Když zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg odhaloval, že se jeho společnost přejmenuje na Meta, byla to trochu surrealistická podívaná. Zatímco jedna z nejmocnějších firem světa má problémy snad na všech frontách kromě výdělečnosti, její šéf s úsměvem oznámil, že hlavní priorita už není sociální síť Facebook, ale metaverse – jakýsi virtuální vesmír z dílen jeho firmy, který by v mnohém měl úplně nahradit ten reálný. Jako by všechny dosavadní problémy Facebooku zmizely a máme se zaměřit už jen na novou (virtuální) realitu.

Ale budiž. Dejme tomu, že na chvíli odvrátíme zrak od všech kontroverzí s monopolními praktikami, sociálními problémy, výpadky či uniklými informacemi a položíme si otázku, co že je ten metaverse vlastně zač. Podle Zuckerberga půjde o službu na základě virtuální reality, kde bude možné… tak nějak všechno.

„Můžete se setkávat s přáteli a rodinou, pracovat, učit se, hrát si, nakupovat, tvořit a také mít zcela nové zážitky, které do dnešní představy o počítačích a telefonech vůbec nezapadají,“ napsal Zuckerberg na Facebook. Doufá také, že metaverse vymaže z našich životů záležitosti, jako je dojíždění do práce, protože ve virtuálním světě budete vždy tam, kde potřebujete, a nakonec se díky tomu třeba i sníží naše uhlíková stopa.

Představa Marka Zuckerberga je totiž taková, že začneme fungovat úplně jinak, než jsme zvyklí, z čehož může leckomu běhat mráz po zádech. Podle sedmatřicetiletého zakladatele největší sociální sítě světa se totiž naše životy přesunou do jiného, virtuálního světa, kterému budou vládnout hologramy.

„Zamyslete se nad tím, kolik fyzických věcí, které dnes máte, by v budoucnu mohlo být jen hologramem. Vaše televize, dokonalá pracovní sestava s několika monitory, stolní hry a další – místo fyzických věcí sestavených v továrnách to budou hologramy navržené tvůrci po celém světě,“ představuje svou vizi o naší společné budoucnosti Zuckerberg.

Ve virtuálním světě Facebooku, dnes již vlastně Mety, bude možné doslova cokoliv, minimálně cokoliv, co bude chtít sám Zuckerberg nebo jeho algoritmy. Káva s drahou polovičkou? Výlety do přírody? Návštěva u kamaráda? Nebo i čas s kolegy v kanceláři? Ale jasně, není problém – jen s tím, že toto všechno zažijete v okleštěné podobě a v brýlích od firmy Oculus (kterou Mark Zuckerberg také vlastní) z gauče ve svém obýváku.

Tedy alespoň taková je zřejmě Zuckerbergova představa ideálního světa. V rozhovoru pro magazín The Verge řekl, že „v příštím desetiletí bude většina lidí trávit čas v plně pohlcující 3D verzi internetu“. Za sebe bych rád řekl: ne, děkuji. V takové „plně pohlcující“ verzi internetu asi žít nechci. Ale ještě více nechci, aby případně existoval společenský tlak na to v ní participovat. A už vůbec ne, aby ji měl pod palcem Mark Zuckerberg.

Bavíme se stále o té stejné firmě, jejíž seznam skandálů by vydal na pořádně tlustou knihu a kterou například uznávaný technologický novinář Walt Mossberg nazval jako „od základu neetickou“ a Zuckerberga jako člověka bez zábran – čímž se mimochodem podle Mossberga liší od všech ostatních technologických gigantů v Silicon Valley.

Jako by nestačil fakt, že služby Facebooku, respektive dnes již mateřské společnosti Meta, pod níž spadá i třeba Instagram nebo WhatsApp, jsou už tak návykové a v některých zemích je Facebook de facto ekvivalentem internetu. Už tak trávíme s facebookovými výtvory několik hodin denně a Mark Zuckerberg chce získat ještě více našeho času. Skoro to vypadá, jako že se pokouší vymýšlet alternativní vesmír, abychom zapomněli na to, co už stihl udělat v tom reálném.

Myšlenka metaversa jako taková není nová a není ani nutně zavrženíhodná. Poprvé se objevila – jako spoustu věcí – ve sci-fi literatuře, ale dnes jí rozpracovává i mnoho dalších společností. Třeba český startup Somnium Space již má fungující prostor tohoto druhu, ale jejich vize ani v nejmenším nevypadá tak dystopicky a působí spíš jako rozšíření existující reality. Ne její náhrada. Ostatně sám zakladatel se proti Facebooku značně vymezuje.

