Maso z laboratoře míří v Americe do restaurací. Jako druhá země na světě schválila jeho prodej

Americké úřady umožnily dvěma startupům prodávat maso vypěstované v laboratoři z kuřecích buněk. Cesta k široké dostupnosti je ale dlouhá.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

upside-foods-cultivated-meat

Foto: David Kay (Upside Foods)

Pokrm z kultivovaného kuřete od Upside Foods

0Zobrazit komentáře

Z „masa“ se v posledních letech stává poněkud komplikovaný pojem. Na jedné straně je klasické maso pocházející z poražených zvířat, na druhé rostlinné s podobnou chutí a konzistencí, ale bez zvířat. A nakonec může maso vzniknout i v laboratoři, vypěstované v bioreaktoru množením zvířecích buněk. Právě poslední typ bude nově možné nabízet v amerických restauracích a obchodech. Pro alternativy živočišného masa to představuje výrazný krok vpřed, avšak k široké dostupnosti vede stále dlouhá cesta.

Americké ministerstvo zemědělství umožnilo produkci a prodej takzvaného kultivovaného masa dvěma americkým firmám – Upside Foods a Good Meat. Ty spolu už nějakou dobu závodily v tom, které z nich se produkty z mletého kuřecího masa, jež nevyžaduje zabíjení kuřat, podaří dostat k lidem jako první. Potenciální zákazníci si ale budou muset ještě nějakou dobu počkat.

Obě firmy mají totiž v plánu svoje kuřecí nabídnout nejdříve v partnerských restauracích – Upside Food v sanfranciské Bar Crenn, Good Meat ve Washingtonu. Záměrem je prý na jedné straně začít lidi učit jíst kultivované maso, na druhé získat od zákazníků důležitou zpětnou vazbu. Až později se má přistoupit k další expanzi, jak do více míst, tak ke kultivaci více druhů masa jako hovězího či vepřového, která jsou kvůli komplexnější chuti náročnější na správnou replikaci.

V základu kultivovaného masa stojí buňky zvířat odebírané typicky biopsií, tedy bez porážky nebo výraznějšího poranění. Existují ale také buněčné banky. Buňky se pak množí v takzvaných bioreaktorech, speciálních zařízeních udržujících požadované podmínky jako teplotu a vlhkost. Třetí hlavní složkou je růstové médium – směs aminokyselin, vitamínů, minerálů a dalších prvků v zásadě obsažených ve stravě zvířat. Médium typicky obsahuje také krevní sérum, které je nejproblematičtější částí, získává se totiž z krevní plazmy nenarozených zvířat, proto se také hledá způsob, jak jej nahradit.

upside-foods-cultivated-meat-2

Foto: David Kay (Upside Foods)

Masové kuličky od Upside Foods

Cílem, na němž pracuje přes stovka startupů po celém světě, je přijít s alternativou klasického masa, která bude mít stejnou chuť, ale neponese s sebou stejnou morální a environmentální zátěž. Zvířata chovaná ke konzumaci vyžadují mnoho prostoru pro sebe i pěstování krmiva a zpracování masa spotřebuje velké množství vody. Chov dobytka má podle dat OSN až 14,5procentní podíl na člověkem způsobených emisích skleníkových plynů.

„Toto schválení zásadně změní způsob, jakým se maso dostává na náš stůl,“ řekla v oficiálním prohlášení Uma Valeti, zakladatelka a ředitelka Upside Foods. „Je to obrovský krok směrem k udržitelnější budoucnosti, takové, která zachovává možnost volby a život,“ dodala. Spojené státy se po Singapuru staly druhou zemí, kde byl prodej kultivovaného masa schválen. A vzhledem k jejich viditelnosti lze očekávat, že další je budou následovat.

Masové alternativy, a zejména ty pěstované v bioreaktorech, ale mají stále velice daleko k tomu, aby se mohly stát plnohodnotnou náhradou klasického masa či aby konkurovaly obrovskému masovému průmyslu. Největšími překážkami jsou vysoká výrobní cena, škálovatelnost produkce a možná také paradoxně environmentální dopad.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Singapur se první zemí, kde bylo možné si kultivované kuřecí maso objednat v restauraci, stal v roce 2020. Zatím – a to jen od počátku letošního roku – ho zde má v nabídce pouze jediná restaurace Huber’s Bistro. Pokrmy s kultivovaným masem Good Meat, které jsou dostupné jen párkrát do týdne v extrémně omezeném množství, tam vyjdou v přepočtu asi na 300 korun. Ředitel firmy Eat Just, pod niž Good Meat spadá, nicméně přiznal, že na každé porci ztrácí peníze. „Je to trapné,“ řekl.

Kultivace masa je po všech stránkách náročný proces. Zabere mnoho času, kultivační médium je složité a drahé recyklovat (a ještě dražší nahrazovat) a vývoj vyžaduje značné investice. Výsledkem je přitom jen shluk buněk připomínající mleté maso, tedy bez jakékoliv svalové struktury. Jeho použití je proto omezené. Ačkoliv se objevují experimenty buňky tisknout na 3D tiskárně a přiblížit se tak třeba steaku, něco takového časovou i cenovou náročnost ještě zvyšuje.

The New York Times navíc poukazují na studii (zatím nerecenzovanou), podle níž mají stávající způsoby získávání kultivovaného masa i mnohonásobně vyšší uhlíkovou stopu než produkce klasického masa. Aby byla naopak nižší, bude podle vědců vyžadovat významné technologické pokroky. V dohledné době proto může být vhodnější investovat do snižování environmentálního dopadu stávajícího masového průmyslu než vyvíjet jeho náhradu.

mewery_meat_prototype-min

Foto: Mewery

Kultivované maso brněnského startupu Mewery

Přesto v posledních letech proběhlo několik značných posunů. Některým startupům se například podařilo najít rostlinnou alternativu ke zmiňovanému krevnímu séru. Také výrobní cena, ačkoliv je nadále velice vysoká, oproti úplným počátkům zásadním způsobem poklesla.

V Česku se kultivovanému masu věnují dva startupy, brněnský Mewery a pražský Bene Meat Technologies. První z nich, který ve svém růstovém médiu používá mikrořasy, se počátkem letošního roku pochlubil prvním poživatelným kouskem vepřového – vypěstovat ho trvalo deset týdnů a vyšel rámcově na tisícovky korun.

Bene Meat se už také podařilo nahradit krevní sérum a v současnosti se orientuje na výrobu masa do potravy pro domácí mazlíčky. V budoucnu chce ale svoje produkty samozřejmě nabídnout i lidem. Kdy to bude, a hlavně kdy to půjde ve velkém a za akceptovatelnou cenu, jsou zásadní otázky pro celé odvětví.

Filtrovaná voda startupu Lokni chce vytlačit jednorázové PET lahve. Chystá se i do veřejného prostoru

Projekt Martina Václavíka začal zásobit filtrovanou vodou české univerzity, nyní se chce více dostat k širší veřejnosti i do domácností.

lokni-martin-vaclavik-2

Foto: Lokni

Martin Václavík, šéf startupu Lokni

0Zobrazit komentáře

Firma Lokni se na domácím trhu objevila v roce 2017. Její zakladatel a šéf Martin Václavík chtěl nabídnout alternativu k balené vodě v podobě automatů na filtrovanou vodu, s čímž začal v kampusech vysokých škol. První „filtromaty“ se objevily na ČVUT v Praze a postupně se rozšířily i do dalších 53 fakult českých univerzit, díky čemuž se v průběhu šesti let mělo podařit ušetřit přes devět milionů PET lahví. Letos se Lokni plánuje více rozkročit i do veřejného prostoru, například do center větších měst, na letiště nebo terminály dálkové hromadné dopravy, a chystá také řešení pro filtrovanou vodu pro domácnosti.

„Jen v Česku se ročně prodá výrazně přes 900 milionů litrů čisté balené vody, což představuje neskutečné množství jednorázových plastových obalů. Naším cílem je, aby se balené vody postupně prodávalo co nejméně. A tím se množství plastových obalů snížilo,“ říká o motivaci za projektem Václavík. A ukazuje se, že Češi alternativu k balené vodě oceňují, jelikož tržby startupu se loni dostaly k 10 milionů korun.

Na kampusech vysokých škol Lokni vydělává primárně na příspěvcích od partnerů, kterými jsou často i velké komerční firmy – ty se v rámci plnění svých ESG závazků a povinností začaly podílet na provozu tohoto projektu výměnou za reklamní prostor na LCD panelech umístěných na automatech a v mobilní aplikaci Lokni, kterou aktuálně používá 55 tisíc uživatelů.

Partneři v drtivé většině případů kompletně nebo z větší části hradí provoz univerzitních automatů, studenti si tak točí do vlastních lahví filtrovanou vodu zdarma.

lokni-nahled

Foto: Lokni

Českému startupu Lokni se prý podařilo ušetřit přes devět milionů PET lahví

Na rozdíl od vysokých škol není voda z automatu v rámci veřejné sítě zdarma, ale uživatel za ni platí v mobilní aplikaci na bázi měsíčního nebo ročního předplatného. Technicky jde ale o stejné automaty jako v kampusech vysokých škol, které vznikly ve spolupráci s českými technickými univerzitami a které jsou schopny obsloužit tisíce lidí denně.

„Do budoucna připravujeme rovněž automaty, které budou umět přijímat platební karty bez nutnosti předplatného nebo registrace v mobilní aplikaci – bude tedy možnost platit i za jednorázový odběr,“ dodává Václavík. Řešení nabízí Lokni také přímo firmám do kanceláří, kde mohou automaty či centrálními filtračními jednotkami nahradit klasické výdejníky s pitnou vodou v podobě plastových barelů, ve kterých voda dlouhou dobu stojí a ztrácí na kvalitě a nezávadnosti.

Když je totiž voda balená v plastu, ať už v malé lahvi, nebo ve velkém barelu, mohou se do ní uvolňovat mikročástice umělého materiálu nebo plastifikátory, rovněž se může kazit růstem bakterií. Přístup k filtrované vodě tak může populaci této kontaminace zbavit, případně ji alespoň omezit. Automaty Lokni fungují na principu kombinace ošetření vody UV světlem, které likviduje bakterie a mikroorganismy, a čištění přes filtry z aktivního uhlí. Ty odstraní z vody veškeré nežádoucí chutě a pachy včetně chloru a zároveň ji zbaví všech částic a nečistot větších než 0,2 mikronu, které se v běžné kohoutkové vodě nachází.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nutno ale podotknout, že kvalita kohoutkové vody je u nás nadprůměrná. Problémem v Česku je spíše zastaralé vodovodní potrubí. „Snažíme se vrátit lidi zpět k vodovodní vodě a omezit nesmyslnou přepravu té balené. Proto jdeme cestou dofiltrování kohoutkové vody v místě spotřeby, což je současný světový trend. Z dobré vody tak uděláme vodu špičkovou, která má vynikající chuť i chemické vlastnosti. Kromě zdraví a ekologie je zásadním plus také cena – za filtrovanou vodu lidé zaplatí jen zlomek ceny balené vody. A v mnoha případech ji mají zdarma,“ doplňuje Václavík.

exec-final

Přečtěte si takéČupr, Šejdová a Hajduček ukazují, jak budovat byznys s vizíČupr, Šejdová, Hajduček. Navzdory tržním turbulencím ukazují, jak budovat byznys s dlouhodobou vizí

Letos se chystá Lokni spustit třetí model filtrační stanice – HomeKit pro domácnosti, do kterého promítne veškeré znalosti a zkušenosti včetně zpětné vazby od dosavadních uživatelů. Přesnou cenu zatím Václavík nechce prozradit, ale mělo by jít o jednorázovou investici v hladině nižších tisíců korun. Následně bude stačit měnit pouze filtry, a to přibližně jednou za šest měsíců. I díky tomuto řešení letos Lokni cílí na tržby 17 milionů korun a do pěti let by chtěla firma získat 1–5 procent ze současného objemu trhu balených vod.

„Nic na naší snaze nezmění ani plánované zálohování, protože při vysoké kvalitě veřejné vody v Česku není důvod vodu vozit kamiony, balit ji do plastů a skladovat. Proto chceme motivovat lidi, aby pili obyčejnou zdravou vodu a snížili tak dopad plastových odpadů na životní prostředí,“ uzavírá Václavík.