Miliardář Bill Gates bije na poplach kvůli AI: Potřebujeme danit tokeny a zavést rezervace pro lidi
Zakladatel Microsoftu v obsáhlém textu žádá vznik nových institucí, zdanění robotů a varuje před hrozbami útoků. Chce jednat i s čínským prezidentem.
Baví vás CzechCrunch?
Vídejte ho na Googlu častěji.
Jeden z nejbohatších lidí planety a velký filantrop Bill Gates zveřejnil rozsáhlou esej o umělé inteligenci, ve které varuje, že svět na nadcházející změny není připravený. Podle spoluzakladatele Microsoftu půjde o jedno z nejturbulentnějších období v lidských dějinách. „Neexistuje žádný plán, jak zmírnit vstup do éry AI,“ píše také Gates v textu, který má přes pět a půl tisíce slov a vyšel i jako dvanáctistránkový dokument.
Tón eseje je výrazně střízlivější než v roce 2023, kdy Gates mluvil o nadšení srovnatelném s příchodem internetu nebo osobního počítače. V rozhovoru pro server MIT Technology Review nyní řekl, že jsme překročili prahové hodnoty hned v několika oblastech najednou – u biologických a kybernetických rizik, dopadu na pracovní trh i psychosociální závislosti na AI. „Jsem prostě ohromený, jak málo se o tom mimo obor mluví a jak málo to lidi znepokojuje,“ uvedl Gates.
Prvním klíčovým tématem je trh práce. Gates tvrdí, že AI zasáhne bílé i modré límečky rychleji než dřívější technologické proměny – zatímco přechod od zemědělství k administrativě trval generace, sektory jako právo, zákaznická podpora, software nebo výroba pocítí dopad v horizontu jedné dekády. Nejvíc ohrožené jsou podle něj pozice pro začátečníky a středně pokročilé, přičemž u mladých pracovníků v nejvíce exponovaných oborech už dnes zaměstnanost citelně klesá.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsDruhým okruhem jsou bezpečnostní rizika. Gates upozorňuje na kyberútoky, snazší přístup k návodům na bioterorismus i na autonomní zbraně, které mohou vládám umožnit použití síly bez lidského rozhodování. Zmiňuje také nedávné případy, kdy modely od OpenAI, Anthropicu a Mety pronikly do reálných webů v rámci testů, které měly probíhat izolovaně. „Tyto bezpečnostní incidenty jsou ohromující a měly by lidem vyrazit dech,“ řekl k tomu agentuře Reuters.
Třetí oblastí je dopad na psychiku a mezilidské vztahy, zejména u dětí. Gates popisuje AI společníky jako technologii, která nikoho netlačí mimo komfortní zónu, nikdy se nezlobí a je vždy dostupná – což podle něj zvyšuje riziko závislosti a připravuje mladé lidi o zkušenosti, které přináší běžný mezilidský kontakt. Zároveň varuje před poklesem kritického myšlení u intenzivních uživatelů AI nástrojů, a to především mezi mladšími lidmi.
Kompletní esej Billa Gatese si můžete přečíst na jeho webu, níže vybíráme ty nejzajímavější pasáže.
O dopadech AI na práci
Největší změna pro pracující nastane, jakmile umělá inteligence začne odvádět téměř bezchybnou práci. V tu chvíli bude schopna fungovat sama bez toho, aby ji kontroloval člověk, a firmy budou mít ekonomické důvody k tomu, aby jí to umožnily. To povede k zásadní změně v tom, jak přemýšlíme o práci, příjmech a ekonomické jistotě. Jak bude fungovat ekonomika vybudovaná na zaměstnanosti, když bude pracovat méně lidí nebo bude mnoho lidí pracovat méně hodin?
V kapitalistické společnosti je zaměstnání pro většinu lidí způsobem, jak získat peníze potřebné na pokrytí základních životních potřeb, a zároveň představuje klíčový zdroj důstojnosti a sociálních vazeb. Když má nějaká komunita vysokou nezaměstnanost, dominový efekt může být všudypřítomný. (…) Musíme už teď přemýšlet o tom, jak omezit ztráty pracovních míst, aby z prosperity, kterou AI vytváří, mohli těžit všichni. Čekat na dobu, kdy už lidé přijdou o práci nebo budou podzaměstnaní, bude příliš pozdě.
O psychosociálním efektu na lidstvo
Když jsem vyrůstal v Seattlu, neměl jsem kromě několika dalších chlapců, kteří mi byli podobní, moc přátel. Stálo to spoustu tvrdé práce a velkou pomoc od mojí maminky, abych si rozvinul sociální dovednosti a dokázal najít společnou řeč s různými lidmi. Z těchto lekcí čerpám dodnes, ve svých 70 letech. Pochybuji, že bych tenkrát vynaložil stejné úsilí, kdybych měl po boku společníka s umělou inteligencí.
