Máte větší svaly, širší kostru a jednoduše se budíte ráno? Můžou za to vaši předci neandrtálci
Nová studie ukázala, jaký mají společné geny s neandrtálci vliv na naše tělo. Přispívají k růstu svalů, lepší regeneraci a zvyšují šanci na závislost.
Baví vás CzechCrunch?
Vídejte ho na Googlu častěji.
Pokud nemáte velké svaly nebo širší čelist, můžou za to vaše geny, především to, že nemáte geny neandrtálců. To odhalila nová studie vědeckého časopisu Current Biology, která ukázala, že dědictví neandrtálců, kteří se s naším přímým předkem (Homo sapiens) před 47 tisíci lety křížili, má na světě každý desátý. Rozdíl v genetické informaci je jen drobný, i to už ale může znamenat několik stovek gramů svalové hmoty navíc, udělat z člověka ranní ptáče nebo vytvořit otevřenější vztah k alkoholu.
Vědci jako klíčovou odhalili genovou variantu GHR, která kóduje receptor růstového hormonu. Neandrtálci ji měli, u moderního člověka se ale vyskytuje jen výjimečně. Jednu neandrtálskou buňku výzkumníci syntetizovali v laboratoři a po vystavení růstovému hormonu buňky rostly a množily se o 40 procent rychleji než ty s běžnou variantou genu.
Průměrný člověk s genem GHR má lepší regeneraci a průměrně o 270 gramů svalů víc než člověk bez něho. U skutečného neandrtálce by to bylo víc, ale ti vymřeli už před deseti tisíci lety a moderní člověk, pokud je vůbec má, z neandrtálských genů zdědil přibližně dvě procenta.
Výzkum vzal v potaz informace databank starověkých i moderních lidských genomů a zkoumal jich milion. Neandrtálské geny se našli u každého dvoustého Evropana, u domorodých Američanů to bylo čtyřikrát častěji. Nejvíce jich ale bylo v jižní Asii, kde se gen objevil dokonce u 20 procent zkoumaných lidí, naopak u obyvatel Afriky se neobjevil ani jednou.
Jeden ze spoluautorů studie, genetik Tomislav Maričić, dokonce zmíněnou variantu neandrtálského genu má. „Je obrovský. Když s Tomim přednášíme, postavíme se vedle sebe, ukážeme svaly a necháme diváky hádat, kdo z nás má neandrtálské geny,“ řekl pro vědecký časopis Science antropolog a hlavní autor studie Philipp Kanis.
To ale není jediná věc, kterou neandrtálské geny dělají. Další skupina vědců, jež publikovala svůj výzkum v časopisu Genome Biology and Evolution, zjistila, že lidé s částečným neandrtálským genomem ráno jednodušeji vstávají. To vychází z lokality, kde neandrtálci žili. Zatímco naši předci pochází z Afriky, kde byl den stabilně stejně dlouhý, neandrtálci jsou z Eurasie, kde se museli potýkat se změnou ročního období i délkou dne. Aby využili co nejvíce světla i během krátkých zimních dnů, za tisíce let se jejich těla naučila vstávat rychleji, jakmile světlo zaznamenala.
Často se také mluví o tom, že neandrtálské geny zjednodušují odbourávání alkoholu. To je ale mýtus. Jak ukázala studie časopisu Translational Psychiatry, je pravda, že tyto geny mají spojení s alkoholem, ale v trochu jiném smyslu. A to takové, že lidé, kteří geny zdědili, mají větší tendenci sklouzávat k závislosti právě na alkoholu nebo třeba nikotinu. Je to proto, že tyto drogy v nich vyvolají silnější dopaminové reakce. Ale stále platí, že i tito lidé mají z neandrtálců jen málo, a tak mají šanci na vznik závislosti vyšší jen o přibližně deset procent.
Nepřehlédněte:
