Fantastický seriál HBO se vrací ve velkém stylu. Dračí akce napravuje nudu předchozí řady, ale pak skřípe

Třetí řada seriálu Rod draka neboli House of the Dragon na HBO rozjíždí po nudné druhé sérii akci od prvních epizod. I když dokonalá není.

rod-draka-house-of-the-dragon-hbo-09
Foto: HBO
Třetí řada fantasy ságy Rod draka od HBO
0Zobrazit komentáře

Finálové řady Hry o trůny byly fakt špatné. A to je ještě hodně slušně řečeno! Jenže pak se zjevil Rod draka, příběh časově zasazený dávno před jejich události. Vrátily se královské intriky, zrady, napínavé příběhy, zajímavé postavy i draci. Ve druhé sérii tenhle hit od HBO ale povážlivě zpomalil a poklesl na kvalitě. Všechno se táhlo, akci spíš střídala nuda… Právě teď ale začala na HBO třetí řada House of the Dragon. Jak se povedla?

Vzpomínáte si na druhou řadu seriálu o rodu dračích jezdců Targaryenů a jejich občanské válce? Po skvělém startu jakoby zařadila nižší rychlostní stupeň. Na něco čekala a čekala, pořád jen slibovala, že se něco stane, působila jako dlouhatánský trailer na něco, k čemu nakonec vůbec nedošlo. Teď je House of the Dragon zpátky – a hned v úvodu šlápne na plyn.

První díl třetí řady Rodu draka si už pustíte na streamovací službě HBO Max a celkem jich nová série nabídne osm, nový vždy v pondělí. My měli možnost vidět dokonce už čtyři. Bez spoilerů a s klidným svědomím můžeme říct, že úvodní díl nedostatek spádu předchozí řady zahání prakticky od prvních minut. Ale s přibývajícím časem se opět objevuje jeden nedostatek, který nás štval už u druhé řady.

Než se k němu ale dostaneme, pojďme ocenit strhující úvod nové série. Kdo před dvěma lety marně vyhlížel velkou bitvu, ten se dočká hned v první epizodě. Včetně zapojení několika draků. A protože sledujeme seriál ze světa Písně ledu a ohně od spisovatele G. R. R. Martina, pouze naznačíme, že ani dosud celkem důležité postavy si vůbec nemusí být jisté klidným osudem. Či přežitím.

Děj nové série plynule navazuje na události té druhé, takže doporučujeme přečíst aspoň krátký souhrn dosavadních intrik. Že sledujete spor královny Rhaenyry a jejích přívrženců proti uchvatitelům trůnu v čele s drzým a pomstychtivým Aemondem, na to si nejspíš vzpomenete. Ale kdo je mladá jezdkyně na divokém drakovi či kdo velí strážím královského města? To už chce nějakou připomínku.

Nicméně i když sledujeme občanskou válku rodu Targaryenů, jenom bitvy by se rychle přejedly. Akční úvod nové série slouží jako dobrý lék na pomalost druhé řady, opravdová síla Hry o trůny i Rodu draka však byla v pseudostředověké politice. V intrikách, ve zradách, v rozhovorech šlechticů rozhodujících o osudu celého Západozemí. S přibývajícími epizodami tohohle logicky přibývá, jenže s tím to taky čím dál víc skřípe.

V Rodu draka sledujete především královnu Rhaenyru, jejíž vládnutí je vše, jen ne snadné. Každý úspěch na bojišti je vykoupený osobní ztrátou či politickou krizí a Rhaenyra v podání Emmy D’Arcy se propadá do deprese, smutku, zoufalosti… což situaci opět o něco zhorší. Je to zábavné, ale také bohužel dost předvídatelné. Ani znalost tenoučké knižní předlohy od G. R. R. Martina není potřeba k tomu, aby vás napadlo, kam to směřuje.

Nicméně na rozdíl od jiných dějových linek tenhle targaryenský sestup do šílenství aspoň dostává dost prostoru. A taky je v něm Matt Smith coby Daemon Targaryen, jedna z nejlepších postav seriálu. Naneštěstí tohle nejde říct o osudech dalších postav. Osm epizod je prostě málo na zpracování tolika příběhů najednou. Takže někdy ve třetím díle vás například napadne, kdy jste naposledy viděli svrženého a zohaveného (a teoreticky stále velice důležitého) krále Aegona.

První půlka třetí řady Rodu draka na HBO tak působí trochu paradoxně. Začne opravdu silně, dokonce až velkolepě, ale pak je jakoby zahuštěná i natažená najednou. Zahuštěná tam, kde Rhaenyra řeší jednu krizi za druhou. Natažená u jiných dějových linek a nových postav, které tu a tam dostanou pár minut k lehkému vývoji. Stále to je jedno z nejlepších fantasy, které na obrazovce lze vidět, ovšem i ze třetí řady House of the Dragon trochu cítíme to, co nám nevonělo na té druhé – čekání na další sérii.