Lubo Smid ovládl celé STRV a hlásí: Opouštíme slepé cesty, které nevydělávaly, abychom mohli růst

Končí etapa, kdy vývojářské studio STRV patřilo čtveřici zakladatelů. Davida Semeráda, Martina Stavu a Pavla Zeifarta vykoupil současný šéf.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

lubo-smid3Rozhovor

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Lubo Smid, spoluzakladatel a nově jediný majitel STRV

0Zobrazit komentáře

Málokdo si to už dnes pamatuje, ale mobilní aplikace začali kdysi David Semerád a Martin Stava vyvíjet pod značkou uLikeIt. Až když se k nim přidali Pavel Zeifart a Lubo Smid a vydali se do Spojených států, rozhodli se přejmenovat na STRV. Čtveřice kamarádů toho pak během třinácti let zažila hodně. Podařilo se jim postavit respektované vývojářské studio, které uspělo za oceánem a obratem se vyšplhalo až k téměř půlmiliardě. Za tuto hranici a ještě dál už ho ale nepotlačí spolu. „Všichni cítili, že je to správný krok,“ říká v rozhovoru Lubo Smid, který se rozhodl své dlouholeté parťáky vykoupit a nově je tak jediným majitelem STRV.

Jedná se završení vývoje, který odstartoval v roce 2018. Tehdy se Lubo Smid postavil do role CEO, zatímco zbylí tři spoluzakladatelé se začali z aktivního řízení firmy stahovat. O dva roky později získal zapálený cyklista, lyžař a milovník biohackingu v STRV majoritní podíl a nyní od Semeráda, Stavy a Zeifarta odkoupil jejich zbylé podíly. „Za těch třináct let jsem si prošel celou cestu – od pozice projekťáka přes provozního ředitele s menšinovým podílem až do bodu, kdy v zásadě můžete mezi STRV a Luba dát rovnítko,“ říká Smid a za pravdu mu nyní dává i majetková struktura firmy.

Do STRV přicházel v roce 2011 po návratu ze studií v USA jako projektový manažer. Rychle se osvědčil, ujal se role provozního ředitele a získal menšinový podíl. V následujících letech pak byl zcela klíčovou postavou úspěšné expanze vývojářské firmy na americký trh, kde má dnes přes tři čtvrtiny svých klientů. Když se pak David Semerád rozhodl pustit do nových projektů, stal se dnes šestatřicetiletý Lubo Smid výkonným ředitelem. Zatímco Semerád se nejprve věnoval startupu Kindest a nyní vede Mindzero, Martin Stava s Pavlem Zeifartem se pustili do vývoje hry Scavenger Land.

strv-founders

Foto: STRV

Zakladatelé STRV Martin Stava, Lubo Smid, Pavel Zeifart a David Semerád na archivní fotce

Také Lubo Smid si v STRV pohrával s několika vlastními projekty, ale nakonec se to ukázalo jako slepá cesta. V rozhovoru pro CzechCrunch přiznává, že to byl jeden z problémů, který firmu zbrzdil v rozvoji a růstu. S nově nabytým stoprocentním podílem má teď ale o motivaci, aby se vývojářský byznys jeho firmy opět rozběhl na plné obrátky, postaráno. „Byli jsme trochu zamotaní v určité smyčce, ze které se teď snažíme dostat. Ale jsem přesvědčen, že nyní máme všechny potřebné předpoklady, abychom to dokázali a začali opět růst,“ má jasno.

Když jsme se spolu bavili před dvěma a půl lety, dával jste si od STRV trochu odstup, do silnější role měl nastupovat Jaroslav Lehoučka, který už ve firmě není. Můžeme si retrospektivně popsat, jaká byla geneze vývoje ve firmě a u vás osobně?
Řeknu to, jak to je – dostali jsme se sem cestou několika neúspěchů. První problém bylo zmíněné předání řízení firmy do rukou Jardy, protože já jsem to udělal velmi rychle a de facto druhý den jsem odletěl do Ameriky. To nebylo ideální. Chvíli to fungovalo, jenže jsem poměrně rychle zjistil, že hnacím motorem firmy jsem byl já. Ve chvíli, kdy jsem všechny své myšlenky a nápady do firmy posílal přes jediného člověka, nefungovalo to.

Jako další problém se ukázalo moje rozhodnutí začít se více věnovat vlastním projektům v rámci STRV. Hodně času a energie jsem investoval do aplikace Float, která je dnes v App Storu, používají ji tisíce lidí a generuje pár tisíc dolarů měsíčně, jenže to pro nás není ekonomicky vůbec zajímavé. Ale hlavně jsem se chtěl s projektem Enter.xyz naplno ponořit do blockchainového světa, kde jsem před pár lety viděl budoucnost. Ukázalo se, že to je směr, který minimálně pro nás nebude fungovat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Takže jste se rozhodli tyto vlastní projekty zastavit?
Zásadní bylo, že to mělo dopad i na celé STRV. Zatímco jsem se snažil na jedné straně udržet v chodu náš klientský byznys, zároveň jsem se snažil investovat svůj čas do něčeho, co mělo potenciál, ale ukázalo se to jako slepá cesta. Postupně jsem dospěl do bodu, kdy bylo jasné, že musím udělat několik těžkých rozhodnutí a projekty, které nic nevydělávaly, zaříznout. Ve chvíli, kdy se celému byznysu nedaří, se taková rozhodnutí i v týmu přijímají snáz, protože bylo zřejmé, že naše projekty stále více ovlivňují náš klientský byznys, který přitom platil většinu faktur. Museli jsme ochránit to, na čem můžeme dál stavět.

Cítím z toho správně tak trochu návrat ke kořenům?
Začal jsem si skládat strategii, na co se musíme zaměřit. Jsme velmi silní v oblastech jako fitness, sport, retail a e-commerce, daří se nám v automotive a zdraví, navíc nás čeká velká vlna inovací díky umělé inteligenci a my můžeme být jednou z firem, která v transformaci všech těchto odvětví sehraje významnou roli. Vidím potenciál pro další velké spolupráce, jako byla ta s Arnoldem Schwarzeneggerem, protože právě takové projekty nás dostávají nejen na americkou, ale globální mapu.

A tak jste zároveň došel k tomu, že byste chtěl firmu celou ovládnout?
Uvědomil jsem si, že pokud chci aktuální kapitolu STRV úspěšně dokončit, musím tomu věnovat sto procent své energie. Dosud jsem měl podíl ve výši 51 procent a s tím, jak se další spoluzakladatelé David Semerád, Pavel Zeifart a Martin Stava začali v posledních letech věnovat svým vlastním projektům, jsem cítil, že je správný čas věci zjednodušit. První krok jsme udělali už před čtyřmi lety, kdy jsem od kluků odkoupil majoritní podíl. Tehdy jsme o podmínkách vyjednávali delší dobu, tentokrát už to bylo velmi rychlé. Přišel jsem za nimi, předložil svou nabídku a hned jsme se domluvili. Všichni cítili, že je to správný krok.

lubo-smid

Foto: STRV

Lubo Smid, spoluzakladatel a šéf STRV

Na změně rolí v STRV jste se se spoluzakladateli dohodli v roce 2018, pak jste v roce 2020 získal ve firmě většinu. Bylo už tehdy jasné, že si jednou koupíte celou firmu?
Ne, nic takového jsme domluveného neměli. Každý krok jsme řešili až ve chvíli, kdy nastal. Nikdy jsem necítil potřebu to plánovat dopředu, protože jsme se vždy dokázali domluvit. Pro mě bylo důležité, aby nikdo neměl pocit, že jsme se nějak vzájemně podvedli. Myslím, že se nám to povedlo – všichni to vnímali jako přirozený vývoj. Když jsem tehdy kupoval majoritu, asi jsem neměl odvahu jít rovnou na 100 procent. I teď je to pro mě velký krok, protože přechod z většinového podílu na úplné vlastnictví je obrovská změna.

Co byl tedy ten spouštěč, že jste za kolegy přišel s nabídkou, že odkoupíte i jejich zbylé podíly?
Postupně jsem cítil, že se naše představy o budoucnosti firmy rozchází. Já potřebuju vědět, že čas, který do firmy investuju, se mi vrací správným způsobem. Byznys, který děláme, není založený na duševním vlastnictví nebo něčem, co by mělo obrovskou hodnotu samo o sobě. Naše firma funguje jako motor – když ho správně poháníš, generuje výsledky, ale pokud se o něj nestaráš, začne zpomalovat. Vnitřně jsem si uvědomil, že bez mého přímého zapojení firma nemá takovou hodnotu. Ne že by neměla žádnou, ale já jsem ten hnací motor. To mi dodalo jistotu říct klukům, že je na tento krok správný čas.

Logická otázka zní, kolik vás to celé stálo, respektive jak jste firmu nacenili?
Celá tahle akce je samozřejmě postavená na určité mojí strategii, ale konkrétní částky jsme se rozhodli nezveřejňovat. Každý z kluků měl v STRV různý podíl. Jsem přesvědčen, že minimálně ve dvou případech šlo o částky, které bych označil za „life-changing money“. Jsou to peníze, ze kterých se dá žít pohodlný život, ale je to samozřejmě velmi individuální. Pro mě je naprosto klíčové, že jsme se po třinácti společných letech rozešli tak, že je každý maximálně spokojen. Já budu dál kormidlovat STRV a kluci se mohou věnovat vlastním projektům. Neberu to jako samozřejmost.

Co na to říkají spoluzakladatelé?

David Semerád:

„Během celé naší spolupráce jsme nikdy neměli žádné konflikty. Vždy jsme se navzájem podporovali a dokázali najít řešení každé situace. To je důkazem toho, jak skvělí spoluzakladatelé byli Lubo, Martin a Pavel – opravdu ti nejlepší, které jsem si mohl přát. Lubo se svými výjimečnými schopnostmi v oblasti řízení a svou dlouhodobě stabilní výkonností prokázal, že je tím pravým člověkem pro vedení STRV. Jsem rád, že se nyní plně ujímá otěží, jeho stoprocentní vlastnictví je odrazem jeho nasazení a oddanosti.“

Martin Stava:

„Lubo má STRV na svých bedrech už nějakou dobu a je správné, že tomu nová vlastnická struktura odpovídá. Prodej podílu v STRV umožní mně a Pavlovi věnovat se naplno vývoji našich vlastních produktů. Před dvěma lety jsme rozjeli vývoj mobilní hry Scavenger Land, nyní můžeme do projektu více zainvestovat. Těším se na další růst a nové úspěchy. STRV budu nadále sledovat z našich karlínských kanceláří.“

Pavel Zeifart:

„S Lubem, Martinem a Davidem jsem strávil prakticky celý svůj profesní život a nemohl bych si přát lepší parťáky. Od prvních klientů v Silicon Valley až po vybudování powerhousu, jakým je STRV dnes, vždy mezi námi panovala skvělá atmosféra. Už je to pár let, co Lubo převzal naplno klientskou část byznysu, zatímco já, David a Martin jsme se více věnovali vlastním startupům. Tím se naše cesty přirozeně rozešly. Nyní se každý z nás může naplno soustředit na to, co ho baví a naplňuje.“

Jak máte svou strategii napočítanou?
Bylo to rozhodnutí, které jsem delší dobu zvažoval. Vidím v tom smysl, protože věřím v potenciál firmy a její růst. A mé přemýšlení je jednoduché – půjčil jsem si na to v bance, a když teď zažijeme dva skvělé roky, budu pak už de facto bez závazků. Když se nám nebude dařit tak skvěle, může to trvat třeba pět nebo šest let. Zároveň doufám, že to nebude třeba deset let. Pro mě je klíčové přemýšlet realisticky, nicméně věřím, že i tohle rozhodnutí nás nakopne k tomu, aby firma byla co nejúspěšnější. Vím, že potenciál má. Kdykoliv jsem v minulosti zaměřil svůj fokus na to správné místo, věci se začaly hýbat správným směrem.

Takže můžeme čekat, že STRV začne výrazněji růst?
Poslední dva roky byly takové, jaké byly, jednak kvůli globálnímu dění v ekonomice, ale i proto, že jsem nebyl plně koncentrovaný. Byl jsem rozkročený mezi spoustu věcí a nedařilo se nám růst podle představ. Převzetí celé firmy mi to zjednodušilo. Ano, mám teď podstatně větší závazek než dřív, ale na druhou stranu mám také dvojnásobný potenciál, jak s tím závazkem pracovat a přetavit ho ve výsledky. To je způsob, jakým se na to dívám.

Byly nějaké věci, které jste si nemohl dovolit rozhodnout, když jste nevlastnil celou firmu?
Nikdy jsem neměl pocit, že bych nemohl s firmou dělat, co potřebuji. Za těch třináct let jsem si prošel celou cestu – od pozice projekťáka přes provozního ředitele s menšinovým podílem až do bodu, kdy v zásadě můžete mezi STRV a Luba dát rovnítko. Nicméně perspektiva, jak o firmě přemýšlím, se trochu mění. Dřív jsem byl spíš v roli výkonného manažera, i když jsem měl vlastnický podíl. Teď jsem najednou jediný vlastník, což přidává nový náboj. Mám úplnou svobodu v rozhodování a nemusím přemýšlet, jak by na to někdo reagoval. Zároveň to nijak nenarušilo mou integritu ani hodnoty, na kterých jsem firmu třináct let budoval. Naopak teď můžu být ještě odvážnější v tom, co dělám, a plně se zaměřit na věci, které považuji za klíčové pro další růst.

lubo-arnold

Foto: Archiv LS

Šéf STRV Lubo Smid s Arnoldem Schwarzeneggerem

Teď stavíte nové vedení, je to tak?
Ano, intenzivně na tom pracujeme. Osobně bych se rád posunul z role CEO na globální poměry menší, úspěšné firmy do role CEO firmy, která bude násobně větší. Cílem je, aby STRV bylo silným technologickým a strategickým partnerem pro globální hráče. Jako třeba když nám zavolali z Porsche, že nás chtějí po dobrých zkušenostech jako strategického IT dodavatele. Nebo spolupráce s MLS (Major League Soccer, nejvyšší americká fotbalová soutěž – pozn. red.) na kompletní předělávce jejich mobilních aplikací, kde fungujeme nejen jako technologický, ale i produktový a designový tým.

Takže se více přesunete od menších projektů k velkým korporátům?
Práce s takovými organizacemi je extrémně náročná, hlavně kvůli politice a složitým procesům. Ale vidím v tom velký smysl – být součástí jednoho z nejrychleji rostoucích sportů v Americe je pro nás zajímavé. Navíc tyto zkušenosti můžeme později přenést zpět do Evropy a hledat podobné příležitosti tady. Stejně jako jsme to dělali u jiných projektů, věřím, že tahle strategie nám umožní dál růst a budovat silnou pozici na globální scéně. Pro mě to ale nikdy nebylo o volbě mezi startupy a korporacemi, tak o tom nepřemýšlíme.

Jak to myslíte?
Vždy jsem chtěl dělat špičkové produkty, které lidem skutečně pomůžou, budou skvěle navržené a naprogramované. Produkty, ze kterých bude cítit kvalita. Ne každý to ocení, ale ti, kteří to hledají, musí dostat to nejlepší. Naše firma poslední roky osciluje kolem 200 lidí a dostat ji na další úroveň není možné bez toho, aniž bychom začali přinášet větší zakázky. Nechceme úplně opustit startupy, ale růst jenom z tohoto segmentu není realistický. Startupový svět může být hrozně nevyzpytatelný – co funguje jeden rok, může v tom příštím téměř zmizet. Proto se musíme dívat dál, k větším hráčům, a hledat příležitosti, díky kterým se skutečně zvětšíme.

k20_lubo

Přečtěte si takéRapha na kolo, lyže Black Crows a černý šatník, říká Lubo SmidRapha na kolo, lyže Black Crows a šatník černý jako noc, říká milovník biohackingu Lubo Smid

Vy v posledních letech držíte i podobný obrat, že?
Měli jsme v předchozích letech určitý pokles, hlavně kvůli několika ne úplně vydařeným projektům, což nám výsledky trochu stáhlo dolů. V roce 2022 byly konsolidované výsledky STRV Group, tedy včetně našich seznamek Cosmic Latte, na rekordním obratu kolem 19 milionů dolarů (podle aktuálního přepočtu zhruba 450 milionů korun – pozn. red.), loni nám obrat klesl mírně pod 17 milionů dolarů (zhruba 400 milionů korun – pozn. red.).

A jak to vypadá letos?
Letos to vypadá na podobný výsledek jako loni, respektive očekáváme velmi mírný nárůst o zhruba dvě procenta a překonání 17 milionů dolarů. Díky omezení investic do interních projektů také o něco vylepšíme profitabilitu. Myslím, že jsme byli trochu zamotaní v určité smyčce, ze které se teď snažíme dostat. Ale jsem přesvědčen, že nyní máme všechny potřebné předpoklady, abychom to dokázali a začali opět růst.

Jak se vlastně na trhu profilujete? Ve vašem oboru je obrovská konkurence, někteří fungují jako tzv. bodyshopy, tedy agentury poskytující lidi, pak jsou tu různá studia, co dělají komplexnější řešení, konzultační firmy…
Na úplném začátku spektra bývají typicky zmíněné bodyshopy nebo agentury, ale tento model už je nám poměrně vzdálený. Vnímám nás jako prémiovou firmu, která operuje ve vyšší lize. Často se nám stává, že nám potenciální klient napíše něco ve smyslu „dostal jsem tři nabídky, vy jste třikrát dražší, díky, na shledanou“. A to mě mrzí, protože to znamená, že jsme vůbec ztráceli čas diskusí s někým, kdo není náš cílový klient. Na první pohled může jejich představa být, že dostanou stejnou službu za třetinu ceny, ale tak to často vůbec není.

Jinými slovy, pokud chce někdo hlavně ušetřit, nemá chodit za vámi.
Já chci, aby STRV operovalo v prostředí, kde klienti vědí, že investují do kvality, protože jejich produkt bude špičkově navržený, naprogramovaný a konkurenceschopný na té nejvyšší úrovni. Chci, aby si nás vybíraly firmy, které chtějí být mezi těmi nejlepšími. Můj ambiciózní cíl je, aby STRV mělo otisk v desetině z první stovky nejlepších aplikací v App Storu. Vím, že je to extrémně náročné. Spousta technologických firem, které tyhle aplikace tvoří, si je dělá sama. Ale pak jsou tu firmy, které nejsou primárně technologické, a právě ty potřebují partnera, který jim pomůže doručit špičkové digitální produkty. Dnes už je aplikace nebo webová prezentace klíčová téměř pro každý typ byznysu.

Pro někoho mohou takové cíle znít moc nabubřele, ale z vlastního pohledu vnímám, že je na vašem trhu potřeba se něčím odlišit, protože řada firem vašeho typu pak nabízí minimálně na první pohled vlastně úplně to stejné…
Konkurence je obrovská, ale my jsme si vždy dávali záležet na tom, abychom se odlišili. Ve výběrových řízeních se potkáváme s tisícovkami konkurentů. Je potřeba se nějakým způsobem vymezit. Právě proto jsme chtěli jít do specifických vertikál, abychom nedělali všechno, ale vlastně neměli žádnou specializaci. Dnes už jasně říkáme, že naše klíčové oblasti jsou sport, fitness, retail a e-commerce. Chceme být tam, kde se pohybují prémiové značky.

Každá akvizice je riziko, říká muž, který v Česku transformoval Publicis do šestimiliardového obra

Komunikační skupina Publicis Groupe v Česku v čele s Tomášem Vargou rychle roste a plánuje kupovat další firmy. V rozhovoru vysvětluje proč.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

tomas-varga2Rozhovor

Foto: Publicis Groupe

Tomáš Varga, šéf komunikační skupiny Publicis Groupe v regionu střední Evropy

0Zobrazit komentáře

Patří k nejvýznamnějším postavám českého reklamního průmyslu. Do Prahy se rodák z Košic přesunul už po střední škole a postupně vyšplhal až do čela místní pobočky třetí největší komunikační skupiny na světě. Pod vedením Tomáše Vargy prošla Publicis Groupe v Česku zásadní transformací, během které se díky řadě akvizic nejen rozšířil její záběr, ale zároveň dokázala významně růst. Letos má v obratu překročit šest miliard korun a i nadále má v plánu kupovat další firmy. „Akvizice v organizaci rozbije stojaté vody,“ říká ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch Tomáš Varga.

Třiačtyřicetiletý výkonný ředitel Publicis Groupe pro region střední Evropy je protřelým marketérem, jehož velká část kariéry je spjata právě s touto komunikační skupinou, byť přímo do jejích struktur mířil postupně. Nejprve působil v LMC, než se přesunul do vedení agentur Performics a posléze Zenith. Právě tady začalo propojení s Publicisem, protože i tyto dvě firmy do něj patřily. V roce 2016 se pak stal Varga CEO celé české divize a o dva roky později převzal vedení také nad Slovenskem a Maďarskem. I po patnácti letech v jedné skupině má nicméně plno energie a nápadů na rozdávání.

Není se čemu divit. Když totiž Tomáš Varga v Publicisu, respektive jeho dceřiných agenturách začínal, vypadala skupina úplně jinak. Jak se ale ujal jeho hlavního kormidla, naordinoval velkou transformační kúru, ze které vyšla celá Publicis Groupe jednotnější a silnější než kdy dřív. „Přešli jsme z holdingové struktury různých firem pod jednu organizaci,“ říká Varga. Na první pohled jde o nudnou byrokracii, ale šlo o velmi náročný proces, který lokální pobočku jednoho z globálních lídrů v oblasti komunikace a marketingové i byznysové transformace nasměroval k dalšímu růstu.

Dnes u nás do skupiny Publicis Groupe spadají značky Zenith, Starcom, Spark Foundry, Red Media, Performics, Starlink, Kindred, MSL, Leo Burnett, Saatchi & Saatchi – všechno to jsou firmy řešící z různých úhlů média, komunikaci či data a technologie. A Tomáš Varga v rozhovoru vysvětluje, jak to jde celé dohromady, co bylo na transformaci nejtěžší a čím oslovují velké klienty jako Plzeňský Prazdroj, IKEA, ČSOB nebo Fortuna, jejichž kampaně získávají řadu ocenění. A také upozorňuje na jednu zásadní změnu ve světě reklamy.

Co se u vás děje v aktuálním předvánočním období? Máte také sezonu jako třeba e-shopy?
Je to teď opravdu intenzivní, kombinují se dvě zásadní věci. Pro naše klienty je toto nejdůležitější část roku, kdy má velká část z nich klíčové prodeje, často s nejvyšší ziskovou marží. A také pro náš agenturní byznys přináší toto období největší část celoročního příjmu a zisku. Navíc se do toho přidává tendrová sezóna. Největší tendry startují v létě, ale u středně velkých klientů se protahují až do konce listopadu.

tomas-varga3

Foto: Publicis Groupe

Tomáš Varga, šéf komunikační skupiny Publicis Groupe v regionu střední Evropy

První půlrok je tedy spíše o přípravách a druhá polovina roku o realizaci?
V první půlce roku probíhají přípravy, ale samozřejmě je to hodně individuální podle sezónnosti jednotlivých klientů. Například LEGO má hlavní sezónu v prosinci, ale u klientů z FMCG (rychloobrátkové zboží – pozn.red.) se to liší. Pro klienty je vždy důležité sledovat nejen celoroční plnění, ale také to, jak se jim daří v jednotlivých kvartálech. My sice máme jasnou strategii na celý rok, ale přizpůsobujeme ji podle toho, jak se trh vyvíjí. Žijeme v turbulentní době, takže někdy čelíme velmi pesimistickým scénářům. Po covidu v letech 2022 a 2023 byla atmosféra mezi velkými firmami plná opatrnosti, ale nakonec jsme viděli, že strategie směřovaly k vyšším investicím, protože prodeje předčily očekávání.

Jaké mají tyto změny vliv na váš byznys?
Dříve se plánovalo ve velmi dlouhých cyklech. V říjnu nebo listopadu už jsme měli naplánovaný celý rok až do dalšího prosince. To už dnes neplatí. Teď se často dělají taktické kampaně na poslední chvíli podle vývoje trhu nebo reakcí konkurence. Rozhodovací proces je mnohem rychlejší – od briefu po nasazení kampaně to často trvá jen několik dní. Co se ale nemění, je důležitost budování značky. Hlavně během krizí, jako byla covidová. Některé firmy na to zapomněly a zaměřily se jen na výkonnostní kampaně. Ukázalo se ale, že se to nevyplácí. Silná značka přináší nejen věrnost zákazníků, ale i možnost zvyšovat ceny bez negativního dopadu na poptávku.

Takže budování značky má přímý vliv na ziskovost?
Ano, silná značka má úzký vztah k dlouhodobé ziskovosti. Ukazuje se, že výkonnostní marketing, když není vyvážen budováním značky, se pro firmy nakonec prodražuje. Budování značky není krátkodobá taktika – je to dlouhodobý strategický proces založený na datech, analytice a pochopení cílové skupiny, který vyžaduje trpělivost.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vy s tím vším pomáháte i přímo v Publicisu, který má pod sebou spoustu firem. Jak to dnes všechno jde dohromady?
Začali jsme před devíti lety, kdy jsem nastupoval na tuto pozici, a provedli zásadní změnu – přešli jsme z holdingové struktury různých firem pod jednu organizaci. Marketing je dnes mnohem sofistikovanější než dříve, kdy šlo hlavně o kreativitu a mediální plánování. Nyní se zapojují technologie – práce s databázemi, sběr dat o uživatelích, jejich analýza a následné využití pro další komunikaci. To je klíčový rozdíl mezi úspěšnými a neúspěšnými agenturami.

Nejde už jen o jednu část marketingu, ale o široký záběr aktivit. Před těmi devíti lety jsme si řekli, že je důležité rozšířit kompetence – nejen se soustředit na kreativitu a mediální plánování, ale také na technologie a marketingovou transformaci. To se ukázalo jako správné rozhodnutí. Covid totiž extrémně zdigitalizoval zákaznické cesty – od objednávání jídla až po nákup auta. My jsme na tento trend byli připraveni lépe než konkurence.

Kdo je dnes vlastně vaším konkurentem?
Paradoxně dnes už nejde jen o komunikační agentury. Když soutěžíme v tendrech na digitální transformaci, často stojíme proti technologickým firmám, jako jsou Accenture nebo Deloitte. To jsou hráči, kteří zpracují analýzu a vytvoří hezkou prezentaci, ale samotnou exekuci nechávají na jiných. Na druhé straně komunikační a marketingové agentury se zaměřují jen na komunikaci a nemají přesah do marketingové transformace. My se snažíme jít vlastní cestou – kombinujeme to nejlepší z marketingu a přecházíme k technologickým řešením. Tím jsme se dostali mezi tradiční komunikační agentury a technologické firmy. Právě tento přístup nám pomáhá vyhrávat tendry, protože umíme dodat kompletní řešení od strategie po exekuci.

Jak se vám daří z pohledu čísel?
Rosteme již několik let dvojciferným tempem. Náš růst je zhruba trojnásobný oproti průměru trhu. V roce 2023 jsme dosáhli obratu 5,8 miliardy korun a letos překročíme hranici šesti miliard. Naše největší divize je mediální, druhá největší je marketingová transformace a nejmenší část tvoří kreativa, PR a obsah. V roce 2023 jsme získali 75 nových klientů, což byl náš absolutní rekord. Máme jich nyní kolem 350. Takové výsledky máme zejména díky tomu, že jsme schopní nabízet skutečně komplexní řešení.

publicis-groupe

Foto: Publicis Groupe

Publicis Groupe je v Česku velká komunikační skupina

Počítám, že by to bylo složitější, kdybyste nepůsobili jako jedna firma, byť s různými značkami. Jak náročný ten proces slučování byl?
Bylo to extrémně náročné. Slučovali jsme čtyři nebo pět právních subjektů, které zahrnovaly celkem třináct agentur. V tu dobu jsme se navíc ještě sebevražedně rozhodli koupit agenturu Red Media a skupinu agentur Kindred. Všechno se to odehrálo během dvou let. Měl jsem naštěstí už podobnou, byť mnohem menší zkušenost z roku 2015, kdy jsme kupovali výkonnostní agenturu B2B Group. To pro mě byla obrovská škola. Nemám sice univerzální recept na to, jak nakupovat agentury nebo firmy obecně, ale už jsem si za ty roky vytvořil osvědčený postup, jak přistupovat k akvizicím společností zaměřených na služby.

Jak to tedy probíhá?
Při naší velké fúzi jsem začal tím, že jsem nechal jednotlivé agentury fungovat samostatně a postupně jsme hledali společné projekty, které nás propojovaly. Následně jsem dával velký pozor na výběr lídrů, aby je týmy v jejich rolích akceptovaly. Celý proces byl o chemii mezi lidmi a o tom, aby chápali smysl integrace. Protože bez „nakoupení“ lidi pro celou věc bychom si tu všechny plány mohli malovat maximálně na tabuli. Výsledkem bylo, že i během nejsložitější fáze integrace firma stále rostla. Klíčoví lidé z akvizic jsou dnes na vysokých pozicích v rámci celé skupiny. Obrat se za posledních deset let čtyřnásobně zvýšil – z jedné a půl miliardy na více než šest miliard korun, což je v agenturním byznysu obrovský úspěch.

Chcete i dál růst akvizičně?
Určitě. Akvizice jsou vždy skvělý nástroj. Když jsem před devíti lety převzal firmu, byla plná „starých dinosaurů“, lidí, kteří měli své teplé místečko a dokonalou rétoriku, proč něco nejde. A to, co akvizice dělá, je, že v organizaci rozbije stojaté vody. Pokud má vedení odvahu a postaví se před svůj tým s tím, že nekoupili jen kolečko do stroje, ale celý nový stroj, který bude spolupracovat s tím stávajícím, může to přinést obrovskou změnu. Nám se to už několikrát povedlo, ale vidíme i na našem trhu jiné případy, kdy to úspěšné nebylo, takže to není zdaleka automatické.

Každá akvizice je riziko. Když uspějete, jste král, když ne, je to problém.

Rizika, že si něco nesedne, jsou při tak velkých spojeních logicky vysoká…
Akvizice přináší nové odborné znalosti a mladé, energické lidi s vizí. Ti často vědí, jak fungovat v menším měřítku, ale chybí jim zkušenosti se škálováním byznysu. My je naopak učíme, jak byznys rozšířit a profesionalizovat. A od nich si zase bereme energii, odhodlání a dynamiku. Zní to jako klišé, ale to je přesně důvod, proč věřím v akvizice. Samozřejmě, každá akvizice je riziko. Když uspějete, jste král, když ne, je to problém, ale věříme, že je to cesta vpřed. Teď hledáme další akvizice, zejména v oblasti práce s daty a datové transformace, protože je komplementární k našemu současnému byznysu.

Když pomineme zmíněnou digitální transformaci, která je nutná, co jsou dnes největší trendy ve světě marketingu?
Zásadní je, že se udála velká, tichá revoluce, která se příliš neprobírá. V roce 2023 se televize poprvé v historii stala dražším médiem oproti digitálním kanálům. Bylo to obrovské překvapení. Televize, která byla dlouho nejlevnější cestou k masám, se najednou dostala na úroveň luxusnějšího média. To je obrovská změna, která zásadně mění způsob, jak klienti přemýšlejí o plánování kampaní a oslovování zákazníků.

Význam televize v reklamě je ale stále obrovský. Jak se to bude vyvíjet?
V minulosti byla televize dominantním médiem, ale její sledovanost každým rokem klesá, zhruba o pět až sedm procent ročně. U mladších generací už televize dominantním médiem vůbec není – v současné době podle týdenních výsledků peoplemetrů něco málo přes 35 procent lidí ve věku do 35 let televizi nesleduje, dokonce se za poslední dva roky tato hodnota zvýšila o 6 procent.

Televize se snaží ztráty kompenzovat inflací cen a rozšířením svých služeb, například zavedením online platforem, jako je Voyo nebo Prima+. To je správná strategie, jak oslovit diváky, kteří už klasickou lineární televizi nesledují. V budoucnu očekávám, že tyto platformy otevřou reklamní prostor i pro tradiční inzerenty, což by mohlo být velkou příležitostí.

tomas-varga4

Foto: Publicis Groupe

Tomáš Varga, šéf komunikační skupiny Publicis Groupe v regionu střední Evropy

Reklamy ve „vysílání“ streamovacích služeb, jako je Netflix, jsou ostatně velké téma a zdá se, že je nevyhnutelné, že v nějaké formě dorazí, že? Někde už je testují.
Netflix a další podobné služby na některých trzích, například v USA, dosáhly saturace – už nemají kam růst. Proto začaly otevírat nové příjmové modely, včetně placené reklamy. Firmy jako Netflix jsou na burze a jejich akcionáři očekávají nejen stabilitu, ale i dlouhodobý růst. V Česku zatím Netflix a spol. reklamy nepřidávají, protože zde ještě nedosáhly saturace trhu. Jakmile k tomu ale dojde, otevřou reklamní prostor i zde. Neočekávám, že to bude brzy, ale rozhodně se to v budoucnu stane.

Je to tak, že když ztrácí televize, logicky nabývají na významu digitální média?
Ano, digitální média už nejsou jen doplňkem, ale velmi frekventovaným a sofistikovaným nástrojem. Sociální sítě, práce s daty a cílená komunikace se staly klíčovými prvky strategie. Marketing zažívá obrovskou revoluci. Četl jsem nedávno výzkum od McKinsey, který ukazuje, že téměř 80 procent marketérů považuje současnou dobu za největší výzvu, jakou kdy zažili. To, co dříve fungovalo, dnes přestává platit. Je nutné neustále reagovat na změny a přizpůsobovat se novým podmínkám.

Jak na to reagují samotné firmy? Hledí pořád hlavně na cenu?
Stále existují firmy, které se soustředí hlavně na nejlevnější média, ale tento přístup ubývá. Uvědomují si, že není důležité jen nakoupit co nejlevněji. Příklad: nejlevnějším médiem je dnes Facebook, pokud se podíváte na cenu za tisíc zobrazení nebo za kliknutí, ale pozornost, kterou uživatelé reklamám věnují, je extrémně nízká. Můžete utratit miliony za kampaň, která nakonec nemá žádný efekt, protože nikdo nezaznamená, že vůbec probíhá. Důležité je soustředit se na míru pozornosti, kterou reklama dokáže získat – tedy takzvaný „attention planning“.

