžence a kryptobankomatu by z Prahy mohl v dohledné době přijít ještě třetí kus hardwaru, který je pro fungování bitcoinového ekosystému důležitý: původní české těžební zařízení s vlastní architekturou. Stojí za ním společnost Braiins, která patří k pionýrům oboru, jelikož vyvíjí a prodává operační systém pro tyto speciální počítače, které v naprosté většině pocházejí z Číny. A to chtějí zakladatelé Braiins změnit. Dokonce kvůli tomu nachystali i emisi dluhopisů.

Zakladatelé a spolumajitelé společnosti Braiins Jan Čapek a Pavel Moravec nedají dopustit na bitcoin. A spolu s nimi v podstatě všichni v Braiins – nijak se netají tím, že jsou takzvaní bitcoinoví maximalisté, kteří jinými kryptoměnami pohrdají. V bitcoinu pak přijímají také většinu plateb a klasické peníze se pro byznys snaží využívat jen tehdy, když to je nezbytné. Občas ale není zbytí.

„Z vlastních zdrojů už jsme investovali do vývoje speciálního zařízení určeného k těžení bitcoinu zhruba 100 milionů korun. Naše hardwarové divize má patnáct zaměstnanců, vývoji v této oblasti se věnujeme už řadu let,“ říká Čapek. Návrh vlastního řešení měli Braiins v šuplíku už nějakou dobu, dlouho ale s jeho výrobou váhali, protože jde o kapitálově hodně náročnou činnost.

„Myslíme si, že nazrála doba, abychom do toho šli. Celá Evropa řeší, že jsme příliš závislí na Číně. Počítáme se vstupem na trh za dva roky,“ dodává Moravec s tím, že 120 milionů korun, které chtějí s Braiins získat dluhopisovými emisemi, má pomoci s rozjezdem výroby i činností jejich vývojářské laboratoře.

Dluhopisy vydávají Braiins ve dvou tranších. Ta větší, stomilionová, jde za dceřinou firmou Hash Mining a je určena pro zkušenější a movitější investory – minimální investice je totiž 2,5 milionu korun, přičemž nominální hodnota jednoho bondu je půl milionu. U menší, dvacetimilionové emise, kterou vydává přímo Braiins, je hodnota jednoho dluhopisu 50 tisíc korun. Úrok je u obou stanoven na 9,5 procenta ročně a vyplácí se čtvrtletně. Dluhopisy jsou splatné v roce 2025.

Braiins už si dluhopisovou cestu jednou vyzkoušeli – a osvědčila se jim. Bondy poprvé vydali v roce 2021 a zaprášilo se po nich, takže proč to nezopakovat, řekli si. Zatímco větší emise má za cíl financovat finální fázi vývoje těžebního zařízení, menší emise má spíše parametry provozního úvěru. Ale proč, když firma ročně utrží přes 100 milionů korun a je nadprůměrně zisková? Protože bitcoin…

Jelikož se Čapek s Moravcem v kryptu pohybují dlouhou dobu a spolu s Markem Palatinusem a jeho společností SatoshiLabs patří k pionýrům oboru v Česku (ostatně od Palatinuse převzali první bitcoinový pool), chtějí co nejméně bitcoinů převádět na koruny. Ostatně v něm přijímají drtivou většinu plateb, ale jen neradi ho vyměňují za fiat, respektive klasickou měnu.

„Platí to zvlášť dnes, kdy se nacházíme v medvědím trhu,“ upřesňuje Čapek. Má na mysli to, že bitcoin – stejně jako další kryptoměny – v posledním roce ztratil hodně ze své ceny. Jestliže v předloňském listopadu vystoupal až k bezmála 70 tisícům dolarů, na konci roku 2022, po sérii skandálů a krachů na kryptoscéně, klesl k 15 tisícům. Posledních pár týdnů už sice opět posiluje a drží se nad 22 tisíci dolary, ale pořád to je o dost méně, než byla jeho historická maxima.

Dluhopisy jsou tak pro Braiins zajímavá alternativa, jak se dostat k financování. Nemusí klepat na dveře bank, které by s ohledem na povahu jejich byznysu a velmi vlažný vztah klasických finančníků ke kryptu stejně asi půjčovat nechtěly. A ani nemusí shánět klasické venture kapitálové investory a pouštět si do firmy někoho cizího.

Něco jiného je prý ale partnerství stran výroby a vývoje těžebního přístroje. Tam by byli zakladatelé Braiins ochotní se s někým spojit, určitá jednání už prý probíhají, ale nic konkrétního zatím na stole není. Ostatně také Palatinus, který si jinak podobně jako oni zakládá na tom, že SatoshiLabs vybudovali s Pavolem Rusnákem sami bez externích zdrojů, udělal jednu výjimku: do startupu Tropic Square, který chystá výrobu vlastních čipů (nejen) pro kryptopeněženky Trezor, přizvali švýcarské investory.