Lukáš Strnadel předává výkonné žezlo. Brněnské studio Futured povede Jana Šrotířová

Ve Futured začínala Jana Šrotířová před sedmi lety jako projektová manažerka. Teď v roli výkonné ředitelky nahrazuje majitele a zakladatele.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

futured-ceos

Foto: Futured

Lukáš Strnadel (zakladatel) a Jana Šrotířová (CEO) z Futured

0Zobrazit komentáře

Vlastní vývojářské studio, které se specializuje na mobilní aplikace, rozjel Lukáš Strnadel v roce 2011. Dnes operuje brněnská technologická společnost pod značkou Futured, má pobočky v Praze a ve Vídni a v loňském roce v obratu vyrostla na 58 milionů korun. Růstové plány má třiatřicetiletý zakladatel a jediný majitel firmy i pro letošní rok, zhruba padesátihlavé studio už v nich ale nepotáhne sám. Do role výkonné ředitelky nově nastupuje Jana Šrotířová, která ve Futured působí sedmým rokem a stává se jednou z nejvýše postavených žen na poli českých technologických agentur.

Úkol devětatřicetileté Jany Šrotířové v roli CEO studia Futured je jasný: zaměřit se na posílení konkurenceschopnosti a růst společnosti prostřednictvím datových analýz a propojení umělé inteligence s mobilní aplikacemi. A také splnit finanční plány, které s Lukášem Strnadlem nastavili. Loni firma vyrostla v obratu z 38 milionů na 58 milionů korun. „Pro tento rok očekáváme obrat ve výši 80 milionů korun, ale já věřím, že se podaří překročit hranici 100 milionů korun,“ plánuje Strnadel. Nová šéfka se má zaměřit i na zvýšení ziskovost a efektivity celé firmy.

Mobilní aplikace a další technologická řešení Futured dodává pro firmy v Česku i za hranicemi. Mezi jeho historické či stávající klienty patří Jablotron, Škoda Auto, Decathlon, Patria, ČSOB, Bit.plus nebo Golden Gate. Stojí za oblíbenou aplikací Gastromapa Lukáše Hejlíka a několik ocenění si odnesl také za aplikaci pro Národní muzeum, díky které ožívá legendární plejtvák. V zahraničí pracuje pro Colop, Salt či Wavin a desítku klientů Futured převzal předloni od studia Qusion, jehož zakladatelé se rozhodli jít naplno budovat aplikaci pro duševní zdraví.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Do některých projektů, na kterých brněnská agentura historicky pracovala, sám Lukáš Strnadel zainvestoval. Jde o projekt Nesnězeno, který se nedávno spojil s maďarským konkurentem, nebo mobilní aplikaci Grason, jež pomáhá firmám s najímáním brigádníků. V obou firmách je zakladatel Futured, které v roce 2019 prošlo rebrandingem z původního The Funtasty, i nadále minoritním akcionářem. Třetinový podíl drží také v projektu Fotonaut, který nabízí fotobudky na různé eventy.

Ve své vlastní firmě se teď chce Lukáš Strnadel soustředit primárně na další rozvoj byznysu, zatímco denní operativu převezme nová výkonný ředitelka. „Firma vyrostla do rozměru, kdy jí chci dopřát lepšího CEO, než jsem já sám. Jako svého nástupce jsem si nemohl vybrat nikoho lepšího, než je Jana, která po mně zná firmu nejlépe a která je jedním z nejvíce systematických a srdečných lidí, které znám,“ doplňuje.

Jana Šrotířová působila během sedmi let ve Futured jako projektová manažerka i finanční ředitelka. „Je mi blízký projektový přístup, který chci v nové roli zohlednit. S Lukášem Strnadlem, který firmu vedl od jejího vzniku, jsme se shodli, že při řízení firmy budu klást velký důraz na data a jejich vyhodnocování. Zároveň chci udržet kontinuitu v tom, co ve Futured Lukáš za ty roky vytvořil, a to svobodné a inspirativní prostředí. Mým přáním je, aby měla změna na pozici CEO minimální vliv na tým i klienty,“ plánuje nová šéfka brněnského studia.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Indiana Jones a mizerné výdělky. O rozloučení se slavným dobrodruhem není zájem, film možná nevydělá

Koncem minulého týdne do kin vstoupil Indiana Jones a nástroj osudu, definitivně poslední film se slavným dobrodruhem. Zaplatí se? Zjevně to bude problém.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

INDIANA JONES AND THE DIAL OF DESTINY

Foto: Falcon

Harrison Ford roli slavného Indiany Jonese ztvárnil naposledy

0Zobrazit komentáře

Pokračování ikony dobrodružného žánru a jedné z nejznámějších filmových sérií vůbec mělo být sázkou na jistotu, což je ostatně primární modus operandi současného Hollywoodu. Disney proto do projektu vložilo na 300 milionů dolarů, čímž se z nového snímku Indiana Jones a nástroj osudu stal jeden z nejdražších vůbec. Po premiérovém víkendu to ale vypadá, že nebude snadné peníze vydělat zpět.

Už před několika týdny se ve filmových médiích objevily projekce analytiků, podle kterých měla novinka v amerických kinech za první víkend vydělat kolem 60 milionů dolarů, což je na titul podobného formátu poměrně málo. Nyní se předpovědi přesně vyplnily, skutečné číslo je stejné – a diskutuje se o tom, zda má Indiana Jones a nástroj osudu vůbec šanci se z prodeje lístků do kin zaplatit.

Příliš mu v tom nepomohou ani čísla ze zbytku světa. Zde dobrodružný blockbuster dosáhl na 70 milionů dolarů, což globální příjmy přivádí ke 130 milionům dolarů, respektive 2,8 miliardy korun. V Česku se na film přišlo podívat 63 tisíc diváků, kteří za lístky do kina utratili 11,5 milionu korun. To představuje poměrně dobrý start. Tedy lepší, než měl předchozí Indiana Jones a království křišťálové lebky. V globálním měřítku to filmu nicméně příliš nepomohlo.

Pro srovnání: v těch nejdůležitějších statistikách nový Indiana Jones ani zdaleka nedosáhl na příjmy předchozího snímku. Ten v roce 2008 za premiérový víkend vydělal 101 milionů dolarů na domácím trhu a přes 272 milionů dolarů celosvětově. Lepší start než Indiana Jones a nástroj osudu zaznamenal i o kus levnější Solo: A Star Wars Story (84 milionů dolarů v Spojených státech), nechvalně známý jako propadák. A letos ho dokonce překonal i sedmý díl ze série Transformers s podtitulem Probuzení monster (61 milionů ve Spojených státech), který vyšel asi před měsícem.

INDIANA JONES AND THE DIAL OF DESTINY

Foto: Falcon

Indiana se v novince vydává vstříc dobrodružství s kmotřenkou Helenou

Ačkoliv existuje možnost, že oblíbený dobrodruh bude mít dlouhé nohy a bude v kinech postupně vydělávat delší dobu, v následujících týdnech ho čeká poměrně tvrdá konkurence. Už příští týden na velká plátna vstupuje Mission: Impossible Odplata – První část a o další týden později Oppenheimer. V obou případech jde o filmy, které míří na podobné publikum.

Pátému Indianu Jonesovi, jehož příjmy jsou samy o sobě zklamáním, ještě přitěžuje obří rozpočet. Internetem nějakou dobu koluje neoficiální, ale za důvěryhodné považované číslo 295 milionů dolarů, které vychází z nákladné produkce během covidu a vysokých odměn pro Harrisona Forda, režiséra Jamese Mangolda či producenta Stevena Spielberga. Server Deadline ovšem s odkazem na anonymní vlastní zdroj zmiňuje rozpočet přesahující 300 milionů dolarů. To by novinku zařadilo mezi desítku nejdražších filmů všech dob.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vzhledem k tomu, o jak legendární sérii se jedná, přitom nemusí jít nutně o iracionální částku. Indiana Jones a nástroj osudu po více než čtyřiceti letech uzavírá příběh, který z Forda učinil hollywoodskou hvězdu toho největšího kalibru – a jako takový se snaží dobrodruhovu kariéru velkolepě shrnout. Na začátku se vydává do Jonesových mladších let za druhé světové války, načež poskočí na konec šedesátých let, kdy se archeolog stáhnul do ústraní. Nová hrozba ho ale přinutí ještě naposledy vzít do ruky laso a na hlavu dát ikonický klobouk, než se s publikem se slzou v oku skutečně rozloučí.

Velká světová premiéra, která se odehrála v květnu na festivalu v Cannes, ale nedopadla tak docela podle představ. Kritici očekávanému filmu okamžitě přidělili průměrná hodnocení a označení stravitelného, ale zapomenutelného blockbusteru s nedostatkem tvůrčí invence. Disney rozhodnutím pustit novinku prvním divákům s velkým předstihem zariskovalo – a vymstilo se mu to.

Pozdější novinářské recenze a první ohlasy publika jsou k Indymu výrazně shovívavější – udělují mu vyšší hodnocení než nepopulárnímu Království křišťálové lebky. Mnozí jsou zcela spokojení. Výrazná změna obecného narativu se nicméně nekoná.

Recenze jsou navíc jen částí důvodu, proč se široké publikum vydá, či nevydá do kin. Stačí se podívat na ostře kritizované, ale obrovsky výdělečné tituly jako Rychle a zběsile, Jurský svět nebo Super Mario Bros. ve filmu. Nový Indiana Jones pravděpodobně narazil také kvůli nedostatečnému zájmu mladších diváků, kteří k franšíze z osmdesátých let nemají příliš silný vztah. Právě to ukázaly průzkumy prováděné standardně před vydáním filmů, v nichž mladší diváci dali novince nižší pravděpodobnost zhlédnutí v kině než ti starší.

Prozatímní neúspěch Indiana Jonese přímo navazuje na dva velké propadáky z Hollywoodu. V polovině června do kin dorazil superhrdinský The Flash, který přes rozsáhlou reklamní kampaň a ucházející ohlasy dosáhl jen na slabé premiérové příjmy, následované značným mezitýdenním propadem. Ve stejné době na velkém plátně představil svoji novinku i Pixar s Mezi živly. Vcelku kladně hodnocený snímek za 200 milionů dolarů dosud vydělal jen 191 milionů dolarů, tedy ani polovinu toho, co potřebuje k ziskovosti.