Naše analýzy ukazují, že asi 75 procent reklamních ploch nemá hodnotu, kterou si klienti myslí, že mají. Základní pravidlo marketingu říká, že čím větší je váš podíl na pozornosti (share of voice), tím větší šance máte na růst podílu na trhu (share of market). To stále platí, ale problém je, že klienti často nevědí, jaký podíl na pozornosti skutečně mají. Mnoho kampaní se zaměřuje na nesprávné kanály a výsledkem je, že podíl na trhu neroste, přestože se investuje více peněz.

mesensky-a

Přečtěte si takéPomáhá byznysu s novou daní a říká: Miliardáři jdou na ZápadPomáhá byznysmenům s novou daní, řídí i záchranu Okay Elektro a říká: Čeští miliardáři jdou na Západ

Jak s tím pracovat?
Je to extrémně náročné, protože se marketing čím dál více fragmentuje. Roste počet kanálů, které musíte pokrýt, a zároveň zajistit, aby si uživatel reklamy skutečně všiml a věnoval jí pozornost. To už je věda. Využíváme data a analytiku. Nedávno jsme se například zapojili do projektu, ve kterém se testují speciální brýle s oční kamerou. Ty sledují, na co se uživatelé dívají a jak reagují na reklamy. Tato data pak kombinujeme s naší datovou strukturou, abychom přesněji měřili efektivitu jednotlivých mediálních kanálů. Už nejde jen o cenu za tisíc zobrazení, ale o skutečný zásah a dopad.

Navíc je důležité nejen to, zda uživatel reklamu vidí, ale také jak na ni reaguje. Klíčem je emoce – dostat správnou emoci ke správnému zákazníkovi ve správný čas. Dnes jsou zákazníci velmi nároční a ne každé sdělení je osloví. Pokud je kreativa slabá, ani dobře naplánovaná reklama nepomůže. Stále platí základní pravidlo: médium a kreativa musí být vyvážené, přičemž dnes je možná důležitější než kdy jindy právě kreativa.

Lze zmínit nějaké formáty reklamy, které obecně fungují lépe než jiné, nebo už ani to nejde?
Velmi dobře funguje brandový obsah (branded content), který není tvořen přímo firmou, ale třeba uživateli nebo zákazníky. Takový obsah zapojuje příběhy lidí spojených se značkou a je autentický. Vidíme to i na influencerech nebo celebritách, které se propojují se značkami. Dnes už nejde jen o to, že se zaplatí celebritě, aby se stala tváří značky. Tento model pořád existuje, ale stále častěji dochází k hlubší spolupráci. Celebrity mají často podíl na prodejích produktů, což je motivuje k větší autenticitě.

Tento trend začal před třiceti lety s Michaelem Jordanem, pokračoval například s rodinou Kardashianových a nyní se do něj zapojuje stále více celebrit. Tento model má obrovský potenciál. Aby ale taková strategie fungovala, je potřeba mít data. Nestačí náhoda, že se spojíte s nějakou celebritou – často se to zakládá na hloubkové analýze cílové skupiny a potenciálních dopadů na image značky.

Přicházejí klienti s konkrétními požadavky, například že chtějí spolupracovat s velkým influencerem, kterého samy znají ze sítí?
V minulosti klienti často přicházeli s konkrétními jmény, například s požadavkem na známé osobnosti. V té době to dávalo smysl – ceny byly rozumné a taková spolupráce přinášela výsledky. Dnes už jsou někteří influenceři natolik drazí, že to pro většinu firem přestává být ekonomicky výhodné. Používáme nástroj, který nám pomáhá analyzovat engagement a zásah na cílové skupiny. Díky tomu často místo jedné drahé celebrity doporučíme třeba sto menších influencerů. Ti dohromady vytvoří větší zásah za zlomek nákladů. Trend mikroinfluencerů je stále výraznější. Velké firmy s ambiciózními kampaněmi samozřejmě stále chtějí spojovat svou značku s velkými jmény, ale menší nebo středně velké firmy se více zaměřují na segment menších influencerů, kteří dokáží přinést skvělé výsledky za přijatelnou cenu.

Jak se ve vaší práci projevuje využití umělé inteligence? Pomáhá vám už teď reálně šetřit čas nebo peníze?
Umělá inteligence je skvělý sluha, ale špatný pán. Dokáže nám výrazně zrychlit produkční procesy, ale kreativitu zatím nenahradí. Umělá inteligence nikdy nevytvoří skutečně originální nápad, pouze kombinuje již existující informace na základě pravděpodobností. Například v tendrech využíváme AI k tvorbě vizualizací. Kde dříve art director potřeboval na vytvoření návrhu 100 hodin, dnes to AI zvládne při správném nastavení promptů za jednu až dvě hodiny. Tyto návrhy však bereme jako koncepty, které se následně doladí lidskou kreativitou. AI také výborně funguje pro analýzu dat. Když ji správně „krmíme“ daty, dokáže vytáhnout zajímavé insighty, které pomáhají při plánování kampaní nebo tvorbě kreativy. Ale finální práce – od hluboké analýzy po kreativní zpracování – vždy musí být v rukou lidí.