Startupový trh se těší velké popularitě i mezi investory, kteří se dříve zaměřovali spíše na tradiční odvětví. Proto mají začínající projekty možnosti financování jako nikdy dříve, říká finanční ředitel startupového inkubátoru UP21 Martin Vápeník. Kde všude se dnes dají prostředky pro rozjezd nového projektu sehnat a které věci si předem s investory ujasnit, popisuje v následujícím textu.

Angel investoři přináší finance i nápady

Jednou z možností je využití soukromých osob, takzvaných angel investorů. V praxi jsou to většinou lidé z již úspěšných startupů nebo klasického podnikání, ze kterých získali větší finanční prostředky. Startupový trh a podnikatelské prostředí jsou jim blízké, pohybují se v něm, a proto do něj logicky také investují. Takové investice jsou obvykle v řádech statisíců korun. Angel investoři přitom do startupů přinášejí nejen peníze, ale také své cenné zkušenosti z praxe – protože znají specifika trhu, umí také správně poradit.

Připravte se ale na to, že si angel investor pravděpodobně řekne o pořádnou porci podílu na vašem projektu. Z jeho pohledu jste totiž ve velmi rané fázi jen nejistou sázkou na úspěch. Je však nutné myslet na to, abyste se nevzdali příliš velkého podílu, což by bylo v další fázi neatraktivní pro další investory. Obvyklý podíl je něco mezi 5-20 %.

Inkubátory nabídnou mentoring

Inkubátory jsou ideálním útočištěm ve chvíli, kdy máte počáteční či rozpracovanou myšlenku a chcete s ní pohnout dál. Typicky nabízí tři až šest měsíců, kdy může startupista v jejich prostředí najít nejen kanceláře, ale také know-how – získá možnost účastnit se přednášek, workshopů a jiných mentoringových akcí. To celé je u některých inkubátorů doplněno o menší finanční investici v řádu statisíců korun obvykle výměnou za jednotky procent na startupu.

V UP21 má například každý startup svého kopilota, který se mu věnuje velmi nablízko, prakticky na denní bázi, spolurozhoduje o dalším vývoji startupu a předává mu své cenné zkušenosti a kontakty. Je to tedy investice s přidanou hodnotou.

Seed investoři nakopnou v začátcích

Soukromí investoři nebo seed fondy umí pomoci zejména v rané fázi, kdy je produkt ještě bez zákazníků. Smyslem seed fáze je ověřit koncept/nápad startupu, získat počáteční zákaznickou bázi a zpětnou vazbu na produkt.

Protože ověřit dopředu úspěch projektu v naprostých začátcích není možné, posuzuje se seed investice na základě tří předpokladů: myšlenky, týmu a jeho schopnosti myšlenku realizovat. Pokud jedna z těchto složek chybí, investice by se nevyplatila.

Programy pro urychlení růstu

Paralelně se seedovým investováním fungují akcelerační programy, které přicházejí na řadu v jakékoli fázi seedu. Akcelerační program obvykle pomáhá zrychlit určitou část byznysu, například expanzi na vybraný zahraniční trh.

Dotace jsou pro každého

Relativně administrativně složité, ale na druhou stranu všem dostupné jsou možnosti dotací. A to jak ze státních, tak z evropských fondů. Pokud splňujete základní kritéria, stát už na rozdíl od soukromých investorů příliš neposuzuje samotnou obchodní myšlenku, ale spíš implicitně předpokládá, že startup, který už je opředený jinými investicemi, bude schopný svůj potenciál naplnit.

Crowdfunding

Zajímavým zdrojem financování posledních let se stal tzv. crowdfunding. Ten je různého typu: je možné při něm získat peníze na celý projekt, nebo jen na jeho dílčí část. Jde o zajímavý přístup k prostředkům zejména pro startupy, které se orientují na B2C trh, protože zároveň s investicí získají i zákazníky. Je to také skvělá cesta, jak vytvořit tzv. proof of concept pro případné další investory.

V minulosti už se ale ukázalo, že pro některé startupy tento zdroj bohatě stačí, ačkoli jde jinak spíše o alternativní způsob financování. Například hodinářská značka Filippo Loreti měla v plánu získat v crowdfundingové kampani asi jen 25 tisíc eur, ale na počáteční kolekci přitom získala téměř 1 milion eur, na následujících dvou kolekcích pak téměř 5 a 3,5 milionu eur. To úplně stačilo na to, aby postavili celou firmu bez dalších zdrojů financování.

Získávání prostředků přes kryptoměny

Klasické IPO (initial public offering) je většinou jedna z konečných fází, kdy startup po úspěšném rozvoji zvažuje nějaký exit většinou části akcií směrem k široké investorské veřejnosti. Obdobou IPO se hlavně u technologických startupů spojených s blockchainem a kryptoměnami v posledních letech stalo ICO (initial coin offering), kdy si firma vytvoří vlastní kryptoměnu a jejím prostřednictvím se pak startup zhodnocuje.

Avšak na rozdíl od IPO se tento způsob financování používá hlavně v počáteční fázi. Z mého pohledu je to výhodné především pro firmy, které jsou s problematikou nových technologií už ze své podstaty spojené. Pokud ale například prodáváte energetické tyčinky, dělat ICO nemá smysl – existuje mnoho dalších a méně komplikovaných zdrojů financování.

S investorem na startovní čáře

Ať už si vyberete investora jakéhokoli, především je nutné dobře si s ním předem vyladit očekávání. Ze začátku to totiž může vypadat, že všichni chtějí totéž, ale ve výsledku to tak vůbec být nemusí. Zdaleka přitom nestačí určit si konečné cíle, neméně důležité je mít navzájem sladěnou i představu o cestě, kterou se k finálním výsledkům bude startup ubírat. Doporučuji si společně s investorem v počáteční fázi určit a sepsat základní body a milníky, kterých má startup postupně dosáhnout. Jedině tak může vzniknout spolupráce, která plně uspokojí obě strany.