Důležité je, že celý svět Somnium Space je sice zcela smyšlený, ale zároveň je transparentní (což je kvalita, kterou Zuckerbergovy firmy opravdu nedisponují), protože veškeré operace se zde vedou na blockchainu. Stejně tak místní ekonomika je poháněna decentralizovanou kryptoměnou ethereum a zakladatel Somnium Space Artur Sychov říká, že byznys se sbíráním dat určitě dělat neplánuje, stejně jako nechce nikoho sledovat.

V případě mateřské firmy Facebooku není ale decentralizovaného a v zásadě ani transparentního nic a nikdy nebylo – důkazem je nejen fakt, že Mark Zuckerberg firmu plně ovládá držením nadpoloviční většiny hlasovacích práv, ale i třeba způsob, jakým se ve zlém rozešel se zakladateli WhatsAppu a Instagramu po jejich koupi.

Metaversum samo o sobě tak není zlé – různé fiktivní světy vznikají v herním či filmovém světě celé dekády a budou stále dokonalejší a přenášeny přes dokonalejší metody. Problém je, že se ho bude pokoušet nastolit Mark Zuckerberg zhruba polovině světové populace. S ohledem na velké a vleklé problémy Facebooku je však možné, že se přepočítal, a je otázka, zda na podobný projekt bude mít ještě dostatečnou důvěru veřejnosti.

Mám rád normální svět

Kromě toho zapomněl na jednu zdánlivou banalitu. Někteří lidé, včetně mě, totiž mají ten reálný, přirozený a nedokonalý svět mimo virtuální brýle docela rádi. Mám rád procházky, setkání s kamarády, řízení auta, vůně v přírodě nebo cvičení ve fitku. A nebo se někoho dotýkat.

I na tuhle věc by zřejmě měl Zuckerberg odpověď. Chce totiž, aby byl metaverse co do kvality požitku docela jinde než dnešní virtuální realita. „Charakteristickým rysem metaverza bude pocit přítomnosti – jako byste byli přímo s jinou osobou nebo na jiném místě. To je největším snem sociálních technologií,“ napsal na Facebook.

Zuckerbergův technooptimismus mi vyráží dech. Ne proto, že by třeba technologie na simulaci dotyku neexistovala – už existuje (a pracují s ní i v Somnium Space), jistě bude rozšířená a lidé ji budou využívat. Ale vyráží mi dech proto, že si zřejmě myslí, že se svým virtuálním světem plně nahradí fyzický, prožitý a citově naplněný život.

Virtuální světy dnes především slouží jako nadstavba toho reálného. Nefunguje to naopak a měli bychom zabránit čemukoliv, co se o převrácení této logiky pokouší. Z vyjádření zakladatele Facebooku přitom není patrné, že by mu na nějakých fyzických životech ještě záleželo. Srovnejme to s přístupem tuzemského Somnium Space, jehož zakladatel mluví o tom, že jeho virtuální systém je „pouze“ budoucnost našeho online života.

Zuckerbergovo uvažování mě fascinuje ještě více v dnešní době, rok a půl od začátku pandemie, během které každý z nás zažil časy, kdy byl odkázaný na videohovory, zprávy a nulový kontakt s nejbližšími. Poznali jsme na vlastní kůži, co je to tzv. zoom fatigue, a také víme, že to není nic moc. A přece Zuckerberg nabízí obdobnou možnost, ale ne na pár hodin denně – natrvalo.

Dle všech objektivních měřítek žijeme v nejlepší době v historii lidstva, která se ještě stále odehrává ve fyzické realitě. A přece se nám Zuckerberg snaží představit svět virtuální, který je jím vytvořený, a nemá realitu rozšiřovat, ale nahrazovat. Jak bude přesně vypadat, je zatím spíš na papíře, takže není nutné technologii odsoudit jako celek. Ale za předpokladu, že ji budou tvořit stejní lidé, stejné algoritmy a tedy i stejné problémy jako Facebook, je nemorální, aby vůbec vznikala.

Snad nejhorší na celém nápadu metaverza ale je, že Mark Zuckerberg sám nejspíš věří, že dělá dobrou věc. Myslí to naprosto vážně. Tak vážně, že jen letos na jeho tvorbu alokuje astronomických 10 miliard dolarů.