Mluví na vás tak, jak je vám to příjemné. Nenutí vás vystoupit z vaší komfortní zóny. Jsou vždy k dispozici a nikdy se na vás nenaštvou. To v nich skrývá potenciál k tomu, aby se stali vysoce návykovými a připravili nás o lekce, které se učíme z navazování vztahů s ostatními lidmi. (…) AI společník, který je navržen tak, aby vás nikdy nenaštval, představuje jeden velký, chráněný skleník.
O rozmachu zemědělství
Spoustu lidí překvapí, když jim řeknu, že druhou oblastí – hned po zdravotnictví –, kde vidím nejrychlejší dopad AI v zemích s nízkými příjmy, je zemědělství. Většina farmářů v nízkopříjmových zemích nemá přístup ke spolehlivým předpovědím počasí ani k radám, jaká semena zasadit, jak chránit úrodu a dobytek před nemocemi nebo jak zlepšit kvalitu půdy.
S ohledem na růst populace v těchto zemích a výzvy spojené se změnou klimatu potřebují tito zemědělci pomoc více než kdy jindy. Díky umělé inteligenci budou moct nízkopříjmoví zemědělci brzy dostávat ohledně těchto věcí lepší rady, než jaké mají dnes k dispozici ti nejbohatší farmáři, a výrazně tak zvýšit svou produkci.
O „rezervacích“ pro lidi
Věřím, že s tím, jak se umělá inteligence a roboti budou zdokonalovat, vyhradíme určité činnosti pouze lidem. Tuto oblast jsem začal označovat jako „Vyhrazeno lidem“ (Human Reserved) a je to příklad myšlenek, kterými se budeme muset zabývat. To slovní spojení se mi líbí, protože mi to připomíná přírodní rezervace – místa, kam bychom sice mohli umístit budovy a silnice, ale rozhodneme se to neudělat, protože ztráta by byla příliš velká.
Některé činnosti můžeme jako „Vyhrazeno lidem“ označit z ekonomických důvodů. Můžeme to udělat například proto, že kdybychom dovolili strojům převzít určitou roli, připravilo by to o práci velké množství lidí, kteří nemohou snadno změnit profesi. Nemůžete říct pětapadesátiletému člověku, který celý život pracoval ve stavebnictví, že musí jít pracovat do domova pro seniory, a očekávat, že ho taková práce bude naplňovat.
O zdanění tokenů a robotů
Jsem přesvědčený, že bychom měli zdanit AI tokeny a roboty. V současnosti platí, že pokud jste zaměstnavatel a někoho najmete, platíte z jeho výdělku daně ze mzdy a odvody. Pokud si ale koupíte robota, můžete si ho většinou rovnou odečíst jako firemní náklad. Daňový systém vás tak de facto nabádá k tomu, abyste lidi nahradili stroji. Taková daň by alespoň trochu zpomalila překotný odklon od lidské práce a přinesla by peníze na rekvalifikace a silnější záchrannou sociální síť.
Musela by být přesně zacílená, aby nezpomalila to čistě prospěšné využití umělé inteligence, jako je například zlevnění medicíny a vzdělávání. Kritici této myšlenky poukazují na to, že z ekonomického hlediska to není optimálně efektivní. Neberou však v úvahu širší hodnotu práce pro jednotlivce a celou společnost. A se vší tou zrychlenou inovací, která nás čeká, si budeme moci dovolit trochu té neefektivity jako daň za to, že si lidé udrží svá zaměstnání.
Proti zmíněným rizikům staví Gates i konkrétní přínosy, kterým se v eseji věnuje stejně podrobně. Umělá inteligence podle něj může zrychlit výzkum v medicíně a energetice, pomoci diagnostice v nemocnicích bez specialistů, zlepšit poradenství pro drobné zemědělce v chudších zemích nebo zjednodušit vyřizování žádostí o sociální dávky a zdravotní pojištění. Jeho Gates Foundation na podobných projektech spolupracuje mimo jiné s Anthropicem, OpenAI, Googlem a Microsoftem.
Aby se negativní dopady zmírnily, navrhuje Gates dva konkrétní nástroje. Prvním je koncept takzvaných lidem vyhrazených profesí (Human Reserved) – pozic, které by společnosti záměrně nechaly lidem, ať už z ekonomických důvodů, nebo proto, že vyžadují lidskou empatii. Druhým je zdanění robotů a takzvaných tokenů, tedy výstupů AI nahrazujících lidskou práci. Z toho by se pak financoval silnější sociální systém pro lidi, kteří o zaměstnání kvůli AI přijdou.
Gates zároveň volá po vzniku nové mezinárodní instituce pro řízení AI, inspirované kombinací inspekčního režimu pro jaderné zbraně, regulace letecké dopravy a dohod na ochranu ozonové vrstvy. Podle agentury Reuters chce na toto téma osobně jednat i s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, se kterým se má sejít pravděpodobně v listopadu, a věří, že by Čína mohla přistoupit na omezení u modelů schopných navrhovat nové molekuly, pokud s iniciativou nejprve přijdou Spojené státy.
Nepřehlédněte:
