Před pár dny se objevila zpráva, že Pentagon má nejen stále aktivní program pro výzkum UFO, ale navíc jsou v jeho inventáři neznámé materiály. Deník The New York Times dokonce citoval vědce, podle něhož pocházejí z „mimozemských plavidel, které nebyly vyrobeny na Zemi“. Zatímco se však na jedné straně mluví o možné návštěvě z jiné planety, na YouTube se objevily úchvatné záběry z našich vlastních meziplanetárních cest.

Lidé na Mars od počátků vesmírných programů dopravili několik různě sofistikovaných sond a roverů, které obrázky z povrchu posílají už od 60. let minulého století. Teprve novější zařízení jsou však schopná sdílet barevné záběry ve vyšším rozlišení. Zatím posledním vyslaným roverem se v roce 2011 stala Curiosity, obsahující široký arzenál analytických nástrojů. Minulý čtvrtek pak americká NASA úspěšně odstartovala raketu s novým roverem Perseverance.

Právě fotografie pořízené Curiosity se staly hlavním zdrojem pro vytvoření dosud nejdetailnějšího videa z povrchu rudé planety. Použity však byly také panoramata a selfies ze starších roverů Spirit a Opportunity. Selfies, které na Zemi cestují rychlostí nanejvýš 30 megabytů za sol, jak se označuje den na Marsu dlouhý přibližně 24 hodin a 39 minut. Samotný signál cestuje minimálně 14 minut a je omezen rychlostí světla.

Všechna data z roveru mohou být v případě Curiosity posílána přímo k satelitům na zemském povrchu, ovšem s rychlostí v řádu desítek kilobytů. Druhou možností je využít mnohem výkonnější satelity obíhající Mars, s těmi ale vozítka navážou kontakt jen na několik minut za sol. Spirit a Opportunity už domů žádná data nepošlou – první totiž zapadl v měkkém písku, druhý zavála prachová bouře. Když byla mise Opportunity loni definitivně ukončena, posledními poslanými informacemi ze Země byla skladba I’ll Be Seeing You (Uvidíme se) od Billie Holiday.

Dosud žádný rover ani sonda z Marsu neposlala více než fotografii, na video nemají rádiové vlny dostatečnou přenosovou rychlost. Proto na začátku série bezprecedentních pohledů na povrch planety stojí: „Při vytváření tohoto videa bylo ublíženo počítačům.“ Veškerý pohyb v desetiminutovém klipu obsahujícím pohledy na široké pláně, krátery a stopy vozítek je jen iluzí. Ve skutečnosti bylo 4K video poskládáno z potu procesorů a tisíců fotografií.

Zdrojové materiály pro fascinující virtuální prohlídku cizí planety poskytla NASA, o samotné zpracování se pak postaralo britské dokumentární studio ElderFox Documentaries. Finální video doplňují informace o roveru, který dané obrázky pořídil, a místo pořízení v levém dolním rohu. Voiceover zase blíže popisuje, na co se díváme a jak celý projekt, od přistání roverů na Mars až po nahrání na YouTube, vznikl.

Jeden z nejúchvatnějších záběrů se objevuje v čase 4:20. Pochází z Curiosity a na Zemi dorazil mezi 24. listopadem a 1. prosincem minulého roku. Proč to trvalo tak dlouho? Je totiž poskládaný z více než tisíce jednotlivých fotografií, což z něj prý činí jednu z největších mozaiek, co kdy vznikly. Kromě vytvoření epického pohledu má ale také praktickou funkci – zachycuje oblast zvanou Glen Torridon, obsahující velké množství jílu. Obrovská fotografie tak přispěla k dosažení závěru, že Mars byl kdysi široce pokrytý vodou.

Největší 3D mapa vesmíru

Před několika dny se objevil ještě jeden fascinující vizuální záznam přesahující naši domovskou planetu. Po pěti letech práce astrofyziků z celého světa byla odhalena zdaleka největší 3D mapa vesmíru. Více než dva miliony galaxií a přes 11 miliard let, které zachycuje, má výrazně přispět k vědeckému porozumění historie vesmíru.

„Docela dobře známe, jak staré dějiny vesmíru, tak jeho nedávnou (v kontextu stáří univerza, pozn. red.) historii expanze, mezi tím je ale nepříjemná díra dlouhá 11 miliard let,“ řekl kosmolog Kyle Dawson z americké Univerzity v Utahu. Patří k nejužšímu týmu projektu The Sloan Digital Sky Survey (SDSS), který mapu vytvořil. Zdrojem se stala data sesbíraná v průběhu desítek let, sahající však až do doby, kdy byl vesmír kolem 300 tisíc let starý.

Rozsáhlý prostorový model umožňuje měřit a srovnávat vývoj různých galaxií. „Tyto studie nám umožňují všechna měření propojit do celkového příběhu expanze univerza,“ vysvětlil Will Percival z kanadské Univerzity v Waterloo. Jedním z poznatků byl koncept temné energie, tajemné síly, která asi před šesti miliardami let začala výrazně zvyšovat rychlost rozpínání vesmíru.

Budoucím projektům náleží pokus pochopit, co vlastně temná energie je. Získaná data odhalila také díry v dřívějších teoriích a naznačila, že vědci narazili na dosud neznámé formy hmoty a energie z raných fází vývoje vesmíru. Prezentováním masivní 3D mapy projekt SDSS ani zdaleka nekončí, naopak se otevírá jeho další fáze. V současnosti vzniká hardware, který bude v následujících dekádách mapovat hvězdy a černé díry.